Říkají si Kahofer a Anet. Bydlí na Sluneční Tvrzi. Někteří si jich velice cení a mají je rádi, jiní pomlouvají, v další skupince bychom našli závistivce a poslední části BDSM pozitivních, potažmo pozemšťanů, je to vlastně jedno.

Do které skupiny patříš Ty, milý čtenáři? Já do první. Našli jsme společnou řeč o mnohém. Něco střípků z našich rozhovorů Ti předkládám. Bavím se zde více s Kahoferem - jednak protože jsme dvě drbny, jak nás láskyplně označila Anet ;-), a také proto, že některé záležitosti, o kterých budeme mluvit se původně dotýkaly jeho samotného. Dnes zasahují i Anet. Její reakce si můžeš rovněž přečíst.
Některé věci Tě možná překvapí, jiné donutí k zamyšlení. A nebo nás pošleš k šípku?
Inu, máš možnost volby, tu máme všichni.

1. Před několika dny jsme si povídali o tom, že u Vás na Tvrzi byl novinář ze Svitavského deníku. Strávil tam 3 hodiny. Co ho přivedlo?

Kahofer: Drby..:-)
Blue: :-) A co ještě?
Kahofer: Přivedli ho "zděšení" občané Petrůvky, mající pocit, že na Tvrzi provádíme protizákonnou činnost. Chtěl si tedy o tom s námi promluvit.
Blue: Jaký jsi měl z toho rozhovoru pocit?
Kahofer: Dobrý. Byl to mladší, docela příjemný novinář, ke všemu ještě se stejným jménem jako já..:-). Mluvil klidně a věcně, nechal si spoustu věcí vysvětlit, dokonce jsme se v některých záležitostech např. falešné morálky a podobných i názorově sešli. Celkově tedy pocity dobré.

2. Zítra by měl článek vyjít. Výsledek ale není takový, jak se předpokládalo...

Kahofer: No, to není ani zdánlivě...:-) Bohužel. Vzhledem k tomu, kolik času tady strávil a kolik dostal od nás informací, bych předpokládal, že se alespoň okrajově zmíní o lidech BDSM+, o konsensualitě, i když tu tedy trochu zmínil alespoň v tom, že k nám jezdí lidé stejně zaměřeni. Jenže celkově ten článek vyzněl pouze jako uklidnění občanů ve smyslu, že tady nepácháme trestnou činnost a nemrzačíme lidi... a to je, dle mého názoru, málo. To jsem mu také napsal. Odpovědí mi bylo, prý měl stejný záměr, ale bylo mu bylo řečeno, že v jejich novinách není údajně pro toto místo.
Blue: Škoda :-(
Kahofer: Nehledě na to, že nakonec uvedl naprosto nepřesné informace, které jsme museli korigovat.
Blue: Vyšel Vám vstříc?
Kahofer: No, vyšel, to, co jsme požadovali změnil a upravil, ale pokud bychom to chtěli podle sebe, museli bychom napsat úplně nový článek sami..:-) Řekli jsme si, raději jakési uklidnění (sice pofidérní) občanů než nic, tak jsme to dál nechali být. Také to poslal dost pozdě, odpoledne den předtím, než to má vyjít.

3. Má tedy cenu poskytovat rozhovory?

Kahofer: Má to cenu, pokud je zaručeno, že to vytisknou v jakési přijatelné podobě (pro mne). Alespoň částečně podle mých představ. Protože pak je to jen strohé podávání informací, které si dotyčný novinář (většinou bez znalosti věci) přetřídí a proseje podle sebe a výsledek není ani tak, ani onak.
Blue: A co si o tom myslíš Ty, Anet?
Anet: Že kvůli němu nemělo cenu tak brzy vstávat... Mnoho řečí a kde nic, tu nic. Úplně zbytečné. Smysl by to mělo, kdyby mne ten článek nechal napsat.

4. Občas si povídáme o Tvé dcerce z bývalého manželství. Poslední rok jste se spolu neviděli. Můžeš krátce objasnit, jak k tomu došlo?

Kahofer: Momentálně je to ve stavu, že jsem ji téměř rok neviděl, protože bývalá manželka mi to nedovolila od té doby, co jsem ji poslal dopis s požadavkem na letní prázdniny. Když žádala o předběžné opatření soudu, aby mi zakázal styk s dítětem, soud jí napsal, že si to může rozhodovat sama, pokud usoudí, že by to mohlo být pro dceru nevhodné... až do vyřešení soudem...
Blue: Rozumím - a u toho soudu je to momentálně v jaké fázi?
Kahofer: Já tedy podal žádost o soudní určení styku s dítětem, manželka kontrovala asi za týden žalobou na zákaz styku.
Blue: A soud teď přemýšlí, co s tím?
Kahofer: Proběhl první soud na okresní úrovni, kde po třech stáních a docela laxním přístupu soudu, bez psychologických vyšetření, soudkyně rozhodla, že prostředí Tvrze není vhodné pro dítě, protože se může setkávat s úchyly a nemohu zaručit (i když je prokazatelné, že akce se nekonaly v době, kdy tady byla malá a ani se nepronajímala mučírna), že nebude pronajímána mučírna v době, kdy tady bude malá a vynesla rozsudek, že se mohu stýkat s malou jedenkrát do měsíce po dobu tří hodin (to proto, abych ji nemohl odvézt sem).
K mé osobě jako takové soudkyně neměla výhrad, pouze k Tvrzi. Nicméně, sociální pracovnice uvedla, že prostředí na Tvrzi je pro dítě vyhovující.
Blue: Takže ses odvolal?
Kahofer: Já jsem souhlasil s takovýmto rozsudkem, protože de facto jsem malou neviděl v té době skoro 3/4 roku a ona, pod vlivem matky, samozřejmě ztratila se mnou kontakt a svým způsobem i vztah. Odvolala se bývalá manželka.
Blue: Ach jo...
Kahofer: Protože trvá na totálním zákazu styku.
Blue: Takže teď je to znovu otevřené a malou jsi stále neviděl...
Kahofer: Bývalá v odvolání uvedla, že trvá na totálním zákazu styku, protože jsem úchyl a je nebezpečí, že bych mohl být pedofilní a případně se svými kamarády úchyly zneužít malou...:-)))... Neviděl ani neslyšel.
Blue: Chceš k tomu něco říci, Anet?
Anet: Máme Evičku všichni moc rádi a myslíme si, že je tady spokojená, uprostřed přírody, obklopená zvířátky a nevidíme důvod, proč by k nám nemohla jezdit.

5. Jaký má tedy, Kahofere, Tvá bývalá žena důvod k tomu, aby situaci takto hrotila?

Teoreticky žádný. Jelikož jsem však se svou ženou žil 13 let, trošku ji znám a myslím si, že vím přesně, co ji k tomu vede. Ono se říká, že z velké lásky vzniká velká nenávist... Já věřím, že mne žena milovala, to ano, jenže takovou tou sobeckou láskou, jestli víš, co mám na mysli. A také i trochu zištně.... podmínečně... Taky asi ješitnost. A nevidí, neslyší. Je jí jedno, jak to bude působit na dítě a pravděpodobně myslí jen na svou nenávist ke mně. Přitom se už nejednou spálila. Ale bohužel se s ní nedá ani komunikovat.
Blue: Takže se Tě ani neptám, zda jsi s ní o tom zkoušel mluvit...
Kahofer: Já jsem se s ní vždy snažil domluvit po dobrém, pokud to jen trochu šlo... i proti vůli Anet... dovedl jsem si představit, jaký kolotoč je totiž schopna roztočit a navíc pak na to doplácí především to dítě, což jsem nechtěl... jenže jí je to pravděpodobně jedno... prostě se chce mstít za to, že jsem ji opustil...
Já vždy ctil právo každého rozhodnout se svobodně... jasně, je třeba zodpovědnost a tak podobně, ale tu jsem projevil více méně tím, že jsem bývalou manželku zabezpečil barákem, dodělal věci na něm, nebral si s sebou vybavení apod. A taky jsem se snažil pomáhat s výchovou a růstem malé i potom. Jenže pokud dva spolu nemohou být, pokud ten jeden to nemůže vydržet, tak co je lepší? Přemáhat se a být věčně nespokojen, až to vyústí v deprese a trauma nebo to nějak řešit?
Blue: Víš, co si o tom myslím. Řešit. Věci totiž máme ve svých rukou. Vymlouvat se na okolnosti a na to, že něco nejde, to je útěk sám před sebou... ale copak člověk může sám před sebou utéct?
Anet: My jsme lidi, kteří volí radikální řez, když už nelze a není co řešit. Když už je, více méně, vyřešeno... a dořešeno. Pravda, jsou lidé, a také některé znám, kteří než by něco řešili, odchází. Ale to není náš případ. My jsme takoví "řešitelé"... :-)
Kahofer: Utéct? To tedy nemůže... Samozřejmě, že je třeba se snažit to řešit s partnerkou a včas, ale pokud se i přesto v tom člověk dusí, pak je východiskem jedině rozchod..
Blue: A co si o tom všem myslíš Ty, Anet?
Anet: Problém je, že to trvá pět let. Malá v tom žije a mámu naprosto nezajímá, co ty lži a msta dělají s charakterem a psychikou dítěte. Nota bene vlastního. Což jako máma naprosto nechápu a vím, o čem mluvím, také jsem rozvedená se dvěma dětmi. To samo o sobě není lehké překonat a nedovedu si představit, kdybych to měla ještě stěžovat nějakou mstou a nenávistí vůči bývalému partnerovi. Ale myslím si, že se jí to jednou vrátí od malé samotné. A to není tak, že bych si chtěla hrát na vědmu, ale ze zkušeností jiných vím, jak se děti, když trochu dospějí, pak chovají.

6. Kde se podle Vás obecně bere v lidech nenávist? Proč? Jak?

Kahofer: Nechápu to. A nevím, kde se bere. Osobně nemám člověka, kterého bych nenáviděl, i bývalou ženu spíš lituji, protože žít v nenávisti musí být docela šílené. Spousta lidí mi ublížila, spousta lidí mi ukřivdila, ale nikdy jsem neměl potřebu se mstít nebo někoho za to nenávidět. Ano, byl jsem naštvaný, rozzlobený, rozzuřený, ale nikdy jsem neměl potřebu se mstít... Prostě to asi nemám v sobě. A tím pádem ti, co nenávidí, to musí mít v sobě. Nebo mají málo lásky?!? Nebo mají sebe sama málo rádi?!? Nevím... Někdy lidi prostě nechápu...
Blue: Myslím, že nemají rádi sami sebe... tím pádem nemohou mít rádi ani ostatní. Nejsem odborník na nenávist... tohle ale většinou u těchto lidí cítím.
Anet: Možná v tom mají prsty hvězdy. Třeba si nějak divně stouply, když se rodili nenávistivci. Také prý tím hodně trpí někteří Štíři, ačkoliv moje maminka je Štír a je moc hodná. Určitě v tom může "pomoci" nesprávná výchova. Rozhodně těm lidem ale vůbec nezávidím. A děkuji mým hvězdičkám, že si stouply jinak a já nemusím prožívat tu hořkost nenávisti a msty.
Blue: Myslíš, Anet, že se dá láska v člověku "vychovat"?
Anet: Asi ne úplně do detailu, ale já zase neznám člověka, který by v sobě neměl trochu té lásky, na které by se dalo stavět. Ale rozhodně láskyplná výchova vtiskne zase nejenom lásku k druhým, ale i k sobě.
Blue: Kahofer asi souhlasí, že? ;-)
Kahofer: Ano, souhlasí.
Anet: Vlastně jsem se osobně s takovým člověkem, jako je bývalá Kahoferova manželka, ještě nepotkala. Ale samozřejmě jsem nepotkala a nepoznala všechny lidi na světě, takže můj pohled může být dost subjektivní.
Blue: Já takového člověka už potkala, ale o mně se dnes nebavíme. ;-)
Anet: Tak zítra...:-)))
Blue: V pondělí. :-) Zítra je na Tvrzi přece sraz.
Anet: No dobře, když jinak nedáš..:-))))

7. Jsem ráda, že jste souhlasili s mým návrhem zveřejnit část našich rozhovorů. Proč vlastně?

Anet: My jsme takoví transparentní, pro neznalé to znamená průhlední...:-))) Vzhledem ke statistice, kterou vyčetl Kahofer na netu, že 80% rozvedených mužů má problémy s bývalými manželkami ohledně styku se svými dětmi, zjistí stejně postižení, že v tom nejsou sami a možná se jim trošku uleví. Těm, co problémy nemají, těm se uleví určitě...:-)
Blue: A třeba si někteří řeknou... "Tak do toho nejdu"?
Anet: To je jako s řízeným dýcháním... Buď do toho nepůjdu - rozchod a někdo mi utne tipec, takže se budu moci nadechovat jen do čtvrtiny. Naučím se tak žít.... Anebo do toho půjdu, nikdo mi dýchání řídit nebude, budu dýchat volně, ale prostě občas nedodýchnu starostmi, které to s sebou nese.
Kahofer: O mně se už mluví i v novinách a čekám už jen, kdy přijede televize..:-) Ale vážně... Opravdu je asi hodně chlapů, co mají tyto problémy a v BDSM okruhu zcela jistě také. A určitě i žen. U mne je to sice komplikované faktem, že máme Tvrz a mučírnu, ale je spousta i takových, na které partneři vytahují BDSM pozitivitu apod. Já nevím, zdali to někomu pomůže či nikoliv, ale každopádně uvidí, že problémy jsou všude stejné. Ale ty se musí nějakým způsobem řešit. A také se s nimi vyrovnat. Snad alespoň někteří v našem rozhovoru k tomu najdou návod.
Blue: Myslím, že Tvůj případ není vůbec ojedinělý, tyhle věci se totiž dějí... a málo se o nich mluví... já ve svém blízkém okolí znám další, ne tak dramatický případ, ale v principu se Tvému hodně podobá.
Anet: Kdyby se Kahofer rozhodl, že chce zůstat v anonymitě kvůli malé, budu stát za ním a hrát vanilku... Možná, že si to přečtou ti, co nenávidí a mstí se a zamyslí se nad sebou. Moc optimistické?!?

8. Kdybyste znovu stáli před možností otevřít si Tvrz, zprovoznit mučírnu, začít pořádat srazy, prostě a jednoduše žít si po svém... tak...? Co Vám Tvrz dala a dává? A co vzala?

Kahofer: Dost obsáhlá otázka, pokusím se být v rámci mých možností a schopností stručný. Já osobně bych do toho šel. Za prvé si nemyslím, že děláme něco špatného, ba naopak. Ač to tak možná na první pohled nevypadá (viz článek v novinách apod.), mám dojem, že to vše dává dobrý pocit nejen nám a BDSM+ lidem, ale že i ti, kteří nás dnes potajmu pomlouvají a "křižují" se, si pomalu, ale jistě rozšiřují své obzory a mění pohled na věc. Alespoň někteří.
Za druhé. Mučírnou jsem si splnil svůj sen žít jistým stylem života. A myslím si, že i problém s malou se časem vyřeší a ona si vytvoří svůj vlastní pohled na věc. Tvrz je dnes naše zázemí a domov, kde se setkáváme s těmi, kdo jsou nám blízcí. A například ti, kteří mají trochu jinou představu o BDSM, k nám přijedou jednou a více se již neukáží. Tím pádem se obklopujeme lidmi, s nimiž si vyhovujeme. Budujeme si ji po svém, bez ohledu na to, co druzí říkají, možná pro někoho špatným směrem, ale naším.
Tvrz mi ale každopádně vzala ideály o lidech, neupřímné lidi z našeho okolí (protože i teď se najdou lidé z okolí, kteří s námi normálně komunikují a nedělají z naší BDSM pozitivity, mučírny a srazů žádnou tragédii). Vše se jaksi více vystříbřilo a vyjasnilo. Takže de facto to je pozitivní jev.
Tvrz mi však dala mnohem víc. Nové přátele. A vzhledem k tomu, že jsem nikdy moc přátel neměl, protože si jen tak někoho k sobě nepustím, je to pro mne velice příjemné a osvěžující. Navíc to jsou lidé, před kterými se nemusím tajit se svými "zálibami", jako jsem to musel dělat se svými přáteli předtím.
Anet: Dala. Svobodu. Přátele. Nový náboj. A trochu adrenalinu nad lidskou blbostí.
Vzala. Anonymitu. Falešné moralisty.
A vzhledem k tomu že by do toho šel znova i Kahofer, nemusím hrát vanilku a šla bych do toho taky znova...:-)
Blue: Jak to děláte, že se tak hezky doplňujete? :-)
Anet: Protože se milujeme...:-)
Kahofer: Kecá...:-) To jsou ty naše věčné diskuse, dlouhé a vyčerpávající, nicméně přínosné. A taky jsme se hledali tak, abychom se doplňovali...:-))
Blue: A našli. ;-)
Rádcové ne, ale my jo...:-)))
Blue: Říká Kahofer nebo Anet?
Oba: Anet říká Kahofer a Kahofer říká Anet...:-))) Najednou...:-)))
Blue: Tak to tam dám :-)
Anet: Hele, Kahofere, to je ale lepší rozhovor než s tím novinářem, co? Blue by mohla přijet i ráno a já bych kvůli tomu i vstala. Jóó... to je profík...:-)
Kahofer: Máš pravdu...:-) (A to tam napiš..:-)))) )
Blue: To tam mám dát? Nebudou si lidi říkat, že chválím svůj ocásek? :-) Ve smyslu: "Každá liška..." :-) :-)
Anet: Ty máš ocásek? Ukaž...:-))
Kahofer: A to Tvoje tam napiš taky...
Blue: :-) =) :-D

9. O lásce mluví snad všichni na světě. Souvislostí bude možná tolik, co lidí. Nedávno jsme se dostali k výroku neznámého autora: "Žádná bolest, žádná strast, ani příkoří a zoufalství nemůže zahubit Lásku. Lásky však umírají snadno, na prosté splnění touhy." O čem to je?

Anet: To je těžká otázka jako prase, říkal Kahofer a já s ním souhlasím.
Anet (po odmlce): Někdo má v srdci lásku a ta je věčná. Láska k lidem, ke zvířatům, k přírodě, k sobě. Mám pocit, že pohled je jasnější, přímější a jakoby čistější, čím větší ta láska v srdci je, čím víc si ji člověk uvědomuje, čím víc s ní umí pracovat. Tahle láska jen tak neumírá. Ta tam prostě je a člověk přes ni kouká na svět. Pak jsou to lásky pomíjivé, které může leccos zahubit, i třeba naplněná touha nebo splněný cíl nebo zevšednění...
Asi tak tomu já rozumím, ale já, na rozdíl od Kahofera, nejsem filozof..:-)
Blue: Možná jsi, jen si to o sobě nemyslíš, Anet :-)
Kahofer: Anet je velký filozof...:-)
Anet: Já jsem taková huba nevymáchaná.... spíš občas...:-)))
Blue: Ono bude záležet na pozorovateli. ;-)
Kahofer: Anet to vystihla přesně... Nemám co dodat. Akorát to, že si dokonce myslím, že ji v sobě má každý člověk, jenže buď o tom neví, resp. zapomněl nebo je spousta dalších aspektů, které jí zahrabou někam až na samé dno. A občas, když takový člověk spadne na dno nebo na držku, objeví se... bohužel třeba jen na krátkou chvilku, kdy vidí jasně a je třeba ochoten přiznat i zlé věci, které dělal, ale pak, když se začne zvedat, rázem vše popře.... to je třeba velmi zajímavý moment...
A (jak jsme o tom již spolu mluvili), taková Láska je jen jedna... pro všechny... je to ta bezpodmínečná a neomezující Láska. Lidé se zamilovávají snadno.... vidíme to kolem sebe pořád... a také se často snadno rozcházejí... bohužel... že by pořád něco hledali? Nehledají náhodou tu Lásku?
Blue: Pokud je tomu tak, měli by začít hledat v sobě... :-)
Kahofer: (současně s Blue) Jenže tu musí nejdřív najít v sobě.... pak ji teprve mohou najít i u druhých.
Blue: :-) Děkuji Vám za rozhovor, Přátelé.
Oba: Naše milá mo(u)drá Přítelkyně...:-) Bylo nám potěšením.

Příliš mnoho se mluví o láskách, vykládají o alchymii citů a technikách milování, dělají, jako že pijí, ale džbán je prázdný. Mnoho se mluví o láskách a málo o lásce. Lásky můžeš naplnit, můžeš je nasytit, lásku nikdy.
(Autor neznámý)

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek