Hněv a BDSM

Část první - jak se vyrovnat s Vaším hněvem jako submisiv.
3. prosince 2000
(c) Screamer, všechna práva vyhrazena

(Vysvětlení na začátek: Stává se mi to zřídka. D/s je pro každého jiné. Tato esej nemusí vašemu vztahu vyhovovat a to je v pořádku. Částečně to fungovat může, částečně nemusí. To je také v pořádku. Mohu pouze popisovat vlastní zkušenosti, tedy to, co dělám pokaždé. VŽDY, pokud jste v nebezpečné situaci, v takové, kdy Vám mohou ublížit, je nejlepší stáhnout se do doby, než se zase budete cítit bezpečně.)

Bez ohledu na super-model verzi svaté subinky - všichni jsme lidé. Všichni zažíváme všechny lidské emoce - radost, strach, smutek a ano - vztek.

Takže co jako submisiv uděláte se vztekem, když máte posloužit dominantovi?

Myslím, že existují dvě rozdílné situace - vztek namířený jinam než na Vašeho dominanta a vztek přímo na Vašeho dominanta.

Pro mě je ta první varianta velice jednoduchá. Jestli mám vztek na někoho v práci, nebo  vztek na auto, situaci kolem parkování nebo banku, zvládnu to stejně v D/s vztahu jako i jinde. Budu to cítit a zkusím se z toho dostat. Někdy je vyplakat se pro mne nejlepším způsobem jak vyřešit pocit vzteku .

V D/s vztahu máte někoho, za kým můžete jít a požádat ho: "Prosím, udělej něco, abych brečela," a kdo Vás  pravděpodobně neodmítne :-)

Uvědomuji si, že to není možné pro každého, ve všech situacích, ale nezní to špatně, že ne?

Co třeba příklad: Subinka měla úděsný den v práci. Přijede domů a jde do kuchyně připravit večeři. Nic se nedaří. Nejenže v práci to bylo o ničem, s autem jsou problémy a navíc právě došel česnek. Dominant přijede domů, sedne si, začte se do novin, zatímco subinka rachotí s hrnci a pánvemi, šeptem klejíce. Dominant vejde do kuchyně aby zjistil, proč ještě nemá své večerní pití. Subinka k němu vzhlédne z kuchyňské podlahy, obklopená hrnci, pokličkami, potravinovou fólií a nebezpečně vypadajícím nožem.

Co udělá subinka:
A)Vyskočí, omluví se jak se patří a naservíruje pití, přičemž spolkne svůj vztek
B)Potichu zavrčí a dál se bude zabývat potravinovou fólií
C)Podívá se na nůž, podívá se na dominanta, a usměje se
D)Rozbrečí se, rozhodí rukama a začne nesrozumitelně mumlat

Můj odhad pro většinu situací je A nebo D. Jestli si vyberete B nebo C, možná by bylo zapotřebí pár lekcí v kurzu o asertivitě? :-) Takže se podívejme na A a D.

A. Vyskočí, omluví se a servíruje. Toto je případ, kdy spolknete Váš vztek a posloužíte. Je to obdivuhodné, a je to řešení, které se většině z nás zdá v této situaci přijatelné. Ale je zdravé nezabývat se tím? Já bych souhlasila s A, pokud subinka požádala svého dominanta o pozdější rozhovor o tom, že měla strašný den a že by ocenila trpělivost, dokud se přes problémy nepřenese.

D. Rozbrečí se, rozhodí rukama a začne nesrozumitelně mumlat. Takto se obvykle cítím, když jsem konfrontována s touto situací. Díky vzteku se cítím pořádně "pronásledována osudem" a je skoro jisté, že když mne někdo o něco ještě požádá, tak vyletím z kůže. Zatím jen jednou za sedm let jsem se obořila na dominanta a bylo to kvůli jeho příkazu. Obvykle, pokud není dominant příčinou vzteku, sotva cítím potřebu se na něj naštvat.

Takže, když jsem tohle vše řekla, co je doopravdy zdravé?

Mluvení. Komunikování. Jestliže se na komunikaci tohoto typu necítíte, požádejte o nějaký čas, do doby, než jste na to připravená. Jestliže to Váš vztah nedovoluje, několikrát se zhluboka nadechněte, a pokuste se vysvětlit svoji situaci bez známek hysterie. Je velká šance, že Váš dominant pochopí špatný den v práci. Možná, že jeho šéf se k němu dnes choval také jako pořádný bastard :-)

D/s vztah by měl být postaven na upřímné komunikaci a důvěře. Jestliže důvěřujete dostatečně Vašemu dominantovi na to, abyste s ním mohla sdílet Váš vztek a frustrace, tak potom nejspíš nejste ve správném vztahu. Postarejte se především o to, aby Vaše potřeby byly naplňovány po všech stránkách - včetně této.

Teď se podíváme na druhou stránku této věci - máte vztek a je to Váš dominant, na koho máte vztek.

Především - to je v pořádku. Dominanti, proti populární internetové legendě, nejsou dokonalí tvorové. Dělají chyby, stejně jako my ostatní. I bychom my, submisivové, rádi věřili, že mají naše potřeby a požadavky na prvním místě, tak si musíme uvědomit, že jako v jakémkoliv jiném dobrém vztahu - nejdřív jsou lidé, a až potom dominanti.

 A znova, tato situace vyžaduje upřímnost. Nemyslím si, že existuje dominant, který chce, aby si jeho subinka sedla, usmála se a řekla "Ne, nic se neděje, Pane," i když se něco špatného stalo. Zase na druhou stranu, vztek Vám NEDÁVÁ právo ujmout se dominantní role ve Vašem vztahu a začít spílat Vašemu dominantovi, že přišel o pět minut později z práce domů.  Existuje řešení. A jak se mu říká? No? No?

Komunikace. Tak. Věděli jste, že jsem se chystala to opět říci, že ano?

Mentálně a emocionálně, z pohledu submisiva vím, že je obtížné vůbec mít nějak vztek na dominanta, dokud příčina vzteku nehraničí s ubližováním. Chceme z nich mít polobohy, kteří jsou schopni vyplnit všechny naše sny, ale ve většině případů jsou stejní jako kterákoliv jiná osoba na Zemi. Také někdy něco zmrší.

Zapomenou zavolat. Zapomenou naše narozeniny. Přehánějí to s poznámkama o Vaší hmotnosti. Řeknou Vám, že jste jako blondýna vypadala lépe. Začnou si s další subinkou a Vám zapomenou o tom říci...

Tak bacha. To je něco jiného.

Vztek z první části z toho odstavce je prostě pitomá lidská chyba. Neexistuje nic, co by tomu zamezilo a tyto věci se pokaždé stanou, bez ohledu na to, s kým jste.

A potom je tam ta poslední věta. To je druh vzteku, kterým se chci ve skutečnosti tady zabývat.

Jak má člověk vyjádřit svůj hněv dominantovi, aniž by se zdál, že chce ovládat zespoda, nebo úplně zanechal submisivní role? není to jednoduché. Věřte mi, mluví za mne zkušenosti. Je velice jednoduché ukázat prstem a začít: "Ty, ty, ty..." ale není to správný přístup (submisivní nebo vanilácký!) a nic nevyřeší.

Podle toho, co jsem zažila, je nejlepší tento druh vzteku zvládnout tak, jako kdybyste byli vanila manželský pár. Dejte si čas na utřídění myšlenek. Jestli to nemůžete udělat, tak alespoň zkuste pamatovat na to, že jste ve vztahu s touto osobou a jestliže chcete nějak s tímto vztahem pokračovat, pamatujte si, že jste to VY, kdo je v tomto vztahu submisivní.

Některé věci se mohou udát tak, že nebudete CHTÍT se vztahem pokračovat. Můžete mít pocit, že máte právo říct Váš názor - ječet, křičet, brečet, spílat - ale já bych to nedoporučila.

Podřídila jste se této osobě na Vaše vlastní přání a z Vaší svobodné vůle. Udělala jste to, protože mu samozřejmě věříte, staráte se o něj a respektujete jej. Pokaždé na to pamatujte, když se řeší výbušná temata jako nevěra a porušení monogamie. Klidně se můžete rozhodnout ukončit vztah, jestliže se přes to nemůžete nijak přenést. To rozhodnutí je ve Vašich rukou. Ale ujistěte se, že nemáte na situaci jednostranný pohled, než se rozhodnete to skončit. Určitě dejte vašemu dominantovi příležitost komunikovat s VÁMI, proč se stalo to, co se stalo. Možná, že neznáte celý příběh, a dlužíte sama sobě celé vysvětlení.

Slyšela jsem o lidech, kteří se dávají navzájem kartu "vztek." Každý dostane jednu a když  nastane situace, že jsou momentálně příliš naštvaní, než aby diskutovali, jeden dá druhému kartu, a příjemce souhlasí se potlačením hněvu, aby komunikace mohla začít. Myslím, že tohle je dobrý nástroj pro lidi, kteří mohou mít potíže s komunikováním jiným způsobem  - je to něco jako stopka na vztek.

Potřebujete si promluvit, aby vztek odezněl. Dejte bokem D/s, jestli je to potřebné, ale mluvte spolu jako dvě dospělé lidské bytosti. Jestli očekáváte fyzickou odvetu, je lepší  dát tomu čas a odjet až do doby, kdy je podle Vás bezpečné se vrátit. Jestli se bojíte emocionální odvety, je také dobré odjet. V rukou zkušeného manipulátora má vztek tendenci proměnit se v pocit viny. Dejte si na to pozor, ať je to ve Vašem vztahu možné nebo ne.

Nikdy byste neměla mít obavy sdílet Vaše  nejniternejší pocity s Vaším dominantem. Tyto pocity ne vždy překypují radostí a ne vždy způsobí mezi vámi sexuální jiskření. Dokonce někdy jsou tyto pocity přímo ze stoky lidských emocí. Ale ty musí také ven. Když máte možnost svobodně se vyjádřit sexuálně, znamená to, že se musíte postarat i o zbytek svých emocí.

Buďte šťastní a komunikujte!

Screamer, 3. prosince 2000.

Originál je umístěn na www.thescreamergirl.com.

Publikováno s laskavým svolením autorky.