Ve dnech 28.-30.1 2005 se konal sedmý
tématický oficiální sraz ouchylstva zemí
českých na půdě moravské, totiž v Brně,
v jezdeckém klubu Eliot.
Mohlo by se zdát, že tři dny
zavánějí nudným workshopem, smotávajícím
dohromady stovky nudných provázků a uzlů v jedno
slovo ? BONDAGE. Ale aby bylo jasno, v Eliotu nikdy nejde
o žádnou nudu. A ani o workshopy ne i když tenhle sraz jím
v jistém smyslu byl.
V Eliotu jde především
o dobrou partu pohodovejch lidí, kteří se umějí
bavit bez šovinismu, předsudků a bez sexuálních
orgii.
Pár prvních vlaštovek
složilo své každodenní starosti za hlavu již v pátek.
Valná většina dalších BDSM nadšenců
dojížděla na Eliot postupně během soboty. Známé
tváře jásaly nad jinými známými
tvářemi, objímaly se a celovaly. Tentokrát jsem
do Eliotu dorazila naprosto luxusním odvozem. Teréňákem
s Xdomem a Farelkou. Pohodová jízda, jak jinak. To
už tak s pohodovejma lidma bejvá. Hospoda s krbem a
krásným trámovím se zaplňovala a
halasila. Na tento Eliot dorazilo mnoho známých a
úchylnou společností oblíbených i
profláknutých identitek. Během odpoledne se jen tak
sedělo, popíjelo, občas se nějaký pár vytratil
do soukromí přilehlých pokojíků. Kolem šesté
již dorazili všichni z pokojů i z cest do vytupené
hospůdky s plápolajícím krbem.
Po výtečné výživné
a nezdravé večeři (smažené řízečky a hranolky)
mohlo nastat oficiální zahájení
společného večera, jehož tématikou bylo BONDAGE se
zaměřením na zavěšování a bezpečnost
submisiva při závěsu.
Hlavního slova se ujal Terriér,
který má jako horolezec k provázkům i
poněkud profesionálnější vztah. Tuto zkušenost
naprosto perfektně zúročil právě v oblasti BDSM.
Tedy přesněji v oblasti zvané v cizím jazyce
bondage, což není nic jiného, než svazování,
provázkování, úvazy, znehybnění a
všechno, co jste s provázkama kdy zkoušeli
při sexu.
Díky trámům, které
v hospodě jsou na zcela ideálně strategickém místě
? uprostřed, mohl Terriér všem velmi názorně
předvést svou práci. Se svou subinkou Elizabeth tvoří
krásný pár lahodící nejen oku, ale
i duši. Elizabeth v barevných provazech působila
jako nádherný obraz spoutané křehké
krásy. Terriér začal prováděním úvazů kolem kotníků a zápěstí,
nahrazující
pouta. Jedná se o jednoduché tvoření smyček, ze
kterých lze velmi efektivně provést fixaci celých
končetin [1] a nebo vytvořit korzet na tělo. Při vázaní
pout pro závěs je potřeba nechat vždy dostatek volného
místa (na dva prsty min), protože pouta budou ještě
dotažena spojovacím provazem, případně provazem na
samotný závěs
[2]. Po pečlivém spojení horních i
dolních končetin za zády
[3][4] mohla být Elisabeth vyzvednuta půl
metru do vzduchu za nohy, hlavou dolů [5].
Jednotlivé úvazy nemají
pojmenování. Jsou výsledkem Terriérova
experimentování a ukázaly se jako velmi šetrné,
estetické i pevné zároveň. Při zavěšování
submisiva je samozřejmě bezpodmínečně nutné, aby
dominant vždy předem přezkoušel pevnost jak trámu, tak úvazu
[6]. Nešetrné a
nepromyšlené závěsy mohou velmi bolestivě
poznamenat některé svalové partie! Kromě toho je
nezbytná vzájemná dobrá interakce a
souhra mezi svrškem a spodkem! Když Terriér předvedl
všechno, co měl v plánu [7][8],
měli možnost si vyzkoušet
uvázat své subi ostatní účastníci.
Domi se ráda ujala iniciativy,
půjčila si Wacova zvířata a začala vytvářet užasnou stolní kreaci.
Zvířátka si lehla na stůl, zadečky přitisknuté k sobě a nohy nahoře,
jako kohoutek v oboře.[9] Domi se zaujetím a blejskáním v očích smotala
jejich nožky k sobě i od sebe zároveň. Zbývalo ještě ke stolu připevnit
povlávající zvířecí pacičky. Vznikla tak velmi inspirativní poloha dvou
subinek dobře přístupných na stole. (v té chvíli samozřejmě
oblečených).[10]
|
|
9 |
10 |
Leckdo by svou subinku viděl rád
houpající se
v trámoví, bezmocnou, s dobře přístupným
hrudníkem i pánví. Ne však leckdo má
v sobě kus exhibicionismu a odvahu zavěsit submisiva do úvazu,
který nemá odzkoušený. Terrier
ochotně pomohl uvázat (tentokrát hlavou nahoru)
zájemcům dvě pohledné subinky, kterým v to
závěsu výrazně slušelo. S hlasitým
doprovodem si užívaly své bezmoci pod masivním
trámem a krutoněžného laskání od svých
protějšků. Je mi líto, že nemohu popsat, co přesně si
užívaly. Seděla jsem totiž v tu chvíli zády
do lokálu, nad výkladem tarotových karet od
Imobila. Koneckonců, jsem si jistá, že kdybych vše
viděla, musela bych zbytečně smáčet své spodní
prádlo a zatlačit slzu závisti zpět do ok
(nikoli závěsných).
"V průběhu večera se
účastníci pokochali mimo provázků i nápaditými
kovovými výrobky z dílny Medvědovy [11](to zvíře
má kretivního ducha i lidský um). Ozdůbky určené
k nasazení na prsní bradavky byly vyřezány
laserem z nerezu podle Medvědovy předlohy.Vypadaly velice půvabně,
esteticky a hravě. Nikdo z přítomných nevěřil, že tak
opticky malý průměr půjde nasadit na průměrnou ženskou
bradavku. Praxe však později ukázala [12],
že to jde. A mohu potvrdit, že naprosto bez problémů tam i
dolů. Máme se tedy nač těšit. Již brzy budou ozdůbky
v oběhu pro zájemce.
|
|
11 |
12 |
Co bych k tomu večeru tak
ještě mohla dodat. Všichni se velmi dobře bavili. Nikdo
se s nikým nepohádal, nikdo na nikoho neukazoval
prstem (a doufám, že ani po skončení víkendu
tomu tak nebylo). Podle stupně únavy či vzrušení
opouštěli jsme hospůdku, trám i provázky. Noc
netrvá věčně. Útulné pokojíčky střežily
její tajemství.
Ráno, jak už bývá
téměř železným zvykem (uvažuji nad tím, jestli
to vůbec znínit) vonělo míchanými vajíčky
a kávou. Kromě plnění (či plenění?) žaludků se
v neděli nic akčního v Eliotu obvykle nekoná.
Přesto se mi zdá býti nadmíru příjemné
až orgiastické, sedět po vyčerpávající
noci u bohaté snídaně po boku mě milých lidí.
A tak nezazvonil zvonec, ale
stejně byl už konec. Díky organizátorům i Vám za
návštěvu! Příště se těšíme
na velikonoční mrskání (nejen pomlázkami,
samozřejmě).
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod