Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 965 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 967 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 968 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 969 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 970 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 972 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 974 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 975 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 976 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 977 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 978 Oficiální článek ( 12.6.2003 13:28:06 )
Dedikace Můj pane, ráda bych právě Vám věnovala své vyprávění. Čas neuvěřitelně letí a proměny, které se udály v těchto několika málo měsících jsou nezanedbatelné. Vedle Vás jsem poznala svět bdsm, nahlédla jsem do zákoutí D/s, otevřela se nepoznanému a získala tak nový pohled na lásku. Naučila jsem se, že lásce sluší i bolest, ostří, napětí, pokora a oddanost. Objevila jsem, že hloubka, do které jsem ochotna se ponořit, takřka nemá dno. Toto zjištění o mně samotné mně mě velmi překvapilo a do jisté míry i potěšilo. Znám oddanost vůči jiné osobě... Znám potřebu věnovat jiné osobě vše jen proto, aby prožila alespoň pár okamžiků štěstí. Znám úctu, která mě přinutila kleknout si před Vámi. Něha mě přinutila vzhlédnout k Vám a letmo se Vás dotknout. Touha mě přinutila být Vám kdykoli k dispozici. Vůle mě přinutila dělat i nepříjemné věci. Pýcha mě přinutila tyto věci překonávat. Pokora mě přinutila oči sklopit, když jste změnil své rozpoložení. Oddanost mě přinutila zůstat tak, jak dlouho jste si přál... a láska... láska mě přinutila bojovat o prvenství... chtěla jsem být tou nejlepší... láska mě přinutila být vedle Vás šťastná... Dovolte mi, abych Vám tedy vyprávěla,
tak jako Šeherezáda, příběhy našich
dní. Těžko říct, kolikátá
noc už uplynula... a kolikátá noc bude ta
tisící první... Spočiňte tedy
pohodlně a poslouchejte příběh jedné
nezkušené otrokyňky, která doposud sloužila
jen jedinkrát ve svém životě. Prolog 4. 1. Můj příběh začal někdy před dvěma lety, kdy jsem v kině viděla jeden francouzský film, na jehož název si už nevzpomínám. Jednalo se vlastně o softporno zaměřené zvláště na psychologii hlavní postavy. Byla to žena, která, ačkoli nebyla klasickou subinkou, toužila po svazování a po podrobení se. Dle mého soudu výborně udělaný snímek hodně popisoval to, co cítí, proč to cítí a jak vnímá své touhy. V tom filmu bylo hodně pravdy o tom, o čem může snít žena. Ten film byl odrazem mé mysli. Zasáhl mě víc, než jsem si kdy uměla představit. Proto není divu, že jsem se o tyto věci začala víc zajímat, a přestože jsem je aktivně příliš nevyhledávala, potkala jsem člověka, který ke mně byl neuvěřitelně laskavý, probudil mou důvěru, pochopil mě a stal se mým pánem... Proč o tom všem píšu? Já a můj pán nejsme klasickým párem. Máme každý svůj oddělený život. Ve svém soukromí jsem velmi samostatná, tvrdohlavá, ambiciózní, mám zodpovědnou práci, která mi nedovoluje udělat chybu, v mnoha případech se zabývám organizací čehokoli a v mé režii se odehrávají nejrůznější akce, ať už uměleckého či společenského charakteru. Paradoxně jsem mimo jiné v nemalé míře svobodomyslná a prostor, který potřebuji ke svému životu, rozhodně není omezený. Proto pro mě BDSM není a soudím, že ani nebude životním stylem. Ani o sobě si nemyslím, že jsem klasickou subinkou. Ráda se miluji s muži „po vanilkovsku“. Ostatně, v přírodě je znám nejeden případ, kdy samička po aktu samečka zabije. I žena může být velmi chladnokrevnou lovkyní a já takovou někdy bývám. Ale přesto jsem se nechala zlákat hrou, kterou prožívám v rámci možností naplno... Asi je důležité také to, že se domnívám o sobě, že jsem velmi vyrovnaná, vím co chci a z minulosti není nic, co bych si potřebovala prostřednictvím BDSM vyřešit. Proto jsem hru zvanou „pán a jeho subinka“ přijala, právě vzhledem k našim odděleným životům, ve všech jejích aspektech. Svému pánovi nejsem schopná (a nechci) ani na veřejnosti tykat, v jakékoli komunikací s ním jsem v podřízené roli a neexistuje mezi námi „civil“. Co ke svému pánovi cítím? Jestli je to láska? Nemyslím. Důvěra především. Oddanost, to ano. Mám ho ráda pro to, že mě přijal takovou, jaká jsem. I se všemi omezeními, které plynou z podstaty mého života. Ano, i po tak krátké době, co se známe, ho mám velmi ráda, protože je ke mně laskavý a hodný. Neexistuje nic než otevřenost. Skryté bolístky ostatně můžou tak křehkou věc, jako je naše hra, roznést na kopytech, zahučet do propasti a nás i s naším okolím vzít s sebou. Jsem velmi senzitivní a všechny podněty, které přícházejí, prožívám opravdu intenzivně. Proto je pro mě laskavost a otevřenost a zodpovědný přístup mého pána, za který bych chtěla obzvláště poděkovat, prioritou. Z výše
uvedeného se tedy může zdát, že jsem
spokojená a šťastná. Tak proč tedy
píšu tento příběh? Včera se stalo
něco, co mě rozebralo. Něco, co jsem prožívala
tak intenzivně, že jsem se z toho dosud nevzpamatovala.
Bylo to naše první setkání v soukromí
a já se v současné chvíli ještě
stále vyrovnávám s tím, co jsem prožila.
Ten večer byl můj pán vlastně velmi jemný.
Neudělal nic, pro co bych se mohla rozsypat. Za celý
večer ani jednou nezvýšil hlas. Síla,
kterou používal k tomu, abych ho ve všem
poslechla, nebyla nijak velká. Po celou dobu se usmíval.
Jednal chladnokrevně a bez viditelných emocí. Byl
klidný. Ale pocity, které vyvolal, nejsou jednoduché
a já chci, aby jim můj pán beze zbytku porozuměl.
Vím, že náš vztah je svým způsobem
ojedinělý i pro mého pána. Chtěla bych
proto, aby pochopil mé chování, aby pochopil, co
cítím a proč k němu vzhlížím
s oddaností, kterou jsem nikdy nepoznala...
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje. Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod |