Furry je označení pro člověka, který je zároveň částí své osobnosti antropomorfním zvířátkem.Tato zvířátka se vyznačují lidskou inteligencí a mnohými schopnostmi druhu homo sapiens vlastními.Může jít jak o reálné, často srstnaté zvířátko, tak i o tvora fantazijního, kombinace druhů je pochopitelně přípustná.S několika takovými jsme si virtuálně poklábosili, ve snaze přiblížit trochu čtenářům furry svět.Povídat si budu s jedním zástupcem říše štěkací - a sice Bastičkou, a dvěma zástupci říše řehtací - s XKoněm a Meduňkou.Přeji vám příjemné počtení. A..... nezapomeňte mít zvířátka rádi ;-).

Jak probíhalo uvědomění si, že jsi furry, resp. že část Tvého ega je furry? Na základě čeho sis vybral zrovna toto zvíře? Chceš - li pověz mi něco o své cestě od snu k realitě.

Bastička:

Uvědomil jsem si, že jsem zvířátko v rámci submisivního experimentování(jednoho z prvních), kdy jsem se nechal(a) na 24 hodin držet v roli psa, přesněji řečeno čuby. Když tato seance skončila už jsem nebyla člověkem, ale zvířetem. Podrobněji to popisuji v povídce "Pandořina skříňka" (v dohledné době by se měla objevit na DSLIFE). Od toho dne už nedokážu žít plně jako člověk, stále je ve mě kus zvířete a ozývá se každou chvíli.

Proč zrovna pes? Má to více důvodů. Mohla bych být třeba i koník, ty mám stejně ráda jako psy, ale je to přece jenom fyzicky náročnější. Mohla bych být třeba i liškou ve spojitosti s mým civilním životem, ale její projev a nadměrná nevázanost na lidi mi nesedí. Mohla bych být samozřejmě i něco úplně jiného, ale to zase není v BDSM moc zaběhlé.

Navíc pes je vždy dole u nohou, přítulný, milý, věrný a mazlivý, což je mi velice blízké. Proto jsem tedy pes. Proč jsem však ale zrovna fenou? Protože do určité míry inklinuji k druhému pohlaví. HAF

Meduňka:

S partou děcek ze třídy jsme si často hrávali na indiány. A indiáni bez mustangů - to by nebylo ono - a tak jsem si ho často a ráda zahrála, pravda - občas šlo i o dvojroli, to když nás bylo málo - takže jsem byla, jak bojovník, tak i jeho kůň - děti jsou holt flexibilní:-).

Později, když už jsem byla dospělá ženská a do dětství se vracela ve vzpomínkách - a to většinou tehdy, když jsem reálně prožívala něco smutného, jsem postupně přišla na to, že mi ten malý koník hodně chybí a cítila cosi jako tupou lítost nad tím, že už to nejde, že tohle v dospělém světě nemá místo, možná jsem ani nevěděla, kam bych ve svém dospělém životě takového koníčka zařadila.
A tak jsem si o něm prostě jen tak někde v sobě snila - do doby, než jsem začala brouzdat po netu a objevila ponyplay a také existenci furries...

Pochopila jsem, že se svými sny nejsem zase tak ojedinělá a z obou věci jsem si vzala za své prvky, které mi byly blízké - a tak se jednoho dne narodila, nebo možná jen probudila ze spánku, Meduňka. Nejdřív jako konkrétní představa v mojí hlavě, po té reálně, když dostala nádherný dárek - svůj postroječek a koňský ocásek.

Xkůň:

Já nejdřív narazil na ponyplay a byl jsem spokojený... O furry jsem se dozvěděl až později, z netu. Problém nebyl ani tak zjistit, že jsem furry, ale že furry je to, co jsem. Jednak - většina z furry charakterů jsou dvounohé, lidem podobné bytosti se zvířecími atributy a vlastnostmi. Být dvounohým koněm - jinak mylně, leč bohužel naprosto globálně označovaným jako anthropomorfním, zkráceně anthro - mě teda vůbec nelákalo (to přestalo platit poslední dobou :). Přestože v ponyplay jsem byl nejčastěji dvounohý pony, vždy jsem si sám sebe představoval jako skutečného čtyřnohého koně. S furry se to nevylučuje, ale koně, nebo aspoň já, jsou radši, když mohou jít s davem.

Druhý problém byl, že se mi po celý život dařilo furry světu hloupě vyhýbat. Filmy jako Lví král apod., knížky jako Příběhy Narnie (The Chronicles of Narnia), většina pro mě byla španělskou vesnicí. Anglicky jsem uměl pramálo a česky toho k sehnání moc není. Takže jsem začal furry svět objevovat pomalu a teprve s tím mi začalo být jasné, že to je to, co jsem celou tu dobu podvědomě hledal, ale nedokázal pojmenovat.

A proč jsem si vybral koně? Nemusel jsem si vybírat, měl jsem v tom jasno. Od malička mě koně fascinovali, vymýšlel jsem si pro sebe po nocích vlastní příběhy jednoho hřebce, občas jsem pociťoval touhu bežet po čtyřech.

Co na zvířátko říká Tvé nejbližší okolí?

Bastička:

Mé vanilkové okolí tomu nemůže nic říkat, protože o něm zatím nic neví. Jediný kdo zaregistroval nějakou změnu je máma, která si všimla mého obojku. Po vysvětlení, že mi jeho nošení dělá dobře to akceptuje a můžu se v něm po bytě volně pohybovat. Ostatní BDSM pozitivní jsou v pohodě a proti mé existenci v roli fenky nijak neprotestují. HAF

Meduňka:

Fyzickou Meduňku zná jeden blízký kamarád a pak můj přítel, který ji přijal jako moji součást. Několik dalších blízkých lidí ji zná z fotek, případně jako představu. Jde o lidi, kteří, ačkoliv už nejsou dětmi,umějí svým způsobem snít. A tak mi rozumějí.

Xkůň:

Mé nejbližší okolí jsou mí furry přátelé, ti s ním žádný problém nemají ;o). Ostatnímu okolí se se svým furry já moc nechlubím. Věci, které nejde přehlédnout, většinou zapadnou pod to, že mě lidi vnímají trochu jako podivína... A mě to nevadí. Akorát rodiče si museli zvyknout na zaplavení věcmi s koňskými motivy doma, ale přežili to ve zdraví :o). Naštěstí jsou velmi tolerantní.

Jakým způsobem své zvířátko realizuješ? Je to tak, že se jím čas od času stáváš? A nebo je s Tebou také tehdy,když se nacházíš v "člověčím civilu", v běžných každodenních situacích?

Bastička:

Mé zvířatko se projevuje v mém myšlení, některých citech a tužbách. Ráda si zaštěkám, zavyji na měsíc, proběhnu se po čtyřech i nažeru z misky kdykoliv to situace umožní. Pokud jsem s Paničkou, tak se většinou mohu plně projevovat a já skončím šťastná u jejich nožinek. Když se ocitnu v takovéto situaci pohybuji se výhradně jenom po čtyřech. Někdy mi to Panička ale i zakáže ? třeba v restauraci, pokud tam jsou i vanilkoví hosté. Těžko, nerada a smutná se pak znovu stávám člověkem když už si nemůžu dál "hrát".

Musím poznamenat, že mám krásný suit, který mi byl původně udělán Paničkou na Podraz, ale je teď občas využíván i při návštěvě dalších BDSM akcí a stal se tak jednou ze součástí mé výstroje. Ještě raději mám jinou formu mé existence, být nahá jen v postroji a obojku. HAF

Meduňka:

Můj koníček se občas zhmotní - někdy jen symbolicky - pouze ohlávkou, jindy celým postroječkem - pro mě to jsou ale spíš rekvizity - ačkoliv je mám velmi ráda, Meduňka sama je daleko spíš o pocitu: "ano, teď můžu - teď prostě můžu být na chvíli malý, rozdováděný, dvounohý koník".

Takže v "člověčím civilu" se mnou existuje jako milý sen v hlavě, ovšem s vědomím toho, že jde o sen, kterým občas žiji a o svět, který někdy reálně navštěvuji :-)

Xkůň:

Jsem furry pořád, to je na plný úvazek :o). Ale pochopitelně si udržuji odstup a chovám se formálně tam, kde je potřeba - ať už ve škole či ve společnosti non-furry známých. Nejraději jsem však ve společnosti furry přátel, to je můj skutečný domov. Když ne zrovna irl (v reálném světě (in reali life - poznámka redakce )), tak aspoň na netu.

Nakolik se Tvůj furrík podobá (resp. liší od) Tvé lidské osobnosti?

Bastička:

Můj furrik je čím dál více podobnější mně samotnému. Přesněji řečeno já se podobám jemu čím dál více. HAF

Meduňka:

Řekla bych, že duševně se neliší příliš - vidím to spíš tak, že je mojí světlejší, měkčí stránkou. V čem je trošku jiná - je veselejší a lehkomyslnější, než ta velká ženská - na druhou stranu - větší citlivka - dohnat ji kupříkladu k slzám je mnohem jednodušší, než v případě té druhé - té dospělé.

Xkůň:

Trochu se liší, v některých vlastnostech, které si časem osvojil. Ve virtuálním světě je mi totožný, ale v reálném světě prostě některé věci neumím (například ovládání lasa ;o) a některé zkušenosti těžko zažiju. I když kdoví, jde o věci, které bych uměl a zažil rád, takže třeba někdy... Jinak se ovšem v reálném světě liší vzhledem, s tím bohužel asi nic nenadělám.

Má Tvůj furry svůj slovník, případně specifické "výrazivo"?

Bastička:

Nedá se říct, že bych měla něco specifického ve výrazivu furrika, pokud se nepočítá, že se projevuji jako ona a používám velmi ráda haf, haf. HAF

Meduňka:

Má určitý způsob smíchu a intonace. Frkání atp. ale nepovažuji za specifické výrazivo, to je u koní přeci běžné. :-)

Xkůň:

Nijak zvlášť, až na ty obecné furry výrazy. Akorát řehtám a frkám po vlastním, ať už na netu, či irl. Jo, a vyjímečně i pouncám. Pravda, moc se to ke koním nehodí, ale je to prostě taková má zvláštnost.

Přestože se na poli BDSM můžeme potkat s mnoha antropomorfními zvířaty, není pravdou, že být furry = být BDSM pozitivní. Jak je tomu u Tebe?

Bastička:

U mě platí, že jsem pozitivní (submisivní s lehce masochistickými prvky). Jak už jsem řekla dříve má pozitivita mne přivedla v konečném důsledku až do furry formy života. BDSM hrátky jsou součástí hry na čubu. Vše vychází z faktu, že Panička si se svojí čubou - štěnětem může hrát bez jakéhokoliv omezení. Když jsem čubou v reálu tak zkrátka BDSM jest možné a je běžně provozované dle chuti mé Madam. HAF

Meduňka:

Je jisté, že jako zvířátko nemám ráda bolest. Nejsem pony pro drezůru, daleko spíš takový ten malý veselý koník, který dobrácky tahá děti za tričko a nechává se od nich drbat. Tvrdost na mě neplatí, zato pochvala a pohlazení skoro vždy. Dál to neřeším, to totiž naštěstí, co by koníček, ani nemusím ;-).

Xkůň:

Přesně tak, být furry nerovná se být bdsm pozitivitní. Ale nemálo z furríků bdsm pozitivních je. Jako třeba já :o).

Nebojíš se toho, že bys někomu mohl připadat jako blázen, "protože jsi dospělý člověk, který si hraje na zvířátko"?

Bastička:

Jako blázen si občas připadám i já sám! Vzhledem k tomu, že v pozici fenky je tak příjemně a nikomu tím neubližuji, mi vůbec nevadí, pokud snad některým lidem jako blázen připadám. Chci a budu si hrát na čubičku kdykoliv to jen trochu půjde, bez ohledu na postoj lidí vůči mě. V této souvislosti ještě podotýkám k druhé otázce, že čím dál méně jsem ochoten svého furrika v sobě před okolím skrývat, takže se to dříve či později zřejmě provalí. HAF!!

Meduňka:

Jsem vcelku plaché zvířátko. Takže i světu se ukazuji pouze za specifických okolností. Tudíž, když už se objevím, pak je to v prostředí, kde se cítím být vítaná a jako blázen si nepřipadám :-). A co se týče širého světa - ten o mě neví a dobře mu tak. Chicht.;-)

Xkůň:

Nebojím, jsem o tom přesvědčený :o). Ale protože jde o roztomilé zvířátko, tak věřím, že jim připadám jako roztomilý blázen ;o). Každý přece má svou úchylku.

Závěrem pár odkazů pro zvídavé čtenáře: Anglicky psaný furry glosář je možno prostudovat na adrese:www.furcen.org/fgc/glossary.html nebo asi nejlepší anglická FAQ .Z českých sránek pak stránky zaměřené na ponyplay - Asociace chovu antropomorfních koní a stránky Asociace antropomorfních kynologů