Co se dá dělat, když tělesný chtíč vyhlásí válku morálce a
společenské
etice? Kdo vyhraje? Říká se přeci, že tělo je slabé a hříšné a také se
říká, že moudřejší a lepší ustoupí?
?To mi snad děláte naschvál!? Petra se rozčilovala, když na poslední
chvíli marně dávala najevo rodičům, co si o jejich plánech na letní
dovolenou myslí. Letos to byl první rok, kdy legálně přestala být
dítětem a tím se jí otevíraly dveře do všech těch perfektních klubů,
které v Plzni byly. Rodiče se rozhodli, že si vyrazí na dva týdny na
Kanáry a Petra tajně doufala, že ty dva týdny perfektně využije každé
volné chvilky. Místo toho ji ale čeká cesta do nějakého trapného
buranova na venkově ke známým, kde na ni bude dohlížet její bratránek.
Pruda.
Její máma ji vytrvale ignorovala a svědomitě kontrolovala, zda je
všechno nabaleno, zatímco otec kontroloval dům.
?Perfektní prázdniny? na to se můžu zvysoka??
?Ticho!? přerušil ji včas otec, který toho věčného stěžování, už měl
právě tak akorát dost a rozhodl se učinit tomu okamžitou přítrž. Už to
vypadalo, že jí jednu střihne. Petra se přikrčila v očekávání facky,
kterou si právě vykoledovala. Rána nedopadla. Otec se včas ovládl a
ruku stáhl. ?Mělas na výběr, tábor nebo venkov a jasně ses vyjádřila,
že na tábor nejedeš.? Ve skutečnosti Petra velmi jednoznačně a
nezaměnitelně dala najevo svůj názor, co si o nápadu jít v patnácti na
tábor myslí. Dodnes se podivovala, že jí nepřiletěla jedna už tehdy.
Rodiče, zdá se, nějak měkli.
?Takže teď neremcej a hoď si tašku do auta, jestli nechceš, abych ještě
vybalil řemen a na rozloučenou ti ještě na ty dva týdny zmaloval zadek,
abys sis je správně užila.?
Petra věděla, kde je ta pověstná hranice a teď už balancovala na hraně,
takže raději sklapla a odešla do pokoje. Samozřejmě, jakmile se
vzdálila z dosahu vznášející se ruky, tak si řádně ulevila, ale jen tak
hlasitě, jak si mohla dovolit. Otec se díval za odcházející puberťačkou
a přemýšlel, jestli by za ní měl skočit a skutečně ji střihnout za ta
polo-slyšitelná slova, ale nakonec jenom mávnul rukou a odešel
zkontrolovat uzávěry vody a plynu, jestli je všechno v pořádku a pevně
utáhnuté.
?
?Do háje.? Martin tiše nadával když se prohraboval svými věcmi v
pokoji. ?Tak se místo motorky budu starat o tu malou žábu.? Naštvaně a
zklamaně odhodil poškrábanou helmu na postel. Samozřejmě, přál mámě tu
dovolenou, ale přesto doufal, že se podaří strýcovi s tetou přesvědčit
sestřenici, aby odešla na ten kemp nebo tábor nebo co to bylo a on si
zatím vyjede s kámoši na motorkách na Šumavu. Celé jaro šetřil a
spravoval motorku a tahal v práci přesčasy, aby si mohl vzít na léto
dovolenou a vyjet do přírody a teď?
Když ho máma požádala, jestli by nepohlídal sestřenici z Plzně, zatímco
ona s bratrem a jeho manželkou pojednou na dva týdny na Kanáry? inu co
mohl říct? Bylo vidět, že se máma na tu dovolenou těší, takže musel
souhlasit. Sakra. Proč ta malá žába nemohla odjet na dva týdny na kemp.
?
?Tak jsme tu.? Otec ignoroval Petřin kyselý výraz a zaparkoval před
domem své sestry. ?A hele tady už je Martin.? pokračoval v hlášení,
když uviděl svého synovce, aby přerušil napjaté ticho. Matka s dcerou
se navzájem ignorovaly poté, co se naposled pohádaly, ještě než se jim
podařilo vyjet z Plzně a matka se neudržela a už Petře jednu střihla.
Petra si o ni koledovala celé dopoledne, ale přesto se rozhodla
ostentativně dávat najevo, co si o nápadu svých rodičů myslí a jak je
všechno nespravedlivé, jak jsou všichni sobečtí a nikdo na ni nemyslí.
?Ahoj strejdo, ahoj teto, jaká byla cesta? Doufám, že se vám jelo
dobře. Mamka je ještě v domě, ale za chvilku bude připravena vyjet.?
Martin se přišel přivítat s příbuznými, kteří se mu hrnuli vstříc,
zatímco Petra naštvaně seděla vzadu v autě.
?Ahoj Péťo.? Ozvalo se z otevřených dveří, když se z nich vyřítila
Martinova mamka vstříc bratrovi s chotí. ?Ahoj Katko. Vítejte. Jaká
byla cesta. Připraveni vyjít vstříc dovolené??
?Ahoj Ivuško. Ahoj.? Odpověděli skoro současně manželé. Petr předběhl
svoji manželku a sourozenci si vběhli do náruče. ?Samozřejmě, že jsme
připraveni. Abych nebyl připraven v doprovodu dvou krásných slečen se
brouzdat teplou vodou na Kanárech?He he to si budu připadat, jak v
krásném snu. Mám to ještě lepší, než Adam v ráji, protože mám dvě Evy a
jednu kouzelnější než druhou.? Martin se mezitím uvítal s tetou Katkou,
zatímco si strejda vyměňoval komplimenty s jeho mamkou.
?Díky za to, že pohlídáš Petru. Vím, že jsi měl určitě jiné plány a teď
jsme ti vnutili, aby ses místo toho staral o patnáctiletou puberťačku.
Je mi líto, že to nakonec takhle dopadlo, ale nechtěli jsme ji nechávat
doma samotnou.? omlouvala se teta Katka, která vždycky měla výbornou
empatii. Martin na sobě nedal nic znát, a lehčeji, než jak se
momentálně cítil odpověděl: ?Ale néé, to je v pohodě, já ji pohlídám,
vy si jenom s mamkou užijte dovolené a my se určitě zabavíme taky
dobře.?
Katka se jenom usmála, protože teď už si, podle jeho reakce, byla
naprosto jistá, že Martin něco plánoval a teď se ?obětuje? kvůli svojí
mamce. Nic neřekla, ale v mysli ji proběhla neodbytná myšlenka: Zlatej
kluk, jednu ženu, tu pravou a jedinou, učiní jednoho dne velmi šťastnou
manželkou. Petra se konečně uráčila vystoupit z auta a přivítat
se s příbuznými. Petr už resignoval na snahu udělat něco s její náladou
a tak ji ignoroval a Petra s Katkou na sebe pořád nepromluvily jediného
slova.
Ani Martin, ani Iva to nijak nekomentovali, i když Martin opět v duchu
proklínal tu vratkou Štěstěnu. Nejenom že malá sestřenka byla teď v
jeho péči, ale zdálo se, že ji za tu dobu co ji neviděl, frňáček
pořádně vyrostl nahoru, takže se teď chová jako nevychovaná fiflenka.
Přestože letadlo mělo odlétat z pražské Ruzyně až za pět hodin a cesta
tam trvala stěží tři, rodinka se rozhodla, že vyrazí hned.
Petra se omluvila, že je příliš unavená a že se raději rozloučí už tady
doma a vyspí se. Vzhledem k událostem, které jejímu rozhodnutí
předcházely a atmosféře, kterou svojí osobou mezi všemi vyvolávala,
nikdo nic nenamítal. Všichni turisté se naskládali do auta, Martin
dostal klíčky a se slovy: ?na letiště, pane řidiči? od rozesmátého
Petra, kterého se už zmocňovala dovolenková nálada, zasedl na místo
řidiče, aby všechny dopravil do Prahy.
Počas celé cesty strejda Petr zářil dobrou náladou, která byla tak
nakažlivá, že zanedlouho všichni (až na Martina) zapomněli na
nabručenou Petru a vydali se vstříc dovolené plné zážitků. V Praze bylo
hodně objížděk, uzavřených silnic a jedosměrek a i dost hustý
provoz, takže si nakonec všichni blahořečili za své rozhodnutí vyrazit
dřív, když je Martin dopravil na letiště hodinu před odletem. Byl čas
akorát tak na to, aby si beze spěchu vyřídili zavazadla, a počkali na
přistání letadla.
U odletů se rozloučili, Martin ještě naposledy všem popřál šťastnou
cestu a krásné počasí a vyrazil na cestu zpět domů.
Ještě než letadlo vzlétlo, tak si naposled zatelefonovali a pak už se
Martinovi otevřel pohled na lány polí za Prahou před čelním sklem a on
si to uháněl po dálnici, zatímco příbuzní odlétali vstříc zapadajícímu
slunci a nabručená sestřenka, o kterou se teď má dva týdny starat
čekala doma a jen bůh ví co tam za těch pět hodin, kdy tam byla sama,
stihla provézt.
?
Martin přijel domů až po deváté večer. Byl unavený po osmi hodinách
cestování, ale než si půjde udělat večeři a lehnout, chtěl si ještě s
Petrou vyjasnit několik základních pravidel. Pro nikoho by nebylo
dobré, pokud by se museli celé dva týdny hádat, takže se Martin
rozhodl, že jí nechá všechnu volnost, kterou bude Petra chtít. Jediná
pravidla, na která přišel když jel domů, byla:
1) Spát se musí vždy doma a večerka je před půlnocí. Výjimkou je nějaká
akce, kdy, po předešlé domluvě, je možno zůstat vzhůru déle.
2) Po celé dva týdny jsou kluci tabu. Tedy žádny sex, aby potom
nečekalo na rodiče nějaké nepříjemné překvapení poté co se vrátí z
dovolené.
3) Na chodu domácnosti se podílí oba stejným dílem. Petra je sice na
návštěvě, ale to neznamená, že na ni bude Martin otročit. Jen ať si po
sobě všechno pěkně uklidí.
No a celý zbytek už je na domluvě a zdravém rozumu.
Martin chtěl rozumně předložit pravidla a byl rozhodnut nenechat se
vyprovokovat k hádce, aby nemusel vyhrožovat autoritou. Chtěl spíše,
aby vše proběhlo v pořádku, ale nenásilně. Když ale přišel domů, čekalo
ho nemilé překvapení. Petra byla fuč. Prohledal celý dům, prohledal ho
podruhé, volal jí na mobilní telefon, posílal SMS, ale nepřicházela mu
žádná reakce. Petra nebyla k dostižení, byla mimo signál a nikde žádny
vzkaz nebo zpráva. Všechna únava z Martina rázem spadla, když
přemýšlel, co se mohlo stát.
Zmizela Petra. Měla s sebou mobil, ale byla mimo signál. Její taška
byla pořád v pokoji pro hosty a byly z ní vytaháno nějaké oblečení,
takže se pravděpodobně převlékla. Měla s sebou pravděpodobně i svoje
peníze, ale peníze, které jim jejich rodiče nechali na chod domácnosti
na ty dva týdny zůstaly na svém místě nedotčeny. Nechyběly ani žádné
náhradní klíče od domu. Petra tedy odešla z vlastní vůle a neplánovala
nic dlouhodobého.
Martina nejprve napadlo, že možná jenom vyšla ven, a zabouchla si
dveře, takže možná některý ze sousedů bude vědět co je s ní. Oběhal
tedy všechny sousedy, jestli ji nikdo neviděl. Někteří se na něho
dívali jak na blázna, když v deset večer zvonil u dveří s otázkou,
jestli neviděli malou neznámou patnácitletou holku, ale od nikoho se
nedozvěděl nic, co by mu pomohlo dál. Násilím potlačil vzrůstající
paniku. Začal volat na pohotovost, jestli nebyla přivezena nějaká holka
s úrazem, nebo jestli někdo nevolal z jejich domácího telefonu kvůli
nějakému úrazu. Nic.
Další spásná myšlenka byla, že by mohla být na nějaké párty. Volal tedy
všem známým, jestli se někde nekoná nějaká velká párty. Nic. Už na
kraji nervového zhroucení vyskočil na motorku a odjel do místní
diskotéky, jestli ji nenajde tam, přestože mu místní DJ, Martinův
kamarád, jasně do telefonu odpověděl, že na diskotéce žádná neznámá
malá holka není. Zase nic. Když se blížila půlnoc, už přestával rozumně
myslet, Nejdřív na motorce jezdil sem a tam po silnicích ve vsi a
koukal se, jestli někde někdo neleží opilý v příkopu a pak vzal baterku
a pobíhal jak splašený po přilehlém lese, jestli neleží někdo v křoví.
K smrti vyčerpaný se ve dvě hodiny ráno vrátil domů a rezignoval
s tím, že se nají, trochu uklidní a zkusí vymyslet něco
konstruktivního. Když ji uviděl v noční košili stát na schodišti do
prvního patra, tak málem zkolaboval.
Nejdřív přišlo překvapení, co tady dělá a pak už se jenom střídaly
obrovská úleva, že je naživu, potom obrovský vztek, že mu udělala to,
co mu udělala a pak opět nesmírná úleva a vztek a?
?Kdes byla? Cos tam dělala? Já měl takový strach. Myslel jsem, že se ti
něco stalo, že tě někdo znásilnil nebo zavraždil nebo unesl nebo sis
něco udělala nebo?? slova z něho letěla rychleji, než je stíhal
vyslovovat. Nejradši by ji přizabil. Petra se na něho jenom znechuceně
podívala: ?Ty naděláš! Kdyby ses slyšel. Seš snad moje matka? Sem byla
na diskošce no co no.?
Martin se stěží ovládl. ?Co to kecáš? Na diskotéce jsem byl a
nikdo tě tam neviděl.?
Teď musela Petra s pravdou ven. Ve skutečnosti byla na soukromé akci
několika místních. Když se byla odpoledne projít, tak ji oslovil nějaký
kluk, prý jestli by nešla zapařit, že večer je u jeho kámoše doma
nějaká akce a on ji tam může dostat. Petra věděla, že rodiče jsou fuč a
bratránek je tak měkkej, že ho s klidem zvládne. Bylo třeba zachránit z
prázdnin co se dá, a tak souhlasila.
?Ále, vlez mi na záda. Sem skoro plnoletá, takže si můžu dělat co
chci.? Odsekla mu naštvaně.
Martin měl vždycky nechuť k tomu uhodit ženu, ale teď měla Petra
namále. ?Tak to se sakra pleteš slečinko. To SKORO je to důležité
slovo, na které zapomínáš. Já za tebe odpovídám, takže budeš dělat co
ti řeknu. Máš zaracha a nesnaž se mě ještě jednou takhle naštvat.
Jestli si myslíš, že tě budu před vašima krýt, tak seš na omylu. Až se
tvůj táta dozví o tomhle tvým úletu, tak ti zmaluje zadek, že se týden
neposadíš.? Petra zrudla, což neuniklo Martinovi.
?Copak si myslíš, že o tom nevím, že tě táta drží pěkně zkrátka? Jestli
si správně vzpomeneš, tak je to brácha mojí mámy. Nemyslím si, že by
měli až tolik odlišné výchovné metody.?
?Polib mi, bonzáku, dělej si co chceš.? Petra se naštvaně otočila a
třískla za sebou dveřmi, a ostrými slovy se snažila zamaskovat slzy,
které se jí draly do očí. V pokoji sebou hodila na postel a rozvzlykala
se. ?Práskač jeden nechutný, hnusný.?
Martin si slz všimnul a cítil se bídně. Ta malá potvůrka už uměla
dokonale manipulovat s lidmi. Nejdřív něco provede a pak se rozbrečí,
takže se ještě Martin cítí, jako ten nejhorší hnusák. V půl třetí už k
smrti vyčerpaný Martin ležel v posteli a usínal. Petra o pokoj dál se
už také probrečela do spánku, takže dům ztichnul a zanedlouho oba spáči
zlehka odfukovali, zatímco se vznášeli ve světě snů. Martin se vzbudil
ráno už v devět, přestože doufal, že si pospí alespoň do poledne. Petra
už buntošila v kuchyni, když si vařila teplou snídani. Vajíčka se
šunkou a čaj. Martin si dal jenom pečivo se sýrem.
Během celé snídaně se snažil nějak navázat s Petrou kontakt, ale ta ho
přehlížela a na otázky odpovídala jednoslovně a co nejostřeji. Martin
už chtěl ten včerejšek shrnout ze stolu, ale pokud se Petra vyžívá v
takovéto hře?Ok?hrát to jde i ve dvou. Když rychle dojedl, tak vstal od
stolu a autoritativně promluvil přímo k sestřenici: ?Chtěl jsem to
skončit, ale tobě se očividně pořád ještě chce trucovat. Takže dokud si
o tom včerejšku rozumně nepopovídáme, tak nechci, abys opouštěla dům.?
Žádná reakce.
?Jasné?? přitvrdil trochu a zvednul hlas. ?Jo jasně, whatever.? odsekla
mu a on opět cítil jak mu stoupá žluč do krku. Martin se otočil na patě
a vykráčel z domu. Na takovou dvakrát chytrou holčičku nebyl vůbec
zvědavý. Rozhodl se, že si od sestřenky nenechá zkazit náladu, vzal si
motorku a vyrazil za kamarády. Jejich výlet na Šumavu, který plánovali
je sice v tahu, ale může snad ještě něco vymyslet s těmi co tu zůstali.
Domů se vrátil až pozdě odpoledne.
Měl už pořádný hlad, takže se ani nezastavoval, aby odvezl motorku
dozadu do garáže, ale nechal ji stát před domem a rovnou vyrazil do
kuchyně. Když vešel do domu, něco mu připadalo velmi povědomé. Všude
ticho, v obýváku sice hlasitě puštěná televize, ale Petra nikde.
?Jestli to ta malá žába na mě zkouší znovu, tak už ji ??
Rychle vyběhl z obýváku do prvního patra a rovnou, bez klepání, vrazil
do Petřina pokoje. To co tam uviděl mu málem podrazilo nohy. Na posteli
se mazlily dvě nahé holky a jedna z nich byla jeho malá sestřenice.
?Co se to tu děje? Co to má znamenat??
?Iiiiii, co tady děláš. Neumíš klepat? Vypadni!? Petra s Martinem
promluvili současně. Petra se rychle chopila prostěradla a snažila se
zakrýt svoji nahotu. Martin se mezitím podíval na druhou holku a poznal
v ní Lucku, jeho ex- ještě z dob střední školy.
?Co TY tady děláš?? Martin ignoroval Petřinu zoufalou snahu dostat ho z
pokoje a věnoval se Lucce, která naprosto bez ostychu ukazovala svou
nahotu.
?Seznamuju se, coby. Nikdy ses nezmínil, že máš tak rozkošnou
sestřenku.?
?Ty!? ukázal na Petru ?se okamžitě obleč. Ty!? prst se stočil k Lucce
?vypadni z mýho domu.? Nezaměnitelným gestem ji vyjádřil, že není v
domě vítaná.
?Tohle bude mít dohru!? pohled stočil na Petru, aby bylo jasné, že jsou
míněny obě. Potom se otočil na patě skoro přehlídkovým krokem
vypochodoval ven a třísknul za sebou dveřmi.
?Pruďas co?? usmála se Lucka na Petru, aby trošku zlehčila situaci, ale
ta teď vůbec neměla na podobné srandičky náladu. Chtěla, aby je Martin
načapal, to ano, ale chtěla mu tím dát lekci, byla přeci skoro plnoletá
tak ať se k ní taky tak chová, ale místo toho se to zvrhlo a vypadlo to
na obrovský průšvih. Nic nevyšlo tak jak mělo.
Lucka se rychle oblékla a když viděla, že je Petra příliš
rozrušená na to, aby s ní byla rozumná řeč, tak ji jenom zamávala a
rozloučila se: ?Tak ahoj zlatíčko, až si to vyříkáte, tak mi zavolej.
Telefon na mě máš.?
Petra jenom nepřítomně zahuhlala souhlasnou odpověď a v myšlenkách se
už zabývala rozhovorem s Martinem.
?Ahoj krasavče, máš moc příjemnou sestřenku.? neodolala ještě Lucka,
když procházela obývákem a viděla nervózního Martina, jak přechází sem
a tam jak tygr v kleci.
?Moc mě nedráždi Lucko.? varoval ji Martin s vážnou tváří ?My dva si
ještě promluvíme, jen co skončím s Petrou.?