Oficiální článek ( 8.10.2004 01:08:49 )
?Jeď, jeď, jeď, jeď, jeď? Sakra.? Ve dveřích zacinkají klíče, jak se Veronika vrací ze spinningu. Ještě než stihne reagovat, už slyší Petrův hlas: ?Ahoj lásko, promiň ten svinčík, ale na silnici byla bouračka, takže když jsem přijel domů, tak už to začínalo.? Svinčíkem Petr nazývá nákupní tašky plné potravin hned u dveří, rozházené boty přes celou předsíň, sako hozené přes židli a kufřík v křesle. Přesně podle hesla: Padni komu padni, skutečně popadaly věci bez ladu a skladu, když Petr běžel před pětadvaceti minutami k televizi a cestou odhazoval co měl zrovna v rukách. Dnes se hrálo Česko ? Portugalsko, takže Veronika něco podobného čekala, ale přesto?doufala.
?Tos to nemohl hodit alespoň do ledničky?? narážela na potraviny, které
se asi neměly skladovat v pokojové teplotě. Veronika ostentativně položila tašky zpět tam kde byly a rozvážně, pohupujíc boky, aby si jí Petr určitě všimnul, se přišla usadit před televizi. Bylo vidět, že Petr narážku pochopil, ale než aby se naštval a šel to uklidit, tak se na Veroniku usmál a řekl: ?Drahoušku, mohla bys prosím odložit ten nákup do ledničky? Byl bych ti hluboce zavázán.? Sarkasmus nezněl až tak nepříjemně možná kvůli úsměvu, který otupil ty největší hroty.
?Lásko moje nejdražší, je mi líto, ale já jsem nesmírně unavena. Velmi
ráda bych ti vyhověla, ale padám únavou,? kontrovala Veronika, které se
hra začínala líbit. Petr jedním stiskem tlačítka na dálkovém ovládání
zapnul nahrávání, aby se mohl na fotbal podívat potom. A otočil se opět
na Veroniku. ?A proč nepřijdeš ty ke mně.? naposledy si rýpla Veronika. Petr se vymrštil jako kdyby byl na pružince, ale Veronika to čekala, takže se vyhnula jeho napřaženým rukám, prosmýkla se kolem stolku a svištěla obývákem do ložnice. Petr trošku heknul, když v marné snaze rychle změnit směr narazil holení do stolku, kterému se Veronika tak obratně vyhnula, ale neváhal dlouho a vrhnul se do pronásledování. V ložnici nebylo kam utéci, takže po malém zápasu se oba zřítili na postel.
?Hej, medvěde, dávej pozor nebo mě tu udusíš.? ošila se Veronika ?Jsou
tu i lidé v posteli, nejenom metrákoví medvědi.?
?Asi bych měl přitvrdit.?
?No podívejte se na to lidi. Tobě naprosto chybí slušné vychování.
Chodit po městě naostro, bez kalhotek. Co by si lidé pomysleli?? ?Aiii, no konečně, že sis toho taky všimnul, auč, že mě zanedbáváš, aaaa, a vůbec se mi nevěnuješ, aiii, jak bych si zasloužila.? Veronika pořád ještě neměla dost, ale jak výprask pokračoval, postupně se prodlevy mezi jejími komentáři prodlužovaly, až nakonec ztichla úplně. Ložnicí se ozýval jenom pravidelný pleskot, jak Petr ?masíroval? Veroničino pozadí a občasné steny, když se mu rána obzvláště podařila. ?Miluju tě.? Petr skončil s vyplácením a teď už jenom hladil rozpálený zadeček před sebou. Veronika se otočila: ?Já tě taky miluju.? Políbila ho, zatlačila ho, aby se položil na záda a nakonec se na něm uvelebila. Petr měl na sobě to nejkrásnější závaží, které si mohl přát. Veronika se odtáhla a vlasy ho začala lechtat v obličeji. Očividně se jí to líbilo, protože se začala chichotat.
?Aiii?? Petrova ruka si opět našla cíl na nechráněném zadečku.
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje. Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod |