Ve dnech 28.-30.1 2005 se konal sedmý tématický oficiální sraz ouchylstva zemí českých na půdě moravské, totiž v Brně, v jezdeckém klubu Eliot.

Mohlo by se zdát, že tři dny zavánějí nudným workshopem, smotávajícím dohromady stovky nudných provázků a uzlů v jedno slovo ? BONDAGE. Ale aby bylo jasno, v Eliotu nikdy nejde o žádnou nudu. A ani o workshopy ne i když tenhle sraz jím v jistém smyslu byl.

V Eliotu jde především o dobrou partu pohodovejch lidí, kteří se umějí bavit bez šovinismu, předsudků a bez sexuálních orgii.

Pár prvních vlaštovek složilo své každodenní starosti za hlavu již v pátek. Valná většina dalších BDSM nadšenců dojížděla na Eliot postupně během soboty. Známé tváře jásaly nad jinými známými tvářemi, objímaly se a celovaly. Tentokrát jsem do Eliotu dorazila naprosto luxusním odvozem. Teréňákem s Xdomem a Farelkou. Pohodová jízda, jak jinak. To už tak s pohodovejma lidma bejvá. Hospoda s krbem a krásným trámovím se zaplňovala a halasila. Na tento Eliot dorazilo mnoho známých a úchylnou společností oblíbených i profláknutých identitek. Během odpoledne se jen tak sedělo, popíjelo, občas se nějaký pár vytratil do soukromí přilehlých pokojíků. Kolem šesté již dorazili všichni z pokojů i z cest do vytupené hospůdky s plápolajícím krbem.

Po výtečné výživné a nezdravé večeři (smažené řízečky a hranolky) mohlo nastat oficiální zahájení společného večera, jehož tématikou bylo BONDAGE se zaměřením na zavěšování a bezpečnost submisiva při závěsu.

Hlavního slova se ujal Terriér, který má jako horolezec k provázkům i poněkud profesionálnější vztah. Tuto zkušenost naprosto perfektně zúročil právě v oblasti BDSM. Tedy přesněji v oblasti zvané v cizím jazyce bondage, což není nic jiného, než svazování, provázkování, úvazy, znehybnění a všechno, co jste s provázkama kdy zkoušeli při sexu.

Díky trámům, které v hospodě jsou na zcela ideálně strategickém místě ? uprostřed, mohl Terriér všem velmi názorně předvést svou práci. Se svou subinkou Elizabeth tvoří krásný pár lahodící nejen oku, ale i duši. Elizabeth v barevných provazech působila jako nádherný obraz spoutané křehké krásy. Terriér začal prováděním úvazů kolem kotníků a zápěstí, nahrazující pouta. Jedná se o jednoduché tvoření smyček, ze kterých lze velmi efektivně provést fixaci celých končetin [1] a nebo vytvořit korzet na tělo. Při vázaní pout pro závěs je potřeba nechat vždy dostatek volného místa (na dva prsty min), protože pouta budou ještě dotažena spojovacím provazem, případně provazem na samotný závěs [2]. Po pečlivém spojení horních i dolních končetin za zády [3][4] mohla být Elisabeth vyzvednuta půl metru do vzduchu za nohy, hlavou dolů [5].

1	2	3	4

Jednotlivé úvazy nemají pojmenování. Jsou výsledkem Terriérova experimentování a ukázaly se jako velmi šetrné, estetické i pevné zároveň. Při zavěšování submisiva je samozřejmě bezpodmínečně nutné, aby dominant vždy předem přezkoušel pevnost jak trámu, tak úvazu [6]. Nešetrné a nepromyšlené závěsy mohou velmi bolestivě poznamenat některé svalové partie! Kromě toho je nezbytná vzájemná dobrá interakce a souhra mezi svrškem a spodkem! Když Terriér předvedl všechno, co měl v plánu [7][8], měli možnost si vyzkoušet uvázat své subi ostatní účastníci.

5	6	7	8

Domi se ráda ujala iniciativy, půjčila si Wacova zvířata a začala vytvářet užasnou stolní kreaci. Zvířátka si lehla na stůl, zadečky přitisknuté k sobě a nohy nahoře, jako kohoutek v oboře.[9] Domi se zaujetím a blejskáním v očích smotala jejich nožky k sobě i od sebe zároveň. Zbývalo ještě ke stolu připevnit povlávající zvířecí pacičky. Vznikla tak velmi inspirativní poloha dvou subinek dobře přístupných na stole. (v té chvíli samozřejmě oblečených).[10]

9	10

Leckdo by svou subinku viděl rád houpající se v trámoví, bezmocnou, s dobře přístupným hrudníkem i pánví. Ne však leckdo má v sobě kus exhibicionismu a odvahu zavěsit submisiva do úvazu, který nemá odzkoušený. Terrier ochotně pomohl uvázat (tentokrát hlavou nahoru) zájemcům dvě pohledné subinky, kterým v to závěsu výrazně slušelo. S hlasitým doprovodem si užívaly své bezmoci pod masivním trámem a krutoněžného laskání od svých protějšků. Je mi líto, že nemohu popsat, co přesně si užívaly. Seděla jsem totiž v tu chvíli zády do lokálu, nad výkladem tarotových karet od Imobila. Koneckonců, jsem si jistá, že kdybych vše viděla, musela bych zbytečně smáčet své spodní prádlo a zatlačit slzu závisti zpět do ok (nikoli závěsných).

"V průběhu večera se účastníci pokochali mimo provázků i nápaditými kovovými výrobky z dílny Medvědovy [11](to zvíře má kretivního ducha i lidský um). Ozdůbky určené k nasazení na prsní bradavky byly vyřezány laserem z nerezu podle Medvědovy předlohy.Vypadaly velice půvabně, esteticky a hravě. Nikdo z přítomných nevěřil, že tak opticky malý průměr půjde nasadit na průměrnou ženskou bradavku. Praxe však později ukázala [12], že to jde. A mohu potvrdit, že naprosto bez problémů tam i dolů. Máme se tedy nač těšit. Již brzy budou ozdůbky v oběhu pro zájemce.

11	12

Co bych k tomu večeru tak ještě mohla dodat. Všichni se velmi dobře bavili. Nikdo se s nikým nepohádal, nikdo na nikoho neukazoval prstem (a doufám, že ani po skončení víkendu tomu tak nebylo). Podle stupně únavy či vzrušení opouštěli jsme hospůdku, trám i provázky. Noc netrvá věčně. Útulné pokojíčky střežily její tajemství.

Ráno, jak už bývá téměř železným zvykem (uvažuji nad tím, jestli to vůbec znínit) vonělo míchanými vajíčky a kávou. Kromě plnění (či plenění?) žaludků se v neděli nic akčního v Eliotu obvykle nekoná. Přesto se mi zdá býti nadmíru příjemné až orgiastické, sedět po vyčerpávající noci u bohaté snídaně po boku mě milých lidí.

A tak nezazvonil zvonec, ale stejně byl už konec. Díky organizátorům i Vám za návštěvu! Příště se těšíme na velikonoční mrskání (nejen pomlázkami, samozřejmě).

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek