NOVINKY : Texty : Komentáře : Auditoria : Seriály : Click & Bound : Kalendárium                       Home   

Identita :
NEZNAMY_7373 
info : profil : má auditoria : známí
přítomní : všichni : uspat : logout


Spřátelené weby :



Wacovo doupě
www.eleferno.cz

Stránka Domi.D
Shop s BDSM pomůckami
Njalova noční říše
Dark Club
Klub antropomorfní kynologie. Domov pejsků a feneček v lidské podobě
Sluneční tvrz Petrůvka
Yelen plastification. Fetish foto a móda



clanek reaguje nikdo
na clanek reaguji nikdo

Rubriky
Začátečníkům  ( 66 )
Náctiletým  ( 11 )
Reálné zážitky  ( 55 )
Scénáře  ( 16 )
Povídky  ( 100 )
Poezie  ( 33 )
Eseje a úvahy  ( 53 )
Teorie BDSM  ( 34 )
BDSM v praxi  ( 45 )
Udělej si sám  ( 11 )
Recenze,testy  ( 5 )
Reportáže  ( 23 )
Bondílna  ( 8 )
Help  ( 6 )
Vox populi  ( 62 )
Editorial  ( 13 )

Pište pro www.ds-life.cz

Komentáře
Zatím není žádný komentář.


Znamkovali

Existujici
2

Alespon registrovani
2

vsichni
2


(1)
()
()
()
()
(1)
()
()


Znamkovani - jako ve skole
Neznamkuji 5 4 3 2 1

Oficiální článek ( 4.9.2003 10:21:09 )
Rychlá jízda
Přečetlo 6223 lidí celkem 10434 krát (zobrazit statistiku). Komentovalo 0 lidí 0 krát. (zobrazit komentáře)
.... se (ne)vyplácí
          

ABSTRAKT:Povídka která potěší srdce příznivců FemDom. Ať tady na serveru nepřicházejí tak zkrátka

Vkladatel:Marionnetta ., Autori:Marionnetta  Témata : Spanking    Femdom    Malesub    Rubriky : Povídky   

       "Ne, v pět to nestíhám, Dane,"
přesvědčuje mladý muž kamaráda svírajíc v jedné ruce volant a v druhé mobilní telefon. Tachometr na palubní desce před ním ukazuje slušných 160 km/h.

       "Sakra," zakleje na účet vozidla před sebou, předjíždí ho a dál věnuje svou pozornost hlasu na druhém konci přístroje. "V sedm bych už mohl být zpět, to by snad šlo," souhlasí. V té rychlosti a zaujetí hovorem nemá šanci registrovat policejní hlídku s radarem u krajnice.

        "Co zase..."
zamručí si pro sebe, když odloží mobil a všimne dvou policistů pokoušejících ho zastavit. Takhle to jednání opravdu nestihne. Naštvaně zpomalí a pomalu zastaví vůz u krajnice. Policista ho dochází ze zadu, dívá se na něj zpětným zrcátkem. Je to policistka, všimne si. Přesně na to má náladu, na hysterickou vypatlanou slepici. Ví, že jel rychle... pospíchá. A nemá čas ani náladu na dohady. Chlap by to pochopil. Ženská bude mít plnou hubu keců, než ho nechá jet svou cestou.

Ještě než k němu stihla dojít, stáhl okénko a připravil si peněženku a doklady.

     "Dobrý den,"
pozdravil ji zvesela, dříve než stihla spustit ona.

        "Dobrý den, pane řidiči. Silniční kontrola,"
oznámila mu. Jako by to nevěděl. Jen pokýval hlavou.

    "Jste si vědom svého přestupku?"
zeptala se kupodivu pevným hlasem, bez náznaku výčitek a slepičí hysterie. Podíval se jí do obličeje, načež si uvědomil, že je nápadně hezká. Polkl naprázdno a opět pokýval hlavou na znamení souhlasu.

     "Překročil jste povolenou rychlost o více než 30 km/h," připomněla mu.

     "Jsem si toho vědom," odpověděl klidně. V duchu ale přemítal, co tak pěkná ženská pohledává u policajtů. Studoval očima její velké hnědé oči, úzký nosík a přísně vyhlížející široké rty. Marně se snažil odhadnout délku tmavých vlasů, měla je pevně staženy pod čepicí. Natáhl ruku s doklady směrem k ní, ještě dříve, než si o ně stihla říct.

Překvapeně pozvedla obočí a doklady přijala. Zkusmo se ho zeptala na jméno a bydliště. Odpověděl jí a ona se dál zabývala vypisováním formuláře. On se zabýval jí. Naprosto nepochopitelně se mu v hlavě honily myšlenky podobné scénám z akčních filmů... leží na zemi hlavou mezi jejími stehny a ona se ho snaží škrtit. Její pevná prsa vidí přímo nad sebou, a některé vlasy vlivem zápasu opustily přísný uzel pod čepicí. Vypadá jako bohyně, pomyslel si. Ale bohyně ho rychle vrátila zpět do reality.

    "Tak tentokrát to bude za 2000,-- Kč,"
usmála se na něj škodolibě a vrátila mu doklady se slovy, že příště už by je zpět dostat nemusel. S částkou počítal. S penězy nikdy problém neměl. Otevřel peněženku a požadovaný obnos jí předal ve dvou bankovkách a se slovy: "Děkuji, Vám. Mohu jet?"

    "Můžete," svolila a předala mu vyplněný pokutový lístek. "Na shledanou," usmála se na něj, poprvé za celou dobu.

    "Nashle,"
převzal lístek, odhodil jej na sedadlo spolujezdce, stáhl okénko, nastartoval a rozjel se. Ještě jednou si ji prohlédl ve zpětném zrcátku a byl pryč. Dál na cestě za prací. Cestou zpět zastavoval na benzínové pumpě. Vyšel prosklenými dveřmi a namířil ke koši po jejich pravé straně. Zmuchlal ten zpropadený pokutový lístek a chtěl jej vyhodit, když si všiml ručně psaných písmen na jeho druhé straně. Nasedl do auta, pomalu papír opět rozložil a snažil se jej vyrovnat hranou dlaně. Stály na něm dva strohé údaje: čas a adresa.

Vrátil se do kanceláře ve své firmě, ale zvědavost mu nedala. Na internetu si dal vyhledat adresu udanou tmavovlasou bohyní. Přesně jak předpokládal - druhý konec Prahy. Několikrát sáhl po sluchátku telefonu, aby odřekl domluvený tenis s kamarádem, ale pokaždé jej opět zavěsil. Nemohl se rozhodnout. Místo toho zavolal svou sekretářku a následující dvě hodiny strávil zavalen prací. Když ji propouštěl na oběd, jen tak mimochodem ji požádal, aby zrušila schůzku, co si domluvil s Danem na večer. Teprve když odešla, uvědomil si, co udělal. Sám sebe utěšoval slovy, že to ještě nic neznamená. Ale stejně věděl, že v sedm hodin bude čekat před jejím domem.

Nestalo se tak.
Čekal tam o deset minut dříve. Prohlížel si okolí docela příjemné nevelké vilky a pak se snažil tipovat, ve které z místností se asi právě nachází. Zazvonil dvě minuty před sedmou.

Přišla mu otevřít drobná blondýnka, což ho překvapilo. Chtěl se zeptat, jestli je na správné adrese, ale pak si uvědomil, že vlastně ani neví, jak se jeho hostitelka jmenuje. Blondýnka se jen lehce poklonila a zvala ho dále. Tedy vešel. Uvedla ho do rozlehlého pokoje a nabídla mu místo v kožené sedačce poblíž krbu. Pak odešla a nechala ho samotného. Rozhlížel se po místnosti. Okamžitě si uvědomil, že z platu České policie by si nákladné vybavení nemohla dovolit. Díval se do plamenů a ani nepostřehl, kdy vešla. Stála za ním a prohlížela si ho.

    "Dáte si něco k pití?"
nabídla mu, když se ladně usadila do křesla proti němu. Už nevypadala jako policistka. Ale nic neztratila na přísnosti. Přitahovalo ho to takovou silou, že si to ani nebyl schopen připustit. Mohl na ní oči nechat.

    "Snad něco lehčího," usmál se letmo.

     "Džus?" Pokynula hlavou blondýnce, která neslyšně postávala za ním, a nyní se přesunula k baru, odkud mu přinášela sklenici se žlutou tekutinou. Trochu upil a znovu zvedl pohled k bohyni. Nebo k ďáblici. Neshledával v tom rozdíl. Seděla proti němu ležérně v křesle, na sobě tmavě rudé kožené šaty s korzetem bez ramínek a vlasy opět přísně sčesané do uzlu. Nyní fascinovaně zíral na její rudě nalakované nehty na nohou vykukující z pantoflíčků na velice vysokém podpatku.

     "Kouříte?" zeptala se ho, když sáhla po krabičce francouzských cigaret odložených na stolku.

    "Někdy,"
odpověděl a naklonil se k ní, aby jí mohl připálit cigaretu, kterou vložila do úst. Mezi temně rudé rty. Ale ani se nepohla z místa, natož aby se k němu naklonila. Naklonil se tedy ještě více ze svého křesla a zapálil plamen. Stále se ani nepohnula. Nedosáhl až k cigaretě v jejích ústech. Přehodila nohu přes nohu, ale opět mu nevyšla vstříc. Musel opustit své sedadlo a přiblížit se k ní sám. Přiklekl před ní na jedno koleno a připálil jí cigaretu. Potáhla a vyfoukla obláček dýmu kamsi nad něj. Zhasl zapalovač, ale cosi ho nutilo zůstat v její blízkosti. U jejích nohou.

A pak si uvědomil to, co ona už věděla dávno... že ho činí nesmírně šťastným k ní vzhlížet. Byla pro něj nedotknutelnou bytostí. A přece se jí jen o několik okamžiků později dotkl. Dotkl se jejích nohou... tiše jí vyzul pantoflíček a uchopil malé chodidlo do svých hřejivých dlaní. Klečel před ní a prsty jí masíroval chodidla. Nejprve jedno a později druhé. Teprve, když došel až k jejím lýtkům, opovážil se zvednout k ní zrak. Stáhla se. Típla cigaretu a jednoduchým pohybem si nazula opět pantoflíčky. Zvedla se a on stále klečel. Chvíli před ním jen tak stála a o něčem přemýšlela, potom vykročila směrem ke dveřím. Nezvedl se, dokud ho nepřimněla slovy:

     "Pojďte za mnou."

Šel tedy za ní. Čekal, že ho vede do své ložnice. Byl z ní úplně vykolejený. Kdyby to byla jakákoli jiná žena, už by mu dávno patřila. Ale tato byla jiná. Nedovolil si udělat téměř nic, o co ho nepožádala. Zastavili se v malém salonku o patro výše. Otočila se k němu a podívala se mu zpříma do očí.

     "Nyní Vás na okamžik opustím," oznámila mu. Ve dveřích se však otočila:"Dám vám čas na rozmyšlenou. Pokud mě chcete následovat, vejděte do těchto dveří. Ale pak se mi musíte plně oddat. Nic, co se s vámi dále stane, nebude záležet na vás."

Odmlčela se a už zády k němu dodala:

     "Pokud chcete odejít, sejděte dolů po schodech a Maylee vás vyprovodí."

Nečekal na nic a vykročil za ní. Ale zastavila ho přísným pohledem.

     "Rozmyslete si to!" a zmizela za těžkými dveřmi.

Ztěžka usedl na židli a snažil se usilovně myslet. Věděl, že v tomto domě není nic normálního. Že celá tato situace je absurdní. Ale také věděl, že jeho hostitelka mu učarovala. Ovládla ho nějakou zvláštní mocí. Přemýšlel, co bylo myšleno slovy: nic, co se s vámi stane, nebude záležet na vás. Představil si sám sebe opět v podobných scénách jako dopoledne. A pak v ještě bizardnějších, kdy klečel u jejích nohou a prosil o slitování. Jen letmý obraz v mysli, nemohl si vybavit, proč prosil a o jaké slitování. Ale šokovalo ho vědomí, že ji chce prosit. Zvedl se a zamířil ke dveřím, ve kterých předtím zmizela. Pomalu je otevřel a vstoupil.

    "Veděla jsem, že vejdeš," přivítala ho, ale možná čistě konstatovala svůj odhad.
Místnost byla tmavá. A bylo v ní přítmí. Než jeho oči přivykly částečné tmě, nebyl schopen rozeznat, kde se nachází. Zůstal stát na místě.

     "Maylee..." oslovila blonďatou dívku a bradou pokynula k němu. "Pomož hostovi."

    "Ano, paní," Maylee k němu přistoupila a začala mu rozepínat košili.
Mohl to čekat, ale nečekal. Nechával se svlékat od neznámé dívky a vůbec netušil, jakým směrem se bude vyvíjet nezvyklá situace. Byl vzrušený. Kalhoty si svlékl sám. Zůstal stát před tmavovlasou kráskou pouze ve slipech. Se zájmem si ho prohlížela... širokou hruď, silné paže a pak utkvěl její pohled na zbytku jeho oblečení. Zvedla pohled k Maylee a ta mu stáhla i to. Stál nahý v neznámé temné místnosti a dvě neznámé ženy si ho prohlížely. Trochu se styděl, ale dělalo mu to dobře.

    "Klekni před svou paní!"
pobídla ho jeho bohyně. Okamžitě tak učinil. Tedy jí patří, prolétlo mu hlavou a nad tou myšlenkou se musel spokojeně usmát. Usadila se do velkého otočného koženého křesla, jediného v místnosti, a pokynula na Maylee. Ta i beze slov věděla, co po ní paní chce. Odběhla kamsi za něj a přistoupila k němu ze zadu. Nasadila mu obojek a pevná kožená pouta na zápěstí a kotníky. Zápěstí pak zafixovala za zády k sobě. Nebránil se. Upřeně se díval na svou paní. Ta vzala do ruky bičík a přejížděla mu jím po těle. Pomalu, od ramenou, přes hruď, po stehnech... pták mu stál. Byl celý vzrušením napjatý.

     "Pojď blíž," požádala ho. Chtěl se zvednout, ale zastavila ho bičíkem v půli pohybu. "Po kolenou!"

    "A teď lehni," nařídila mu, když dolezl až před ni. Bez pomoci rukou, které měl spoutány za zády, padl na břicho k jejím nártům. Začal je líbat. Postupně přecházel od jedné nohy k druhé a oddaně je líbal a olizoval. Byl vděčný, že se jí smí dotknout. Byl šťastný, že se jí smí dotýkat.

Když ji to přestalo bavit, nechala ho, ať si stoupne. Stál před ní, Maylee klečela po její pravé ruce, a ona uchopila pevně do ruky jeho ptáka. Zatmělo se mu před očima. Několikrát ho přejela prsty a pak mu promnula koule.

     "Provaz, Maylee!"
Blondýnka okamžitě odběhla pro požadovou věc. Jakmile jej donesla své paní, podvázala mu ptáka a koule... měl je úplně nalité, pořádně provaz utáhla. Díval se na své přirození tak, jak ho ještě nikdy neviděl. Byl moc vzrušený. Díval se, jak si nasazuje gumové rukavice a otočil se k ní zády, jak si přála. Předklonil se a mírně rozkročil a ona nejprve prohmatala jeho stažené koule. Sykl bolestí, ale nebrala na to ohled. Pokusil se uhnout, ale zmáčkla ho ještě pevněji. Když ucítil chladivý gel mezi půlkami, došel mu plný význam jejích slov... nic nebude záležet na tobě. Rozmázla jej prsty v rukavicích a pomalu mu začínala jedním pronikat do análku. Kousal se do rtu, aby se nepokusil opět uhnout. Několikrát v něm prstem otočila a vytáhla jej. Dovolila mu se narovnat a sundala si rukavice.

    "To bylo jen pro seznámení," poučila ho. "A teď zas klekni, musím ještě něco vyřídit s Maylee, pak přijdeš na řadu ty."

Zvedla se z křesla a podívala se na mrňavou blondýnku. "Zatím se budeš dívat."

    "Maylee," oslovila ji a dívka před ní poklekla. "Víš čím ses dnes provinila?"

Opět mu připomněla svou profesi. Maylee jen tiše kývla.

    "To je dobře," přitakala paní. "Nebudeme to rozmazávat, věřím, že už se to nebude opakovat."

    "Nebude, má paní," odpověděla se sklopenou hlavou Maylee.

    "To jsem ráda," pronesla smířlivě paní. "Podej si bič. Bude jich dvacet a pět."

Maylee se zvedla a odešla pro bičík. Bála se. Bála se jako pokaždé. Ale milovala svou paní. Věděla, že dvacet ran přes zadek vydrží, ale bála se zbývajících pěti. Podala své paní bičík a zaujala obvyklou pozici, ohnuta přes kozu s rozkročenýma nohama. Vyhrnula si sukni, pod kterou nic neměla. Ještě se ani nestihla zapřít dlaněmi a už jí přistála první rána, která jí vehnala slzy do očí.

     "Jedna,"
počítala a očekávala další. Přistála těsně pod první.

    "Dva,"
odpočítala a popotáhla.

    "Tři.. čtyři..."

Klečel a soucítil s nebohou dívkou. A záviděl jí. Žárlil na ni, že jeho bohyně věnuje pozornost jí, místo jemu. Pak s ní přestal soucítit a přál si, aby ji to bolelo co nejvíce. V tu chvíli ji nesnášel. Chtěl být na jejím místě.

    "Dva-cet,"
dopočetla Maylee s rudým zadkem a několika vzájemně se křížícími jelity. Zvedla se a paní jí pokývla k vyvýšenému vedle něj. Ulehla tam na záda a poté pomalu nejistě přemístila nohy za hlavu. Paní ji přitáhla kolena z obou stran vedle hlavy a v této pozici ji připoutala ke kovovým okům v podlaze. Díval se na ni. Díval se přímo na její vystavenou kundičku a došlo mu, co znamenalo dvacet a pět... těch pět. Nesnášel Maylee... přál jí to.

Maylee ležela v nepohodlné pozici a téměř se klepala strachy. Po obličeji jí stékaly slzy ještě z předchozího výprasku. Viděla svou paní, jak nad ní stojí a rozpřahuje se... a pak jí projela ostrá bolest, jak bič dopadl do jejích intimních míst, mezi měkké růžové pysky. Vykřikla bolestí a pokusila se zkroutit, ale nešlo to. Než stihla počítat, dopadla další rána. Svíjela se, co jí připoutání dovolovano a zatínala zuby bolestí. Při další ráně brečela a křičela bolestí... konečně bylo po všem. Ale paní ji nechala v této poloze a odešla.

    "Ty ses také provinil!"
podepřela mu bičíkem bradu a zvedla mu ji k sobě. Dovolil si odporovat a namítnout, že svou pokutu již zaplatil, ale námitku přešla bez povšimnutí. Nechala ho, ať se postaví a přikázala mu, ohnout se přes kozu. Učinil tak. Narozdíl od Maylee, jeho paní připoutala i zde. Jeho kotníky k nohám kozy a jeho zápěstí též. Zkontrolovala podvázání, promnula opět bolestivě koule a pak na konce provazu zavěsila závaží. Stahovaly mu ptáka do nepřirozené polohy a koule ještě více bolely. Přejela mu bičíkem po zadku a zeptala se: "Připraven?"

    "Ano," odvětil.
Ještě chvíli mu přejížděla bičíkem po zadku a pak švihla. Zatnul svaly, ale bolest ho překvapila. Zhluboka vydechl a další rána dopadla na jeho pozadí. Bolelo to. Po chvíli přestala a opět se věnovala jeho přirození... hladila jej a masírovala žaluda v dlani, až myslel, že se zblázní... ale přestala. A znovu vzala do ruky bič. A další rána skončila na jeho zadku. Vyjekl. Přitlačila. Cítil, jak už ho celé pozadí pálí, svíjel se s každou ránou víc a víc, ale ještě nepřestávala. Už ani nevěděl, kolik jich bylo, ale blížilo se to padesáti. Odvázala mu kotníky a zápěstí. Stála za ním, odližila bičík a nyní dlaněmi přejížděla jeho zadek a masírovala rudá jelita. Odepla mu závaží a pomalu rozvázala provaz. A pak opět usedla do svého křesla.

Pomalu se zvedl a nejistě se postavil na nohou. Díval se na ni a připadala mu ještě krásnější, pokud to bylo možné. Jen kývla a on před ní padl na kolena.

    "Pro dnešek jsem s tebou byla spokojena," odměnila ho letmým úsměvem. "Jistě, mnoho věcí se budeš muset naučit, ale to časem zvládneš."

Naklonila se pro sklenku vína a pomalu z ní upila.

    "Nyní, pokud chceš," postavila sklenku na stoleček, "můžeš si ho pro mé potěšení vyhonit."

Při těchto slovech se dívala upřeně na jeho nyní už temně rudého ptáka. Zvedl ruku a uchopil ho mezi tři prsty. Začal si ho honit a přitom neodtrhl pohled od jejích nohou.......


Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

 
Pritomni :
NEZNAMY_7373 
[ 23.4.2018 - 09:37 ]
info
profil
přátelé
auditka
chat
texty

Status: OK
                    Administrace : Statistika : Psat redakci : Psat teamu  
Engine pracoval: 0.096819877624512 sekund sec.
You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.057431936264038 sekund
Vystupni komprese: deflate Celk cas: 0.15440583229065 sekund Size: 48964 bytes