Když přišla uklízet příště, přemýšlela, jakou hru to s ní Michal hraje.
Nakonec se ale rozhodla, že pokud nezná pravidla, tak se bude chovat
jakoby mu důvěřovala a bude opatrně vyčkávat, než Michal odhalí své
pravé úmysly. Bude připravena, tentokrát už nenaletí?už nikdy více. Na
konci dne se trochu flákala. Nevěděla, kam si Michala zařadit, ale
přesto chtěla opět zažít ten pocit bezpečí a bezstarostnosti, který
zažila při předchozím výprasku.
Nakonec opatrně vykročila na tenký led.
Když Michalovi žehlila jednu z jeho košil, tak ?omylem? nastavila
žehličku na len a na pravém rukávu ji trošku přismahla. Bylo to na
rubové straně a nebylo to ani pořádně vidět, ale přesto to bylo
?porušení pravidel?, které by jí mohlo přinést další výprask. Když se
Michal vrátil z práce, neměl moc dobrou náladu, protože jeden klient
odmítal včas zaplatit za služby, které mu už byly poskytnuty, a na
Michalovi teď bylo, aby to nějak dal do pořádku.
Dostalo se mu neuvěřitelného přivítání. Na stole stála večeře jako
obvykle, ale teď ještě navíc na vedlejší židli ležela poskládaná košile
a na ní rákoska. Prvotní překvapení rychle rozptýlila Laura, když, s
hlavou skloněnou jak u soudu, přišla do kuchyně a ?přiznala se?, že
připálila jeho košili a teď prosí o potrestání, aby nebyla vyhozena za
škodu kterou způsobila. Michal se v duchu musel zasmát, jak naivně a
průhledně byla celá věc prezentována. V toto doufal a teď se mu jeho
celoživotní představy naplňovaly, aniž by pro to musel cokoliv udělat?
bylo to? kouzelné.
Milerád tedy přistoupil na její hru.
?Ano, to si vskutku zaslouží potrestání. Nešikovnost tě neomlouvá a
pravděpodobně je třeba ti ukázat, že se máš soustředit, když něco
děláš-cokoliv. A nenechat myšlenky, aby se toulaly kolem. Takže?myslím,
že dvakrát po deseti ranách rákoskou bude dostačující.?
Laura se polekala a vzhlédla. Strach a prosba v jejích očích mluvili
jasnou řečí: ne tolik! Michal tedy plynule pokračoval: ?Protože ale je
toto tvůj první prohřešek, tak nebudeš vyplacena na holou, ale můžeš si
nechat kalhotky.?
Nakonec trošku zalhal, protože se na následující akci těšil a nechtěl
to příliš protahovat tím, že by ještě před tím večeřel. ?Jedl jsem ve
firmě, takže povečeřím až později.?
Laura za celou dobu nepromluvila jediného slova, jenom na konci
přikývla. Když Michal nepokračoval v monologu, tak na něj opatrně znovu
pohlédla
a potom se začala svlékat. Když Laura pracovala, měla pracovní
oblečení. Nešlo jenom o to, aby se
neušpinila, ale ani jí samotné nevyhovovalo, že by potom zpocená musela
v týchž šatech jet přes celou Prahu domů, takže ráda souhlasila, když
jí Michal hned na začátku koupil dvě stejné soupravy: černou blůzku i
sukni s bílým lemem, bílou zástěru s krajkou a jako doplněk dvoje černé
lodičky a pantofle (Michal trval na tom, že dokud on není v domě, tak
může Laura uklízet v pantoflích, ale jakmile Michal přijde z práce, tak
se musí přezout do lodiček.)
Totéž oblečení teď pečlivě odkládala.
Michal se kochal tímto pohledem. Laura vypadala tak dětinsky nejistá,
zmatená, zranitelná a přesto bylo vidět, že se na následující výprask i
těší. Magičnost situace nelze slovy popsat. Nakonec Laura stála před
Michalem pouze ve spodním prádle. Čekala.
Michal se ještě chvíli kochal její nejistotou, ale potom převzal
iniciativu do vlastních rukou. Odvedl Lauru za ruku do obýváku,
vprostřed místnosti postavil židli a
posunkem Lauře pokynul, aby zaujala to správné místo. Laura se přehnula
přes opěrátko, oběma rukama pevně uchopila židli a
vystrčila nechráněný zadek vysoko do výše, takže skýtal snadný cíl.
Michal neodolal, aby si krásný terč nepohladil. Potom si cvičně švihnul
do vzduchu, aby získal pro netradiční předmět cit, a výprask začal.
Michal Lauru zpočátku šetřil, nechtěl jí nijak dlouhodobě ublížit a
věděl, že rákoska určitě nepatří do rukou takového začátečníka, jakým
byl on, ale na konci už byl po každé svištivé ráně odměněn
polo-bolestivým, polo-slastným zasyknutím. Když Laura podvacáté slabě
ucukla, bylo Michalovi trošku líto, že už je
konec, ale tak zněla domluva, tak zněl rozsudek. Odložil rákosku a
opatrně prsty prošel po naběhlé zadničce, skryté pod tenkou látkou
kalhotek. Laura nevstávala a pořád zůstávala ve své pozici, takže s
hlazením
pokračoval a pomalu a zlehka vyháněl pálení z nedávno bitého zadečku.
Po chvíli se Laura neznatelně zavrtěla, aby upoutala jeho pozornost.
?Víte, Michale, já jsem vám neřekla tak úplně pravdu. Já jsem tu košili
propálila, protože jsem si předtím dala pauzu a tak jsem s žehlením
pospíchala, abych to dohnala.?
Že by se to Lauře také líbilo? Nebo snad četla jeho myšlenky? Michal
dlouho nepřemítal, co Lauru vedlo k dalšímu ?přiznání? a rychle
improvizoval: ?Stoupni si Lauro.?
Laura se napřímila, a mimoděk zajela rukama na ještě horké pozadí, snad
aby se hmatem přesvědčila, jak to tam vzadu dole vypadá. Pořád ale
hleděla do země.
?Podívej se na mě.? Michal ji zlehka vzal za bradu a přinutil tak, aby
mu pohlédla do očí. Michal naprosto bezvadně sehrával roli trestajícího
vychovatele, stejně
tak Laura intuitivně hrála roli litující nezbednice.
?Nejsi tady od toho, abys odpočívala. Jsi placená od hodiny a tak
očekávám, že pokud chceš pauzu, tak si ji uděláš, ale zaprvé ji odečteš
od celkového času a zadruhé zaručíš, aby bylo všechno uděláno přesně
podle toho jak jsme se domluvili. Pokud se tak nestane, pak jsem nucen
se i já zachovat podle naší dohody a potrestat lajdáckou práci.?
Tehdy si Michal vzpomněl na vtip, kdy syn v den vysvědčení přinese domů
pětku a poté, co mu otec řekne, že dohoda zněla, že syn nepropadne,
jinak dostane na zadek, tak syn odvážně odpoví: No vzhledem k tomu, že
já jsem svou část dohody nesplnil, tak nemusíš ani ty. Michalovi tedy
chvilku cukaly koutky, ale rychle se opět zhostil své role.
?Ve světle nových okolností si tedy myslím, že je jenom spravedlivé,
když ti připočtu dalších deset ran za to porušení pracovní kázně a
ještě jednou deset za lhaní. Tentokrát však to už bude na holou.?
Než stihla Laura cokoliv namítnout, tak pokračoval: ?A to ještě
přihlížím k tomu, že ses sama přiznala, pokud by tomu mělo být jinak,
asi bych musel přemýšlet o jiném trestu.?
Lauře námitka zmrzla na rtech. Pravděpodobně chtěla argumentovat s
tím, že se sama přiznala, ale Michal jí k tomu nedal příležitost. Místo
toho tedy opět přikývla a odložila i poslední kousky oděvu, které doteď
zachovávaly jakési, alespoň falešné, zdání cudnosti.
Michal si lačně prohlížel její nahé tělo a obával se, že jeho reakce v
těsných kalhotách bude nepřehlédnutelná. Proto jí, dříve než by mohla
vzniknout trapná situace, která by naprosto pokazila celou atmosféru,
pokynul, aby opět zaujala svoje místo. Červená sedýnka, tentokrát už
hojně okrášlena vystupujícími proužky,
opět čněla do výše. Michal od ní nemohl odtrhnout pohled. Až nepříjemné
pnutí v kalhotách ho vrátilo zpět do reality. Levačkou si pohladil to
překrásné červené jablíčko, které zanedlouho
opět okusí ostrých kousnutí rákosky, a napřáhl se k první ráně.
Michal si už byl v ovládání nástroje jistější než zpočátku, takže
tentokrát už nechráněná sedýnka zanedlouho poskakovala, jak se Laura
podvědomě po každé ráně stáhla, než opět nastavila zadeček vstříc
nevyhnutelnému. Zasyknutí byly tentokrát ostřejší a hlasitější a i
první slzičky na
sebe nenechaly dlouho čekat. Michal se prakticky celou druhou desítku
řídil zcela podle reakcí Laury
a nepokračoval, dokud ona nabyla opět připravena. Nakonec byl celý
zadeček pokrytý rudými pruhy a Laura slabě vzlykala. Michal ji hladil
po zadku i zádech, dokud se neuklidnila a potom ji
vzal do náruče a konejšil ji.
Dokud ji vyplácel, tak se obával, že bude muset předčasně skončit, aby
si odešel ulevit od ?přebytečného tlaku?, ale teď, když držel nahou,
vzlykající a tak zranitelnou Lauru v náručí a tiše jí do vlasů šeptal
konejšivá slova, tak to nejsilnější vzrušení opadlo. Laura ho teď
potřebovala. Nechtěla sex, chtěla vybrečet špatné
vzpomínky, potřebovala silnou náruč, ve které by se cítila v bezpečí
před okolním světem, potřebovala slyšet, že všechno bude
dobré?potřebovala?
Když se Laura dostatečně sebrala a odtáhla se, tak ji poslal do sprchy.
Mezitím, co se Laura sprchovala, Michala napadla velmi odvážná
myšlenka. Byla riskantní a v nesprávnou dobu by mohla nadělat velkou
paseku, ale pokud by se všechno podařilo a štěstí mu dnes večer ukázalo
svou usměvavou tvář a nikoliv nevlídná záda, tak by se mu mohl splnit
sen, který byl příliš krásný na to, aby si ho jakýkoliv smrtelník
zasloužil. Nakonec se rozhodl, že Štěstěnu vyzkouší. Když se Laura
vrátila s mokrými vlasy, měla sice oči zarudlé od
předchozího pláče, ale v obličeji se jí rozléval opět vyrovnaný klid.
Byla oblečena do Michalova županu, ale přišla bosky.
Michal se naposledy nadechl, aby získal odvahu a pak promluvil: ?Lauro,
jestli chceš, tak můžeš zůstat na noc tady. Přespíš v ložnici pro hosty
a odjet můžeš až ráno.?
Rozhostilo se ticho.
Oběma bylo jasné, že pokud Laura nabídku přijme, tak jejich vztah
pokročí na jinou úroveň. I kdyby se dnes nic nestalo, lože spolu sdílet
přeci nebudou, i tak se změní jejich vztah. Doteď byl vztah čistě
profesionální: zaměstnavatel/zaměstnanec, i když v posledních dnech se
zabývali netradičním řešením pracovních přestupků. Od teď ale budou
blízcí. Už se nebude jednat o dva cizince, už se bude jednat o dva
přátele. Je vůbec možné pro někoho pracovat a přitom v soukromí být
přáteli a
věnovat se společným koníčkům, neřkuli něčemu více?
Všechen strach a všechny zkušenosti na Lauru křičely: Utíkej! Přesto
nepromluvila, přesto neutekla.
Ne nadarmo se říká, že v souboji Naděje se Zkušeností nikdy nevítězí
Zkušenost, vždyť Naděje přeci umírá poslední. A Laura by si tolik přála
k někomu patřit, mít někoho, s kým by mohla skutečně sdílet radosti i
problémy, všechny problémy a nejenom ty ?pro veřejnost?, někoho, kdo by
se skutečně staral o ni a nejen o její tělo, někoho?kamaráda?přítele?
Naděje opět skórovala a Zkušenost a Strach odtáhly poraženy s
nepořízenou. Laura do ztichlé místnosti slabě, nejistě, jen tak šeptem,
aby se sen
nerozplynul, zahnán hlasitým slovem, zastřeně pronesla: ?Dobře.?
Kostky byly vrženy?
Lauru ze zasnění probralo zaklepání na dveře a následný zvuk zvonku.
?Do háje?? nepatřičně si ulevila Laura, když si všimla na počítači,
kolik už je hodin ?Michal je tu??
Rychle se odhlásila, vypnula explorer a nechala vypnout počítač. Proč
ty zatracené Windowsy potřebují tolik času?
Michal zatím venku našel klíče a odemykal si sám. Laura naposled
pohlédla na nápis: ?Za chvíli bude možno počítač vypnout.? a utíkala do
předsíně získat trochu času.
?Ahoj Michale, miláčku, to už jsi doma??
Michal jí věnoval podezíravý pohled, jakoby něco tušil.
?Jak bylo v práci? Počkej já ti to vezmu.?
Laura mu vzala kufřík a vklouzla mu do náruče.
?Copak se děje, lištičko, copak kuješ za pikle?? s úsměvem se nechal
objímat Michal, ale pozorným zrakem už brouzdal po bytě, aby odhalil,
co se má skrýt za touto neobvyklou péčí.
Poplácal Lauru po zadku aby se vyprostil z jejího obětí a vykročil do
obýváku. ?Copak jsi zase prováděla? Ty nemáš čisté svědomí?Že tys byla
znova na netu, přestože jsem ti to zakázal.?
Laura na chviličku koketovala s myšlenkou zalhat, ale když si všimla
jiskření v jeho očích, tak si byla ihned jistá, že otázka byla čistě
rétorická. Jak to ten chlap může vědět, copak je věštec? Znova pohlédla
na počítač (čímž už vlastně odpověděla) a všimla si, že
ve spěchu nechala zapnutý monitor. Inu, za blbost se platí, že? Takže
dnes bude opět spát na břiše.
?Noooo, já jsem jenom potřebovala odpovědět na nějaké firemní maily.?
zkusila ještě kličkovat.
?Ano? Já jsem byl v práci na internetu a podíval jsem se na jeden tvůj
oblíbený server, určitě víš, který myslím. No a na tom serveru byl nový
článek a k tomu článku někdo přidal asi před hodinou nový komentář??
významně se odmlčel ?Mám pokračovat, nebo mi chceš k těm firemním
mailům ještě něco říct??
Laura opět sklonila hlavu a odevzdaně vydechla. Potom vzhlédla a s
nakrčeným nosíkem pohodila rameny: ?Je třeba k tomu něco dodávat??
Michal se zasmál nad jejím gestem, ale vzápětí se ovládl a opět nasadil
přísný výraz.
?Mohlo by ti to snížit trest, ale když nechceš? tak budu vycházet z
nejhoršího možného předpokladu?? ještě ani nestačil doříct větu, když
mu Laura skočila do řeči.
?Ne, ne, ne, ? zastavila ho divoce gestikulujíc rukama ?já bych ti
chtěla něco říct miláčku,? na okamžik se zastavila, aby si setřídila
myšlenky a vymyslela jak to správně podat ?je mi to líto, ale musím se
ti přiznat, že jsem porušila tvůj zákaz a šla jsem na internet. Nejsem
si vědoma případné polehčující okolnosti a proto tě prosím o potrestání
v rozsahu, který uznáš za přiměřený,? na chvíli se odmlčela, když se ji
na rty drala myšlenka: a hlavně který uznám za přiměřený já, a hlavně
aby to moc nebolelo, už tak mám celý zadek napuchnutý od včerejška?
?Jsem připravena okamžitě přijmout tebou vybraný trest??
Večer v posteli se Laura zavrtěla, když hledala pohodlnou pozici.
Michal na ni dneska nebyl příliš tvrdý, ale přesto se jí leželo velmi
nepohodlně. Už včera schytala pořádný výprask a tak na bolavém zadečku
napáchala i pouhá ruka, ke které se nakonec milostivě Michal rozhodnul,
že bude tentokrát dostačující, pořádnou paseku. Zítra se v práci
neposadí?
Potom si znovu vzpomněla na svoje dnešní snění, když tak odpoledne
přemýšlela nad Martininým článkem. Podívala se na Michalovu spící
siluetu pod sebou a na jeho velké ruce, spočívající na jejích nahých
zádech. Mnohé se změnilo v jejím životě od té doby co potkala Michala.
Pohladila se po stále ještě teplém zadečku a pak se pohodlně uvelebila
na jeho hrudi. A většina se změnila k lepšímu: přišla o svou svobodu,
přišla o svou
nezávislost, ale dostala teplo, bezpečí, lásku i ? něco navíc, o čemž
by nikdy netušila, že to může chutnat tak sladce, když je to dávkováno
s láskou, péčí a porozuměním. Podívala se do tmy a vytušila na háčku
vedle skříně viset tu obávanou
?i když občas svým způsobem vyhledávanou rákosku.
Laura se usmála do tmy a políbila Michala na tvář.
?Miluju tě??
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod
Engine pracoval: 0.069664001464844 sekund sec. You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.052567958831787 sekund Vystupni komprese: VYPNUTO Size: 48727 bytes