Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 965 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 967 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 968 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 969 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 970 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 972 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 974 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 975 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 976 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 977 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 978 Oficiální článek ( 16.7.2003 09:26:47 )
Motto: ? a kdo je tu vlastně úchyl? Pohled třetí: Zvířátko
"Jdeme dolů!" nařídil Pán přede dveřmi s nápisem Privat. Já jsem se sice trošku zarazilo, ale pak jsem přece jen zamířilo po schodech do tmavých prostor. "Dole" bylo v motorestu kus za městem a můj Pán se tam měl setkat se známými. Dveře vypadaly zvenčí jako normální prostory, adaptované na jednací místnost. Pán je otevřel a vstrčil mě dovnitř. Zůstalo jsem stát a rozhlíželo se, když v tom mi za zády cvakl zámek. Na stůl dopadly dva těžké kufry, jejich víka se zvedla a odhalila obsah. "Jé, moje hračky," zaradovalo jsem se. Zatímco můj Pán chystal výcvikovou dečku, abych nemuselo sedět na studené zemi, rozhlíželo se jsem se kolem. Byla tady spousta věcí, všechny zajímavé a upravené s ohledem na bezpečnost těch, kdo si je chtěli vyzkoušet. "Svlékni se a místo!" zazněl Pánův hlas. Rychle jsem se svléklo a přitom si všimlo, že Pán přivezl i školítko, které teď mírumilovně odpočívalo na stole. Zaujalo jsem pozici na své výcvikové dečce a Pán mě přivázal za jednu tlapku opatrně ke zdi. Šlo o příjemně silný kožený řemen s malým zámečkem, který jemně dráždil a připomínal mi tak pravidla hry. Pak jsem dostalo kožená pouta na všechny tlapky. "Vstaň - půjdeme vedle!" hned jsem se poslušně zvedlo - ani jsem nepotřebovalo vidět školítko, které bral Pán s sebou.Ve vedlejší místnosti se nacházel kříž z hrubého dřeva. Já se přitisklo zády k němu a nechalo se přivázat. Před očima se mi mihla karabina vprostřed stropu. "Jéje, závažíčka, to by bylo ono," pomyslelo jsem si nadšeně. "Vidím, že se ti to líbí, ale dneska máme jiné plány!" ozvalo se spokojeně vedle mé hlavy. Pán mi projel jakýmsi předmětem po mém bříšku a ozvalo se první zakňučení, protože jsem chvíli nevědělo, co se to děje. "Tady můžeš křičet jak chceš nahlas, tady jsou zvyklí!" Teď teprve jsem si úplně uvědomilo svoje postavení - jsem zavřené se svým Pánem v herně, kde můžu kňučet a křičet podle libosti a kde si můžeme spolu hrát jak budeme chtít bez obav z prozrazení. Po mé kůži znovu přejel ten předmět a já sebou začalo strašně házet, jak jsem najednou nevědělo co dřív - jestli uhýbat lechtání a píchání nebo nastavovat citlivé části svého těla, aby je doteky kovu co nejvíce dráždily. Po chvíli jsem bylo úplně vyčerpané, jenom očka mi svítila, jak jsem se bavilo. Pán si mě chvilku prohlížel a pak mě rozvázal a otočil čelem ke zdi. Přivázal mě opět na kříž, ale pro jistotu přidal ještě dva řetězy přes záda. Dobře udělal, protože jsem sebou házelo ještě víc a kdybych se nemohlo opřít, mohl by Pán poškrábat moji jemnou kůži. To už jsem vědělo, že na mě zkouší rádlo, které jsem odpoledne koupilo v galanterii. Tedy musím přiznat, že hračka je to ohromná. Házelo jsem sebou ještě i poté, co už mě Pán nezlobil a nedráždil - vzrušení, které jsem prožívalo, bylo příliš veliké, ale na první orgasmus toho dne jsem si ještě muselo chvíli počkat. Jakmile bylo jasné, že jsem se uvolnilo, Pán mě odvázal a odvedl do vedlejší místnosti. Tam jsem dostalo novou krásnou hračku a tentokrát to bylo opravdu veliké překvapení. Pán mi vložil do pusy roubík, upevněný na koženém postroji. "To jsem ti koupil pěkný postroj, že? Máš ho skoro na míru! Kdyby někde tlačil, stačí se ozvat!" Pečlivě jsem si nasazení několikrát ozkoušelo, než jsem si nechalo dotáhnout řemínky. Postroj mi padl skoro dokonale a bylo jasné, že byl vybírán pečlivě a s láskou. Pak jsem si stouplo přesně pod konec jednoho z řetězů k němuž Pán upoutal jak vršek postroje, tak i přední tlapky vysoko nad hlavou. Pánovy jemné a teplé ruce nejprve třely moje prsy, pak si jemně pohrávaly s bradavkami a já kňučelo rozkoší. Posléze jedna z Pánových rukou zabloudila mezi moje zadní tlapky a začala mě cíleně dráždit. Silně jsem se chvělo a přesně v té chvíli, kdy jsem to nejvíce potřebovalo, dodal Pán svým rukám důraz pomocí hladkých kovových svorek, které objaly bradavky a spojily je řetízkem. Zatímco jednou rukou Pán dráždil moji perličku, druhou mi projížděl po zádech kovovou hračkou, kterou vyzkoušeli před chvílí. Jakmile Pán vyřkl svoje "Smíš!", rychle jsem se propracovalo k tak mohutnému orgasmu, že se mi úplně podlomily tlapky. Když jsem se konečně dokázalo postavit, uchopil Pán obě svorky a sundal je dolů, aby nebyly na bradavkách déle, než by bylo příjemné. Trošku jsem sice zakňučelo, ale spíš z radosti než bolestí. Pán sundal postroj a rozvázal mi ruce. "Prý tě bolí nohy, tak si lehneš!" Když jsem vidělo trestnou lavici, začalo jsem protestovat - tvrdé studené dřevo mě vůbec nepřipadalo vhodné na hraní. Pán uznal moje námitky a na studenou lavici položil dečku. Poté mě připoutal s dolními tlapkami od sebe a nahoru a s předními tlapkami za hlavou. V okamžiku, kdy vzal Pán do ruky školítko a začal mě jemně masírovat, zazvonil mobilní telefon. "Zůstaneš tady, máme návštěvu! Smím je přivést?" souhlasilo jsem okamžitě - ten, kdo věděl o téhle herně, mi zábavu jistě kazit nebude. Zatímco Pán stoupal vzhůru ke dveřím, za jeho zády chrastily řetězy, jak jsem se otáčelo, abych vidělo na dveře a mohlo pozdravit příchozí. Jejich úsměv mě potěšil a zahřál u srdíčka. Pán mě ovšem odvázal, aby si mohlo potřást tlapkou se svými novými známými. Když návštěva odešla, nechalo jsem se znovu připoutat. "Teď si konečně užijeme!" zasmál se Pán spokojeně. Já se ze všech sil snažilo nastavovat celé tělo jeho přírazům, ale nebylo to ono. Pán nakonec připoutal moje tlapky k sobě - zápěstí ke kotníkům, takže jsem se mohlo pěkně silou zapřít a stáhnout bříško. Po chvíli jsme byli oba uspokojeni a já se smělo obléknout. Když jsme se dostali nahoru, byla už noc. Na nejistých tlapkách jsem se domotalo do pokoje, kde jsem se smotalo na pelíšek a okamžitě usnulo. Jen jsem prý mělo děsně spokojený výraz a občas jsem nadšeně kňučelo ze spaní.
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje. Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod |