Na úvod pár slov překladatelky:
Téma "Coming out"...s ním případná související témata o "vanilkách" i vztahových troj- (či více)-úhelnících probíráme na ds-life hojně, zevrubně, z různých perspektiv. Cottonův, nepříliš veselý článek se zabývá v podstatě všemi třemi tématy. Je zčásti vylíčením toho, co se probuzené ´pistácii ´může honit hlavou. Že vám to něco připomíná? Nu, myslím....... že ve své "jinakosti" ...my pistácie, až tak "jiné" nejsme...;-) A nebo přinejmenším... část našich problémů si je docela podobná. A to i v mezinárodním měřítku......;-)

... nastala zapeklitá situace - po mnoha letech dobrého vztahu dospěje člověk ke zjištění, že ve spojení s vlastní sexualitou začínají mít silně navrch "jiná" přání a představy ... A vanikový partner nemůže a nebo nechce jít po nové cestě. Jak to bude pokračovat? Ať tak či onak - každopádně trnitě...

Ne každý o sobě může říci, že už ve velmi mladém věku skutečně vědel, kam povede jeho vlastní cesta oblastí sexuality.  Sbíráme první zkušenosti a stáváme se "jasnovidci" ;-), myslíme si, že už víme, známe a můžeme všechno. Překypujeme energií a jsme eventuelně již také zamilováni až po uši...Pak už často přicházejí další věci ráz - naráz, vstupujeme do partnerských svazků, uzavíráme sňatky, v posteli zdá se být vše O.K., plodíme a rodíme děti... vše je v nejlepším pořádku.

Klasická, v naši společnosti běžná, cestička odpovídající obecným představám o morálce a "normalitě". Doposud - obyčejný, průměrný život, aspoň pokud se mého příběhu týká.

To, že je "jiný" oproti běžné normě, si mnohdy člověk uvědomí až postupně v průběhu let. Samozřejmě, mnoho z nás mělo už dříve představy, záliby, fantazie a sklony, které jsme potlačovali či ignorovali,  protože jsme je považovali za nesprávné nebo i patologické - Ve smyslu " Ufff ! Tohle je něco jiného, myšlenky, často ´podivné´, které ale, jak se zdá, jiní lidé nemají,proto si jich raději nebudu vůbec všímat, vždyť jinak všechno je vlastně tak hezké a harmonické..."

Reálné prožitky,  otevřené "přiznání" k BDSM pozitivitě bývají často ( ještě* ) nepředstavitelné - byť i jen vůči vlastnímu partnerovi. - zvláště ne v případě, kdy partner absolutně neprojevuje v této oblastni žádné sklony a také/ a nebo když  naše také sebemenší snahy o SM- hříčky byly dlouhodoběji v průběhu vztahu partnerem odmítány.  Někteří mají to štěstí a ukáže se, že partner má zájem či je dokonce "kompatibilní";-) , naproti tomu jiní stojí před pomyslnou zdí neporozumění.

Touhy a přání ale časem rostou....Stejně tak přání své nově objevené sklony prožít.  Já osobně jsem vytěsnění svých představ každopádně nezvládl a myslím si, že s podobnými problémy jsme bojovali tak nějak všichni. Sám pro sebe jsem v průběhu času došel k poznání, že "jiná" sexualita není nic zlého, ba ani  nesprávného.

I v těch dobrých vztazích není jednoduché vysvětlovat ( se vší šetrností ) přesvědčenému vanilkovému partnerovi, že si ten "jiný" sex umím nejen představit, ale že je dokonce mým přáním či potřebou. A právě tady se dostáváme k bodu, kdy si člověk začíná klást otázky typu: " kudy...kudy dál cestička....Nová cesta trnitá cesta ? Každopádně....

V tom asi nejhorším případě - a v podstatě důvody mohou být přepestré - se náš partner ke kroku vyzkoušet si SM-hrátky vůbec neodhodlá... A nebo také jinak: přestože projevil dobrou vůli k experimentování i porozumění - i nadále tyto hrátky odmítá...nebo jich prostě neí schopen, protože mu chybí zaujetí...Vlastně...na důvodech ani tak nezáleží...Faktem pro mě zůstává, že někdo, kdo není BDSM pozitivní, nemůže spoluprovozovat BDSM - ať už z lásky k partnerovi, či v zájmu udržení vztahu - tak, aby to jeho BDSM+ protějšek naplňovalo. Oba partneři, ať už ten vanilkový, nebo onen BDSM+ si při takovém počínaní povětšinou připadají jako při neuspokojivém tanci na hrachu ** bez perspektivy do budoucna.

S přibývajícími deprimujícími zkušenostmi  a rozčarována přichází tak nejedna BDSM+ osoba k přesvědčení, že bez BDSM už nemůže nalézt žádné sexuální uspokojení. Sex se stává nudnějším, frekvence klesá... stává se téměř ´povinností ´... Návrat ke spokojenému vanilkovskému bytí.... přestává být doopravdy myslitelný.... Kdo jednou přijal své sklony a záliby ... akceptujíc přitom  důsledky,  bude  permanentně vnitřně popichován svým vlastním neklidem a nespokojeností, objevuje se spousta myšlenek a představ.... začíná fáze "myšlenkové nevěry".

Ve chvíli, kdy už potlačení toho "nového a vzrušujícího" nepřichází v úvahu - třeba proto, že už má onen člověk za sebou nějaké první zkušenosti , kterých se sám pro sebe nemíní zříci  - zůstává - bohužel - jen několik alternativ řešení. Buď tzv. "otevřený vztah" - ve kterém BDSM+  partner své zaměření s vědomím vanilkového partnera, který toto toleruje,  prožívá jinde .... a nebo porušení věrnosti: a nastává "dvojí život"...při kterém si BDSM+ partner hledá své naplnění tajně... Zmiňovaný "otevřený vztah" funguje a je možný jen velmi zřídka. V takovém případě se vlastně BDSM+ partner může považovat v podstatě za "šťastného", najde - li  k sobě vhodný protějšek, zatímco jeho stávající partner projevuje pro tyto aktivity porozumění.....A... také pro nového partnera je tato situace tíživá a - neobejde se bez trpělivosti a ohledů....

A i když...se hraje s otevřenými kartami - minimálně v případě nového partnera, každá taková či podobná situace bývá zpravidla  jen přechodným řešením. V podstatě by v logickém důsledku měl následovat rozchod se starým partnerem a nový život..."Dvojí život" je  po delší dobu možný možný snad jen ve fázi orientování a rozhodování...ale to už musí posoudit každý sám - co pro něj konkrétně slovo "delší" znamená. Občas  je tato fáze o připravování nového života...nebo také... pokusem  o neublížení  původnímu parnerovi. Koneckonců...jde ale o "hru" , která není fér pro nikoho ze zúčastněných  a která by - podle mého názoru - měla být ukončena co nejdřív... Ostatně..ať už se vydáme kteroukoli cestou, cena bude tak či tak vysoká a žádná z cest není nejjednodušší.

S přihlédnutím ke společným rokům  ( dobrého vztahu ), které jsou obětovány "novému" životu...stojíme při každém takovém rozchodu , ať už se koná z důvodů jakýchkoli, před tou stejnou hromádkou  střepů.  Na otázky typu: "Jak důležité je šťastné a naplněné prožívání vlastní sexuality? " , " Vyplatí se začínat proto znova ?", "Jak velkou to má pro mě hodnotu ?" a  "Jak vysoká smí být cena ? "   si musí zodpovědět každý po svém. ... Pravděpodobněji jednodušší, je později odpovědět na klasickou  otázku ( opuštěného ) vanikového partnera:  " Co má on / ona, co já nemám ? "  Odpověď mi přijde docela jednoduchá, protože to, co původnímu partnerovi chybí  a co nový - jak  doufáme - má, je právě ono "jiné " zaměření:  ne čistě romatické, ale právě také tak trochu *** "domantické"....

Vysvětlivky Blue:
*  ješte - myšleno: v této fázi  
** :-) v originále stojí: Eiertanz - tanec "na vejcích"- hezky česky bychom mohli říci také : "jako koza na ledě",
*** nu, já vím,  my, místní spolupartyzáni :-)  bychom v naší hantýrce řekli místo domantické ( vzniklé spojením slov dominance a romantika ) spíše pistáciové, či chcete -li úchylné.... Autor úvahy Cotton tato slova ale nezná, tedy mu je nevkládám nekonsensuálně do úst:-))

Originál vyšel v lednu 2003 na www.domantik.de. Přeloženo s laskavým svolením autora.