Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 964 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 967 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 968 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 969 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 970 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 972 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 974 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 975 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 976 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 977 Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /srv/www.ds-life.cz/www/include/15.05.2003/procedury.php3 on line 978 Oficiální článek ( 14.9.2004 01:29:16 )
Úvodem budiž řečeno, že řeč bude o submisivitě v partnerském vztahu. Není mou ambicí zabývat se submisivitou obecně, chcete-li: "submisivitou životní". Koneckonců moudří už vědí:-), že jejich směšování, neřkuli pak záměna, je jako hovořit o hruškách a mít na mysli řepu :-) V každém páru a v každém vztahu si partneři rozdělují role a většinou se tak děje podvědomě. Vždy bude jeden z partnerů dominantnější, druhý submisivnější. Míra dominance jednoho a tedy analogicky, submisivity druhého, je pak primárně tvořena konkrétním založením těchto dvou jedinců. Patrně bychom nenalezli partnerský pár, kde by vzájemný poměr byl vyjádřen hodnotou 1:1 (50:50). BDSM lid není jinačí a také zde si partneři rozdělují role. BDSM lidé často vstupují do vztahů s tím, že mají jasno v tom, která z rolí je jim blízká. Tedy osoba, které vyhovuje být v partnerství v pozici dominantní si k sobě většinou hledá protějšek, který je v partnerství rád submisivní a obráceně. Někdy se také stane, že se role/pozice vykrystalizují postupně, třeba tehdy, když vztah původně založený na SM-hrátkách, přeroste ve vztah, řekněme životní. Nemusí tomu tak být vždy - je to jedna z x-možností. Pak zde máme také lid switchující, kde tak trošku, "každej chvilku, tahá pilku", jisté však je, že i zde bychom onen poměr 1:1 hledali marně. Dnes si budu povídat s několika lidmi, kteří mají jasno v tom, že jim v partnerství vyhovuje role submisivní. Dámy Elizabeth a Suiza, pánové Asdareel a Suffy. 1. Pověz mi, prosím, jak tomu bylo na začátku v Tvém případě: Když sis uvědomil/-a, že se Ti líbí určitý způsob prožívání erotiky (tedy SM), věděl/-a jsi už tehdy, co hledáš v partnerství? Tedy - měl/-a jsi jasno v tom, že submisivní part je tím, co Tě oslovuje a nebo tomu bylo jinak? Elizabeth: Jak tomu bylo na začátku? Řekla bych, že již v pubertě mě vzrušovaly netradiční formy sexu, ale nějak jsem tomu v té době nevěnovala pozornost. Nějaké konkrétní uvědomování přišlo až po 5 letech manželství. V té době jsem však neměla jasno v tom, co hledám, co se mi vlastně líbí a postavení submisiv nebo dominant mi vůbec nic neříkalo. Mým štěstím bylo, že partner byl a je SM zaměřen taky... Hodně mi v té době pomohl zorientovat se a najít sama sebe. Nejhorší ze všeho asi pro mne bylo sama sebe přijmout... Pochopit, že nedělám nic špatného a hlavně nechat stranou stud, předsudky. Čím víc jsem pronikala do tajů BDSM, zjistila jsem, že dominantní pozice nebude má parketa... Hlavně mám problém vystupovat dominantně vůči svému partnerovi... Suiza: Myslím, že moje první láska mě při seznamovací e-mailové proceduře napsala, že je dominantní a že nikdy nebude ten, který sbírá bobule. Ale bude lovit. To mě zašimralo až někde kdovíkde, ačkoliv jsem o BDSM, dokonce ani o S/M neměla žádnou páru. Ta jeho sebejistota a vnitřní síla i potřeba řídit věci a vládnout jim, mi učarovala a drží se mě dodnes (sama jsem dost silná a proto intuitivně tíhnu k partnerovi ještě silnějšímu). Teprve potom jsem našla zálibu v S/M hrátkách prováděných v područí a plné moci svého partnera a teprve potom jsem si začala ujasňovat a chápat o čem všem může D/s vztah být. Asdareel: Měl jsem masochistické erotické fantazie už
od útlého dětství. Moje představy byly vždy pouze heterosexuální a
některé byly hodně divoké :-) Doslova jsem hltal všechny náznaky
dominance žen, v pohádkách, románech, filmech... Například když jsem
viděl políbení ruky ženě, pociťoval jsem vzrušení. Byl jsem zvídavé
dítě a rychle jsem si v odborných knihách přečetl vše o sadomasochismu,
co bylo tehdy možné, i když toho mnoho nebylo. Suffy: Submisivita je u mě jednou z řady složek
osobnosti a projevuji ji jen ve vztahu ke své Paní. Je ale řada
sociálních rolí, které zastávám v životě, a ty už s BDSM nic společného
nemají. 2. Co konkrétně pro Tebe v partnertví znamená: být submisivní? Pro některé to může být: pokora. Pro jiné: služba. Jiní hovoří o pocitu bezpečí, o předání části ´tíhy z rozhodování´... Jak jsi na tom Ty? Elizabeth: Podle mě je to i o službě, pokoře, pocitu bezpečí, ale i o lásce, odpouštění a důvěře. Neumím si jedno bez druhého představit. Ale přeci jen je tu něco, co je pro mne důležitější a co vlastně pro mne znamená být submisivní... Učinit partnera šťastným, dát se mu, protože je to má vůle a mé svobodné rozhodnutí ... Suiza: Asi Tě zklamu, ale submisivní doslova spojuji s významem toho slova. Čili podřídit se. Něčí vůli, něčí síle a převaze. Abstraktně se nechat převálcovat. A mám to hozené především do sexuální roviny. A pocitově tam rozhodně pokora je (kdo si poklekne a skloní hlavu a nechá si něco líbit - musí dát najevo pokoru) a s tím souběžně přichází i pocit bezpečí (myslím že v tom symbolu pokleknutí je nevyřčeno kromě pokory i ?chraň mě a neubliž mi?). Rozhodně to necítím jako jakési předání tíhy z rozhodování. Na to jsem příliš dynamická a aktivní. Potřebuji alespoň o něčem rozhodovat sama. Třeba, když dostanu na výběr mezi dvěma polohami, tak mě to velmi potěší. Asdareel: Pocit bezpečí a předání tíhy rozhodování na bedra partnera budou, dle mého názoru, hrát větší roli ve vztazích, kde dominantní je muž. Já se ve svých vztazích rozhodně nechci zbavit svého podílu odpovědnosti a velice toužím být své partnerce oporou. I dominantní žena potřebuje vidět oporu ve svém partnerovi. Svoji submisivitu chápu jednak v erotickém smyslu, jednak jako úctu a pokoru před ženou, před ženským principem. Něco mystického, co zkrotí moji mužskou pýchu a přiměje mě před ženou pokleknout. Suffy: Jak už vyplývá z mé první odpovědi, žiji v
partnerském, dokonce manželském svazku s dominantní ženou. Jenže naše
soužití má několik rovin. Říkáme jim režim veřejný a soukromý. V tom
veřejném se nijak neprojevuje naše D/s zaměření. Jsem hlavou rodiny a
rozhoduji o tak důležitých otázkách jako je náš postoj ke globálnímu
oteplování a ty každodenní drobnosti, jako kam na víkend, co koupit,
kdo uvaří večeři, tak tyto úkoly rozděluje a řeší má žena :-). 3. Vrátím se zpět k onomu rozhodování. Teď bez ohledu na fakt, že bez opodstatněné důvěry by - nejen v BDSM - ledacos nebylo možné: Nemáš, případně neměl/-a jsi (v minulosti) někdy přeci jen obavu z toho, že s předáním části pravomocí dominantnímu protějšku ztrácíš možnost řídit si svůj život? Myšlenky typu: Co by se mohlo stát, když Tvůj partner Tebou předaný díl prostě neunese? Elizabeth: Nikdy jsem se těmito otázkami nezabývala... Už jsme spolu nějaký ten pátek žili, takže otázka důvěry v mého partnera je pro mně bezpředmětná. Nemám pocit, že by mě to omezovala, nebo že jsem ztratila možnost řídit si svůj život. Řekla bych, že v určitých věcech to mám daleko snazší a dokonce mám pocit větší svobody... Suiza: Nikdy nedopustím, abych si nemohla řídit svůj život! Což však neznamená, že by to bylo na úkor partnerského vztahu. Má představa je dát partnerovi důvěru v zásadních věcech, umět se s ním poradit a vzít v potaz, že jeho názor je rozumnější. Ale také mít prostor a možnost říci svůj názor a rozhodnout se. Mít své pravomoce a prostor pro činnosti a projevy osobnosti. Nesetkala jsem se prakticky s reálným D/s vztahem, kde by to v podstatě takto nefungovalo. Jde tam jen o to, že sub cítí u Dom. jeho autoritu a má k němu zdravý respekt. Já osobně si potřebuji partnera vážit a ctít ho. Asdareel: Je to výměna - člověk se něčeho vzdává, aby
něco jiného získal. Vždy jsem intuitivně cítil, že možnost žít v
souladu se svým založením poskytuje větší pocit svobody, než toto
založení potlačovat. Po příchodu na internet jsem si uvědomil, že tento
pocit rozhodně není ojedinělý. V minulých dnech jsem přeložil článek
Submisivní zóna od Elise Suttonové, kde se o tom rovněž hovoří.
(Poznámka: Myšlenky v tomto článku velmi odpovídají mým vlastním
zážitkům. Nicméně, plně chápu, že ne každému budou tyto myšlenky
konvenovat a nikomu je nevnucuji). Článek je možné najít na adrese:
http://cernaluna.rootshell.cz/vychova/subzona.htm Suffy: Tak ten pocit nemám. Jednoduše proto, že spolu o všem mluvíme, vzájemně si sdělujeme pocity. Náš vztah bych přirovnal k nalezeným dvěma surovým drahým kamenům (sobě navzájem drahým) a aby se z nich staly skutečné skvosty nevyčíslitelné hodnoty, musí se opracovat. A tak nastupuje brusič (společný život, rozhovory, ale i hádky) a brousí postupně jednotlivé fasety. Čím je brusič trpělivější a pečlivější, tím lepší je výsledek. 4. Rituálky. Bývají kořením vztahu;-). Prozradíš nám některý z Těch Tvých/vašich? Elizabeth: Teď jsem se trošku zarazila... Nevím zda můžu mluvit o rituálech. Teď nemyslím ve smyslu toho, jestli mám k tomu oprávnění, ale spíš jestli pod pojmem rituál si každý nepředstavuje něco jiné. Řekla by jsem, že máme určité pravidla... Myslím, že je zbytečné tady popisovat ?rituálek? zakládání obojku, ale třeba takový zvoneček... Na zazvonění ihned přijdu za partnerem a čekám v pokleku na další pokyny. Suiza: Myslím, že pokleknutí je pro mě obecně krásný rituál. Ale jinak nemám s partnery žádný zajetý. I ten rituál ?dávání se? je pokaždé jiný. A myslím, že je to tak dobře. Stereotyp není dobrá věc. Asdareel: Samozřejmě, rituálky miluji. Jsou kořením vztahu a mají i hlubší význam. Pokud se týče mých oblíbených rituálů, mám rád rituály, jimiž vyjadřuji svoji pokoru a úctu své Paní. Rituály líbání nohou, nasazování obojku, i rituál podrobení se trestu v případě provinění jsou nejenom vyjádřením submisivity, ale tuto submisivitu udržují a dále prohlubují. Měly by mít své místo i ve zcela všedních životních chvílích. Pomáhají tyto všední chvíle oživit a zjasnit. Tím myslím ty drobné rituálky. K větším D/s hrám pak samozřejmě patří i silnější rituály. Suffy: Tahle otázka je pro mě jednoduchá jen zdánlivě. Když nad tím tak přemýšlím, tak mnoho rituálů nemáme. Nejsou to ani obojek ani pouta. Ty Sereena používá jen, když mě chce imobilizovat. Některé věci děláme častěji, jiné občas. Co však nechybí téměř nikdy je líbání nohou mé Paní a jejich masáž a také jen málokdy se scénka obejde bez svorek na mých bradavkách. 5. Z BDSM je znám pojem "tlak zdola" (pushy bottom). Tedy v krajním případě: Dolejšek, který tomu nahoře stále do něčeho plká:-). KDE, je podle Tvého názoru ona míra? KDY je - pro Tebe - patřičné, správné a žádoucí partnerovi do věcí mluvit a obráceně: kdy je toto jednání zpochybňováním a nebo popíráním rolí/pozic, na kterých jste se domluvili? Elizabeth: Ajajaj... Plkání do všeho mi jde opravdu skvěle. :-) Řekla bych, že kecat můžu do všeho, ale pak musím počítat i s určitými následky... :-) Účelem mého ?plkání? není zpochybňování, nebo popírání pozic, je to spíš takové ?rebelování? a hraní si. Samozřejmě jsou situace, kdy vím, že ještě slovo a pohár přeteče... Kolikrát stačí pohled, nebo způsob upozornění a vím, že je STOP. Suiza: Míra je tam, kde to partnerům ještě vyhovuje, resp. kde to Dominanta neirituje a nerozčiluje a příjde mu to ještě stále roztomilé a zvládnutelné. Jakmile sub. přestřelí svou sub.hranici směrem nahoru, myslím, že vztah může rovnou skončit. A každému džbánu se může ucho utrhnout, nezacházíme-li s ním obezřetně. Tohle se ale nevztahuje jen na ?úchyly?. Známe to z běžného života, jako neustále se haštěřící a do něčeho frflající manželky, kterým najednou přiletí facka. A pak se diví. Takže tak. Asdareel: Tlak zdola (pushy bottom, topping from
bottom) je věc, o níž se poměrně často hovoří. Ale mnohdy se za tlak
zdola označuje to, co by dotyčný submisiv či dolejšek označil za pouhou
snahu o komunikaci a konsensualitu. Domnívám se, že bychom měli
rozlišovat mezi několika případy: Suffy: Tak tohle je docela jednoduché. Subík může
plkat, jak říkáš, může dávat inspirativní návrhy, jak bych to
formuloval já, abych sám sebe neurazil :-) (v mém případě třeba ve
formě povídek), může řídit od zdola, až se mu od řídítek bude kouřit. 6. Co bys vzkázal/-a nešťastníkům a nešťastnicím, kteří mají ve zvyku titulovat každou osobu, jež o sobě tvrdí, že se cítí být dominantem/ dominou slovy: "Paní či Pane" ? Elizabeth: Proti gustu... Ale i tak si myslím, že trocha sebedůvěry a sebeúcty by nezaškodila... Suiza: Ať se nejdřív zamyslí, před kým se rozhodnou sklonit svou hlavu a kdo si zaslouží, aby takto byl titulován. Submisiv je člověk. A každý člověk má svou hodnotu. Submisiv svou hodnotu může někomu darovat. Ale ne jí plýtvat. Asdareel: Pocit submisivity je věc zcela individuální
a nikdo nemůže být nucený k tomu, aby se choval submisivně ke komukoliv
cizímu, kdo se označí jako dominant. Pokud se tak někdo chová, je třeba
si položit otázku, proč tak činí. Může se jednat o zoufalce, který si
na chatu ukájí své masturbační fantazie. Může se jednat o člověka,
který je ovlivněný masturbačními povídkami. Nebo se může jednat o
člověka se sníženou sebedůvěrou nebo jen začátečníka, který si myslí,
že takto se chovat je jeho povinností submisiva. Suffy: Takoví lidé chodí po světě?
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje. Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod |