Uvědomovala si jeho přítomnost už od začátku, vždyť on byl tolik jiný než všichni, které kdy poznala... dívala se jak se pomalu přibližuje a celé její tělo ovládal strach a očekávání!

Najednou stál nad ní, usmál se úsměvem, který by mohl být konejšivý, kdyby už dávno nevěděla, co jeho ruce umí, jaký strach a utrpení jí dokáží přinést, ale věděla že pak přijde úžasný pocit úlevy a klidu.....

V poslední chvíli ji ještě ovládla touha utéct, nikdy sem nepřijít, ale on jí nedal šanci a začal to, co umí tak moc dobře....

Za malou chvilku už po její kůži stékal pot, tělo se jí kroutilo bolestí a nehty zatínala do dlaní.... ráda by křičela, ale netroufala si a navíc on jí v to bránil svou pevnou rukou....

Tolik si přála aby už přestal, ale přes to věděla, že to nutně potřebuje, i když se tomu do poslední chvíle tolik bránila.....

Pak to přece jen skončilo, její tělo prohnula poslední vlna bolesti a dál už se jen poddala krásnému, osvobozujícímu pocitu úlevy.

Usmála se na něj s vděčností a tiše poděkovala.....věděla, že to bylo nutné, že to dělal pro ni, pro její pocit osvobození, že příště za ním přijde zas a znovu se odevzdá do jeho rukou... potřebuje ho!!

Postavila se na nejisté nohy, upravila pomačkané oblečení, domluvila se na příště a odcházela.... dokázala to!

.....šla k zubaři a nechala si vytrhnout stoličku, která jí už tak dlouho bolela..... jen příště si bude muset se svým zubařem domluvit nějakou stopku....... chvilkami se to vážně nedalo vydržet...... ale ta úleva stojí za to.