Zeus Hromovládce
Olympská 1
Olymp

Drahý otče,

V dobré paměti našeho posledního rozhovoru, ve kterém jsi vyjádřil jisté myšlenky ohledně toho, zda a jak jsme uctíváni v Římě, rozhodl jsem se poctít návštěvou toto město smrtelných a zúčastnit se tamnější slavnosti uspořádané na moji počest tím jejich Cézarem imperátorem. Však víš, slavnosti bujarého veselí, vína, zpěvu a tance, vrcholící mnohadenními orgiastickými rituály. Kdyby mi jen tak nepřezdívali. Jako by jim slovo Dionýsos nešlo vyslovit, že si z něj dělají to jejich Bakchus.

Slavnost nechal uspořádat v paláci na ostrově uprostřed veliké řeky. Svobodní občané, vojsko i liberové byli pozváni. Když jsem se dozvěděl, že na slavnost má být přizvána i královna Nilu Kleopatra, tím spíše jsem připustil ochotu účastnit se oné události. Však víš, jak uzavření jsou egyptští bohové a jak málo informací o nich máme od té doby, co jsme vyhodili ty zapšklé velvyslance. Očekával jsem, že Kleopatra v rozhovoru ráda upustí nějaký ten drb, zvláště, když bude daleko od vlasti a ne tak docela pod dozorem.

Úderem soumraku počala palácová garda vytlačovat přítomné ze středu palácového nádvoří a vytvářela tak prostor pro příchod Cézara. Po patřičně hřmotném nástupu, který je ovšem pouze slabým odvarem proti Tvému příchodu kamkoliv, jal se tento smrtelník zahajovat hostinu a oproti Tvé chmurné vizi vzpomněl bohů olympských. Když mne vyzval k požehnání hostině, sestoupil jsem s přítelem, horským Satyrem Adamusem, doprostřed dvorany a vyčkával obětiny na počest bohů. Následovalo nás hejno Bakchantek, přívrženkyň a zasvěcenkyň mého kultu. Otrokyně mi podala pohár lahodného vína a plody pozemské. Dary to byly vskutku hodné přijetí, a tak jsem požehnal darům, zemi, hostině i lidu shromážděnému.

Bakchantky věru nezapomínaly na rozdávání bujarého veselí mezi shromážděný lid, stejně jako plodů země a vína. Zanedlouho garda ohlásila příchod Kleopatry. Ta smrtelnice věru nevypadala tak špatně, jako na těch papyrových svitcích. Dar z orientu, který sebou dovezla by Tě věru potěšil. Otrokyně, tanečnice. Jak ta tančila. Ani hadi na hlavě Medůzy se tak nekroutí, jako se ona prohýbala a vrtěla ve zrychlujícím rytmu. Vskutku, takovou do hejna Bakchantek ku Tvé i mé potěše. A Cézar? Vrhl vedle ní svoji osobní otrokyni. Prý, jsou stejně dobré. Kleopatra se zatvářila se jako má nevlastní matka, když se dozvěděla o mé existenci. Nedivím se, že kvapně opustila slavnost. Ó Olympe! Kde zůstala úcta k darům poutníků? Tu věru nepovedlo se vštípit řeckým učitelům do mysli Imperátorovy. Nevím, jestli s takovým chováním bychom jej měli posmrtně povýšit na Olymp. Aby toho nebylo málo, ten nafoukanec se cítil spěšným odjezdem Kleopatry dotčen! Vztek svůj vybil na své osobní otrokyni. Bičovat ji poručil. Gartus, ten nejvyšší exekutor sám se ujal díla. Rány práskaly,dívka se svíjela a výkřiky musel být slyšet až na Olymp. Ach, Otče, proč jsi mne žádal, abych nezasahoval a vždy byl nestranným? Cožpak Tebe tento nový zvyk obětování lidí namísto dobytka neděsí?

Náladu skleslou zachraňovaly svým rejem Bakchantky a zapojovaly do něj i návštěvníky domu Cézarova. Roznášely víno i dary zemské.

Konečně nadešel čas velké oběti za příští úrodu. A zase měli být obětování lidé! Ne, tentokráte posloužili jen jako živé tácy. Otroci, nějaká Klainas, podle jména asi z mé rodné Thrákie, a až z Galicie přivlečený Ti Jeanus Petrus. Vysvlečené je nazdobili vybranými pokrmy hodnými královny Nilu, kterou mezitím garda přinesla zavinutou v koberci. Rozvinuli ji Cézarovi k nohám. Ponížená, ale přec královna se usadila po Cézarově boku a vypadala docela mile. Však když jí předložili Velkou oběť k načetí, vrátila Cézarovi vše jedním pohybem nohy. Nabrala na ni vybranou pochoutku a dala ji požít svému osobnímu otrokovi. Věru, tentokráte se zase Cézar netvářil nijak nadšeně. Ale což, zachoval se jak velí mrav a místo zničení Velké oběti ji věnoval svému lidu.

Bakchantky opět rejdily a zvaly nové návštěvníky mezi sebe. Gladiátorské hry mě nikdy neoslovovaly. Je v nich mnoho násilí a i když tihle smrtelníci své řemeslo věru ovládali, posledního z nich nakonec podle zavraždili při odchodu z dvorany.

Já pak ještě nechal mistry kreslíře zhotovil několikero ikon mých i veselého hejna mne obklopujících Bakchantek - Muflonekias, Suizias, Petulatus, Mountbattenias, LauraEs, Ardanis a Tygrikis. Dále roznášeny byly vybrané plody země i víno v amforách až do velmi pozdní hodiny noční a leckterý akt orgiastický jistě se odehrál v podzemních prostorách k tomu určených, jakož i v dvoraně pohledu na smyslovou deprivaci, imobilizaci a rovněž mistři biče své umění dále předávali. Za zmínku stojí též zajímavé umění mumifikace, téměž bez velkého zájmu předvedené egyptským balzamovačem a mumifikátorem, mistrem Imobiliusem, o které rád osobně Tě zpravím.

Otče, tato slavnost byla důkazem, že dokud smrtelníci na zemi takovéto vydařené slavnosti pořádat budou, nenahradí nás žádný trojitý monopolista.

Olymp je věčný!

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek