Teorie BDSM: Část 2, Bezpečí a BDSM Autorka: non-famous Lauren přeložil: Asdareel (První část najdete ZDE)

Poznámka redakce: Autor tohoto textu není k zastižení , stránky a emaily byly zrušeny a téměř detektivní úsilí nejen překladatele, ale i redakce o jeho nalezení nevedlo k cíli.Budeme prot vděčni za případný aktuální kontakt.

Zde najdete:

• Emoční a fyzické bezpečí
  • Je BDSM něco špatného?
  • Bezpečné postupy, bezpečný sex
  • Safe, Sane,Consensual a více
  • Vztahy na internetu a v reálu: Je bezpečné se setkat s novým partnerem?
• Jak vyjádřit konsensus
  • Komunikace
  • Po scénce
  • Stopka
  • Diskuse a limity
  • Smlouvy

Emoční a fyzické bezpečí

Je BDSM něco špatného?

Slova jako "bolest", "sadista" a "masochista" způsobují, že se v myslích mnoha nováčků v BDSM rozsvítí výstražné světlo. Lidé vidí tato slova a okamžitě pomýšlí na zneužití a nekonsensuální situace. Pamatujte: BDSM se vždy týká konsensuální činnosti. To neznamená, že nikdo z lidí provozujících BDSM se nikdy nedopustí zneužití nebo že se nikdy nestane obětí zneužití, ale to, že pro široké spektrum lidí je BDSM příjemné a přínosné. Hranice mezi zneužitím a konsensuální aktivitou představuje stále otevřenou otázku v BDSM, ať se to již týká situace dotyčného jedince, nebo jeho či jejího partnera, nebo úplně cizích lidí.

Co přitahuje lidi k BDSM je individuální. Pro mnoho lidí je to předmětem jejich denního snění od dětství a teprve mnohem později v životě zjistí, že je možné najít odpovídajícího partnera. Jiní na to přijdou zčistajasna až v dospělém věku, například tak, že o tom slyší od známých, nebo to najdou na internetu, nebo se o tom dozvědí v médiích. Mnoho submisivů a dolejšků zastává odpovědné pozice v běžném životě a tito lidé zjišťují, že může být velice příjemné pro změnu vypnout, relaxovat a zaujmout pasivní roli. Mnoho dominantů a hořejšků velmi oslovuje ochranitelský pocit smíšený s pocity moci nebo sadistickými pocity, které pociťují vůči svým partnerům. Téměř ve všech případech lze   říci, že to, co lidé prožívají, nemá nic společného se zjednodušujícím popisem BDSM.

Zůstává otevřenou otázkou, zda ti, kteří jsou k BDSM přitahováni, mají ve své osobní anamnéze četnější případy traumatického dětství nebo traumatické životní zkušenosti než ti, kteří se o BDSM nezajímají. Zdá se, že neexistuje žádný přímý důkaz, který by potvrzoval tuto tezi, ačkoliv tato otázka napadne téměř každého, kdo se nad kořeny BDSM zamyslí.

Neexistují žádné statistické důkazy, které by potvrzovaly, že BDSM je problém, nebo že že by bylo spojené s problémy v běžném životě. A dále, již několit let psychologové neklasifikují BDSM samo o sobě jako úchylné chování. (Více informací najdete v Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders: DSM-IV).

Je jisté, že existují případy lidí praktikujících BDSM kteří byli zneužiti nebo znásilněni během svého života. Ale není známo, zda výskyt takových případů je častější mezi lidmi praktikujícími BDSM, než mezi lidmi, kterým BDSM nic neříká. Nalezení odpovědi na tuto otázku je komplikováíno dvěma faktory. Předně, psychologové sami mají jako vzorek především lidi, kteří se na ně obracejí se žádostí o pomoc. Tedy lidi, kteří mají nějaké problémy.

Tento vzorek je již svoji podstatou umocněn lidmi, kteří prodělali nepěkné zkušenosti a nekonsensuální zneužití. Naneštěstí, tyto násilné aktivity jsou podobné těm, které se v moderním BDSM dějí konsensuálně. Snadno se zapomene, že to, co se děje bez souhlasu a bez lásky nebo bez ohledů nijak nesouvisí s tím, co se děje konsensuálně, zejména, pokud se pozorovatelům zvnějšku zdá, že je jedná o totéž.

Jistě by vás nenapadlo vyvozovat závěry o běžném sexuálním chování moderních vanilkových vztahů na základě analýzy vzorku sexuálních násilníků. Například by vás nenapadlo tvrdit, že pro běžnou heterosexuální dvojici, kde oba partneři upřednostňují při milování polohu, kde muž je nahoře, je typické násilné a úchylné chování muže, kterého zajímá jen jeho vlastní uspokojení, jen proto, že ze závěrů studie týkající se násilníků vyplývá, že násilnící často zaujímají tuto polohu při znásilnění.

Podobně je nesmyslné vyvozovat závěry o moderním, konsensuálním BDSM ze závěrů studie týkající se vzorku lidí s emočními problémy nebo sociopatů kteří nekonsensuálně svazují a mučí své oběti. Ale lidé, kteří do věci příliš nevidí, snadno zapomínají na to, jak důležitý je souhlas k tomu, aby se z násilných aktivit staly aktivity pro oba partnery příjemné, jako napřáklad bondage. O nekonsensuálních a zločinných aktivitách se nejvíce hovoří, i psychologové se jimi nejvíce zabývají a tyto aktivity se proto i nejvíce studují. Ale závěry těchto studií nelze aplikovat zjednodušujícím způsobem na životy obyčejných lidí, kteří se věnují BDSM, ať už se vnější podoby těchto aktivit zdají nezasvěceným jakkoliv podobné. Další významnou komplikaci při porovnání psychologických statistik je to, že lidé praktikující BDSM jsou, nebo se postupně stávají stále otevřenější v otázce svých zážitků. Pokud si někdo hraje se svým partnerem a není upřímný pokud se týče jeho či jejích zážitků, pak podstupuje riziko, že během scénky může dojít k aktivování velmi nepříjemných vzpomínek. Z toho vyplývá, že lidé praktikující BDSM mohou mít v průměru větší sklon otevřeně hovořit o zahanbujících nebo smutných zážitcích ze své minulosti, než lidé, praktikující vanilkový sex. Tím se může stát, že studie, srovnávající BDSM s vanilkovými aktivitami mohou být zatíženy faktem, že lidé, praktikující BDSM pravděpodobně otevřeněji vypovídají o svých nepříjemných zážitcích, než lidé praktikující pouze vanilkový sex.

Prvním základním pravidlem týkajícím se emočního bezpečí je: Dělejte jen to, co chcete dělat. Pokud bolest není nic pro vás, neprovozujte bolestivé praktiky. Pokud vám podřízení nic neříká, nepodřizujte se. Pokud nejste rádi v dominantní pozici, nenchte se do ní vmanévrovat. To samé platí pro všechny BDSM aktivity, včetně bondage, ponížení, her s elektřinou, prostě pro cokoliv. Je to snadné: Pokud s vám něco nelíbí, nedělejte to. Cokoliv děláte, je na vaší odpovědnost. Pokud váš partner chce, abyste něco dělali a vy nemůžete, pak si s ním musíte otevřeně na toto téma promluvit. Pokud nemáte dost síly na to, abyste zhodnotili své možnosti a sami si stanovili normy, pak si nemůžete hrát a tím méně se starat o druhé. Ovšem, život je složitý a není jen černobílý. Ale je na vás, abyste sami za sebe přijali konečnou odpovědnost.

Na druhé straně z těchto závěrů vyplývá, že je možné věřit, že i jiní lidé, kteří praktikují BDSM, jsou odpovědní a dospělí. A to i v případě, že se od vás  podstatně liší. Budete překvapeni, když zjistíte, že lidé provozující BDSM si často kladou tyto otázky. Náboženská, společenská a rodinná tabu spojující BDSM se zneužíváním mají tak hluboké kořeny, že  téměř všichni lidé provozující BDSM si nevyhnutelně jednou položí otázku týkající se možných negativních důsledků toho co dělají, nebo otázku, týkající se pravé motivace jejich zaměření. Je zdravé si klást otázky, nicméně, příliš mnoho takových otázek a souvisejících společenských tlaků může vést jedině k tomu, že se budete stydět za to, co jste se rozhodli dělat jakožto poučení dospělí.

Pokud si někdo důkladně promyslel všechny tyto věci, je netaktní na takového člověka stále útočit. Na druhé straně, nevyvíjet žádný tlak na promýšlení těchto jevů se může zdát neodpovědným. Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, jak řešit situace, v nichž si nejste jisti jak dalece dokáže váš partner rozlišovat mezi zneužitím a souhlasem. To nejlepší, co v takové situaci můžete udělat, je najít zlatou střední cestu mezi úctou k dotyčnému člověku a starostlivostí.

Bezpečné postupy, bezpečný sex

BDSM je riskantní. Může být emočně riskantní, fyzicky riskantní, nebo oboje. Hlavní otázky, které v této souvislosti vyvstávají, jsou: Jak veliké riziko a jaký druh rizika jste osobně ochotni podstoupit?

Je ohromující, kolik je věcí týkajících se bezpečnosti, které je třeba se naučit. Čím více toho víte, tím zaraženější můžete někdy být, pokud si uvědomíte, jak málo jste toho věděli, když jste poprvé něco zkoušeli. Víte třeba, jak spoutat něčí zápěstí, aniž byste způsobili nebezpečné stlačení nervů?

Víte, na jaká místa na zádech můžete bezpečně nechat dopadnout důtky? Víte, že hry s elektřinou se doporučují jen od pasu dolů a proč? Víte co dělat, když někdo omdlí?

Víte, jak vyčistit a ošetřit mateřské znaménko, které začalo krvácet, když jste jej náhodně poškrábali? Víte, jak máte čistit své hračky nebo náhodná zranění?

Hořejšci často zkoušejí nové dovednosti sami na sobě předtím, než je vyzkouší na partnerovi. Je rovněž běžné, že hořejšci požádají někoho zkušeného, aby je naučil technikám a bezpečnosti z první ruky. Tito učitelé se nazývají mentoři nebo trenéři. Je typické, že mentor je ten, komu se student podřizuje a učí se jednak získáváním vlastních zkušeností, jednak na základě vlastních pozorování, asistováním svému učiteli a tím, že se neváhá zeptat.  Trenéři jsou ti, kteří pomáhají jiným, aby se naučili být dobrými hořejšky tím, že je pozorují, mají připomínky k jejich jednání a ukazují jim cestu, spíše než aby byli jejich dominanty. Zdá se, že trenérů v poslední době přibývá. Zejména  o ně projevují zájem dvojice, které si chtějí spolu hrát. Existuje zde velký prostor pro diskusi o podrobnostech, které by zúčastněným vyhovovaly.

Hořejšci někdy přejímají velkou odpovědnost s ohledem na emocionální život svých dolejšků. Ačkoliv se většina hořejšků nechce účastnit na terapii, kterou je lepší ponechat v rukou kvalifikovaných terapeutů a psychologů, hořejšci i dolejšci jsou většinou odpovědní partneři, kteří nežijí ve vzduchoprázdnu. Ve většině vztahů, vanilkových stejně jako BDSM, se partneři navzájem o sebe starají a pomáhají svým partnerům překonávat případná emoční traumata. Scénky mohou být velmi intenzívní a tak se mohou občas dotknout emočně citlivých oblastí dolejšku i hořejšku. Lidé zkušení v BDSM praktikách vědí, že se mohou setkat s nejrůznějšími překvapeními. Po extrémních scénkách může trvat  zotavení velice dlouho. Hořejšci i dolejšci musejí vědět, že BDSM představuje nejenom fyzická rizika, ale rovněž emoční rizika. Neměli byste si hrát, pokud nerozumíte rizikům, která podstupujete, jak fyzickým, tak i emočním. Více se o tom dozvíte v Části 3 a Části 4. A dále, kniha The Topping Book pojednává excelentním způsobem o emočních aspektech a péči.

Bezpečný sex a výměna tělesných tekutin je další oblastí možných rizik v BDSM, dokonce i mezi monogamními partnery. Některé BDSM aktivity, jiné než přímý koitální sex, znamenají rovněž styk s tělesnými tekutinami a mnohé BDSM aktivity představují riziko v podobě náhodného úniku krve. Standardní opatření proti sexuálně přenosným nemocem (jako např. žloutence, HIV, pásovému oparu, syfilisu apod.), jako jsou kondomy, latexové rukavice jsou běžnou praxí v BDSM. Stejně jako je třeba znát rizika spojená s tělesnými tekutinami a základy první pomoci. Pořezání a piercing automaticky znamenají krev. Z toho vyplývá, že nejenom že hořejšek bude mít rukavice, ale místa na těle, kterých se daná aktivita bude týkat, budou nejprve dezinfikována nějakým antibiotikem a očištěna alkoholovým tampónem. Anální sex, fisting (vaginální a anální) a průniky různými hračkami se běžně provádějí tak, že pronikající předmět (penis, robertek, anální kolíček, pěst, prsty apod.) jsou kryté latexem.

Někteří lidé používají zubní ochranu při orálním sexu. Pokud se chcete dozvědět více o bezpečném sexu, podívejte se na stránky Společnosti pro lidskou sexualitu (Society for Human Sexuality). Přehled doporučených bezpečnostních postupů při ošetřování zranění a dezinfekci hraček které přišly do styku s tělesnými tekutinami naleznete v Části 6, odstavci o čištění a dezinfekci.( čištění a dezinfekci jsou zde zatím věnovány články Čistý ? desinfikovaný ? sterilní a Hygienická pravidla - Poznámka redakce.)

Být pod vlivem alkoholu během hry - dokonce i při tak malém množství, jako je sklenice vína - se všeobecně nepovažuje za bezpečné. Alkohol zpomaluje reakční dobu a otupuje vnímání bolesti. Většina hořejšků se pyšní tím, že v případě, že dolejšek vysloví stopku, dokážou zastavit nebo změnit směr úderu biče nebo důtek i v okamžiku, kdy tento úder již dopadá. O stopce hovoříme podrobněji níže. Jedná se o smluvené kódové slovo, kterým dolejšek může zastavit probíhající akci v případě nouze. Dolejšek, který pil alkohol, nemusí být schopen rozpoznat, nebo naznačit dostatečně rychle hořejšku, že bolest, kterou prožívá, již není "ta správná bolest". Pití při hře se považuje za natolik nebezpečné, že běžné pravidlem na akčních srazech je "žádný alkohol". Do této kategorie spadá i většina drog, (ačkoliv několik drog se používá při hře již velmi dlouhou dobu) a převládající názor je ten, že pokud má být bezpečnost zachována, nepatří drogy do hry.

Safe, Sane,Consensual a více

To, co se celou teorií BDSM táhne jako červená nit a co ve zkratce vystihuje bezpečnostní ohledy na prvním místě je to, že BDSM aktivity musí být bezpečné fyzicky i duševně a že se musí konat s oboustranným souhlasem partnerů. (Anglicky safe, sane a consensual, vyjádřené známou zkratkou SSC. Tuto zkratku budeme nadále používat i v českém textu). I když na první pohled se to zdá být zcela jasné, je překvapivě obtížné všechny tři tyto principy definovat.

Například každý den přecházet přes ulici není 100% bezpečné, takže bychom lhali sami sobě, kdybychom tvrdili, že BDSM je bezpečnější, když ve skutečnosti je mnohdy nebezpečnější. To, co můžeme považovat za rozumný přístup je to, abychom nepodstupovali ta rizika, kterým se snadno můžeme vyhnout. To znamená, že je třeba zjistit vše, co je běžně dostupné o bezpečných postupech a bezpečnostních otázkách spojených s jakoukoliv danou aktivitou. Materiál a odkazy na této stránce týkající se bezpečnosti by měly každého přesvědčit o tom, že je mnoho věcí, které by se každý člověk měl naučit o základní bezpečnosti. Protože však je zřejmé, že BDSM nemůže být nikdy stoprocentně bez rizika, musí si každý člověk položit dvě následující otázky: Jakou míru rizika jsme ochotni podstoupit a dále jaká konkrétní rizika jsou spojená s určitou konkrétní aktivitou, o níž uvažujeme?

Podobně "sane" - duševně bezpečný - není pojmem, který by se dal objektivně definovat, pokud si pod tím nepředstavujeme aktivity, které leží v intervalu dvou směrodatných odchylek od průměru aktivit celé populace. (Pro podrobnější diskusi o emocionálních a psychologických otázkách, podívejte se na emoční bezpečí  výše na této stránce). Protože nikdo neprováděl podrobné studie na toto téma, je značně obtížné stanovit, zda určitá BDSM aktivita spadá mimo rozsah dvou směrodatných odchylek a ještě hůře by se nám určovalo, zda právě takové stanovení je smysluplnou definicí pojmu "duševně bezpečný". Upřímně řečeno, nikdy jsem neviděl studii, která by tvrdila, že misionářská pozice v sexu spadá do rozmězí dvou směrodatných odchylek od průměru. Pokud byste o takové studii věděli, sdělte mi to.

Konsensus je nejsnadněji vymezitelný pojem z celé triády SSC. Buď dolejšek souhlasí, nebo nesouhlasí. Pokud jsou nějaké pochybnosti, hořejšek se buď přímo zeptá, nebo riskuje nejenom celý vztah, ale také dlouhodobé emocionální zdraví svého partnera a možná, že riskuje i občansko právní žalobu, nebo dokonce i trestní oznámení. O tomto důležitém pravidle pojednáváme podrobně dále, v odstavci Jak vyjádřit konsensus . Dokonce i za těchto okolností může být to, co je konsensuální, nejasné a to dokonce i dolejšku. V určitých případech je právě tato nejasnost to, co si dolejšek v podstatě přeje. Tato koncepce, zvaná konsensuální nekonsensualita, je popisována v Části 3.

Ať již chcete dělat cokoliv, někdo to již před vámi dělal a tato zkušenost mu něco dala. Každou zkušenost, od fyzických zážitků až po jemné osobní nuance emočního prožívání, již někde někdo prožil. V BDSM je dokonce úsloví, nazývané Ugolův zákon, podle Harryho Ugola: Odpověď na otázku: Jsem sám, kdo dělá věc X?" je vždy "Ne". Ať jste již udělali cokoliv, chcete udělat, nebo o čemkoliv přemýšlíte - nejste sami. Takže nemusíte být sami nebo se cítit sami, pokud to není právě to, co chcete. A pokud máte chuť, podělte se s jinými o to, co jste se naučili nebo prožili. Proč byste se neměli něčemu přiučit od ostatních a svoje poznatky dále šířit, pokud máte čas a chuť? Jsou lidé, kteří se dostali do oblastí, o nichž zatím jenom sníte a často jsou rádi, mohou-li se o své zkušenosti podělit. Aktuální zdroje informací naleznete v knihách, na internetu a prostřednictvím vaší místní BDSM komunity.

Vztahy na internetu a v reálu: Je bezpečné se seznámit s novým partnerem?

Internet se stal běžným místem setkávání lidí a tedy i jednou z možností "zkusit si " BDSM. Jedná se opravdu o výbornou příležitost pro mnoho lidí. Proč byste se měli při seznamování  omezovat jen na lidi ve svém okolí, zvláště pokud se to týká BDSM, kde lidé, kteří se svou orientací netají, jsou poměrně vzácným jevem, pokud nežijete ve velkém městě. Používání internetu může pomoci rozšířit vaše obzory, můžete najít nové přátele, obohatit váš život a v neposlední řadě můžete najít i svoji lásku.

Nicméně, i vzdělaní, přemýšliví a opatrní lidé se často dopouštějí určitých chyb. Zde uvádíme čtyři takové chyby, kterým se můžete vyhnout, nebo alespoň si jich být dopředu vědomi .

První chybou je, že si nemusíte uvědomit, jak může být bolestivé, když zjistíte, že vaše životní láska je od vás vzdálená stovky kilometrů a žádný z vás nechce opustit svoji práci, školu, rodinu nebo přátele, které rovněž máte rádi. Mnoho vztahů na dálku  postupně zaniká. Jiné končí tím, že lidé dospějí k závěru, že takový vztah nemůže fungovat, protože překážky jsou příliš velké.

Za druhé: Je to tristní, nicméně je třeba, abyste si uvědomili toto: lidé na internetu lžou. Víc, než si umíte představit, dokonce i když se považujete za opatrného člověka, který se poučil z předchozích zkušeností. Někdy to začíná nevinným prohlášením, které jen není zcela přesné, třeba proto, aby si dotyčný člověk chránil soukromí, nebo jenom z legrace. Ale častěji než při reálném setkávání anonymita a vzdálenosti svádí k tomu, aby se lhalo se zřejmým úmyslem klamat.

Vzdělaní lidé, kteří dokážou v běžném životě skvělým způsobem odhadnout povahu lidí, si často neuvědomují, jak se internet od reálu liší. Obvyklá vodítka, která používáme při odhadu lidí v reálném styku a jejichž existenci si ani neuvědomujeme, na internetu nejsou k dispozici. Je snadné, aby jinak čestní lidé na internetu podlehli pokušení klamat - o své práci, manželství nebo vztazích, časových a finančních možnostech, a ze všeho nejvíce o tom, jací ve skutečnosti jsou.

Slova mají zároveň omezené možnosti, pokud se týká toho, co je možné jimi sdělit a zároveň jsou velice přesvědčivá svou schopností kreslit obrázky, které nebývají vždy přesné. To, co může začít jako nevinná zábava, pokud někdo experimentuje s různými internetovskými osobnostmi, které se od jeho skutečné osobnosti nemusejí ani moc lišit, se snadno na internetu může vymknout zpod kontroly.

A co je horšího: pro některé lidi je internet jen hra a neuvědomují si, že na druhém konci může být někdo, kdo celou věc bere smrtelně vážně. Pokud patříte k těm lidem, kteří to berou vážně, může být poznání toho, že jste byli objektem něčí zábavy velmi traumatickou zlušeností.

Jedním z nejběžnějších příkladů tohoto druhu podvádění je to, že se lže o existujících vztazích. Mnoho lidí je přitahováno k tomu, aby používali internet za účelem flirtování a určitéhu úletu ze svých skutečných vztahů, aniž by se zamysleli nad tím, jak hluboký vztah může z takového internetového flirtu vzniknout. Svůj postup omlouvají následovně: "Protože ve skutečnosti nemám v úmyslu se s tímto člověkem sejít, ani opravdu realizovat naše erotické fantazie, nejedná se o podvod, ani když se o tom nezmíním svému manželovi, své manželce či partnerovi". Podobně mohou nebo nemusejí říct tomu, s kým na internetu flirtují, že již mají své původní reálné vztahy. Existují i lidé, kteřé mají desítky podobných vztahů naráz, aniž by to jejich partneři vůbec tušili.

Je třeba, aby si zejména začátečníci uvědomili tuto věc: Pokud berete někomu jeho čas, nebo emocionální energii, aniž by o tom dotyčný věděl a souhlasils tím , jedná se o podvod. A je stejně nemorální být partnerem pro podvody někoho jiného. Internet dal nový náboj principu "druhé ženy" nebo "druhého muže".

Když dojde k určitým situacím, měli byste zpozornět, protože naznačují možnost toho, že vás váš partner podvádí. Pokud někdo, s kým  flirtujete, vám odmítne dát své telefonní číslo domů a to i po měsících intenzívního virtuálního nebo telefonického kontaktu, nebo pokud dotyčný člověk je ochoten se s vámi sejít jen když je na služební cestě, měli byste zcela jistě zpozornět. Nicméně, je překvapivou skutečností na internetu, že mnoho lidí neposlouchá varovné vnitřní hlasy nabádající je k opatrnosti z toho důvodu, že chtějí důvěřovat člověku, který se jim zdá být tak úžasný.

Je možné a dokonce běžnější, než byste si mysleli, zařídit si vztahy přímo s více partnery, s jejich plným vědomím. Možná, že si rádi něco přečtete o polygamii předtím, než začnete vztah s někým, kdo vás může zaplést do lží a podvodů.

Za třetí: Dokonce i když najdete skvělého a úžesného a přitom čestného partnera na internetu, D/s na internetu nevypovídá přesně o tom, jak se bude vyvíjet opravdové setkání. Lidé hrající si na netu zapomínají na sílu slov - sílu, kterou si dobře uvědomujeme při četbě románů, ale kterou si přestáváme uvědomovat na internetu.

Pomocí pouhých slov vás někdo může zbičovat do krve nebo vás znásilnit a vy ucítíte jenom to, co si cítit přejete. Je běžné, když lidé, pro které jsou mohutné emoce spojené s BDSM nové, se nechají unést, když se sznámí s někým, kdo sdílí jejich zájmy a splňuje to, co bylo do té doby jen žhavou, ale nenaplněnou touhou.

Ale to, že slova jsou jen slova, způsobuje, že  si čtenář nebo posluchač může jejich význam plně přizpůsobit svým žhavým fantaziím a tužbám. Naneštěstí, půlroční snění o tom, jak je skvělé hrát si s dotyčným partnerem, se ne vždy naplní v reálném životě. Může to být i mnohem lepší, ale i mnohem horší, než jste si vysnili. V ideálním případě dokonce i nevydařené setkání, které vede k poznání, že dotyčný partner není ten pravý, stále zanechává uvědomění si toho, že reálná hra je to, co si skutečně přejeme.

Pokud si přejete, abyste neztratili své iluze, i když se něco nepodaří, je dobré předtím, než se s někým setkáte, postavit se oběma nohama na zem. Poněkud přibrzděte svoji imaginaci ve prospěch realismu. Potom je menší pravděpodobnost, že budete zklamáni. Buďte připraveni na toto poznání: Ať již určitý internetový vztah  funguje, nebo ne, reálné D/s se tak podstatně liší od své virtuální mutace, že se často stává nemožným vrátit se ke hře (a někdy i jen k flirtu) na internetu.

Skutečnost, že tyto zkušenosti se od sebe liší, neznamená, že hra na internetu nemůže být  nádherná a vášnivá, nebo že virtuální zážitky nejsou právě tak skutečné a cenné jako fyzický zážitek s BDSM. Ale není dobré zavírat oči před skutečností, že virtuální nebo telefonické zážitky s BDSM obvykle nebývají přesným ukazatelem toho, co můžete očekávat od skutečné, reálné zkušenosti. O tom vypovídají zkušenosti tisíců lidí před vámi. Internetová zkušenost vám sice určitou informaci poskytne, ale tato informace není velká a mění se od člověka k člověku.

Za čtvrté: Když již skutečně má dojít k osobnímu setkání, pak bez ohledu na to, jak moc jste zamilovaní a jak moc jste si osobně jistí dotyčným partnerem, věnujte trochu pozornosti určitým bezpečnostním opatřením. Pokud dotyčný člověk je skutečně tak čestný, jak o sobě tvrdí, udělá vše pro to, abyste se cítili v bezpečí a to, jestli se cítíte v bezpečí, záleží jen na vás.

Pamatujte na to, že dotyčný člověk se vám nikdy nemusí ukázat, nebo do vás nemusí být zamilovaný, jak se může zdát na internetu. Nemusí mít žádné zkušenosti týkající se bezpečnosti přesto, že může tvrdit, že má léta zkušeností. Může se stydět nebo být jen hloupý. A co horšího, může se jednat o násilníka nebo dokonce i vraha. Pravděpodobnost takového vývoje je možná nízká, ale není od věci být opatrný.

Jedno základní pravidlo již znáte. Kdykoliv se setkáte s novým, perspektivním partnerem, ať již se jedná o vanilkového partnera, nebo BDSM, je dobré se setkat na veřejném místě, například v kavárně. Pamatujte na to, i když se vám může zdát, že po půlročním internetovém kontaktu dotyčného člověka již dobře znáte a důvěřujete mu. S nástupem internetu jakožto média pro seznamování lidí, kteří se neznají z práce nebo prostřednictvím přátel, se taková opatrnost stává ještě důležitější. Dalším doporučeným bezpečnostním opatřením je to, abyste nějakému příteli řekli, kdy kam a s kým jdete a domluvit se s ním, že pokud do určité doby nezavoláte, dotyčný přítel udělá vše pro to, aby vás našel, včetně toho, že zavolá policii.

A ještě něco, o čem jste možná ani nevěděli. BDSM aktivity jdou potenciálně mnohem dále, než obyčejný sex a proto se postupně vyvinuly další zvyky a bezpečnostní opatření. Nejběžnějším takovýmto zvykem v BDSM je, že zkušení dominanti poskytnou své reference.

Pro nováčky se jedná  o velice překvapivý zvyk. V běžných společenských kontaktech nebývá zvykem se ptát předchozího partnera na to, zda dotyčný člověk je bezpečný. Ale v BDSM je normální, že požádáme perspektivního dominanta o reference a poté si promluvíme s člověkem, kterého dotyčný dominant uvedl. Pokud hovoříte s perspektivním dominantem, jenž si nepřeje, abyste hovořili s jeho bývalými partnery, mělo by vás něco varovat. (Osobně si nejsem jistý, do jaké míry má smysl ptát se bývalých partnerů. Je zřejmé, že zde mohou být určité nevyřešené záležitosti z minulosti a že bývalí partneři ani zdaleka nemusejí být motivováni k tomu, aby o svém bývalém partnerovi poskytovali objektivní informace. Pozn. překladatele). Vezměte to takhle: byli byste ochotni jít do hotelového pokoje s někým, kdo se vás chystá svázat a o němž vůbec nic nevíte?

A ačkoliv se to může zdát divné, je dobré si ponechat kopie korespondence s perspektivním partnerem. Ačkoliv zákony se v různých zemích liší, jasná a dokumentovaná diskuse se může stát základem pro rozlišení toho, co bylo konsensuální a co je již násilím. Ponechat si kopie je dobrou ochranou jak pro hořejšky, tak i pro dolejšky, i kdyby jejich jediné použití mělo spočívat v tom, že pomohou partnerům, aby si  zpětně ujasnili mnoho věcí aniž by museli pomýšlet na takové extrémy, jako právní kroky, které by se mohly stát nezbytnými v případě, že by došlo k obzvlášť špatnému vyústění. V případě, že váš případný perspektivní partner bude mít námitky proti tomu, abyste si ponechali kopie, nebo odmítne s vámi písemný kontakt, mělo by vás něco varovat. V dalších odstavcích se dozvíte více o smlouvách a jednání v BDSM.

Naneštěstí vás nic kromě vás samotných neochrání před emočními poraněními, k nimž může dojít, když se zamilujete do někoho, kdo se vydává za někoho, kým není. Nebo před tím, abyste ublížili někomu jinému tím, že sami budete podvádět a lhát. Existuje nespočet takovýchto nešťastných událostí. Ale to, že se takovéto události stávají, není vina internetu. Je prostě je potřeba nebýt příliš naivní. Muži i ženy se navzájem zraňují a často si své špatné zkušenosti nechávají ze studu pro sebe. Pokud se vám podobná věc přihodí, nejste sami. Můžete se do značné míry chránit, pokud budete naslouchat zkušenostem jiných lidí. Stává se, že na internetu začne opravdu kvalitní vztah a to může platit i pro vás, pokud budete realističtí ve svých očekáváních.

Jak vyjádřit konsensus

Poku partnera přinutíme nebo vmanipulujeme do nežádoucích aktivit nebo vztahových situací, budou  na to BDSM - pozitivní lidé nahlížet jako na něco nesprávného, tj. potenciálně urážlivého, neetického nebo nežádoucího. Některé běžné postupy a zvyky určené k tomu, abychom se vyhnuli podobným nežádoucím situacím a o nichž budeme dále hovořit, jsou:

• Komunikace
• Chování po scénce
• Stopka
• Jednání a hranice
• Smlouvy

 

Komunikace

Komunikace, komunikace a zas komunikace. Uslyšíte to ještě mnohokrát tak, jak budete pronikat do tajů BDSM. Komunikace funguje před scénkami, během scének a po scénkách a je integrální součástí partnerského vztahu.

Rozsah komunikace mezi BDSM - pozitivními lidmi je mnohdy pro nováčky překvapující. K překvapení mnoha lidí to, že někdo sdílí své fantazie se svým partnerem, jej nejenom nezničí, ale naopak tím se partneři sobě navzájem více přibližují a scénka se stáva podstatně silnější, než by si kdo dokázal představit. Povídat si o tom, o čem dotyčný člověk sní a zdal by si to opravdu přál realizovat,   může  znamenat počátek tvůrčí a sofistikované hry a nových životních zkušeností. Vemi dobré myšlenky týkající se komunikace s partnerem o BDSM fantaziích a nápadech najdete  v populární knize Sensuous Magic,   od Pat Califii.

Komunikace nepřestává ani během scénky - dolejšci a hořejšci spolu mohou hovořit a taky hovoří během scénky. Hořejšci se rovněž postupně učí číst řeč těla svého partnera. Komunikace pokračuje i po scénce a týká se všech aspektů partnerského vztahu. 

Po scénce (v anglickém originále: aftercare, následná péče)

Komunikace po scénce je částí toho, co se nazývá poscénková péče (aftercare). (Bohužel opět se jedná o nepřeložitelný anglický výraz. Výraz "následná péče" si mi příliš nezamlouvá, budu tedy používat spojení "po scénce". Pozn. překl.).   Po scénce obvykle dochází k uvolnění a relaxaci, partneři se mazlí a sdělují si své dojmy týkající se toho, co se jim při scénce líbilo i toho, co se jim nelíbilo. Důležitost dobře stráveného času po scénce je obrovská. Většina lidí  se těmto činnostem po scénce věnuje zcela přirozeně a oba partneři si to vychutnávají jako součást celého BDSM zážitku.

Bezprostředně po scénce se partneři zpravidla spolu asi půl hodiny něžně mazlí a poté buď usínají, nebo se opět cítí plni energie. Hořejši se ujistí, zda jejich dolejšku nic nechybí, zda je mu teplo a má čeho se napít. Někdy dochází po scénce k pohlavnímu styku - samotná scénka mohla být určitou předehrou. Často se partnerům zdá, jako by se společně vznášeli a   tento pocit si rádi prodlouží. Je to doba společně sdílených pocitů vzájemné ochrany, péče, vděčnosti a hlubokého vzájemného porozumění mezi partnery.

Dobrá péče po scénce nekončí okamžitou relaxací následující těsně po scénce. Mám zkušenost, že hořejšci se dostávají do plné kondice dříve než dolejšci. Pokud dolejšek potřebuje ošeřit, nebo něco k zakousnutí, hořejšek se o to rychle postará. Po chvíli obvykle partneři začínají hovořit o scénce. Je lepší, když hořejšek nechá na dolejšku, aby s diskusí začal. Pokud se dolejšek vznáší v nebeské extázi, není vhodné, když v té chvíli  nadšený hořejšek se začne vyptávat: "Tak co, jaké to bylo? Líbilo se ti, když jsem ti řekl(a), že máš počítat pozpátku, zatímco jsem tě mrskal(a) na konci scénky?" Pro některé dolejšky je lepší, když se tento druh otázek odloží až o několik dní.

Dokonce i když se může zdát, že dolejšek se již úplně zotavil, stále ještě je možné, že bude určitou péči vyžadovat, i kdyba to měl znamenat jen to, že se hořejšek zeptá asi po hodině, jak se dolejšek cítí. Často je pro dolejšek obtížné žádat ještě více starostlivosti po té, co hořejšek tvrdě pracoval v rámci scénky a po scénce byl pozorný a ochranitelský. Na druhou stranu, i hořejšci mají své potřeby a přání. Není neobvyklé, že hořejšci pociťují určitý neklid nebo touhu si vyjít ven, jakmile je to možné. A přílišná pozornost může být i dusivá a tím i kontraproduktivní.

Někteří hořejšci i dolejšci zažívají někdy po náročné scénce nebo celém víkendu plném her podstatné zhoršení nálady, nebo pocity smutku.

Součástí stálé péče bývá zpravidla to, že partněři spolu občas hovoří o jakékoliv náročné scénce. Někdy tato konverzace skončí tím, že hořejšek se asi po týdnu zeptá svého dolejšku, jak se cítí a že oba partneři spolu o tom několik minut hovoří. V jiných případech se partneři občas vracejí ke scénce i po týdnech a měsících. To, co je pro oba partnery podstatné je to, zda scénka splnila jejich představy a očekávání, zdali nezašla příliš daleko, co by bylo dobré změnit, inovoval nebo zlepšit do budoucna.

Dolejšci někdy rádi zpracovávají své zážitky ze scénky tvůrčím způsobem v písemné podobě. A hořejšci někdy také.

Stopka

Jedním z nejběžnějších prostředků komunikace během scénky je stopka. Stopka je jakékoliv slovo, fráze nebo akce, které dolejšek (a někdy i hořejšek) může vyslovit či udělat, výsledkem čehož je zastavení nebo zpomalení čehokoliv co právě při scénce probíhá. Stopku si můžete představit jako určitou dospělejší variantu zvolání "Strýčku" při lechtání, přičemž je povinností lechtajícího přestat. Stopka je slovo, jak dolejšek může  zdvořilým a slušným způsobem zastavit nebo zpomalit průběh scénky, aniž by svému hořejšku dával přímé příkazy a aniž by musel sáhodlouze vysvětlovat ve chvíli, kdy nemusí být snadné nalézt vhodná slova. Dohodnuté stopky se berou velice vážně a kdyby se stalo, že hořejšek by vyslovení stopky nerespektoval, nahlíželo by se na to jako na neslušný a neetický čin blížící se svoji závažností znásilnění.

Jaká slova používáte jako stopku a co znamenají záleží jen na vaší dohodě. Běžně  používaná  slova ve významu stopky jsou slova "stop", "milost" a rovněž dvojice slov "červená" (znamenající "Teď hned to celé zastav") a "žlutá" (znamenající "To co děláš se mi moc nelíbí a měl(a) bys zpomalit pokud nemám říct "červaná" každou chvíli). Pokud dolejšek nemůže mluvit během scénky (třeba proto, že má roubík), je běžným mechanismem vyjadřujícím stopku třeba to, že hořejšek dá dolejšku nějakou hračku nebo míček, který může dolejšek upustit, pokud nastane problém.

Stopka pro scénku, při níž se zápasí, může být vyjádřena dvěma nebo třemi důraznými poklepáními, podobnými těm, která se používají při normálním zápase a bojových sportech. Někteří lidé používají i "inverzní stopku": například, hořejšek položí prst do dlaně dolejšku a ukončí scénku, pokud dolejšek nestiskne rychle jeho prst.

Slovo "Ne" používají mnozí rovněž jako stopku, ale pro jiné by to bylo kontraproduktivní, protože dolejšek jej může vyslovit, ale může tím mínit "Ano, ano". V takovém případě není neobvyklé, že hořejšek se zastaví a zeptá se dolejšku, jenž vyslovil "Ne", zda to mělo znamenat vyslovení stopky.

Stopka je prostě zkrácená forma komunikace, i když nemůže plně nahradit rozhovor. Hořejšci nejsou jasnovidci. Pro hořejšek může být velkou pomocí, pokud se rychle dozví, že se dolejšku přihodilo něco neočekávaného. Nejběžněji se stopka používá jako nástroj pro hladké ukončení scénky tak, aby nedošlo k žádnému fyzickému ani psychickému zranění nebo jiné nehodě v případě, že nastane neočekávaná situace. Zkušený hořejšek bývá schopen, v případě, že je vyslovena stopka, hladce a nenápadně korigovat akci a pokračovat jiným způsobem a odložit diskusi o problému na čas po scénce.

A dále, mnoho hořejšků je ochotno jít do většího rizika a vzrušující hry i s novým partnerem, pokud mají jistotu,  že jejich dolejšek vysloví stopku v případě, že dojde ke krizové situaci. Z tohoto pohledu je možné na stopku nahlížet jako na instruktivní nástroj partnerů, aby zjistili, co jim vyhovuje přímo v akci, namísto zdlouhavých akademických diskusí. V průběhu času, jak se partneři stále lépe poznávají, hořejšci se učí poznávat jaké činnosti, případně jaká intenzita těchto aktivit má za následek vyslovení stopky a snaží se takovým situacím vyhýbat. Na druhé straně, dolejšci se učí důvěřovat, že jejich hořejšek respektuje jejich fyzické a emoční potřeby.

Nicméně, používání stopky v BDSM je námětem nikdy nekončících diskusí. Jedním z velmi silných argumentů je to, že pokud se dolejšku dovolí stopka, znamená to, že dolejšek může řídit scénku. Je ale zřejmé, že mít možnost zastavit scénku nebo přimět hořejšek k větší opatrnosti ještě neznamená úplnou kontrolu. Jedná se pouze o kontrolu nad jedním aspektem hry a jejím účelem je, aby se používala pouze v případě nouze. Ale pokud i tak by tento způsob kontroly činil celou hru pro vás méně přitažlivou, pak stopka pro vás nemusí být tím pravým ořechovým.

Nicméně, je třeba si uvědomit, že pokud hořejšek od počátku trvá na tom, že dolejšek nikdy nesmí vyslovit stopku, pak se pravděpodobně nejedná o nejlepší volbu, zvláště pro začínající dolejšek. BDSM je riskantní činnost a hořejšek jenž se nejprve vřele uchází o svůj dolejšek a poté mu odmítne možnost se jakkoliv dostat z případné nepříjemné situace, bez ohledu na to, jak špatně se dolejšek může cítit, může svůj dolejšek tlačit do nekonsensuální situace. Mnoho hořejšků si hraje bezpečně a dobře i bez stopky, ale pokud hořejšek či dominant trvá na tom, že stopka nebude, je to důvod k maximální obezřetnosti.

Někdy dolejšci nebo submisivové se nedokáží přimět k tomu, aby vyslovili stopku. Nejtíživější takové situace nastávají, když se dolejšek dostane do stavu nazývaného flashback (náhlé velmi realistické vzpomínky na velmi traumatické životní zkušenosti, například na znásilnění, incest, nebo fyzické přepadení), nebo do určitého stavu transu, kdy se ducševně natolik vzdálí z reality, že nereaguje vůbec na podněty a zdá se, že je v jiném světě).

Ne všechny flashbacky nebo stavy transu představují  tíživé zkušenosti pro dolejšky - někteří dolejšci tyto stavy vyhledávají jako příjemné. Nicméně, nastávají i nežádoucí stavy a protože v tu chvíli dolejšek není schopen dát tuto skutečnost najevo, odpovědnost často zůstává na  hořejšku. Hořejšci se učí postupovat pomalu při hrách s novým partnerem tak, aby dolejšek se nedostal do stavu, který by pro něj byl špatný a kdy by nebyl schopen vyslovit stopku nebo dát jinak najevo, že věci zašly příliš daleko.

Zřejmě nejběžnějším důvodem, proč dolejšci a submisivové váhají s vyslovením stopky je obava, že by svůj hořejšek nabo dominanta nepotěšili, kdyby náhle ukončili nějakou činnost. Tyto obavy mají zejména začínající dolejšci. Mnoho hořejšků si tedy dává záležet na tom, aby ujistili svůj dolejšek, že chtějí, aby jim dolejšek dal najevo, vyskytne-li se závažný problém. Pokud dolejšek vysloví stopku, měl by se hořejšek  později snažit zjistit, proč se tak stalo. A rověž je důležité, aby hořejšek neodrazoval svůj dolejšek od vyslovení stopky tím, že by dával najevo znechucení nebo nespokojenost s tím, že dotyčná aktivita byla přerušena. Odrazovat od použití stopky znamená ohrozit souhlas a riziko poškození důvěry dolejšku. Takže sečteno a podtrženo, vyslovení stopky neznamená žádné provinění.

Někteří lidé se nedokáží přimět k vyslovení stopky prostě proto, že si chtějí vyzkoušet, co všechno dokážou vydržet. Je zřejmé, že tím riskují vlastní poškození. Odpovědní hořejšci, kteří něco podobného tuší, se snaží zjistit cíle a motivy dolejšku a upřímně s dolejškem hovořit tak, aby si oba uvědomili svoji odpovědnost v případě, že dojde k fyzickému nabo emočnímu poškození. K této hře někdy dochází konsensuálně a obě strany souhlasí s podstoupením určitého rizika, aby zjistily, jak se věci vyvinou. Někdy je cílem hry jít tak daleko, aby dolejšek nakonec v každém případě stopku vyslovil. Zkušení hořejšci umí dojít až takto daleko při zachování pravidel bezpečnosti, ale pokud s tím oba partneři nejsou srozuměni, jedná se o nezanedbatelné riziko. Více o posouvání hranic naleznete v další kapitole a rovněž v části 3.

Diskuse a limity

Lidé zabývající se BDSM často vedou diskuse na počátku i později v průběhu (scénky, vztahu). Diskuse neznamená, že se dopředu stanoví, co přesně se bude dělat a kdo to bude dělat, ale jde  o to, že se diskutuje o tom, co se komu opravdu líbí, co kdo bude nebo nebude tolerovat. Skutečností je, že BDSM často zahrnuje činnosti, jež nejsou ve vanilkovém sexu běžné. Pokud si vyjasníte dopředu některé věci, můžete tím zabránit katastrofě, která může nastat ve chvíli, kdy se vám situace zdá být velice slibná.

Ačkoliv se to může zdát překvapivé, diskuse neznamená, že ze vztahu zmizí veškerá spontaneita. Často to naopak znamená, že lidé mohou s důvěrou dělat věci, které by se nikdy neodvážili zkusit bez předchozí diskuse.

Hlavním cílem těchto diskusí je to, aby se vyjasnily ty činnosti, které by mohly překračovat limity dolejšku. Je nekonsensuální a neetické, aby hořejšek úmyslně překročil stanovené hranice dolejšku.

Hranicemi může být cokoliv, co si dotyčná osoba přeje. Překvapivě běžný limit je "Lechtání ne". Mezi další běžné limity patří: "žádná krev", "žádné trvalé poškození", "žádné zavazování očí", "žádné svazování", "žádný orální sex bez kondomu", "žádné ponižování", "žádný sex s nikým dalším" apod. Stanovení limitů plně závisí na vašem rozhodnutí.  I hořejšci mají své limity a často je během diskusí vyslovují. Zklamaná očekávání nejsou pro nikoho příjemná.

Někdy se limity posouvají tak, jak se partneři blíže poznávají. Občas dolejšek sám nabídne, že svůj limit opustí. Jindy hořejšek se souhlasem dolejšku posouvá limity dolejšku sám, tím, že se dostává až na jejich hranici, jejich zpochybňováním, nebo jiným způsobem se snaží svůj dolejšek přimět k tomu, aby překročení hranic přijal, i kdyby to mělo být jen na malý okamžik. Posouvání limitů nebo hra blízko limitů se nazývá hraniční hra.

Hraniční hra není totéž jako tvrdá hra. Pod pojmem "tvrdá hra" se obvykle rozumí hra, kterou zkušení sadomasochisté považují za poměrně riskantní. Ačkoliv to, co se považuje za tvrdou hru, se liší od komunity ke komunitě, většina zkušených sadomasochistů za tvrdou hru označí spíše krvavé praktiky, než lechtání. Nebo za tvrdou hru označí spíše bičování honáckým bičem jež má za následek modřiny a šrámy, než přivázání někoho k lůžku a jeho či její následné sexuální uspokojení. Jestliže lechtání překračuje vaše limity, pak podle definice pro vás to, co se blíží lechtání, představuje hraniční hru, ačkoliv by to nikdo zvenku za tvrdou hru neoznačil. Ale stejně tak protože většina lidí bude souhlasit s názorem, že překročení limitů je tvrdá hra, pak lze i poměrně nevinnou hru označit za tvrdou, znamená-li tato hra překročení limitů.

Posouvání limitů - které se zpravidla děje v rámci probíhajících diskusí - je náročné a obsahuje riziko porušení souhlasu. Nicméně, pro oba partnery je zpravidla velmi přitažlivé. Ve 3. části budeme rozebírat hraní na hraně a posouvání limitů až k riziku porušení souhlasu podrobněji.

Podobné diskuse jsou poměrně neobvyklé ve vanilkovém sexu, ačkoliv pro určité lidi je to i ve vanilkovém sexu běžné. Dolejšci zpravidla velmi oceňují možnost upřímné komunikace. A tato komunikace může vést až k neočekávaně velké intimnosti a důvěře.

Smlouvy

Někteří partneři vypracovávají ústní nebo písemné smlouvy k potvrzení svých dohod. (V případěch, že dolejšek je zároveň otrokem, se taková smlouva někdy nazývá otrocká smlouva). Není úplně jasné, do jaké míry jsou podobné smlouvy závazné podle oficiálních zákonů. Nicméně, porušení písemné smlouvy se obvykle považuje za důvod k rozchodu bez ohledu na to, co je a co není podle zákona závazné.

V případě mnoha smluv, kde se dolejšek zavazuje k otroctví, či alespoň písemně stvrzuje své submisivní postavení vůči svému partnerovi, se považuje za nepřijatelné, aby submisivní partner odešel ze vztahu, pokud jej jeho dominantní partner nepropustí, nebo pokud dominantní partner sám neporuší své závazky vyplývající ze smlouvy. Podíváme.li se na věc realisticky, otrok či submisiv může ze vztahu odejít, a je nepravděpodobné, že by závazky vyplývající z jeho smlouvy bylo možné vymáhat podle platných zákonů. Pokud se daná smlouva nejmenuje "manželství".

Smlouvy můžu být buď velmi inspirujícím dokumentem lásky a oddanosti, nebo mohou ve velmi strohých a věcných pojmech definovat to, k čemu se každý z partnerů zavazuje. Většina partnerů, kteří mají zájem o stvrzení svého vztahu v písemné formě, připraví své vlastní smlouvy. K dospozici je mnoho vzorů, například Sacher - Masochova smlouva, stejně jako exempláře sestavené lidmi, kteří jsou pyšni na to, že jejich koncepce se jim osvědčila. Většina úspěšných smluv by měla podléhat periodickému hodnocení a revizi, řekněme jednou za několik měsíců nebo jednou za rok.

Pokračování příště....

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek