NOVINKY : Texty : Komentáře : Auditoria : Seriály : Click & Bound : Kalendárium                       Home   

Identita :
NEZNAMY_1813 
info : profil : má auditoria : známí
přítomní : všichni : uspat : logout


Spřátelené weby :



Wacovo doupě
www.eleferno.cz

Stránka Domi.D
Shop s BDSM pomůckami
Njalova noční říše
Dark Club
Klub antropomorfní kynologie. Domov pejsků a feneček v lidské podobě
Sluneční tvrz Petrůvka
Yelen plastification. Fetish foto a móda



clanek reaguje nikdo
na clanek reaguji nikdo

Rubriky
Začátečníkům  ( 66 )
Náctiletým  ( 11 )
Reálné zážitky  ( 55 )
Scénáře  ( 16 )
Povídky  ( 100 )
Poezie  ( 33 )
Eseje a úvahy  ( 53 )
Teorie BDSM  ( 34 )
BDSM v praxi  ( 45 )
Udělej si sám  ( 11 )
Recenze,testy  ( 5 )
Reportáže  ( 23 )
Bondílna  ( 8 )
Help  ( 6 )
Vox populi  ( 62 )
Editorial  ( 13 )

Seriál:Sářina volba
Klasické téma mnohokrát zpracované v literatuře, a přesto pokaždé trochu jiné. Černá svádí bílou na scestí. Nevinná dívka a tajemný muž. Holubice a ďábel. A nebo je to celé jinak? Mění se definice černé a bílé v relativním časoprostoru? Třeba se pouze vidí v zrcadle svých splněných přání... Je onen tajemný muž ďábel a nebo průvodce nastavující zrcadlo? V této sérii příběhů máte možnost vydat se spolu se Sárou na nevšední cestu. Toužila projít kruhem. Kam? Může se vrátit zpět stejná jako dřív? To se dozvíte v následujícím vyprávění.



Pište pro www.ds-life.cz

Komentáře
(bez názvu)      [Blue ]
(bez názvu)      [rexec ]
(bez názvu)      [petr(angel) ]



Znamkovali

Existujici
1

Alespon registrovani
1

vsichni
1


()
()
()
(1)
()
()
()
()


Znamkovani - jako ve skole
Neznamkuji 5 4 3 2 1

Oficiální článek ( 11.10.2006 00:05:49 )
Sářina volba
Přečetlo 4443 lidí celkem 6275 krát (zobrazit statistiku). Komentovalo 3 lidí 3 krát. Nové3 (zobrazit komentáře)
II
Vkladatel:REDAKCE_SERVERU ., Autori:REDAKCE_SERVERU  Témata : Femsub    Trochu offtopic    Rubriky : Povídky   

První díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,I.             Předchozí díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,I.  díl 1. |  díl 2. |  díl 3. |  díl 4. |  díl 5. |  díl 6. |  díl 7. | Následující díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,III             Poslední zveřejněný díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,VII

Nevím, kde se ten sen o vlčích očích vzal. Snad tehdy, když mi matka vyprávěla ty své příběhy? Pravdou je ale je, tu noc se mi zase zdál a od okamžiku, kdy jsem vstala, jsem byla jako na jehlách. I otec si všiml, že se něco děje. Když jsem brzy z rána odcházela na trh, chtěl, abych raději zůstala doma, když se necítím dobře.

Spěchala jsem, hlavu plnou neuchopitelných myšlenek, těkala z jedné na druhou, někde uvnitř zněly podivné a cizí melodie. Žebračky jsem si všimla na poslední chvíli. Ještě než zvedla hlavu od své natažené dlaně, rychle jsem přešla na druhou stranu ulice. Ale všimla si mě. Cítila jsem její pohled. Sklopila jsem oči a předstírala, že o ní nevím. Pak ale promluvila.

?Viděla jsi ho, viď?? Přinutila jsem se nezvednout hlavu, nevšímat si jí a potlačit nepříjemný pocit mravenčení v zátylku. Ale to jí nezastavilo. ?Vím to, že jsi ho viděla. Poznám ti to na očích. Viděla jsi ho. Jsi další v řadě. Satanova coura. Bože, střež nás od všeho zlého. Satan přichází! Naším krajem obchází zlo! Naším krajem obchází zlo. Sám ďábel. Naším krajem obchází zlo!?

Stařena dokola opakovala poslední větu a její hlas se odrážel od dřevěných stěn okolních domů. Jak dobře jsem ji znala z matčina vyprávění! Rozhodně jsem nechtěla to její kvílení poslouchat, tep jsem cítila ve spáncích, hlava mě rozbolela a košík klouzal ze zpocené dlaně. Než se mi podařilo zmizet v postranní uličce, téměř jsem běžela. Teprve na rohu náměstí, kde každé ráno stály stánky s nejrůznějším zbožím od mouky počínaje, po kožené brašny konče, jsem se zastavila, opřela se o úzké zábradlí a zprudka vydechovala. Jsem možná bláznivější, než ona, říkala jsem si, zatímco jsem pomalu zklidňovala svůj dech. Jsem snad malá holka, aby mě ta stará žebračka dokázala takhle vyděsit? Na okamžik se mi vybavila Liyna tvář se stopami po zežloutlých nehtech zuřivé stařeny, plných mastné špíny a otřásla jsem se.

Obvyklý nákup mi ale vzápětí plně zaměstnal myšlenky. Přepočítávala jsem a vybírala to nejlepší zboží. Domů jsem dorazila právě ve chvíli, kdy otec připravoval s Marianem povoz.

?Kam chceš teď jet?? zeptala jsem se ho.

?Posílám Mariana ke Třem křížům. Potřebuji dobré dubové dřevo na novou zakázku. Sedrik mi slíbil, že mi tam nějaké dřevo zanechá. Jestli chceš, jeď s Marianem. Do večera budete zpátky.?

?Budu rád, když se mnou pojedeš,? přisvědčil rychle Marian.

Trochu podezíravě jsem si ho změřila pohledem. Nechtěla jsem se vracet ke včerejšímu rozhovoru. Pokusil se o povzbudivý úsměv.

?Jen připravím něco k jídlu,? souhlasila jsem tedy a odběhla do kuchyně poklidit nákup, ukrojit krajíce chleba a zabalit trochu tvarohu a sýra.

?A nejeďte moc rychle, hlavně nad údolím si dejte pozor, je to tam samej balvan a výmol,? vyprovázel nás otec.

?Tu cestu znám i poslepu,? ujistil ho Marian a za chvíli jsme se kodrcali po kamenité cestě směrem k západní městské bráně.

Cesta příjemně ubíhala. Občas jsem zpívala, nebo jsme si s Marianem jen tak povídali. Tu a tam jsme zastavili u potoka, aby se kůň mohl napít, nebo jsme se vykoupali v rybníce. Předchozí večer ani jeden z nás nezmínil. A i o stařeně jsem raději pomlčela.

Po necelých pěti hodinách jsme dorazili ke Třem křížům. Dřevo bylo připravené, jak Sedrik slíbil. Během hodiny Marian povoz naložil a mohli jsme se vydat na cestu domů. Bylo ostatně na čase. Na severu se začala zatahovat obloha a bylo jasné, že do večera začne pršet. Omezili jsme tedy cestou všechny zastávky a spěchali rovnou domů. Setmělo se. Někde v dálce zavyl vlk. Zvedl se vítr a kůň klopil nedůvěřivě uši.

Marian zmlkl a soustředěně sledoval cestu. Čelo měl svraštělé soustředěním a koutky úst pevně stažené. Najednou se ale povoz prudce naklonil, škubnul s námi a pravá strana povozu zůstala viset ve vzduchu. Kůň sebou několikrát trhl a začal se plašit.

?K ďasu!? zaklel Marian, okamžitě seskočil z povozu a začal koně uklidňovat. Vůz se kýval a já jsem málem sklouzla pod kolo, když jsem Mariana následovala. Než Marian stačil koně zklidnit, zjistila jsem, že jsme kolem sjeli do výmolu, ale kolo zůstalo naštěstí celé. Zvíře Mariana dobře znalo a reagovalo na jeho hlas celkem rychle. Znovu se ozvalo vlčí zavytí. Zdálo se mi to, nebo vlk zavyl z kratší vzdálenosti?

?Budeme muset to kolo vyprostit,? konstatoval Marian. ?Pojď, zkusíme ten vůz vytlačit.?

Zabrali jsme, ale vůz se ani nepohnul. Kůň neklidně přešlapoval na místě a mezi zubama neustále přežvykoval udidlo, až o sebe kovové kruhy na jeho ohlávce zvonily.

?To nepůjde. Budu muset ten povoz vyložit. Udělám to sám. Takhle se na tu cestu stejně nevejdeme oba. Nepleť se tady. Ať se ti ještě něco nestane. Třeba to nebudu muset vyložit všechno.?

Stoupla jsem si tedy opodál a chvíli sledovala Mariana. Pak jsem pohladila koně po šíji a poplácala po plecích.

?Dojdu pro vodu,? napadlo mě. ?Dám mu trochu napít.?

?V tomhle počasí?? zareptal Marian, aniž by přestal s vykládáním dřeva.

?Vždyť je to odtud jen pár metrů,? uklidňovala jsem ho. ?Vidíš dole támhle ten smrk u té paseky? Pod ním je přeci studánka.?

?No dobrá. Ale vrať se hned zpátky.?

?Samozřejmě. Proč bych tam asi zůstávala?? odsekla jsem podrážděně, ale aniž bych čekala na odpověď, popadla jsem vědro a v příštím okamžiku jsem sbíhala se stráně dolů k pasece. Za pár minut jsem stála u studánky. Zahřmělo.

Úkosem jsem se podívala na oblohu. Šedé a těžké mraky se valily jeden přes druhý a smýkaly své faldy o vrcholky kopců. Nejspíš začne pršet ještě dřív, než jsme si mysleli.

Ponořila jsem ruku do chladné vody a vylovila několik klacíků, které plavaly na hladině. Pak jsem pevně uchopila vědro a pomalu ho začala spouštět do vody, abych příliš nerozčeřila dno. Ohlušující hrom způsobil, že jsem sebou trhla, prudce pohnula vědrem a písečné dno se rozvlnilo. Vzápětí rozřízl oblohu blesk, jak kdyby někdo šlehl bičem s hořícím koncem. Další vlčí zavytí. Nervózně jsem se rozhlédla na všechny strany. Na rameni mi přistála první ledová kapka. Znovu blesk a další zahřmění. Napětí přerušil praskot dřeva. Podívala jsem se za zvukem. Sotva pár metrů ode mě se na kraji paseky zřítila větev sražená bleskem. Rychle jsem nabrala trochu vody a zvedla se.

?Sáro!? slyšela jsem z horní cesty Marianův hlas.

?Mariane, jsem v pořádku!? zakřičela jsem, abych přehlušila další hřmění, ale nebyla jsem si jistá, jestli mě slyšel. Zvedla jsem vědro plné jen z jedné třetiny a vykročila. Teprve teď jsem si uvědomila, jaká je tma. Skoro jsem na cestu neviděla. Jen občas jsem zaslechla Marianův hlas. Snažila jsem se mu odpovídat, ale nedokázala jsem asi křičet dost silně, protože jeho volání neustávalo. Jako na povel na zem dopadly první velké kapky deště. Než jsem přeběhla mýtinu, byla jsem promočená.

?Mariane,? volala jsem znovu. Opět jsem uslyšela vlčí zavytí, tentokrát mi přišlo, že to bylo doopravdy blízko. Vyděsilo mě, když jsem zaslechla zařehtání koně zhruba ve stejné vzdálenosti. ?Mariane! Mariane, ozvi se!?

Bála jsem se, že vlci jsou blízko, možná Mariana napadli. Proto mě pořád volal? Pane Bože, ať to není pravda. Vědro se mi vysmeklo z ruky a skutálelo se se stráně. Ani mě nenapadlo, že bych se pro něj mohla vrátit. Utíkala jsem jak nejrychleji mi to prudký svah dovolil. Znovu vlčí zavytí. Ohlédla jsem se. Zdálo se mi, že několik metrů pode mnou stojí vlk! Proboha! ?Mariane! Jsou tu vlci! Mariane!? Znovu jsem se ohlédla. Černé zvíře se téměř ztrácelo ve tmě. Byl obrovský. ?Mariane!? Oblohou znovu projel blesk. Strom dva metry přede mnou se zlomil v půli jako tříska a zřítil se na zem. Zasáhl mě větví, která opisovala jen o něco delší oblouk. Vlk! Mariane, jsou tu vlci. Mariane!

Ztratila jsem vědomí.

První díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,I.             Předchozí díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,I.  díl 1. |  díl 2. |  díl 3. |  díl 4. |  díl 5. |  díl 6. |  díl 7. | Následující díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,III             Poslední zveřejněný díl seriálu Sářina volba: Sářina volba,VII

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

 
Pritomni :
NEZNAMY_1813 
[ 28.3.2024 - 20:10 ]
info
profil
přátelé
auditka
chat
texty

Status: OK
                    Administrace : Statistika : Psat redakci : Psat teamu  
Engine pracoval: 0.085605144500732 sekund sec.
You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.036397933959961 sekund
Vystupni komprese: VYPNUTO Size: 48246 bytes