Za jedenáct let mé praxe jsem při konzultacích s klienty narážela na stále stejný opakující se problém. BDSM orientovaní jedinci jsou se svým problémem osamoceni. Ve strachu z odsouzení partnerem nebo dokonce celou rodinou se uzavírali do sebe, tajně si snili nad časopisy či nad zapovězenými stránkami nejrůznějších domin u nás i ve světě. Najednou se jim otevřela nová možnost ? nebýt se svým problémem sami, možnost podělit se se svým trápením s ostatními, vyslechnout jejich rady a nebo si hrát alespoň na virtuální otroctví či panství. Velice jsem tento způsob kontaktu a komunikace uprostřed BDSM komunity ocenila. Prostřednictvím internetu se začaly svolávat tajné srazy, večírky povídací či akční, mnozí si oddechli s vědomím ?nejsem v tom sám.? Na internetu se na Ds-life , BDSM, Elefernu či Femdomu začaly objevovat téměř odborné články, které poukazují na úskalí některých praktik jako je regulované dýchání, bondage, či elektrosex, vedou se diskuze na zajímavá témata v oblasti BDSM , začaly fungovat nejrůznější seznamky.
Sama jsem na Ds-life vedla rubriku psychologa, kde jsem velice pozitivně hodnotila to, že pokud se objevil nový dotaz, nejen já, ale i mnoho dalších s osobní zkušeností se pokoušeli poradit, pomoci, dodat odvahy a myslím, že se to dokonce i celkem dařilo. Ostatně ? kdo může poradit lépe, než ten, kdo si prošel složitou cestu sexuálního sebepoznání a smíření se s tím, že ?Já jsem prostě jiný. Nebaví mě normální sex, líbí se mi?.však víte.?
Poslední dobou, a proto jsem se rozhodla sdělit moji zkušenost a tímto způsobem vyslechnout i názor na tento problém BDSM komunity, jsem se setkala ovšem s určitým bohužel velice negativním aspektem chatování.
Cílem mé poradny je připravovat lidi s menšinovou sexuální orientací na jejich ?coming out?
tedy na způsob, jak citlivě sdělit svému partnerovi, že se mi v sexu libí trošku odlišné věci a že nejsem ?deviant?, ale prostě jen člověk, který si rád hraje a experimentuje. Zjistila jsem, že největším problémem jsou zkreslené představy o BDSM partnerem BDSM zaměřeného člověka. První reakce bývá většinou stejná, jediná věta:? Přece nebudu mlátit v posteli někoho, koho miluji.? V partnerské terapii pak následují hodiny vysvětlování, že BDSM není o ?mlácení? a hledání způsobů, jak sladit fantazie jednoho s druhým a pomoci ?vanilkovému partnerovi? v BDSM najít něco, co by ho také bavilo. Vycházím přitom z teorie současných zahraničních sexuologických výzkumů, kdy byla vyjádřena snad poprvé v historii sexuologie pro BDSM pozitivní jedince odvážná hypotéza.? Perverzní fantazie jsou v každém z nás, záleží jen na spouštěcím mechanismu, vhodném načasování a citlivém odbourání tabu, vypěstované výchovou.?
Francouzská sexuální psycholožka J. Chasseguetová ? Smirgelová / Kreativita a perverze, 2001 /: ?Nepovažuji perverzi za pouhou sexuální poruchu, která postihuje relativně malý počet lidí, přestože jejich roli a význam na sociokulturním poli nelze přecenit. Můj pohled na perverzi je daleko širší ? vnímám ji jako obecnou dimenzi lidské psyché, jako vnitřní pokušení, které je nám všem společné.?
Kolik z nás bylo vychováváno v předsudcích, že sex je něco nečistého a špinavého? Jak bychom potom měli najít odvahu svěřit se nejbližším, že se nám líbí být zneužíván v provazech či zahrát si na zlobivou školačku?
Ovšem narazila jsem nesčetněkrát na jeden stále častěji se opakující problém. BDSM orientovaný jedinec ve strachu sdělit cokoliv o své orientaci tomu nejbližšímu volí nejprve způsob chatování s lidmi stejně orientovanými. Ti se však nejenže snaží poradit, ale bohužel často se stává, že ?BDSM nováčka? varují na základě své vlastní osobní zkušenosti, aby v žádném případě o svém zaměření neřekl nic svému partnerovi a raději si virtuálně nebo dokonce reálně realizoval své fantazie s někým, kdo se ochotně nabídne. Jak by také ne? Jen se podívejme na množství inzerátů, kdy otrok hledá dominu, gumáček gumídku, pán svojí sexuální otrokyni. A když se náhodnou onen jedinec přece jen svěří doma a první reakce není / pochopitelně / zrovna nadšená, následuje další utvrzování:? Vidíš, já ti to říkal/ říkala. Stejně by to nefungovalo. Nejlepším řešením je rozchod nebo rozvod.?
Takže léta budovaný vztah, rodina, děti ? to vše - se najednou začne řítit do propasti. Zrovna nedávno jsem řešila podobný případ.
Jedna mladá žena z Moravy mě požádala o radu, co má dělat. Budeme ji říkat třeba Marie. Cítila v sobě silné masochistické touhy a místo, aby se svěřila manželovi, začala si psát s lidmi z komunity. Nakonec poznala Pána, který jí nejprve virtuálně a nakonec reálně začal vychovávat jako otrokyni. Po půlroce zapírání, výmluvách, kde že to tráví víkendy a s kým, žena propadla do hluboké deprese. Výčitky svědomí vůči manželovi ji přiváděly k zoufalství, stále více ji pronásledovala myšlenka: ?Mám opustit dvě krásné děti a manžela kvůli svému zaměření? Mám dál předstírat orgasmy v obyčejném tzv. ?normálním? sexu a nebo propadnout sladkým svodům BDSM her? Po týdnech dopisování jsem navrhla oné ženě, aby vše, o čem si píšeme dala přečíst manželovi, aby se mu se vším postupně přiznala. Marie k tomu nenašla odvahu, za to našla odvahu říci manželovi, že má problém, který řeší s psycholožkou. Brzy se ozval její manžel. Pomaličku jsem ho začala připravovat na krutou pravdu ? na mučivé trápení jeho ženy, které vyústilo až v nevěru. Manžel Marie byl velice sdílný a upřímný. Svěřil se mi, že poslední rok je Marie ?divná?, že s ním téměř nekomunikuje, pláče, vyhýbá se sexu. Když jsem vycítila, že je dostatečně připraven, naservírovala jsem mu celou pravdu. Jeho reakce byla typická.
?Cože? Mám snad doma úchylačku? Co mám dělat? Přece ji nebudu mlátit v posteli! A proč tyhle intimní věci řeší s cizími a ne se mnou!?? Mohu vám říci, že myslím, že mnohem větší problémem, než problém s Mariiným zaměřením byl pro jejího manžela fakt, že k němu nebyla upřímná a že ho podvedla. První reakcí byl pochopitelně šok. Rozhodnutí, že se s ní rozvede. Nejjednodušší a nejzbabělejší řešení, jak jsem mu napsala. Navrhla jsem mladému páru, aby na víkend odjeli na jejich chalupu v horách a tam si vše vyříkali. Bude to nepříjemné. Musí očekávat hádky, slzy, snad i násilí. A až se vrátí domů, ať udělají silnou čáru nad vším, co bylo a bez výčitek začnou budovat svůj vztah znovu. Poslala jsem každému z nich několik otázek, na které mi měli každý zvlášť odpovědět. Otázky byly směrovány tak, aby si každý zvlášť uvědomil, čím tomu druhému ublížil, kde udělal chybu a co pro něho ten druhý znamená. Rozvod byl zažehnán. Pak už jen následovalo školení, jak by měl Mariin muž zacházet se svojí ženou jako s otrokyní. Daří se jim to. Z vanilky se postupně stává Pán. Sem tam si s Marií vymění role. Marie je dobrá učitelka. Nedávno mi její manžel poslal mail, že nic hezčího v sexu za pět let manželství nezažili. Otevřeli společně Mariinu třináctou komnatu a její muž do ní opatrně vstoupil. Vše by mohlo skončit happyendem. Kdyby si její manžel sem tam nepostesknul, že Marii její ?přátelé? z chatu stále nahlodávají, že tohle je jen dočasná přetvářka a že jejich vztah stejně skončí.
Marii zřejmě radí lidé, kteří ve svém coming outu narazili. Ale ne vždy tomu musí tak zákonitě být. A ještě jeden poměrně čerstvý příklad jako důkaz toho, že by BDSM orientovaní lidé neměli házet flintu do žita a nesmiřovat se s tak často vyslovovanou větou: Vanilka zůstane prostě vanilkou a BDSM vztah s ním nemůže nikdy fungovat.
Několik let ke mně chodí jeden mladý muž na babysex. Před lety se rozvedl a v každém novém partnerství opakoval stejnou chybu. Přestože jsem ho nabádala, že nejlepší je začít vztah s otevřenými kartami, neposlechl mě a vždy své ?sladké tajemství? nechával na později. To později končilo vždy stejně. Tajnými návštěvami mého studia, rozčarováním ve vztahu, tajnůstkařením a depresemi. Na moje rady, proč neříct vše na začátku, když ještě o nic nejde, než po měsících vztahu, když případný rozchod bolí mnohem víc, jen klopil oči studem.
Před časem si našel novou přítelkyni. Koloběh se opakoval. Tajné návštěvy mého studia, moje rady, které vyzněly naprázdno, jeho prosby o zprostředkování zkontaktování se se ženou, který by s ním tajně babysex provozovala. Jeho přítelkyně je však velmi citlivá a vnímavá žena. Pátrala, proč je její přítel zamlklý a posmutnělý. Nakonec našla v garáži jeho dětské oblečky. Následoval šok, výčitky a nepříjemná rozmluva. Nakonec se rozhodla napsat mi a požádat mě o radu. V dopise vyjádřila svoji lásku ke svému příteli, ale i svoji obavu, že ji jako muž prostě nebude už nikdy vzrušovat. Byla zoufalá. Znala jsem jejího přítele dobře a věděla, že je schopen normálního sexu a že do roli ?baby? se stylizuje párkrát do roka jako určitý ventil či útěk z jeho stresujícího náročného povolání. Napsala jsem jí a vysvětlila jí, že kdyby mu čas od času poskytla relax v podobě sestřičky, která dává svému miminku naprostý pocit bezpečí, že by byl ten nejšťastnější člověk na světě. Zaútočila jsem na ženskou ješitnost. ?Uvědomte si, že máte výhodu. Budete první milovaná žena, která mu dá to, co mu nikdy žádná před vámi nedala. Získáte si ho tak na celý život,? napsala jsem jí. Její přítel nervózně očekával, co bude následovat.
Scény? Rozchod? Další beznaděj? Případ babysexu v partnerství jsem řešila poprvé. Takže jsem i já s napětím očekávala, jak se s tím jeho partnerka popere. Nakonec mi volalo šťastné ?baby?. ?Napsala mi SMSku, že vše přehodnotila a že se vlastně nic neděje. Vždyť je to jen hra. Nic hrozného,? sděloval mi překotně do telefonu. V jeho hlase jsem cítila, snad poprvé za tu dobu, co jsem ho znala, záchvěv štěstí.
Zajímal by mě váš názor na tento problém. Ale i třeba i vaše osobní zkušenost. Napište mi. Otázky zní: Do jaké míry má právo BDSM komunita zasahovat do soukromí ?nováčků? v BDSM. Kde je hranice? Je chatování skutečně pomocí hledajícím se nováčkům v BDSM nebo jen sobeckým získáváním nových jedinců za účelem dalších BDSM zážitků s kýmkoliv a za jakoukoliv cenu? Je skutečně pravdou tolikrát opakované tvrzení, že ?vanilkový partner? nemá šanci pochopit a už vůbec ne realizovat BDSM vztah?
Aradia
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod
