NOVINKY : Texty : Komentáře : Auditoria : Seriály : Click & Bound : Kalendárium                       Home   

Identita :
NEZNAMY_6240 
info : profil : má auditoria : známí
přítomní : všichni : uspat : logout


Spřátelené weby :



Wacovo doupě
www.eleferno.cz

Stránka Domi.D
Shop s BDSM pomůckami
Njalova noční říše
Dark Club
Klub antropomorfní kynologie. Domov pejsků a feneček v lidské podobě
Sluneční tvrz Petrůvka
Yelen plastification. Fetish foto a móda



clanek reaguje nikdo
na clanek reaguji nikdo

Rubriky
Začátečníkům  ( 66 )
Náctiletým  ( 11 )
Reálné zážitky  ( 55 )
Scénáře  ( 16 )
Povídky  ( 100 )
Poezie  ( 33 )
Eseje a úvahy  ( 53 )
Teorie BDSM  ( 34 )
BDSM v praxi  ( 45 )
Udělej si sám  ( 11 )
Recenze,testy  ( 5 )
Reportáže  ( 23 )
Bondílna  ( 8 )
Help  ( 6 )
Vox populi  ( 62 )
Editorial  ( 13 )

Seriál:Pandořina skříňka
A co se stane po jejím otevření.
Bastička otevřela tu svou a to tak, že naplno. Velice otevřené líčení antropomorfní čubinky na cestě sama za sebou. Popis přeměny v to, o čem předtím snila být. Cesta od první zkušenosti přes riskantní zlušenost se spakery ke zklamání až k nalezení paničky, která jí pomůže ve vytoužené přeměně. Vlastní pelíšek a potvrzení skutečností. Tak, ať je Ti v tom pejsčím světě hezky, Bastičko.



Pište pro www.ds-life.cz

Komentáře
Divím se...      [NEZNAMY_6576 ]
Divím se...      [NEZNAMY_6512 ]
Re: Divím se...      [NTPT ]



Znamkovali

Existujici
-

Alespon registrovani
-

vsichni
2.5


(2)
()
()
()
()
()
()
()


Znamkovani - jako ve skole
Neznamkuji 5 4 3 2 1

Oficiální článek ( 4.4.2005 22:56:14 )
Pandořina skříňka IV.
Přečetlo 5935 lidí celkem 9626 krát (zobrazit statistiku). Komentovalo 3 lidí 3 krát. Nové3 (zobrazit komentáře)
Dokončení autobiografických zážitků autora
Vkladatel:basticka ., Autori:basticka  Témata : Malesub    Gay/lesbi    Rubriky : Reálné zážitky    BDSM v praxi   

První díl seriálu Pandořina skříňka: Pandořina skříňka  I.,aneb osm dní, které změnily můj život             Předchozí díl seriálu Pandořina skříňka: Pandořina skříňka III.,Pokračovvání mírně autobiografických zážitků autora.  díl 1. |  díl 2. |  díl 3. |  díl 4. |

Den sedmý 3.9.

S Paničkou se nadále průběžně stýkáme na chatu, povídáme si a hrajeme. Nacházíme několik dalších společných zálib a vypadá to, že si budeme dobře rozumět. Už nejsem toulavá odkopnutá čuba ale už zase konečně někomu patřím?a dokonce to po mých předchozích zkušenostech vypadá, že tentokrát mám opravdu velké štěstí. Dnes si domlouváme společnou návštěvu BDSM srazu, který je poprvé v úplně nových prostorech jednoho moto klubu.

Scházíme se s Madam na stanici v metru a vyrážíme k cíli. Když jsme na místě jdu své Paní k baru objednat kafe. Sobě se svolením své Majitelky při té příležitosti pořizuji mattonku. Usazuji se vedle své drahé Paní a sleduji zvědavě šrumec okolo. Ještě se na místě dodělávají drobné úpravy, skoby do stropu a stůl s deskou a oky pro znehybnění. Po čase stráveném seznamováním se s nově příchozími docházím své Paní pro pivo. Seznamuji se zajímavými lidmi. Některé z nich znám už podle nicků a jejich tvorby umístěné na netu. Přijíždí i Dominant, který se mi věnoval na předchozím srazu a tak mu na pokyn Madam pomáhám vystěhovat jeho věci z auta. Při jedné z cest okolo baru zjišťuji, že už se běžným způsobem zpátky k Paničce bez problémů nedostanu.

Prostory se zaplnily příchozími a je všude obsazeno. Volím tedy cestu k jejím nohám svým velmi oblíbeným psím způsobem, tedy lezením pod stolem. Již se po jejím souhlasu nenamáhám a ulehám na zem pod Její nohy. Je to tak krásné a dokonce zjišťuji, že jsem vzrušena. Co mi ještě může chybět ke štěstí? Nic! A kdyby něco, tak jedině nožky mé Paní na mém těle. A i toho se po nějaké chvíli dočkám!! Během doby co jsem spokojenou čubičkou dostávám úkol hlídat věci některých přítomných dam. Čas od času mě má Paní podrbe za ouškem a pohladí, dá i napít a já jsem v sedmém nebi.

Nevím co se kolem děje, neboť jsem pod úrovní komunikačního šumu a svět kolem mne se zúžil jen na nohy mé Paní avšak určitě vím, že se něco stane. Vím totiž, že Panička na mě něco určitě chystá. Náhle slyším její hlas ?Polez ven Bastičko, je na tobě řada!? Vylézám zpod stolu a ujímá se mne Dominant se svou asistentkou. Musím se svléknout do naha, je mi nasazen obojek s náramky a rozechvěle a zvědavě čekám nějakou chvíli než si mne odvede na plac, kde jsem připoutána k nově instalovanému kříži. Následuje mučeníčko mého těla, ale po předchozích zkušenostech Dominantovi i své Paní bezmezně věřím.Jsem naprosto přesvědčena, že mi neublíží. Dostávám tradiční kolíčky, které jsou mi takřka v zápětí sráženy bičíkem v rukou asistentky. Následně je mi udělán ?piercing? bradavek pomocí svorkovacích kleští na plot. Získávám do každé po kroužku. Těmi je protažen provaz, který je ihned zatížen závažím. Jeden z kroužků nevydrží tah, špatně se zřejmě uchytil a odpadává. Jako náhradní řešení tedy nastupují jehly skrz kůži za které je poté provaz aplikován jejich omotáním. Je to zvláštní pocit, který mi nečiní ani tak zle, jak by se dalo na první pohled očekávat. Z pohledu návštěvníků je to jistě ještě efektnější. Dominant mi pak upevňuje za svorky na varlata speciální košíček, do kterého postupně přidává závaží. Asistentka si se mnou hraje, škrabe mě nehtem zespoda na šourku a to se mi vůbec nelíbí. Mění se základní pozice, jsem otočena čelem ke kříži a dostávám lehčí výprask. Po exekuci se vracím do původní pozice a dostávám příležitost sednout si na dřevěnou kozu, kterou si Dominant přivezl ze své mučírny, neboť jsem na chatu v tomto smyslu provokovala. Nesedím na ní vůbec dlouho a už to začíná být nepříjemné. Jsem z naší předchozí debaty o koze nahlodána, bojím se trochu o své zdraví a tak i když by se to snad možná dalo ještě nějaký čas vydržet, nechávám se z bezpečnostních důvodu raději sundat. Během vystoupení které už trvá skoro přes dvě hodiny registruji odchod své Paní, která tady následkem mého akčnění zůstala daleko déle, než původně plánovala. Loučí se se mnou, hladí mě a domlouvá si cosi s Dominantem. Ještě tedy trochu podrtit bradavky, zakřičet pro obecenstvo a je konec. Jsem sundána z kříže, rychle běžím na záchod si ulevit, oblékám se a pomáhám s úklidem výbavy zpět do útrob vozu. Děkuji mu za pěkný zážitek, u baru do sebe házím jeden džinfiz jako vzpruhu a vydávám se na dlouhou cestu pěšky domů noční Prahou. Přemýšlím, zda jsem svým statečným výkonem svou Paničku skutečně tak potěšila, jak mi při odchodu šeptala do ouška.

Den osmý 7.9.

Dnes si opět chatuji se svojí Paní, stejně tak jako každý večer. Během této činnosti se snažím připravit anál, abych lépe zopakovala to, co se mi včera tak dobře nepovedlo, tj. udržet ten zatrolený velký sedák v sobě. Trénuji pravidelně každý den a včera se mi sice už splnil sen a konečně jsem ho do sebe dostala, ale natrhla jsem se přitom trošku a on mi následkem toho zase hned vypadl. Rozhovor s Madam se stáčí na její problém s PC a dozvídám se, že má Paní se účastní videa na netu. Nesměle vyjádřím touhu uvidět svoji Paničku. Jako už mockrát za těch pár dní mi vychází vstříc a já za její asistence nastavuji PC abych ji mohla alespoň vidět, když už nemůžu být osobně s ní. Je to sice jen pouhá náhražka, protože jsem se měli dnes fyzicky sejít ale Paničce se to na poslední chvíli nehodilo. Jsem tedy vděčná i za tuhle její virtuální přítomnost. Vidím svoji Paničku a dokonce ji i slyším! K absolutnímu štěstí už mi moc nechybí, vlastně jen ležení u jejich nohou.

Povídáme si spolu, je mi strašně moc fajn a dozrávám k rozhodnutí se jí dát plně v plen a pořídit si všechno potřebné technické vybavení abych byla Paničce k dispozici 24/7 alespoň na dálku, pokud se jí nehodí má přítomnost fyzická. Chci aby mě tímhle způsobem mohla viděla i slyšela kdykoliv bude mít na svou čubinu náladu. Než skončí naše seance jsem pevně rozhodnuta realizovat tenhle nápad co nejdříve, protože včera už bylo pozdě!

Během našeho chatování se mi daří dostat do sebe sedák a dokonce ho v sobě i udržet!! Nejdříve to je nepříjemné, pak se to pozvolna mění a stává se mi to velmi příjemné i když postupem času se nepříjemnost mého stavu znovu vrací. Ač jsem si ho do sebe narvala dobrovolně, nechci ho bez povolení své Paničky vyndat. Naplňuje se hodina, já už toho začínám mít fyzicky dost a začínám trošku slzet. Už je to opravdu dost nepříjemné, ale Panička zrovna musí nutně odejít cosi zařídit.! Trpím a bojuji sama se sebou. Nesmím kolík v žádném případě sama vyndat dokud se má Paní nevrátí a nepovolí mi to! Poprosit jí, a sdělit můj stav s nadějí že mi ho snad povolí vyjmout ven?! Ne, jsem rozhodnuta trpět. Vrátila se!!! Zeptat se ?? Nevím ještě jak asi bude na mou slabost reagovat. Potrestá mě za slabost?? Povolila mi ho vyjmout! Rychle s ním ven! Áaach to je úleva?! No ještě mám co trénovat! Ale mám velmi, velmi dobrý pocit z překonání jednoho svého limitu. Dnes jsem překročila další bariéru a stala jsem se ve svém nitru skutečným majetkem své Paní. Jestliže jsem ještě nedávno zvažovala nějaká ano či ne, tak dneškem tohle všechno padá a záleží jen a pouze na mé Paní co se mnou provede a co si bude přát od své čubičky. Její čuba už ani nechce říkat ne, dokonce si "ne" ani myslet. Pro ní je myslitelné už jenom ano, ano, ANO!!

Co říci na závěr?

Toto vše píši hrozně rozhozena, přeci jenom má proměna nabrala obrátky a byla docela dost rychlá. Před pár měsíci jsem si určitě nemyslela, že budu někdy psem, natož čubou a ještě k tomu se mi to bude líbit. Ani jsem se nenadála, uběhl nějaký čas a jsem čubina jak vyšitá, včetně takových potřeb jako je štěkání a vytí. Dokonce se často přistihuji, že i myslím po čubčím. Když jsem se dostala do tohoto stavu nečekala jsem, že budu někdy někomu patřit, že snad někoho najdu a dokonce už vůbec ne v dohledné době. A ejhle, uplynulo pár dní a jsem něčí, už nejsem toulavá čuba. Mám Paničku k pohledání. Stará se o mě, je milá, spravedlivá a hodná na svoji čubičku. Vím a věřím, že mi pomůže přežít moje štěněčí léta a stát se pořádnou čubou se kterou se bude moci bez obav objevit na veřejnosti a taky mi pomůže vyrovnat se s mou novou identitou. Vím také, že se mi nemůže více věnovat protože má svou rodinu i když i s tou už mě seznámila.

Po akcích nebo příležitostně u své Paní smím spát a mám už i svůj chlupatý pelíšek. Jen je mi strašně líto, když se se svou Paničkou déle nesetkám, protože se mi bez ní moc stýská. Mám ji strašně ráda a jsem šťastná, že jsem ji našla, přesněji řečeno Ona mne. Nevím co všechno mi přinese můj další, nový život, dokonce ani jak ho dokážu nést. Ale nebojím se neboť můj psí život je teď plně v rukou mé Paničky, která mne ochrání a naučí mne žít čubčí i lidský život najednou.

Kdo dočetl můj příběh až sem tak budiž pochválen. Kdo ví, pochopí, ti ostatní si snad alespoň hezky početli a všichni tak trochu nahlédli do mé psí dušičky a jejího zrodu. Ti z vás kterým toto něco připomíná vězte, že podobnost není čistě náhodná a ti z vás, kteří jste se v mém příběhu našli a to i třeba mezi řádky berte to jako můj dík Vám všem, co jste během ?8 dnů? změnili můj život. Navíc se mi vyjasnily i některé věci v mém dosavadním životě. Je zřejmé, že má záliba v TV a potřeba feminizace měla taky něco společného s mou tehdy utajenou submisivitou. Právě role čuby je naplněním všech mých do nedávna skrytých submisivních potřeb. Naprostá ztráta mé lidské identity a to i té pohlavní, je takovým ponížením, které se až stává slastí. To vše je ještě umocněno tím faktem, že někomu patřím a dotyčný má nade mnou plnou moc. Ještě jednou moc velké díky Vám všem.

P.S.

Od doby kdy byla Pandořina skříňka napsána do okamžiku uvolnění ke zveřejnění uplynul již nějaký čas. Paničku mám stále stejnou, je nám spolu moc dobře, postupně si dopořizujeme vybavení jak nám finance dovolí a společně hledáme mé hranice úchylnosti, které stále posouváme dál a dál. Některé věci a tužby uvedené ve zde již zmíněné povídce ?Čubka Asta? se mi už splnily (ocásek, pelíšek,?) jiné se teprve mají šanci naplnit. Třeba sen sdružit lidi se společnou "psí" úchylkou do Asociace antropomorfní kynologie aby se nerozhodní mohli rozhodnout a dozvěděli se i některé potřebné věci, či si mohli ve společnosti stejně naladěných lidí jen tak pohrát nebo zasoutěžit. Více na www.aak.wz.cz

Již jsem svoji novou identitu přijala i když ještě stále mne někdy zaráží a udivuje. Stala jsem se plně na své Majitelce závislá a bez ní už není nic, co by mne bavilo tak jako dříve.

První díl seriálu Pandořina skříňka: Pandořina skříňka  I.,aneb osm dní, které změnily můj život             Předchozí díl seriálu Pandořina skříňka: Pandořina skříňka III.,Pokračovvání mírně autobiografických zážitků autora.  díl 1. |  díl 2. |  díl 3. |  díl 4. |

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

 
Pritomni :
NEZNAMY_6240 
[ 28.3.2024 - 12:57 ]
info
profil
přátelé
auditka
chat
texty

Status: OK
                    Administrace : Statistika : Psat redakci : Psat teamu  
Engine pracoval: 0.091778993606567 sekund sec.
You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.034693002700806 sekund
Vystupni komprese: VYPNUTO Size: 48988 bytes