Následující text mne přiměla napsat situace ve společnosti, která po jisté době liberálnějšího pohledu na BDSM , začíná na něj opět pomalu ale jistě pohlížet jako na deviaci úchylných a zvrácených lidí,páchajících snad veškeré myslitelné skutky, domácím násilím počínaje a sexuálním zneužíváním dětí konče.

Své si přidal i nechvalně zámý případ týrání, rituálního a snad i sexuálního zneužívání dětí, tzv "Kuřimská causa", která bezpochyby hluboce otřásá mnoha lidmi . Na BDSM orientované se tedy v tom lepším případě začínají hrnout otázky typu "To jste opravdu takoví úchylové kteří tohle dělají ?" V tom horším případě si některé dobré duše "Kuřimskou causu" spojily s BDSM, neváhali hodit všechny slušné BDSM+ lidičky do stejného pytle, onálepkovat visačkou "nebezpeční perverzní úchylové co týrají děti" a spravedlivě rozhořčeni,s požadavky "kastrace, internace, likvidace BDSM+ orientovaných" vyrukovali do světa v honu na čarodějnice.

Nelze se však na ně moc zlobit, neb v obecném povědomí lidí ( přiživovaném ještě skandálními titulky z masmédií) konsensuální hry BDSM orientovaných lidí a řádění domácího násilníka, sexuálního predátora, nebo kuřimských zrůd jsou jedno a totéž a ani média ani jakékoliv populární publikace či dostupnéí informace neposkytují žádná měřítka toho, v čem se BDSM a týrání velmi podstatným způsobem liší.

Abych poodhalil roušku a rozbil toto tabu, skompiloval jsem (za vydatné inspirace článkem SM versus violence ) jakýsi výčet těch největších a nejvíce do očí bijících rozdílů, kterými se konsensuální BDSM, coby legitimní a oboustranně uspokojující hra dospělých lidí liší od řádění oněch psychopatů. Neznalé snad poučí a zanlí nechť jsou prosím shovívaví , především k tomu, že napsat univerzální text se bez určité generalizace a bez nutnosti se vyhnouti mnoha zajímavým zákoutím a detailům, prostě nejde.

1: BDSM hry nemají násilníka a oběťi.Nemají vítěze a poražené. BDSM scénky fungují podle scénáře "vyhrávají všichni - nebo nikdo" a jejím hlavním cílem je OBOUSTRANNÉ uspokojení.

2:BDSM vztahy jsou založeny na důvěře a vzájemném respektu a jsou vždy dobrovolné. Zneužívání je nedobrovolné, jest púřímáým opakem respektu a ve svém důsledku vztahy i lidi ničí.

3: BDSM hrátky mají pravidla, na kterých se zůčastnění předem dohodli. Tyran žádná pravidla nedomlouvá (a nebo) nerespektuje. V násilných vztazích není žádná dohoda a oběť nemá žádná práva.

4: BDSM orientovaní mívají zpravidla spolu smluvenou tzv stopku nebo jiný mechanizmus, který může dolejšek použít kdykoliv v případě že mu děj v hrátce z jakéhokoliv důvodu nesedí. Násilníci nedávají své oběti žádnou možnost aby se agresi vyhnula nebo mohla své týrání ukončit.

5: BDSM je provozováno zásadně bezpečným stylem za použití bezpečných metod (pro tělo i pro duši). Zneužívání je živelné a jest mimo jakoukoliv kontrolu.

6: Submisivní partner v BDSM touží být ovládán a dominován a tyto situace a vztahy záměrně a vědomě vyhledává. Oběť násilníka ovládána být nechce. Často se sice přizpůsobí (tzv adaptační syndrom), ale to jen a pouze proto, že je v bezvýchodné situaci.Také sám vědomě podobné vztahy nevyhledává ani po nich netouží.

7: Asi největším rozdílem mezi BDSM a týráním je fakt že týran rozbíjí v obětech sevbevědomí, sebedůvěru pocit vlastní ceny a důstojnosti. BDSM orientovaní činí pravý opak.

8: BDSM vztahy mohou být něžné, milující, intimní,citově bohaté a především naplňující úplně stejně, jak to je u tzv normálních vztahů. Oběť týrání naopak cítí jen strach, pocit viny a ztráty vlastní hodnoty a především bezmoc.

9: BDSM hrátka většinou končí oboustranným mazlením a něžnostmi.

10: Sub jedinec se po hrátce se svým dominantem cítí spokojený a uspokojený. Po útoku psychopata však není v oběti po uspokojení ani stopa.

11: Plánování, vzájemná komunikace a vzájemné klonzultace mezi všemi zainteresovanými, zejména mezi těmi kdo budou "nahoře" (dominanty, Hořejšky atd, kteří budou "týrat") a těmi kdo budou "dole" (tedy submisivy, dolejšky, zkrátka těmi kteří se nechají "týrat") před BDSM hrátkou je běžná. Psychopaté a násilníci naopak se svou obětí nic nekonzultují, jen jednají. Záměrně emočně i fyzicky svou oběť požkozují.

12: Dominantní v BDSM vztahu respektuje hranice limity zábrany a bloky svého submisivního partnera. Mohou se sice pokusit hranice posouvat, ale to jen a pouze po souhlasu svého submisivního partnera. Násilník naopak žádné hranice neuznává, nerespektuje a překračuje je často záměrně aby oběti působil utrpení.

13: SM hrátky jsou předem dohodovány mezi ROVNYMI PARTNERY, oba, jako ten co je v hrátce nahoře, tak ten co je v hrátce dole mají rovné právo říci co se bude dít a co ne. Rozhodují o limitech, stopkách a jiných bezpečnostních mechanizmech . Tyrani rozhodují jednostranně bez jakéhokoliv zájmu o příjemné pocity, limity nebo dokonce uspokojení oběti.

14: Pro submisivně či masochisticky orientované existuje něco jako "krásná bolest, krásné ponížení", které je vzrušuje a uspokojuje a bolest či ponížení nepříjemné a zraňující. NIkdo z nich si nepřeje aby byl zraňován a týrán opravdu. Pro dominanta v BDSM je pak důležité aby svému dolejšku působil právě jen onu "hezkou formu trápení" a uspokojil submisivivy potřeby, nikoliv jen svoje vlastní. Tyrani a psychopaté uspokojují primárně potřeby jen sebe samotného a pocity či tužby oběti jsou pro ně lhostejné.

15: Sadistický psychiopat je studený, a během mučení neprojevuje žádnou sympatii či lidskost ke své oběti. Necítí k ní empatii a když už, tak jen takovou aby ji mohl zneužít pro stupňování jejího utrpení.V BDSM naopak dominant používá komunikaci a empatii aby zjistil co jeho "oběti" nejlépe vyhovuje a co ji spokojuje a činí štastnou....

16: V mnoha případech si BDSM+ lidé svoje role mění, jednou jsou nahoře jednou dole, někdy se nechají "týrat" jindy sami "týrají". U násilí a zneužívání se však role NIKDY nemění.

17: BDSM lidé většinou o své zálibě hovoří, scházejí se na sraech, pořádají pro sebe akce apod. Zneužívání naopak vyžaduje utajení, konspiraci a izolaci.

18: Existuje jakýsi etický kodex kterého se BDSM orientovaní drží, aby svým partnerům neubližovali. Ať již jeoznačován anglickou zkratkou SSC ( safe sane consensual to jest bezpečně, s rozumem a s oboustranným souhlasem ), nebo méně známý RACK (Risk Aware COnsensual Kink to jest, volně překoženo Rizik si vědomý Konsensuální BDSMák). Násilníci psychopati a tyrani žádné podobné etické kodexy nemají ani neuznávají.

19: BDSM orientovaní necítí, že mají přirozené právo kontrolovat svého partnera z důvodu jeho pohlaví, nižších příjmů, náboženství nebo z jakéhokoliv jiného externího důvodu. Tyrani tohle běžně dělají.

20: BDSM orientovaní nezapomínají a to ani ve scénce, že jsou, stejnětak jako jejich protějšky - především LIDMI

Zvláštní přihlédnutí ke Kuřimské cause a týrání dětí obecně.

Právě v těchto dnech probíhá soudní řízení v asi nejotřesněšjím případu týrání a zneužívání dětí, tzv Kuřimské cause. Když ve spravodajské realci obletěly zemi obrázky spoutaného dítěte pod schody, všicni si mysleli, že se nejedná o nic jiného nežli typický případ týraného dítěte. Postupně však nad černou hladinu stoky vyplouval moloch hrůzných rozměrů. Ostatně jedno vyjádření k tomu, co se z věci začalo stávat, poplatné samozřejmě informacím které tehdy byly k dispozici, se nalézá i zde . Jde o případ tak otřesný a jedinečný že mám za potřebné se k němu vyjádřit i v souvislosti s tématem tohoto serveru.

Proč týrání dětí nemá s BDSM nic společného ? Tuto otázku patrně budou moci zodpovědět všichni, kteří přečetli text až sem. Těm, kteří tak neučinili, nebo potřebují sdělení polopatické, zde otiskuji následující odstavce.

Jak již výše vyplynulo, BDSM jest akcí konsensuální. Tedy předpokládá nezávislou vůli zůčastněných stran. Dítě závislé na rodičích a na dospělých však tuto "nezávislost" vůle a dobrovolnost a informovanost rozhodnutí čeho se zůčasrtní a čeho ne, nemá. Je závislé emocionálně i existenčně, nemá vyvinutou dostatečnou vůli aby se jim vzepřelo. Rodiče a rodina - potažmo dospělí pro něj představují tu nejvyšší autoritu. O Konsensualitě a DOBROVOLNOSTI tedy nemůže být ani řeči. Dobrovnolnost je zde nahrazena nátlakem, nucením a nepokrytou fyzickou i emoční převahou.A to nemá s BDSM jako s konsensuálními hrátkami mezi dospělými partnery pranic společného.

Rovněž ti zůčastnění "dole" neměli pražádnou možnost z toho dobrovolně a bez následků vystoupit, vycouvat nebo jakékoliv akce proti sobě jakkoliv zastavit. Neměli ani schopnosti ani sílu a ani vůli pro svůj nízký věk nebo pro závislost či drogy (a podotýlkám že identita pravých organizátorů s největší pravděpodobností odhalena nebyla). O tom ,že by to těm, kteří byli v Kuřimské cause týráni1 to přinášelo nějaké potěšení a kladné emoce, nemůže být ani řeči.Celé BDSM však je o kladných emocích a uspokojujících zážitcích i pro submisivní lidi.

Jedna s teorií říká, že se v Kuřimské cause jednalo o přísnou výchovu, "výchovný ústav" pro děti, převýchovu a podobně.I v BDSM se sice hovoří o "výchově", "tréningu", "trestech", "převýchově" a podobně, používají se například rekvizity upomínající na školu nebo polepšovnu etc, na ale pořád se jedná jen o hru, kde dominant i submisiv hrají své role aby si to užili, ne proto aby ublížili jeden druhému. Hrají své role dobrovolně a i ten který se nechá v tomhle scénáři "potrestat" s toho má kladné pocity.

Podotýkám dále, že násilí na dětech obecně, i to které bylo v rámci Kuřimské causy pácháno, vyvolává stejné zděšení a odsouzení u tzv normálních lidí i u BDSM orentovaných a to bez ohledu na to, zdali je dotyčný člověk dominantní nebo submisivní.

Pro pořádek ještě dodám že sice existují submisivní duše zaměřené na tak silné požitky (říká se jim EDGE PLAY neboli "hry na hraně nože"), že by si podmínky "jako v kuřimské cause" v rámci nějaké "hrátky" či "lekce" velmi dobře užily. Nicméně i tito lidé by se jich účastnili dobrovolně, za vědomí si rizik, které podobné hrátky nesou, a - to především (!) pro své vlastní uspokojení touhy po SVYCH pocitech, které v daných situaci hledají a nacházejí. Ne tedy jako nedobrovolné loutky které bez jakéhokoliv pozitivního pocitu jen trpně a vygumovaně příjmají jakékoliv utrpení.

Je tedy vidět, že děj v Kuřimi splňuje všechny znaky řádění sadistických maniaků, násilníků a psychopatů a podobné verbeže (viz výše uvedené body), ale nenaplnuje ani jediný znak BDSM a podstartně se s ideou BDSM rozchází. Tvrdit za daných okolností a s vědomím si výše uvedených rozdílů, že BDSM a "Kuřimská causa" jsou jedno a totéž je asi tak stejné vylití vaničky i s dítětem, jako odsuzovat šmahem automobilizmus kvůli tomu co před časem provedla Olga Hepnerová.

Děkuji za pozornost.