NOVINKY : Texty : Komentáře : Auditoria : Seriály : Click & Bound : Kalendárium                       Home   

Identita :
NEZNAMY_5281 
info : profil : má auditoria : známí
přítomní : všichni : uspat : logout


Spřátelené weby :



Wacovo doupě
www.eleferno.cz

Stránka Domi.D
Shop s BDSM pomůckami
Njalova noční říše
Dark Club
Klub antropomorfní kynologie. Domov pejsků a feneček v lidské podobě
Sluneční tvrz Petrůvka
Yelen plastification. Fetish foto a móda



clanek reaguje nikdo
na clanek reaguji nikdo

Rubriky
Začátečníkům  ( 66 )
Náctiletým  ( 11 )
Reálné zážitky  ( 55 )
Scénáře  ( 16 )
Povídky  ( 100 )
Poezie  ( 33 )
Eseje a úvahy  ( 53 )
Teorie BDSM  ( 34 )
BDSM v praxi  ( 45 )
Udělej si sám  ( 11 )
Recenze,testy  ( 5 )
Reportáže  ( 23 )
Bondílna  ( 8 )
Help  ( 6 )
Vox populi  ( 62 )
Editorial  ( 13 )

Pište pro www.ds-life.cz

Komentáře
Zatím není žádný komentář.


Znamkovali

Existujici
1

Alespon registrovani
1

vsichni
1


()
()
(1)
()
()
()
()
()


Znamkovani - jako ve skole
Neznamkuji 5 4 3 2 1

Oficiální článek ( 19.7.2005 01:47:23 )
Zakázané vztahy III
Přečetlo 4132 lidí celkem 5655 krát (zobrazit statistiku). Komentovalo 0 lidí 0 krát. (zobrazit komentáře)
Trest
Vkladatel:petr(angel) ., Autori:petr(angel)  Témata : Spanking    Femsub    Maledom    Rubriky : Začátečníkům   

Lucka si vzpomněla, že v tom spěchu, když se oblékala, si nechala u Martinovy sestřenice na stolku klíče. Bez nich se nedostane domů. Přestože se jí do toho moc nechtělo, neměla jinou možnost, než se otočit a vyrazit zpět, aby se znovu setkala s Martinem. Trvalo jí docela dlouho, než se dostala zpátky. Když se přiblížila k domu uslyšela podivné zvuky. Bylo to, jakoby někdo tleskal, ale bylo to pravidelnější, skoro jakoby ten někdo? prášil koberec. Zvuky přicházely zezadu a jakoby z budovy. Zvědavost nakonec zvítězila a Lucka pomalu obešla dům. Skutečně, okno do Petřina pokoje bylo otevřené a ty zvuky přicházely zevnitř. Najednou Lucka zaslechla slabé ?au? a ihned se jí rozsvítilo. Okamžitě jí bylo jasné, co se v domě děje.

Jako zhypnotizovaná zůstala stát pod oknem a naslouchala. Óóó, co by za to dala, kdyby to mohla vidět?

Mezitím nahoře seděl na Petřině posteli Martin, Petra mu ležela natažená přes kolena a on jí s gustem vyplácel na vystouplou prdelku. Petra měla svoje krátké džíny kolem kolen, kalhotky si do toho horka vůbec nebrala a tak s nimi žádné problémy nebyly a teď, se zuby pevně skousnutými a slzami studu v očích, útrpně snášela co si sama vykoledovala. Martin ji vůbec nešetřil a přesto se nestačil podivovat, co jeho sestřenka snese. Zadeček už měla celý rudý, jeho pálila dlaň jak čert a přesto z Petry doteď dostal jenom několik slabých zasyknutí. Musel na chvilinku přestat, aby ulevil své bolavé ruce a zároveň, aby si našel pohodlnější pozici, protože jak mu Petra ležela na klíně, tak mu bokem ryla přímo do podbřišku, což na něho mělo velmi příjemný, ale situaci naprosto neadekvátní vliv.

Mezitím co oba odpočívali a nabírali sil, tak si Martin všimnul, že na nočním stolku leží Petřin kartáč na vlasy. Petra měla krásné dlouhé rovné vlasy, na které byla náležitě pyšná, ale musela se o ně také patřičně starat a obzvláště rozčesat je vždycky ráno do jakžtakž přijatelného stavu bylo hotovým mučením. Nyní měl kartáč, který jí působil taková muka při rozčesávání posloužit jinému, ale o nic příjemnějšímu, účelu. Když se pro něho Martin natahoval a bral ho do ruky, tak Petra vzhlédla a uklouzlo jí tiché: né, ale Martin zůstal neoblomný a Petra raději nezkoušela své štěstí.

Když výprask přestal, bylo to jakoby se Lucka probudila z tranzu. Trošku litovala, že už je po všem. Uvědomila si, že jí srdce bije jako splašené a že za celou dobu skoro nedýchala. Co kdyby teď Martin vykoukl z okna? Nebo Petra? Nebo někdo jiný? Co by si mysleli? Lucky se na chvilku zmocnila panika, obzvlášť proto, že se obávala, že si o ní všichni pomyslí, že je divná, když ji vzrušují takové věci. Už se odhodlávala utéci pryč, někam do lesa, alespoň by si trošku ulevila a dala se trochu dohromady a přišla by si pro klíče až za hodinku nebo tak?

Najednou ale znovu začaly dopadat rány a Lucka ztuhla uprostřed kroku. Prostě to nešlo odejít. Všechno na ni křičelo ať rychle zmizne, než si jí někdo všimne, ale prostě se nemohla přinutit udělat další krok. Přitiskla se více ke zdi, aby nebyla vidět z ulice a se zatajeným dechem a zavřenýma očima opět naslouchala.

Martin si v ruce potěžkal dřevěný kartáč. Vařečka to sice není, ale poslouží snad dobře. Napřáhl se k první ráně a jakmile ta dopadla, byl příjemně překvapen, jak krásně kartáč na Petřině delikátním zadečku sedí. Jakoby byl vyroben právě pro tento jeden účel. Podruhé už byl jistější, takže dal do rány víc síly a zamířil na druhou půlku. Opět to sedlo perfektně a teď už z Petry dostal konečně slabé zakňourání. Povzbuzen úspěchem se s novou chutí rychle dostal do tempa.

Pro Petru to doteď byla naprostá pohodička. Zadek jí sice pálil, ale poté co se smířila s tím, že ji Martin uvidí nahou, tak jí výprask skoro vůbec nevadil. Samozřejmě že to pálilo, ale kromě pálícího zadečku cítila ještě jiné teplo. V břiše a podbřišku? Vlastně si toho všimla až nedávno po jednom výprasku od táty, kdy potom, když už ležela v posteli a hladila si napuchnutý zadeček, se v ní probudily i naprosto jiné pocity. Do té doby si nic příjemného s výpraskem nespojovala, ale pak? bylo to takové ? jiné. Zadeček ji pálil a bolel při každém pohybu, ale když tak do něho vtírala krém, aby se jí rychleji zahojil, tak to bylo ? příjemné.

Od té doby si zkusila několikrát řemen na svém zadku sama, ale nějak to nebylo ono. Až teď, když byla bezmocná, přehnutá přes koleno a vydaná na milost Martinovi? Snad si Martin ničeho nevšimne? Jak ale kartáč dopadal znovu a znovu a začínal pomalu zasahovat tatáž místa opakovaně, bolest už začínala být velmi intenzivní. Petra bojovala o každý nádech a zatínala zuby, aby nevykřikla.

Vydržela nekřičet možná minutu a pak už toho bylo příliš. Martin se nezdál, že by se unavil, nebo že by chtěl přestat a Petra cítila, že má celý zadek napuchnutý a po výprasku bude určitě jedna velká modřina. Totam bylo předsevzetí, že nevykřikne, tatam byla hrdost. Začala křičet, začala prosit, začala slibovat. Nic Martina neobměkčilo.

 Martin velmi nelibě nesl, že Petra tolik vyvádí a rozhodl se, že ji bude bít, dokud se nezklidní. Až když si všimnul rýsujících se modřin, tak si uvědomil, že přestřelil a Petra nevyvádí, protože je rozmazlená, ale protože skutečně trpí. Okamžitě přestal a nevěděl co dělat. Strašně se styděl, že se nechal natolik zaslepit vlastními představami a předsudky vůči Petřině charakteru, že jí způsobil takové známky, ale teď už se nedalo nic dělat. Když přestal a odložil kartáč, tak se Petra zhroutila a jakoby z ní všechna síla vyprchala. Doteď držela slzy na uzdě, ale teď jí tekly po skráních jak z protřené hráze. Martin ji hladil po zádech a utišoval ji, že už je po všem, že už je to dobré.

Lucka pod oknem si rychle uvědomila, že je nejvyšší čas zmizet a odběhla zadem a kolem plotu, jako nějaký zloděj. Neodvážila se vyjít předem a proto raději přelézala plot vzadu. Dokonce si na něm nešikovně natrhla kalhoty na zadku, když jí podklouzla noha, ale na nic nedbala a uháněla klopýtajíc jak postřelený zajíc, jakoby jí za patami hořelo. Zastavila až v přilehlém lese, kde nabrala druhý dech, než si vyrazila najít nějaké klidné místečko, kde by mohla být chvilku nerušena?

Trvalo to dlouho, než Petra přestala plakat. ?Už jsi v pořádku?? zeptal se Martin, když se Petra zčásti napřímila. ?Ano. Můžu?můžu už vstát?? Petřin hlas byl k nepoznání. Žádná stopa po rozmazlenosti, žádná stopa po svéhlavosti a drzosti, které doteď provázely každou její větu. Bylo to, jakoby mluvil úplně jiný člověk.

?Ano. Jistě. Samozřejmě.? Martin jí pomohl vstát a sám se také postavil.
?Necháš mě teď chvilku o samotě?? poprosila Petra a zadívala se mu konečně přímo do očí.
?Hm ehm jasně.? Teď to byl Martin, který nevěděl kam s očima. Pořád se styděl, že to tolik přepísknul a dolu hledět nemohl, protože Petra byla pořád od pasu dolů nahá. Martin se rychle otočil ke dveřím a z pokoje skoro utekl.

Až když byl venku, tak si uvědomil, jak blbě to muselo vypadat, ale tehdy chtěl jenom za každou cenu vypadnout. Přišel pomalu do obýváku a posadil se do křesla. Televize pořád hučela, ale Martin vůbec obraz ani zvuk nevnímal. I s otevřenýma očima před sebou pořád viděl ten zarudlý zadeček, který se pokaždé stáhnul při zásahu, zavlnil,  bíle zasvítil obtiskem kartáče a následně se uvolnil před dalším dopadem. Martin nepřítomně zíral přímo před sebe, džíny mu začínaly být nepohodlně těsné, takže se rozhodl dát si rychlou studenou sprchu, aby se dostal trochu pod kontrolu?

Když Martin odešel, tak se Petra zasmála nad tím, jak byl nervózní jak malý kluk a pak se zvědavě natočila zady k zrcadlu, aby zkontrolovala výsledek Martinova více než dvacetiminutového snažení. Byl? uspokojivý. Zlehka si pohladila nejbolestivější místa a přešla k posteli. Svlékla si triko a zabalila se do pokrývek. Potom postupně vyháněla horko z pálícího zadečku. Opět ale přicházelo to jiné horko? v břiše, v podbřišku a stoupalo do hlavy?  Petra už měla svoje zkušenosti, jak si pomoci?

 Lucka se potom vrátila do vesnice, ale pro klíče se jí pořád ještě nechtělo. Slunce už se pomalu připravovalo na konec své dnešní cesty a místní kostel zvonil ostošest.

Když se vrátila k Martinovu domu, uviděla pořád ještě stát motorku před dveřmi na ulici a všechna odvaha ji opustila. Někdy tam zajít musí, ale nebude to na ní vidět? Nebude to poznat, že ví co se doma dělo? Rozhodla se, že nejlepší bude ještě počkat.

Martinova sprcha se protáhla na déle, než původně zamýšlel. Kdykoliv zavřel oči, nemohl v mysli vypudit představu, která si zjevně usurpovala exkvizitní místo. A pak samozřejmě přišla reakce jeho těla. Styděl se za sebe, že má takové nečisté představy o své sestřenici, ale nemohl si poručit. Prostě to nešlo. Takže jenom stál ve sprše, na hlavu mu dopadala studená voda a v proudech stékala po zádech, zadku, nohách?Sakra zase ta představa. Přinutil se myslet na něco jiného. Dneska chtěl přeci něco dělat, něco důležitého? Chtěl zajet nakoupit čerstvé pečivo na neděli a kuřecí řízky na oběd.

Když se konečně odpoutal od neplodných myšlenek na to, co se odpoledne přihodilo, tak se mu skutečně ulevilo. Rychle se oblékl a vyběhnul zkontrolovat, jestli je s Petrou všechno v pořádku. Opatrně zaklepal a čekal na odpověď. Teprve, když se notnou dobu nic nedělo a nedostalo se mu žádné odpovědi, tak zaklepal podruhé a tiše otevřel dveře. Petra ležela na posteli, pod břichem srolované přikrývky, nahý zadeček čněl vysoko do výše. Už nebyl tak temně červený, jako když ho viděl naposled, ale začínal hrát všemi barvami. Martin si zase v duchu vytkl, že to pořádně přehnal. Najednou se cítil tak nějak nepatřičně, že ruší její soukromí a tiše zavřel dveře a vycouval co nejrychleji ke schodišti a do obýváku. Naposledy zkontroloval ledničku, jestli tam má všechno co bude k řízkům potřebovat a vyšel ven.
 
Petra se probudila, když Martin poprvé zaklepal, ale nereagovala. Moc dobře cítila, jak na její výprask Martin reagoval a i kdyby to byly třeba klíče, co ji tlačilo do břicha, když mu ležela přehnutá přes kolena, tak jeho reakce potom mluvila jasnou řečí. Utekl jak nervózní klučina. Petra se škodolibě usmála a ještě provokativněji se prohnula v kříži a vystrčila nahoru zadeček. Martin zaklepal podruhé a tiše vstoupil. Petra si přála vidět jeho obličej, vždyť které holce by se nelíbilo pozorovat touhu v očích muže, ale nehnula brvou, aby se neprozradila. Martin stál ve dveřích jenom chviličku a pak je zase rychle zavřel. Petra se zase pro sebe usmála.
 
Lucka právě vymýšlela, že přijde domů bez klíčů a bráchovi řekne, že je nechala u kamarádky a vyzvedne si je až zítra, když se otevřely dveře a na ulici vyšel Martin. Lucka se trošku lekla, že ji uvidí a automaticky se přikrčila a ustoupila do stínu, ale Martin měl očividně hlavu plnou jiných starostí. Nehleděl napravo ani nalevo, nasednul na motorku a odjel. To byla Lucčina šance. Bez dlouhého přemýšlení se rozeběhla k domu. Zastavila se před dveřmi a naposledy sbírala odvahu, aby pohlédla tváří v tvář Petře. Zazvonila. Nic. Zazvonila znovu a déle, nemohla si dovolit příliš dlouho vyčkávat, nebo se vrátí Martin, ať už odjel kamkoliv.

Petru vyrušil domovní zvonek. Že by si Martin něco zapomněl? Nebo si nechal doma klíče? Nechtělo se jí vstávat, obzvláště když věděla, že ji každý krok bude pořádně bolet, ale když zvonek neodbytně zazvonil znova, tak se zvedla a šla. Když se zkontrolovala v zrcadle, tak ji napadla další zákeřná myšlenka, kterou by Martina mohla potrápit. Oblékla si pouze bílé tričko a šla mu otevřít. Když stála, tak nešlo nic vidět, ale jakmile půjde nahoru do schodů, tak nebude těžké tričko trošilinku nadzvednout a poplést bratránkovi hlavu.

Lucka právě chtěla zazvonit potřetí, když se dveře otevřely a stála v nich Petra. Zdálo se, že je trošku zaskočena, protože asi čekala někoho jiného a nepodívala se kukátkem, aby se přesvědčila, kdo za dveřmi skutečně stojí, ale pak se roztržitě usmála a pozvala Lucku dál.
 
?Copak chceš? Víš, já se ještě úplně necítím fajn po tom našem rozhovoru s bratránkem, takže bych ho nerada dráždila.? Petra ustoupila do domu jenom natolik, aby za sebou Lucka mohla zavřít dveře, ale dávala jí jasně najevo, že tady teď není vítaná. Lucka nevydržela a zeptala se: ?Copak ti naplácal?? přestože věděla odpověď.

Petra zrudla. Dělat si legrácky z Martina a trápit ho kvůli jeho vlastním touhám, které zjevně neměl pod kontrolou a přestože byl o sedm let starší než Petra, byly pro něj očividně nové, to byla jedna věc, ale vyrovnat se se svými vlastními touhami, obzvlášť když je nablízku tak atraktivní holka jako Lucka, to už bylo jiné kafe a Petra si uvědomila, že také není v oblasti sexu tak volnomyšlenkářská, světácká a nezaujatá jak si o sobě myslela. Ani pro ni nebylo lehké, vyslovit, co pro ni výprasky znamenají a jaké má při nich a hlavně po nich pocity.
 
?Proč se ptáš?? odpověděla vyhýbavě. ?Nóóó, ?protáhla Lucka, aby vyvolala zdání, že nad tím právě přemýšlí ? tak za prvé, stojíš, jakoby se ti nestálo pohodlně a něco tě bolelo a přitom dopoledne jsi byla docela čiperka a za druhé stojíš tady jenom v tričku a bez kalhot. Nebo to je snad u tebe zvykem??
 
Petra nevěděla, co na to odpovědět, takže mlčela. Lucka prostě musela vidět ten zadeček, musela si alespoň sáhnout, když už to nezažila na vlastní kůži, nebo by se za promarněnou příležitost proklínala a celou noc nezamhouřila oka: ?A za třetí, slyšela jsem podivné zvuky, když jsem šla před hodinkou kolem.?
 
Petra se zarazila. Že by Lucka věděla? A co tady vlastně dělala? Vždyť se rozloučily už před podstatně delší dobou. To snad půl hodiny čekala před barákem a všechno potom slyšela?
 
Lucka si uvědomila, že toho řekla příliš: ?Víš, zapomněla jsem si u tebe na stolku klíče a když jsem se vrátila, abych si je vzala, tak jsem zaslechla ty podivné zvuky a nechtěla jsem vás rušit.?

Petra opět zrudla. ?Můžu se podívat?? naléhala mezitím Lucka. Petře to už bylo jedno, stejně o jejím ponížení věděla a nahou ji dnes dopoledne taky viděla, takže už o nic nešlo. Pomalu se otočila a nadzdvihla lem trička.
 
?Fíííha, tak Martin se s tebou nemazlil co?? Na Lucku vykoukl zadeček, který byl jedna velká modřina, jakoby si Petra sedla do borůvek. Lucka opatrně pohladila Petřin bolavý zadeček. ?Bolí to moc??
 
Petra už se zase cítila ve své kůži. Byla ráda středem pozornosti, ať už byl pro to důvod jakýkoliv. ?Jak šlak. Hlavně při chůzi, nebo když si lehám.? ?Na břicho?? Lucka byla jako v tranzu. ?Samozřejmě že na břicho.? Petře pomalu začínalo zapínat. Taky se chtěla dívat, jak dostává někdo jiný. ?Víš, bylo to od tebe pěkně nefér, že si mě v tom nechala samotnou. Martin měl nařezat i tobě.? Lucka neodpovídala, takže Petra kula železo dokud bylo žhavé. ?Měla bys tu na něho počkat a promluvit si s ním.? Obě dvě věděly, co by ?rozmluva? obnášela.

Petře se zdálo, že Lucka nad tím přemýšlí. ?Zůstaneš? Ukázala bys čistý charakter.?

?Ty malá manipulátorko. Kdo tě tohle naučil?? zasmála se Lucka, když opustila svoje představy a opět racionálně přemýšlela. Petra se jenom zazubila: ?Život a nutnost. Zůstaneš??

?Dobře, chvilku zůstanu a jestli mezitím Martin přijede, tak si spolu ?promluvíme?. Ale ty mazej zpátky do pokoje, to nebude nic pro tebe.? Aby dodala svým slovům váhu, tak ji popohnala rukou, kterou s gustem zasáhla odhalený zadeček. Rána to nebyla velká, ale přesto Petře vehnala do očí slzy a poslala ji o půltucet kroků vpřed. Petra rychle zamrkala, aby se zbavila slz a přes rameno se na Lucku povzbudivě usmála.
 
Martin se vrátil z nákupní taškou, nákup položil ke dveřím a motorku odvezl dozadu do garáže. Když vstoupil do domu, uslyšel, že v obýváku hraje televize a byl si jistý, že on ji vypínal, když odjížděl. To mohlo znamenat jenom to, že je Petře už lépe a sešla dolů, aby se trošku zabavila. Martin se připravil na to, že jí bude muset pohlédnout do očí a rozhodl se nijak záležitosti dnešního dne nekomentovat. Co se stalo, stalo se a pro něho to bylo uzavřenou záležitostí. V obýváku nikdo neseděl, ale když Martin pokračoval do kuchyně, aby tam vyložil nákup, tak ho tam čekalo překvapení: Lucie.


Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

 
Pritomni :
NEZNAMY_5281 
[ 24.1.2018 - 00:33 ]
info
profil
přátelé
auditka
chat
texty

Status: OK
                    Administrace : Statistika : Psat redakci : Psat teamu  
Engine pracoval: 0.060624122619629 sekund sec.
You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.048882007598877 sekund
Vystupni komprese: deflate Celk cas: 0.10966801643372 sekund Size: 49416 bytes