Komentáře

ON:

Jsem celkem sympatický muž ve středních letech. V dětství mě políbila múza a vyrostl ze mne úspěšný spisovatel. Moje knihy se poměrně dobře prodávají a já se tak mohu věnovat i svým zálibám. Po pravdě řečeno mám zálibu jenom jednu. Působí mi potěšení, když mohu ovládat mladé ženy, nutit je k absolutní poslušnosti a trestat za jejich chyby.
Své dva koníčky jsem tedy spojil a obstaral jsem si osobní asistentku, která sepisovala moje myšlenky na papír a zároveň se mi plně podřizovala a snášela moje tresty. Dokonce jí to působilo radost. Iveta, jak se jmenovala , patřila k těm ženám, kterým působí fyzická bolest potěšení. Bohužel se stalo, že při naší společné činnosti otěhotněla , vdala se za svého přítele a teď spolu budou vychovávat naše dítě. Zprvu jsem si myslel, že se svým koníčkem skončím, ale neúprosné hormony se ozvaly a po 14 dnech jsem si podal inzerát:
?Spisovatel hledá osobní asistentku na částečný úvazek. Požadavky:kladný vztah k literatuře, základní znalost práce na PC, disciplína.?
a čekal na výsledek.

ONA:

"Spisovatel hledá........" Ten inzerát jakoby byl napsaný právě pro mě. Knížky miluju, u počítače sedím ve volném čase skoro pořád a disciplína.. no, tu spíš potřebuju dodat zvenčí.
A nějaký vedlejší příjem by se mi hodil, uvažovala jsem, když jsem vyťukávala uvedené telefonní číslo. Trochu chraplavý mužský hlas mě pozval na pohovor na příští den a na závěr hovoru řekl větu, která mě rozklepala :
     "Pokud se dohodneme, budu vyžadovat v pracovní době absolutní poslušnost."
Druhý den jsem zvonila u jeho dveří a pořád mě příjemně mravenčilo. Že by se mi konečně splnilo, o čem už dlouho sním? Pozval mě dál, v pokoji si sedl na pohovku a přísně se na mě díval. Nevěděla jsem, co mám dělat - sednout si do křesla naproti němu? zůstat stát u dveří? Nakonec jsem popošla pár kroků do pokoje.
    "Kdo vám to dovolil?"
zeptal se.
     "Nepamatujete si, co jsem vám včera řekl? V mém bytě nebudete dělat nic, k čemu nedostanete výslovné svolení nebo pokyn. Za porušení tohoto pravidla budete od příště potrestána,souhlasíte?"
Chtěla jsem se otočit a odejít - těch pár korun, co si vydělám, mi přece za tohle nestojí, ale nějak se stalo, že jsem přikývla.
    "Tak si to ujasníme,"
pokračoval.
     "Budu vás potřebovat jednou týdně na 4 hodiny, očekávám, mi budete plně k dispozici, že budete přepisovat mé texty a taky mi předčítat. A hned si vyzkoušíme, jestli mi budete vyhovovat. Za vámi na stolku je knížka, otevřte ji na jakékoli stránce a začněte číst."
Tu knížku jsem znala - PříběhO. Při představě, že budu některé pasáže číst nahlas, mi bylo hodně zvláštně. Otevřela jsem ji, ale číst jesm nemohla.
     "Je tu tma,"
postěžovala jsem si.
     "Tak pojďte sem," pozval mě ke stolu, rozsvítil lampu a ukázal, že si mám k nížku položit pod ní. U stolu byla jen jedna židle, na tu si sedl on a já se musela předklonit a opřít o stůl, abych mohla číst. Hned při druhé větě jsme se zadrhla on mě lehce plesknul po zadku.
     "Znovu a nahlas!"
Jehu ruka už na mém zadečku zůstala a pokaždé, když jsem něco přečetla jinak, než si přál, jsem dostala. Rány byl čím dál silnější a můj hlas se klepal čím dál víc. Nakonec ho to omrzelo.
     "Čtení nic moc, teď si vyzkoušíme, jak píšete".
Ukázal mi ke stolku s počítačem a začal diktovat. Věděla jsem, že dělám překlepy, ale diktoval hodně rychle, takže jsem je nestihla průběženě opravovat. Doufala jsem, že mi dá čas na opravu na konci diktátu, ale spletla jsem se. Díval se mi přes rameno a hned po poslední větě mi oznámil:
     "Máte tam 15 chyb. Kdybyste už byla mou zaměstnankyní, dal bych vám vybrat - za každou chybu 100 korun dolů z platu nebo 3 rány. Takhle si můžete také vybrat - buď trest nebo odejít a hledat práci jinde".
Nevěděla jsem, co říct.
     "Vidím, že se nemůžete rozhodnout. Dám vám tedy 5 minut na rozmyšlnou - ale vkleče."
Popadl mě za vlasy a stáhl na kolena.
     "Ruce za hlavu," poručil.
Poslechla jsem. Sedl si zpět ke stolu a vzal do ruk ynoviny. Nikdy bych nevěřila, jak je 5 minut dlouhých. Když uplynuly, měla jsem jasno.
     "Chci ten trest," oznámila jsem mu.
Znovu jsem se opřela o psací stůl. Koutkem oka jsem zahlédla, jak bere do ruky pravítko.
     "Prvních 5 ran bude zahřívacích, přes oblečení," oznámil mi.
Ani to moc nebolelo, to vydržím, myslela jsem si. Jenže pak mi vyhrnul sukni. Dalších 10 už pěkně štípalo.
     "Tak, třetinu máme za sebou, podíváme se, co na to zadeček," řekl a stáhl mi punčocháče a kalhotky.
     "Hm, pěkně červený...," hladil mi ho a pak mi sáhl mězi nohy.
     "Ty jsi mokrá!" přešel na tykání. "Místo trestu ti to přináší potěšení.. Tak přitvrdíme."
V rychlém sledu mi vysázel dalších 5 ran.
     "Dost, prosím" zašeptala jsem.
     "Dobrá, zadeček necháme odpočinout. Sundej si tričko a podprsenku! Klekni a ruce zas za hlavu!"
V rukou měl najednou důtky a přes každou kozičku jsem dostala 5 ran. Už jsem to nemohla vydržet a zkřížila si ruce přes prsa.
     "Chceš pauzu?" zeptal se.
Přikývla jsem.
     "Popros."
    "Prosím, nechte mě chvilku odpočinout"
     "Nechám, ale něco za něco.
Rozepl si poklopec. Viděla jsem, že je hodně vzrušený, a mimoděk jsem polkla.
     "Správně," prohlásil, teď zaměstnáme tvou pusinku."
Přidržoval si mě za vlasy a udával rytmus. Skoro jsem se dusila, ale zároveň se mi moc líbilo, co mu musím dělat. Když vyvrcholil, sedl si do křesla a přitáhl si mě k sobě.
    "To ti jde líp než čtení a psaní, viď?" usmál se.
    "Jsi moc šikovná, asi ti tu práce přeci jenom dám... Ale než podepíšeme smlouvu, musíme vyřídit resty. Kolik máš ještě dostat?"
     "Patnáct," vydechla jsem.

ON:

Hned druhý den po vydání inzerátu zazvonil telefon. Nesmělý hlas ženský hlas se ptal na podrobnosti práce asistentky. Pozval jsem ji k sobě na zítřek, ale rovnou jsem jí oznámil:
     ?Pokud se dohodneme, budu vyžadovat v pracovní době absolutní poslušnost.?
Po kratičkém zaváhaní souhlasila. Druhý den zaklepala na dveře mého atelieru. Pozval jsem ji dál posadil jsem se do pohovky. Zůstala nejistě stát u dveří. Pásl jsem se na jejich rozpacích, hodnotil její pěknou postavu a čekal , co udělá. Nakonec popošla pár kroků ke mně.
    ?Kdo vám to dovolil?? vystřelil jsem přísným hlasem.
    ?V mém bytě nebudete dělat nic, k čemu nedostanete výslovné svolení nebo pokyn. Za porušení tohoto pravidla budete potrestána,souhlasíte??.
Zůstala celá zkoprnělá, chvíli nevěděla, co na to má odpovědět, ale nakonec přikývla.
     "Tak si to ujasníme," pokračoval jsem studeným hlasem
    "Budu vás potřebovat jednou týdně na 4 hodiny, očekávám, mi budete plně k dispozici, že budete přepisovat mé texty a taky mi předčítat. A hned si vyzkoušíme, jestli mi budete vyhovovat. Za vámi na stolku je knížka, otevřete ji na jakékoli stránce a začněte číst.".
Knížku jsem nevybral náhodně a očekával jsem její reakci. Otevřela knihu, chvíli se do dívala a pak mi oznámila
    "Je tu tma".
Vše probíhalo podle mého scénáře.
    ?Tak pojďte sem? vyzval jsem ji , rozsvítil lampu na stole a ukázal jí , kam má položit knihu. Poté jsem se pohodlně posadil do jediné židle u stolu a vyčkával. Vše probíhalo tak, jak jsem si to naplánoval. Došla ke stolu, opřela se o něj a začala číst. Celá situace ji tak znervózněla, že už v druhé větě udělala chybu. Lehounce jsem ji plácl přes zadek. Pane, to byla prdelka.
    ?Znovu a nahlas!?
přikázal jsem jí, ale ruku ze zadku jsem sundat nemohl. Byl jsem okouzlen, jak je pevný a pružný. To ji však úplně vyvedlo z míry a její přebrepty byly stále častější. Za každý následovalo plesknutí. Tak se mi to zalíbilo, že jsem neustále přitlačoval.Nakonec se jí začal chvět hlas a já dostal strach, že uteče.
     "Čtení nic moc, teď si vyzkoušíme, jak píšete".
Posadil jsem ji ke stolku s počítačem a začal diktovat. Záměrně jsem zvolil rychlé tempo a sledoval, jak to zvládá. Překlepů přibývalo a já začal pociťovat erekci.
    "Máte tam 15 chyb. Kdybyste už byla mou zaměstnankyní, dal bych vám vybrat - za každou chybu 100 korun dolů z platu nebo 3 rány. Takhle si můžete také vybrat - buď trest nebo odejít a hledat práci jinde,"
oznámil jsem jí a s napětím očekával její reakci. Zcela evidentně ji to překvapilo. Ale já už byl tak vzrušený, že jsem se neovládl. Chytil jsem ji za vlasy a zvolal:
    "Vidím, že se nemůžete rozhodnout. Dám vám tedy 5 minut na rozmyšlenou - ale vkleče." A stlačil jsem ji na kolena.
    ?Ruce za hlavu? dodal jsem a ona uposlechla.
Posadil jsem se pohodlně do křesla a vychutnával její ponížení a svoje vzrušení. Pět minut uteklo než jsem se nadál.
     "Chci ten trest", zašeptala potichu.
Opřela se o stůl a vystrčila zadek.
     "Prvních 5 ran bude zahřívacích, přes oblečení," řekl jsem mírně a začal jsem jí vyplácet.
Potom jsem ji zvedl sukni a vysázel dalších deset. To už sebou začala cukat.
    "Tak, třetinu máme za sebou, podíváme se, co na to zadeček," oznámil jsem a stáhl jí punčocháče a kalhotky.
     "Hm, pěkně červený...," pohladil jsem jí ho zálibně a pak jsem neodolal a sáhl jí mezi nohy.
    "Ty jsi mokrá!" konstatoval jsem radostně.
     "Místo trestu ti to přináší potěšení. Tak přitvrdíme."
A nemilosrdně jsem jí vyplatil dalších 5 ran na holu.
    "Dost, prosím" zašeptala.
    "Dobrá, zadeček necháme odpočinout. Sundej si tričko a podprsenku! Klekni a ruce zas za hlavu!"
Nařídil jsem a vyndal ze zásuvky stolu důtky. Poslechla bez odmlouvání. Rozpřáhl jsem se a z každé strany jsem jí vysázel pět ran. Vyjekla bolestí a schovala prsa rukama. Příště to bude chtít pouta, pomyslel jsem si a zeptal se jí
     ?Chceš pauzu??.
Jenom přikývla.
    ?Tak popros,? přikázal jsem.
     "Prosím, nechte mě chvilku odpočinout".
     "Nechám, ale něco za něco?.Rozhodl jsem a rozepnul si poklopec.
Můj ocas byl už pořádně naběhlý a když ho uviděla, tak polkla.
     "Správně," zaradoval jsem se, ?teď zaměstnáme tvou pusinku."
Chytil jsem ji za vlasy a strčil jsem jí ho do pusy. Přirážel jsem s její hlavou a za chvilku se naběhlým žaludem drala moje láva. Spokojeně jsem si sedl do křesla a přitáhl jí k sobě.
     "To ti jde líp než čtení a psaní, viď?" usmál jsem se na ni.
     "Jsi moc šikovná, asi ti tu práce přeci jenom dám... Ale než podepíšeme smlouvu, musíme vyřídit resty. Kolik máš ještě dostat?"
     "Patnáct," zašeptala.
     "Správně.? Řekl jsem a sáhl znova do šuplíku psacího stolu, tentokrát pro koženou plácačku.
    ?Ty budou přes kundičku, aby si taky přišla na své. A aby ses moc necukala, radši si tě přivážu?,
dodal jsem a ze šuplíku vytáhl ještě dva kožené náramky s kovovými oky, které jsem připevnil na její zápěstí. Provazem který jsem protáhl oky, jsem ji připevnil k ocelovým kruhům, kterými jsem mněl svůj dubový psací stůl vybaven. Stála teď opřená o stůl, zakloněná trochu dozadu a s rukama připoutanýma ke stranám stolu. Její kunda byla vystrčená přímo proti mně.
    ?Teď si je budeš počítat a pěkně nahlas, abych tě neošidil?,
nařídil jsem jí a začal s exekucí. Při první ráně se lehce zachvěla, asi to pro ní byla novinka, ale statečně počítala až do patnácti, i když některé rány ji vůbec nešetřily. Ale mokré skrvny , které zůstávaly na plácačce, na ni prozradily beze slov vše.
     ?Teď se můžeš jít osprchovat,? řekl jsem a ukázal jí dveře do koupelny,?já zatím připravím smlouvu.?
    ?Děkuji?, řekla , posbírala své oblečení a zmizela za dveřmi koupelny.
Po chvíli se vrátila, upravená a se spokojeným úsměvem na tváři.
     ?Máte zvláštní vybavení u sprchy?, řekla mi.
     ?Neboj, taky se s ním seznámíš?, ujistil jsem ji a pak jsme podepsali smlouvu.
     ?Tak nezapomeň, přesně za týden. Žádné omluvy nepřijímám.?
    ?Nebojte, určitě přijdu?, ujistila mne.

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod