Dříve než napíši pár řádků, chtěla bych Vám říci, že výrazy jako Vanilka, Subinka, Pistácie, .. používám čistě proto, že se mi jako slova velmi líbí a připouštím, že Vaše či všeobecná definice (existuje-li vůbec všeobecně platná definice) se mohou od mého vnímání těchto hezkých slovíček lišit.
Začnu pohádkově ? žila byla v jedné zemi jedna žena. Měla vcelku krásný život ? milovaného manžela, vysněný rodinný domek se pomalu ale jistě stavěl z cihliček, plány na rodinu přiravené a mnohokrát diskutované, práce a příjmy byly vcelku slušné, zdraví a štěstí skoro každý den. Samozřejmě někdy i jiskřilo, ale i to patří k životu a nehledě na to se vždy jiskřilo pouze chvilku a vše se řešilo jako po másle jednoduše a rychle.
Ale jednou se to změnilo. Milovaný manžel začal být nesnesitelně mrzutý, stále jej něco trápilo a úsměvy zmizely. Najednou se o problémech nehovořilo, a tak nějak to pro mě začalo. Nevěděla jsem, co se děje, nevěděla jsem, co mám dělat. Po pro mě nesnesitelně dlouhé době mi jeden den večer manžel předal do ruky obálku, v očích nervozitu a rozklepaným hlasem mi povídá: ?Tady to máš všechno napsáno, vysvětleno, pokud chceš ? přečti si to, ale pochopím i když mi teď řekneš ne.?
Pak odešel do vedlejšího pokoje a nechal mě samotnou s tou obálkou v ruce. Už v tu chvíli jsem měla v očích slzy a v hlavě se mi honily ty nejčernější myšlenky. Rozvod. Otevřela jsem obálku a snažila se číst, slova však byla rozmazaná. Když jsem se pak po chvilce alespoň trošku uklidnila a mohla číst, zkusila jsem to znovu, ale záhy jsem zjistila, že stejně těm slovům a zkratkám nerozumím. Manžel psal něco jako, že je bdsm+ se silnými dominantními sklony. Co to je? Co to znamená? Já jsem fakt asi blbá. Četla jsem dál ? tam už jsem cosi pochopila. Psal, že má rád jiný druh sexu a že pochopil, proč byl doposud sexuálně nespokojen a že je nutná změna, jinak dál nemůže.
Bác! Po tolika letech manželství, po tolika letech partnerství. On je nespokojen! On chce něco jiného! On chce změnu! Plakala jsem, byla jsem naprosto smutná, byla jsem i naprosto naštvaná, byla jsem i naprosto zmatená. Nerozumněla jsem tomu, nechápala jsem ta slova, ani jednotlivý význam těch slov. Prožívala jsem tolik různých a asi ani nepopsatelných pocitů. Samozřejmě byla v tom dopisu jiná slova, ale ty nejsou až tak důležitá, důležitý je ten výsledný pocit po přečtení a ten byl dost úděsný. Pořád jsem se uklidňovala, že tak to nemyslel, že jsem jen plně rozrušená a hned zítra bude lépe a já vše pochopím, porozumím výrazům a zkratkám v dopise. Ale nějak jsem nemohla přesvědčit ani sama sebe, svou hlavu a pocity se ve mně střídaly jako aprílové počasí.
Pokusila jsem se o rozhovor s manželem, ale nějak se nic nevyřešilo. A tak pro mě nastalo dlouhé období pátrání s chvilkou sluníčka následovaného totální bouřkou. Našla jsem zkratku bdsm na internetu, přečetla si něco o dominantech a submisivech a otevřela článek o sado-maso praktikách, který jsem s naprostým mrazením v zádech ihned zavřela. (Promiňte.) Jeden den jsem s úsměvem jela domů a oznámila manželovi, že již vím, co to je Vanilka a že je to super slovíčko. Hned nato jsem bylo poučena, že Ti druzí jsou Pistácie. Bylo hezké si říkat sama pro sebe, že voním vanilkou. Jenže stále jsem tomu nedovedla přijít na kloub. Stále jsem to nechápala, nerozumněla jsem těm pocitům, stále jsem nevěděla, co se ode mne očekává. A hlavně stále jsme doma do sebe vráželi, jeden den jsme si klidně povídali, ale už ten druhý jsme si nadávali a obviňovali se navzájem ze všeho možného od naprosté sobeckosti, přes mou netrpělivost, až po úplnou nechuť cokoliv řešit. Ani jeden z nás nechtěl být na druhého tak zlý, ale byli jsme. Oba jsme chtěli postoupit v řešení vpřed, ale couvali jsme kroky mílovými. Oba jsme chtěli být šťastní a udělat toho druhého šťastným, ale místo toho jsme byli nervózní a nevrlí.
Někdy tehdy jsem si založila jméno na ds-lifu. Snažila jsem se tam najít všechny příspěvky svého manžela, abych to nějak pochopila. Snažila jsem se přečíst všechny ?návody?, jak se stát dobrou subinkou (protože dominant chce mít doma subinku). Někdy už jsem si myslela, že to mám. Jo, vždyť je to tak jednoduché. Ale hned další příspěvek mi vzal vítr z plachet, zase vedle. A tehdy jsem snad poprvé ve svém životě začala přemýšlet o svých vlastních pocitech při sexu a zjistila jsem, že vlastně ani sama sebe neznám, ani nevím, zda mám sex ráda. Sama sebe jsem nazvala Vanilkovou zmrzlinou, pořádně zamrzlou. A zase se střídaly pocity zoufalství, smutku, vzteku, nepochopitelnosti, strachu a vlastně úplně všeho. Byla jsem nervózní, vystresovaná. Ale také jsem měla pocity štěstí, štěstí z naprostých maličkostí. Už jsem přeci věděla tolik věcí, kecala s tolika super lidičkama, kteří se mi snažili pomoci, já vím, jen přes internet, ale i tak mi to pomohlo. A taky doma už jsme se najednou o tom všem mohli bavit, už šlo popsat alespoň trochu pocity aniž by to vyvolalo odpor druhé strany. Nervozita ustupovala.
Abych mluvila pravdu, vlastně si přesně neuvědomuji ten okamžik, kdy se to přehouplo. Jen vím, že se to stalo. Vím to teď a stalo se to již dávno. Bylo to najednou a přeci tak pomalu. Ono to asi ani nejde určit. Jen teď beru věci jinak. Jen teď jsou věci jinak. Jen teď se stala z Vanilkové zmrzlina obyčejná Vanilka, která má doma Pistácii, kterou miluje a váží si ji. A taky vím, že má Pistácie si váží své Vanilky. A taky vím, že žádná kaše by se neměla jíst tak horká. A když dva chtějí, tak to jde. Možná (tedy určitě) ještě stále nevím přesně o čem to je a proč Ty úchylátka prožívají pocity jaké prožívají, proč mají ve svých očích ty zvláštní plamínky. Nevím, přiznám si to. A přesto jsem se rozhodla a rozjela jsem se za těmi virtuálními postavičkami na Moravu a stala se tak součástí Eliotu.
Přiznávám, byla jsem tak nervózní, nevěděla jsem, co se tam bude dít a zda něco Vám nezkazím. Snad jsem nezkazila. Viděla jsem Eliot učitě jinak, jak Ti druzí, ale viděla jsem, zažila jsem. Je to jiné, opravdu to je teď jiné. Proč? Bohužel, to nevím. Ten zlom přišel tak nepozorovaně, ale přišel. Přesně jak slova plynou z jedné věty do druhé. Chvilku čtete o zelené louce, a pak najednou sedíte v pokoji. A tak to nějak bylo i se mnou a s manželovým přiznáním k bdsm. Teď máme doma důtky, obojek. Manželova ruka je jiná, provádí jiný pohyb s jiným cílem. Ale stále to je On a Já. Jsme spolu. A stejně jako jednou přišla změna z Vanilkové zmrzliny na obyčejnou Vanilku, třeba jednou přijde další změna a obojek se přemístí ze skříňky na můj krk. Vím, kdosi řekl, že vlastně není možné probuzení Vanilky a její přeměna na Pistácii. Opravdu nevím, zda ano či ne. Ale před několika měsíci jsem naprosto neznala ani zkratku bdsm, nebyla jsem schopná cokoliv říci osobního o sexu a teď mám za sebou první setkání s uchylátky na jejich vlastním srazíku. A už teď se těším na další a kdo ví, třeba příště půjdu i do toho bahna, třeba příště pojedu se svým Pánem a ne jen s manželem.
Kdo ví. Třeba jo, stejně jako třeba ne. Kdo ví. Začala jsem pohádkou, že bych taky zkončila pohádkovým ? A žili šťastně až do konce jejich života? Bohužel, po svých zkušenostech toto teď upřímně napsat nemohu, ale mohu napsat: A v tento den, dnes, žije a je šťastná.
S laskavým svolením mého manžela.
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod
Ojoj, lidi, teď nevím, na co dřív reagovat...
1. Krokodýlku, už jsem Tě tu viděla v auditoriích a tenhle článek se mi moc líbí- jako upřímně vypadající popis pocitů a myšlenek, líbí se mi, že to vypadá, že nic nezastíráš... Vadí mi jen pár pravopisných chyb, co mě ruší při čtení.
2.Tanais, obhajovat co cítíš? Možná by to stačilo jen vyjádřit. Takhle nikomu ani nedáš šanci pochopit to. Třeba má někdo uvnitř sebe podobné věci ..- a vůbec mi to připadá jako s vyjadřováním d/s pocitů...- co by se stalo, kdyby je nikdy nikdo nevyjádřil? I když tohle je něco trochu jinýho.. Třeba bys byla překvapená. Vždycky je možnost, že lidi nepochopí- a taky že pochopí- aspoň část..(nebo že budou mít dojem, že pochopili..:-))
3.Probudit dle mě jde jen to, co má člověk v sobě- a ne moc hluboko skryto.Líbí se mi teorie dle níž má v sobě každý všechno-v různé míře "probuzení" (třeba i částečně vrozené). Asi i podle toho se "probudí" dom., nebo sub. Ty procenta cos udal, Njale, mi přijdou zajímavý..
Jinak jde taky samozřejmě o to, koho člověk potká, aby se v něm vůbec něco mohlo "probudit" a musí to už mít v sobě (ne moc schované). (V sobě mi některý věci nejdou tolik "probudit", kdybych se zbláznila..)
Ale kdeže, děvče :-) Ono to mé povídání asi vyznělo jak pozvdech, že mě tu tak všichni utěšují :-) Ale ono to není třeba :-) Nepotřebuji útěchu či chlácholení. Ve skutečnosti mě to toži nemrzí. Můj vnitřní svět je pro mé okolí ne tak úplně pochopitelný, ale toak se to má přeci s vnitřními světy nás všech :-) A obhajovat, že mám právo na svůj vnitřní svět, mi přijde zbytečné. A já si myslím, že mnohdy to tak je... že to okolí po nás častokrát chce...
No, kdyz se clovek podiva na nepomer S a D u zen, tak u muzu bych ocekaval take takovy nepomer, jen opacny (kdyz jsou pohlavi teoreticky protiklady, ktere se pritahuji). Jenze ono tomu jaksi tak neni, a je znamo, ze nejprebytkovejsim "zbozim" na BDSM "trhu" je sub-hetero-muz. Proto jsem tak nejak velmi zhruba zprumeroval ten fakt, ze u valne vetsiny primatu (krom simpanzu bonobo a dzelad) jsou dominantni samci, s faktem o nejprebytkovejsim "zbozim," a nejak mi z toho vyslo fifty-fifty. :-) Ale to posledni, co si narokuju je, ze mam pravdu :-))
Krokodýlku, já Ti moc a moc děkuji. Díky Tvému článku už vím, že jsem udělala to, co jsem musela, co by se stejně časem stalo. Že se nemusím cítit vina. Díky!
:-)Pro to, aby věci fungovaly je dost dobré umět naslouchat a slyšet právě také tu mluvu mezi řádky, kde často bývá sdělováno to důležité...
Myslím, že to se vám dvěma daří a držím vám moooc a moc palce, ať to umění neztratíte:-).
Podprsenka nepodprsenka... chlapi to dělaj někdy taky... ale to je spíš tím... že prostě máme jiné jazyky... to je vše :-) Naopak - když řeknu něco narovinu... kolikrát to není přijato jen proto, že je to narovinu :-)
Ani nevím, Koldáčku:-)
Vidíš, vlastně jsem nikdy neuvažovala nad tím, zda toto umějí jen ženské - ale když nad tím uvažuji teď, tvrdím, že ne. Třeba Tys toho důkazem a troufám si říci, že tou prsenkou to nebude ;-))... Podle mě, tu schopnost člověk buď má nebo nemá...a v apatyce nekoupí:-)- ale ledacos se dá i natrénovat - ovšemže: když se chce...:-)
Krokodýlku, to je krásný příběh. Drřím vám oběma palce. A pro nás, kteří se v bdsm aktivně angažujeme, to je velké povzbuzení. Naše práce má smysl. Není to jenom hraní, jak mnozí tvrdí. Je to práce se vztahy - a vztahy patří mezi nejdůležitější priority v životě každého člověka.
A musím pochválit i technickou stránku, tvůj článek se i velice dobře čte :-)
Krokodýlku, to je krásný příběh. Drřím vám oběma palce. A pro nás, kteří se v bdsm aktivně angažujeme, to je velké povzbuzení. Naše práce má smysl. Není to jenom hraní, jak mnozí tvrdí. Je to práce se vztahy - a vztahy patří mezi nejdůležitější priority v životě každého člověka.
A musím pochválit i technickou stránku, tvůj článek se i velice dobře čte :-)
Troufám si tvrdit, že se vám podařilo vykročit na cestu správným krokem. Spousta pochybností patří k věci a nepředstavují nic neobvyklého. Za sebe můžu říci, že vanilku se mi nikdy probudit nepovedlo, sice jsme si hráli, ale byla to pro ně vždy jen hra, ve které mi nějak vycházely vstříc, ale aniž by jim to něco říkalo. Odezva z jejich strany prostě byla jenom hraná a předstíraná a ne taková jakou jsem očekával já. Zákonitě to šlo vždycky časem do kytiček.
Přeju vám ať vám to vyjde, pěkně se sobě navzájem najdete a držím vám pěstičky seč mi tlapy stačí :-)))
Můj manžel tohle neunesl... Teď má nejen zkreslené představy o mně... ale i o nás všech. Rozvádíme se. I když nejen z těchto důvodů. Takže Ti, milá Krokodýlko, přeju, aby to u Vás doopravdy dopadlo jinak... Jsem fatalista. A vždy říkám, že věci se dějí tak, jak mají. A taky moc nevěřím... na velké změny. Ale víš co? I ve mně se odehrávají. Jsou pod povrchem... a já za tu dobu (poměrně velmi krátkou) pochopila, kde je má pozitivita v bdsm... a kde jsou mé hranice... jenomže je to všechno trochu složitější a vlastně to chápe málo kdo. Někdy si říkám, že o tom taky napíšu... ale po pár řádcích to vždy vzdám... protože si myslím, že by to bez tak málo kdo přijal... Přeju Ti... respektive vám... hodně štěstí :-)
jistě.. povrch je... srozumitelný... téměř vždy.. protože obvykle si na to člověk můžeš tzv. sáhnout :-) Ale to.. co je za zrcadlem.. nebývá přijímáno s porozuměním :-) A chápu to... ono je to složité...
Nemysli, napis ! Mysleni je obcas na obtiz ;-). Krokodylek se taky odhodlaval k napsani veeeeelice dlooooouho protoze mel pocit, ze koho by to, co o tom muze napsat vubec zajimalo, natoz aby to zkousel a mohl pochopit.
Nevím sice co se skrývá pod Tvým "...prijal..", ale muzes si za mne udelat carku do seznamu kdo by si to velice rad precetl. Mozna je to totiz jenom muj pocit, ale nas pribeh muze casem vypadat velice banalne a muze byt zavadejici. Jeden z nich byl bdsm+ a kdyz uz to nemohl v sobe pottlacovat provedl CO, druhy se probudil a ziji spokojene dodnes. Ale tak jednoduche pribehy nejsou a nemusi z ruznych duvodu skoncit hapyendem. A treba mne by v jistych chvilych (mozna i Krokodylkovi) pomohlo kdybych si precetl jak je to nekdy ku..a tezke vysvetlovat, nebyt pochopen, zkouset, spalit se a znova dokola.
Mé manželství (ani jedno:-)) rovněž happyendem neskončilo... a docela chápu Tanais, že se o tom nechce moc veřejně rozšiřovat. Aspoň do doby, než to přestane bolet, a někdy to bolí zatraceně dlouho. I když se najdou lidé, kteří si rádi drásají otevřené rány a sypou si do nich sůl.
Ony "úspěchy" se přece jen tak nějak prezentují líp
Právě proto že se o tom těžko píše a člověk si v sobě za každý neúspěch nese kousek viny, tak si něčeho takového cením (vážím). A určitě si to rád přečtu a pokusím se to "přijmout" (pochopit, akceptovat, poučit se ...).
Ale chápu, že odhodlat se k tomu je těžké, teda spíš TĚŽKÉ a asi i VELICE TĚŽKÉ ;-). Proto můj komentář a proto držím palce aby se T. k tomu odhodlala.
Vážení a milí :-) To, že to neunesl manžel... s tím jsem se víceméně srovnala... ale paradoxně se často potkávám s nepochopením bdsm+ lidí, co se mého přístupu k bdsm týče. Je to příliš choulostivé... a příliš intimní. Nechci se nikoho nijak dotýkat... takže... si myslím, že to, co je uvnitř mě... je lépe ponechat tam, kde je... a nesnažit se to nějak... ventilovat. Už mockrát jsem se setkala s nepochopením lidí, kteří by měli chápat... je to ale tak v pořádku. A nesouhlasím s Tebou, krtku... o všech věcech se prostě mluvit nemá... některé věci jsou příliš individuální :-) A já o tom nemůžu psát, protože byste mi to možná... nevěřili... :-) Možná by vás to... pohoršilo... a tak... a nebylo by to dobře ani špatně.... a já se chci vyhnout jednomu - nechci obhajovat to, co cítím... :-)
Chápavost lidí se mnohdy neodvíjí od "angažovanosti v oboru", ale od toho, jak srozumitelně se jim daná věc nadnese.
Pochopení se asi nedá vyvztekat, nařídit, koupit, vyvzdorovat... je to svým způsobem dar, radujme se, když se s ním potkáme, ale nestěžujme si na jeho nedostatek... ne vždy je chyba na přijímači
Kdepak... nejde o angažovanost... ale jde o všeobecný přístup k neznámému :-) Spíš jde o to, že emoce jsou nesdělitelné, neobhájitelné... a hlavně... nediskutovatelné :-)
jejda, to se pekne cetlo. A drzim palce, aby jste to, co hledáte nasli. A never tomu, ze Vanilka se nedá probudit. Dá, vím, to z vlastní zkusenosti.:-)
Docela by mě zajímalo, dá-li se vanilka probudit pouze do role subiny nebo z ní v případě jiného partnera může být i domina? To by totiž znamenalo, že potenciálně může být každý cokoli. Myslím, že až takhle jednoduché to není.
MKrtku: Krokodýlek někde psal, že si za manžela vzala , cituji "úplného ignoranta". Jen pro to, že ho měla ráda. A že až poté jste postupně začali komunikovat. Na tento počin je nutná docela velká síla osobnosti, vzít si někoho, s kým má potíže se domluvit.Ty jsi ji vlastně svým coming-outem dovolil otevřít nejskrytější zákoutí její duše, a ta její síla vyplavala na povrch. Vypustil jsi Džina z lahve... Boj se!!! :-)))
Nevim, zda a co je vlastne mozne a ani co je jednodussi ci horsi - ale je pravdou, ze jsme s manzelem prave nedavno diskutovali a oba si naopak myslime, ze probuzeni zeny do role dominy milym subickem je jednodussi, nezli probuzeni zeny do role subinky silnym dominantem. Nas pocit ale urcite vyplyva z nasich vlastnich zazitku, neb kazdy si mysli, ze problemy druhych by jiste vyresil lepe a rychleji, nezli ty sve. Ale libi se mi nazor, ze potencionalne je mozne vse. Zalezi jen na nas, co si dovedeme vzit a co dovedeme dat.
Nevím už kde, kdy a ani kdo to napsal, takže jen odcituji: "Ono je asi težší někoho přesvědčit, aby výprask dal, než že ho dostane..." S tím člověkem souhlasím... A nemusí jít zdaleka jen o výprask... Přemluvit někoho kdo mě miluje, aby se ke mně choval jinak než láskyplně... uff, to je dřina...
Vám stejně jako ostatní moc přeju aby to klaplo a pak už jen klapalo... :-)) (a přiznávám, že i závidím... :-)
Ano, ciste potencialne muze byt kazdy cokoliv. Jenze ne kazdy pujde probudit, a teoreticky je daleko vetsi sance ze zena se probudi v sub nez v dom.
U muzu bych ted napsal "a u muzu je to presne naopak," akorat sledovani BDSM sceny mi to nejak zabranuje... Reknemez, ze je sance 50% u muze, ze se probudi v D.
Troško optimismu - kdyby neexistoval vývoj lidi ještě lezou po stromech. Troško pesimismu - kdyby existoval pouze pozitivní vývoj lidi by nedělali pořád stejný kraviny :-)) Všechno je možné. Když se může probudit dominant, proč by se nemohla probudit domina? Člověk se mění a vyvíjí i za těch pár let co straší na světě.
Moc pěkný článek. Nějak mi připomíná jedno naše období :-). A on už to pohled z druhé strany moc nebude. Ještě trocha nejistoty, hloubání nad sebou a už se veze taky :-)))
Článek tohoto druhu na ds-lifu chyběl jako sůl. Díky za něj. Konečně někdo kdo to vidí z druhé strany, ale přitom neodsuzuje a hledá co? No,... něco:-)))
V pripade, ze se v necem nekdo nevyzna, je naprosto nejjednodussi "to" odsoudit, to je i obrana. Cesta za poznanim je velmi dlouha a tezka. Muj duvod, proc jsem "Vas uchylatka" neodsoudila - jak pises - je to, ze opravdu miluji sveho muze a uz jen proto nemohu odsoudit nic z "jeho duse" a take proto, ze jsem po chvilce opravdu zjistila, ze jste LIDI, normalni lidi s problemy a pribehy jako kazdy jiny.
Engine pracoval: 0.06950306892395 sekund sec. You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.045448064804077 sekund Vystupni komprese: VYPNUTO Size: 130661 bytes