Je to hra? A nebo není? Zaměření jako kompenzace a nebo jako vrozená věc? Co je maska, co role a co reálné já? Existují jednoduché odpovědi? Autorka článku si to nemyslí, a stejně tak jeho překladatelka:-)...


    Sexuální  dominance a sexuální submisivita  - to nejsou  osobnostní rysy, ale sklony, stejně jako sexuální masochismus či sadismus. Občas se dokonce setkáváme s paraelou k homosexualitě, která už je považována za vrozenou záležitost. Zda tedy jsou sexuální zaměření skutečně vrozená, nebo zda jsou " pouhými sklony ", které se z různých důvodů rozvíjejí, ještě není definitivně prozkoumáno. Přesto je jasné, že nikdo nebývá dopředu tázán, zda chce být homo- či - heterosexuální - prostě takový je a nebo ne. Stejná věc platí pro sexuální dominanci či submisivitu - buď nás oslovuje a nebo neoslovuje.

    Každému z nás je ale ponecháno rozhodnutí , zda jsme připraveni své zaměření či sklony akceptovat a realizovat.

    Mluvíme - li ale o zaměřeních a sklonech, byla by maska právě tím obličejem, který si nasazujeme, abychom právě tyto sklony před ostatními skryli . Opačný případ by totiž znamenal, že zameření samo o sobě je právě tou maskou. Myšlenka, která nepříjemně rozčiluje, domyslíme - li ji do důsledku. Zaměření jako maska by totiž bylo -  koneckonců -  podvodem vůči druhéhu, který vychází z toho, že má před sebou někoho reálného a ne pouhý " převlek ".  Tak - osobně tedy vycházím z toho, že zaměření je  skutečnou záležitostí , a že jde jen o to, jakou tvář člověk svým sklonům navenek a vůči svému partnerovi dá. Takže se zde nebudeme bavit o masce, kterou stejně tak člověk často vůči svému okolí nasazuje, aby manifestoval , " jak se má dobře " , ale o tváři, kterou ukazujeme svému blízkému protějšku - partnerovi.

    Dom a sub - který z nich je maskou a který skutečnou tváří? A existuje vůbec něco jako: dom - resp. sub-tvář a stejně tak dom - resp. sub - chování? Myslím, že otázky položíme jinak, protože zde máme lidi, kteří se k BDSM stavějí jako k lifestyle-záležitosti, a stejně tak jiné, kteří na něj pohlížejí "jen" jako na sexuální varietu.Tak či onak...  mě by stejně nejvíce zajímalo, zda to, co mi právě ten naproti prezentuje, je maska ... a nebo právě jeho reálné já.

    A právě proto, že mě zajímá ono takzvané ´pravé já člověka´,  považovala bych za nejdůležitější, že ona tvář, kterou mým očím onen dom či sub nabízí, není maskou, která by sloužila pouze k zastírání problémů se svým vlastním egem. Sadisté a masochisté to mají věru trochu jednodušší - nikdo se jich neptá, zda jejich zaměření je či není maskou. Sexuální sadismus a masochismus jsou věcí jasnou, realizace znamená sexuální potěšení.  Přetvařování se - ve smyslu masky - zde není skutečně možné - a také nikterak nutné.

    S dominancí a submisivitou je to trošku jinak. Vládnout a nebo být ovládán, může být potřebou podmíněnou zaměřením, ale také kompenzací k moci či pocitům bezmocnosti ve všedním dni.  Neexistují pravidla, která by nabízela příčinné souvislosti - špičkový manager může být sexuálně dominantní, ale také submisivní, sekretářka může být v osobním životě dominou a nebo subinkou.  Důležité by ale mělo být, že skutečně prožívané sexuální zaměření není maska sloužící pouze ke kompenzaci ostatních problémů. Proto já osobně rozlišuji mezi: " rolí "  a  " maskou " - role je prostě druhou fazetou mé " tváře ", zatímco maska oproti tomu přetvářkou skrývájící to, kým skutečně člověk je.

    Být dominantním v běžném životě, neznamená mít bezpodmínečně vedoucí pozici. Stačí vědět, jak přímočaře dosáhnout cíle, a jak člověk přesvědčí ostatní chtít dosahovat cílů společně.  Aby byl člověk považován za dominantní osobu - v životě a/nebo v zaměstnání , nemusí mít nezbytně duši šéfa. Řidič autobusu může mít své záležitosti pod kontrolou stejně tak suverénně, jako ředitelka koncernu jeho dceřinné společnosti. Dominance je pro mě osobně skutečně spíše záležitostí postavenou na suverenitě a znalostech, než na skutečných ´mocenských důkazech ´.  Pro někoho, kdo je dominantní, by tedy z mého úhlu pohledu nebyly maskou ani sexuální submisivita, ani dominance, ale právě jen fazetkou onoho stále stejného "já".

    Ona takzvaná skutečná tvář se přeci nemění, objeví - li se její jiná fazetka. Tvář by se změnila a nebo odcizila,  nasadí - li si tato osoba masku, která její osobnosti neodpovídá či úplně protiřečí. A tímto jsme zase u masky.

    Nemyslím takovou masku, která člověku chvilkově dovolí prožít jinou roli, ale takovou, jejíž smyslem je skrýt vlastní tvář člověka - maska - náhražka - která v pravém smyslu slova ukazuje tvář, se kterou člověk, jako takový, nemá vůbec nic společného - tedy falešnou tvář.

    Myslím si, že rozdíl mezi maškarádou ve smyslu převlek a  maskou,  která má z důvodů kompenzace představovat " falešnou tvář " je v důvodu, proč je nasazována. Qui bono? Dom ( bez ohledu na pohlaví ), který se prezentuje " dominantně " a rozhodně, protože je jinak v tichou vodou  nemajíce, co sdělit - neřkuli si to ani netroufne zkusit -  ten ( ta ) profituje už pouze z této dom-masky. Slouží mu ( ji ) pouze ke kompenzaci jeho ( její ) bezmoci. Protikladem k tomu jsou pro mě masky, které slouží k oboustrannému uspokojení - dom a sub si nasazují masku mající smysl podle své volby pro společné potěšení. Touto maskou může být např. způsob chování vedoucí k určitému ´posunu moci´ - ale k takovému, o kterém oba vědí, že neexistuje skutečně, který je zde proto, aby jim přinášel potěšení.

    Přesto -  já osobně považuji za neudržitelné oddělení sexuálního zaměření od všedního dne. Protože - pak by maskou muselo být buď chování v životě sexuálním a nebo v tom ostatním. A tomu nějak nechci věřit. Ne každý vedoucí pracovník je sexuálně submisivní, ne každý " řadový človíček " je bezpodmínečně v sexu dominantní. Dle mých zkušeností můžeme spoustu lidí - dominantních ve všedním dni - nalézt na obou stranách D/S... Bohužel - chtěli - li bychom polarizovat - osobně jsem potkala mnohem více " kompenzačních - dominantů "  než  " kompenzačních submisivů " . Masku zdánlivé síly znám skutečně jen od dominantů - lépe řečeno - takových, kteří by si jimi přáli být...

    Čistě pragmaticky - a já jsem pragmatik po coming-outu:-) - je podle mě důležité, že partneři si své masky nasazují bez utajování a otevřeně - pokud jsou masky vítány. Je - li smysluplná maska součástí společné " hry " - pak nejde přeci o masku s nádechem zklamání, ale o takovou, která dovolí další části naší osobnosti prorazit na povrch.


Přeloženo s laskavým svolením autorky. Originál na www.domantik.de

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek