Co se dá dělat, když tělesný chtíč vyhlásí válku morálce a společenské etice? Kdo vyhraje? Říká se přeci, že tělo je slabé a hříšné a také se říká, že moudřejší a lepší ustoupí?
 
?To mi snad děláte naschvál!? Petra se rozčilovala, když na poslední chvíli marně dávala najevo rodičům, co si o jejich plánech na letní dovolenou myslí. Letos to byl první rok, kdy legálně přestala být dítětem a tím se jí otevíraly dveře do všech těch perfektních klubů, které v Plzni byly. Rodiče se rozhodli, že si vyrazí na dva týdny na Kanáry a Petra tajně doufala, že ty dva týdny perfektně využije každé volné chvilky. Místo toho ji ale čeká cesta do nějakého trapného buranova na venkově ke známým, kde na ni bude dohlížet její bratránek. Pruda.

Její máma ji vytrvale ignorovala a svědomitě kontrolovala, zda je všechno nabaleno, zatímco otec kontroloval dům.
?Perfektní prázdniny? na to se můžu zvysoka??
?Ticho!? přerušil ji včas otec, který toho věčného stěžování, už měl právě tak akorát dost a rozhodl se učinit tomu okamžitou přítrž. Už to vypadalo, že jí jednu střihne. Petra se přikrčila v očekávání facky, kterou si právě vykoledovala. Rána nedopadla. Otec se včas ovládl a ruku stáhl. ?Mělas na výběr, tábor nebo venkov a jasně ses vyjádřila, že na tábor nejedeš.? Ve skutečnosti Petra velmi jednoznačně a nezaměnitelně dala najevo svůj názor, co si o nápadu jít v patnácti na tábor myslí. Dodnes se podivovala, že jí nepřiletěla jedna už tehdy. Rodiče, zdá se, nějak měkli.

?Takže teď neremcej a hoď si tašku do auta, jestli nechceš, abych ještě vybalil řemen a na rozloučenou ti ještě na ty dva týdny zmaloval zadek, abys sis je správně užila.?

Petra věděla, kde je ta pověstná hranice a teď už balancovala na hraně, takže raději sklapla a odešla do pokoje. Samozřejmě, jakmile se vzdálila z dosahu vznášející se ruky, tak si řádně ulevila, ale jen tak hlasitě, jak si mohla dovolit. Otec se díval za odcházející puberťačkou a přemýšlel, jestli by za ní měl skočit a skutečně ji střihnout za ta polo-slyšitelná slova, ale nakonec jenom mávnul rukou a odešel zkontrolovat uzávěry vody a plynu, jestli je všechno v pořádku a pevně utáhnuté.

?

?Do háje.? Martin tiše nadával když se prohraboval svými věcmi v pokoji. ?Tak se místo motorky budu starat o tu malou žábu.? Naštvaně a zklamaně odhodil poškrábanou helmu na postel. Samozřejmě, přál mámě tu dovolenou, ale přesto doufal, že se podaří strýcovi s tetou přesvědčit sestřenici, aby odešla na ten kemp nebo tábor nebo co to bylo a on si zatím vyjede s kámoši na motorkách na Šumavu. Celé jaro šetřil a spravoval motorku a tahal v práci přesčasy, aby si mohl vzít na léto dovolenou a vyjet do přírody a teď?

Když ho máma požádala, jestli by nepohlídal sestřenici z Plzně, zatímco ona s bratrem a jeho manželkou pojednou na dva týdny na Kanáry? inu co mohl říct? Bylo vidět, že se máma na tu dovolenou těší, takže musel souhlasit. Sakra. Proč ta malá žába nemohla odjet na dva týdny na kemp.

?

?Tak jsme tu.? Otec ignoroval Petřin kyselý výraz a zaparkoval před domem své sestry. ?A hele tady už je Martin.? pokračoval v hlášení, když uviděl svého synovce, aby přerušil napjaté ticho. Matka s dcerou se navzájem ignorovaly poté, co se naposled pohádaly, ještě než se jim podařilo vyjet z Plzně a matka se neudržela a už Petře jednu střihla. Petra si o ni koledovala celé dopoledne, ale přesto se rozhodla ostentativně dávat najevo, co si o nápadu svých rodičů myslí a jak je všechno nespravedlivé, jak jsou všichni sobečtí a nikdo na ni nemyslí.

?Ahoj strejdo, ahoj teto, jaká byla cesta? Doufám, že se vám jelo dobře. Mamka je ještě v domě, ale za chvilku bude připravena vyjet.? Martin se přišel přivítat s příbuznými, kteří se mu hrnuli vstříc, zatímco Petra naštvaně seděla vzadu v autě.

?Ahoj Péťo.? Ozvalo se z otevřených dveří, když se z nich vyřítila Martinova mamka vstříc bratrovi s chotí. ?Ahoj Katko. Vítejte. Jaká byla cesta. Připraveni vyjít vstříc dovolené??

?Ahoj Ivuško. Ahoj.? Odpověděli skoro současně manželé. Petr předběhl svoji manželku a sourozenci si vběhli do náruče. ?Samozřejmě, že jsme připraveni. Abych nebyl připraven v doprovodu dvou krásných slečen se brouzdat teplou vodou na Kanárech?He he to si budu připadat, jak v krásném snu. Mám to ještě lepší, než Adam v ráji, protože mám dvě Evy a jednu kouzelnější než druhou.? Martin se mezitím uvítal s tetou Katkou, zatímco si strejda vyměňoval komplimenty s jeho mamkou.

?Díky za to, že pohlídáš Petru. Vím, že jsi měl určitě jiné plány a teď jsme ti vnutili, aby ses místo toho staral o patnáctiletou puberťačku. Je mi líto, že to nakonec takhle dopadlo, ale nechtěli jsme ji nechávat doma samotnou.? omlouvala se teta Katka, která vždycky měla výbornou empatii. Martin na sobě nedal nic znát, a lehčeji, než jak se momentálně cítil odpověděl: ?Ale néé, to je v pohodě, já ji pohlídám, vy si jenom s mamkou užijte dovolené a my se určitě zabavíme taky dobře.?

Katka se jenom usmála, protože teď už si, podle jeho reakce, byla naprosto jistá, že Martin něco plánoval a teď se ?obětuje? kvůli svojí mamce. Nic neřekla, ale v mysli ji proběhla neodbytná myšlenka: Zlatej kluk, jednu ženu, tu pravou a jedinou, učiní jednoho dne velmi šťastnou manželkou.  Petra se konečně uráčila vystoupit z auta a přivítat se s příbuznými. Petr už resignoval na snahu udělat něco s její náladou a tak ji ignoroval a Petra s Katkou na sebe pořád nepromluvily jediného slova.

Ani Martin, ani Iva to nijak nekomentovali, i když Martin opět v duchu proklínal tu vratkou Štěstěnu. Nejenom že malá sestřenka byla teď v jeho péči, ale zdálo se, že ji za tu dobu co ji neviděl, frňáček pořádně vyrostl nahoru, takže se teď chová jako nevychovaná fiflenka. Přestože letadlo mělo odlétat z pražské Ruzyně až za pět hodin a cesta tam trvala stěží tři, rodinka se rozhodla, že vyrazí hned.

Petra se omluvila, že je příliš unavená a že se raději rozloučí už tady doma a vyspí se. Vzhledem k událostem, které jejímu rozhodnutí předcházely a atmosféře, kterou svojí osobou mezi všemi vyvolávala, nikdo nic nenamítal. Všichni turisté se naskládali do auta, Martin dostal klíčky a se slovy: ?na letiště, pane řidiči? od rozesmátého Petra, kterého se už zmocňovala dovolenková nálada, zasedl na místo řidiče, aby všechny dopravil do Prahy.

Počas celé cesty strejda Petr zářil dobrou náladou, která byla tak nakažlivá, že zanedlouho všichni (až na Martina) zapomněli na nabručenou Petru a vydali se vstříc dovolené plné zážitků. V Praze bylo hodně objížděk, uzavřených silnic a jedosměrek  a i dost hustý provoz, takže si nakonec všichni blahořečili za své rozhodnutí vyrazit dřív, když je Martin dopravil na letiště hodinu před odletem. Byl čas akorát tak na to, aby si beze spěchu vyřídili zavazadla, a počkali na přistání letadla.

U odletů se rozloučili, Martin ještě naposledy všem popřál šťastnou cestu a krásné počasí a vyrazil na cestu zpět domů.

Ještě než letadlo vzlétlo, tak si naposled zatelefonovali a pak už se Martinovi otevřel pohled na lány polí za Prahou před čelním sklem a on si to uháněl po dálnici, zatímco příbuzní odlétali vstříc zapadajícímu slunci a nabručená sestřenka, o kterou se teď má dva týdny starat čekala doma a jen bůh ví co tam za těch pět hodin, kdy tam byla sama, stihla provézt.

?

Martin přijel domů až po deváté večer. Byl unavený po osmi hodinách cestování, ale než si půjde udělat večeři a lehnout, chtěl si ještě s Petrou vyjasnit několik základních pravidel. Pro nikoho by nebylo dobré, pokud by se museli celé dva týdny hádat, takže se Martin rozhodl, že jí nechá všechnu volnost, kterou bude Petra chtít. Jediná pravidla, na která přišel když jel domů, byla:

1) Spát se musí vždy doma a večerka je před půlnocí. Výjimkou je nějaká akce, kdy, po předešlé domluvě, je možno zůstat vzhůru déle.
2) Po celé dva týdny jsou kluci tabu. Tedy žádny sex, aby potom nečekalo na rodiče nějaké nepříjemné překvapení poté co se vrátí z dovolené.
3) Na chodu domácnosti se podílí oba stejným dílem. Petra je sice na návštěvě, ale to neznamená, že na ni bude Martin otročit. Jen ať si po sobě všechno pěkně uklidí.

No a celý zbytek už je na domluvě a zdravém rozumu.

Martin chtěl rozumně předložit pravidla a byl rozhodnut nenechat se vyprovokovat k hádce, aby nemusel vyhrožovat autoritou. Chtěl spíše, aby vše proběhlo v pořádku, ale nenásilně. Když ale přišel domů, čekalo ho nemilé překvapení. Petra byla fuč. Prohledal celý dům, prohledal ho podruhé, volal jí na mobilní telefon, posílal SMS, ale nepřicházela mu žádná reakce. Petra nebyla k dostižení, byla mimo signál a nikde žádny vzkaz nebo zpráva. Všechna únava z Martina rázem spadla, když přemýšlel, co se mohlo stát.

Zmizela Petra. Měla s sebou mobil, ale byla mimo signál. Její taška byla pořád v pokoji pro hosty a byly z ní vytaháno nějaké oblečení, takže se pravděpodobně převlékla. Měla s sebou pravděpodobně i svoje peníze, ale peníze, které jim jejich rodiče nechali na chod domácnosti na ty dva týdny zůstaly na svém místě nedotčeny. Nechyběly ani žádné náhradní klíče od domu. Petra tedy odešla z vlastní vůle a neplánovala nic dlouhodobého.

Martina nejprve napadlo, že možná jenom vyšla ven, a zabouchla si dveře, takže možná některý ze sousedů bude vědět co je s ní. Oběhal tedy všechny sousedy, jestli ji nikdo neviděl. Někteří se na něho dívali jak na blázna, když v deset večer zvonil u dveří s otázkou, jestli neviděli malou neznámou patnácitletou holku, ale od nikoho se nedozvěděl nic, co by mu pomohlo dál. Násilím potlačil vzrůstající paniku. Začal volat na pohotovost, jestli nebyla přivezena nějaká holka s úrazem, nebo jestli někdo nevolal z jejich domácího telefonu kvůli nějakému úrazu. Nic.

Další spásná myšlenka byla, že by mohla být na nějaké párty. Volal tedy všem známým, jestli se někde nekoná nějaká velká párty. Nic. Už na kraji nervového zhroucení vyskočil na motorku a odjel do místní diskotéky, jestli ji nenajde tam, přestože mu místní DJ, Martinův kamarád, jasně do telefonu odpověděl, že na diskotéce žádná neznámá malá holka není. Zase nic. Když se blížila půlnoc, už přestával rozumně myslet, Nejdřív na motorce jezdil sem a tam po silnicích ve vsi a koukal se, jestli někde někdo neleží opilý v příkopu a pak vzal baterku a pobíhal jak splašený po přilehlém lese, jestli neleží někdo v křoví.

 K smrti vyčerpaný se ve dvě hodiny ráno vrátil domů a rezignoval s tím, že se nají, trochu uklidní a zkusí vymyslet něco konstruktivního. Když ji uviděl v noční košili stát na schodišti do prvního patra, tak málem zkolaboval.

Nejdřív přišlo překvapení, co tady dělá a pak už se jenom střídaly obrovská úleva, že je naživu, potom obrovský vztek, že mu udělala to, co mu udělala a pak opět nesmírná úleva a vztek a?
?Kdes byla? Cos tam dělala? Já měl takový strach. Myslel jsem, že se ti něco stalo, že tě někdo znásilnil nebo zavraždil nebo unesl nebo sis něco udělala nebo?? slova z něho letěla rychleji, než je stíhal vyslovovat. Nejradši by ji přizabil. Petra se na něho jenom znechuceně podívala: ?Ty naděláš! Kdyby ses slyšel. Seš snad moje matka? Sem byla na diskošce no co no.?

 Martin se stěží ovládl. ?Co to kecáš? Na diskotéce jsem byl a nikdo tě tam neviděl.?

Teď musela Petra s pravdou ven. Ve skutečnosti byla na soukromé akci několika místních. Když se byla odpoledne projít, tak ji oslovil nějaký kluk, prý jestli by nešla zapařit, že večer je u jeho kámoše doma nějaká akce a on ji tam může dostat. Petra věděla, že rodiče jsou fuč a bratránek je tak měkkej, že ho s klidem zvládne. Bylo třeba zachránit z prázdnin co se dá, a tak souhlasila.

?Ále, vlez mi na záda. Sem skoro plnoletá, takže si můžu dělat co chci.? Odsekla mu naštvaně.

Martin měl vždycky nechuť k tomu uhodit ženu, ale teď měla Petra namále. ?Tak to se sakra pleteš slečinko. To SKORO je to důležité slovo, na které zapomínáš. Já za tebe odpovídám, takže budeš dělat co ti řeknu. Máš zaracha a nesnaž se mě ještě jednou takhle naštvat. Jestli si myslíš, že tě budu před vašima krýt, tak seš na omylu. Až se tvůj táta dozví o tomhle tvým úletu, tak ti zmaluje zadek, že se týden neposadíš.? Petra zrudla, což neuniklo Martinovi.

?Copak si myslíš, že o tom nevím, že tě táta drží pěkně zkrátka? Jestli si správně vzpomeneš, tak je to brácha mojí mámy. Nemyslím si, že by měli až tolik odlišné výchovné metody.?

?Polib mi, bonzáku, dělej si co chceš.? Petra se naštvaně otočila a třískla za sebou dveřmi, a ostrými slovy se snažila zamaskovat slzy, které se jí draly do očí. V pokoji sebou hodila na postel a rozvzlykala se. ?Práskač jeden nechutný, hnusný.?

 Martin si slz všimnul a cítil se bídně. Ta malá potvůrka už uměla dokonale manipulovat s lidmi. Nejdřív něco provede a pak se rozbrečí, takže se ještě Martin cítí, jako ten nejhorší hnusák. V půl třetí už k smrti vyčerpaný Martin ležel v posteli a usínal. Petra o pokoj dál se už také probrečela do spánku, takže dům ztichnul a zanedlouho oba spáči zlehka odfukovali, zatímco se vznášeli ve světě snů. Martin se vzbudil ráno už v devět, přestože doufal, že si pospí alespoň do poledne. Petra už buntošila v kuchyni, když si vařila teplou snídani. Vajíčka se šunkou a čaj. Martin si dal jenom pečivo se sýrem.

Během celé snídaně se snažil nějak navázat s Petrou kontakt, ale ta ho přehlížela a na otázky odpovídala jednoslovně a co nejostřeji. Martin už chtěl ten včerejšek shrnout ze stolu, ale pokud se Petra vyžívá v takovéto hře?Ok?hrát to jde i ve dvou. Když rychle dojedl, tak vstal od stolu a autoritativně promluvil přímo k sestřenici: ?Chtěl jsem to skončit, ale tobě se očividně pořád ještě chce trucovat. Takže dokud si o tom včerejšku rozumně nepopovídáme, tak nechci, abys opouštěla dům.?

Žádná reakce.

?Jasné?? přitvrdil trochu a zvednul hlas. ?Jo jasně, whatever.? odsekla mu a on opět cítil jak mu stoupá žluč do krku. Martin se otočil na patě a vykráčel z domu. Na takovou dvakrát chytrou holčičku nebyl vůbec zvědavý. Rozhodl se, že si od sestřenky nenechá zkazit náladu, vzal si motorku a vyrazil za kamarády. Jejich výlet na Šumavu, který plánovali je sice v tahu, ale může snad ještě něco vymyslet s těmi co tu zůstali. Domů se vrátil až pozdě odpoledne.

Měl už pořádný hlad, takže se ani nezastavoval, aby odvezl motorku dozadu do garáže, ale nechal ji stát před domem a rovnou vyrazil do kuchyně. Když vešel do domu, něco mu připadalo velmi povědomé. Všude ticho, v obýváku sice hlasitě puštěná televize, ale Petra nikde.

?Jestli to ta malá žába na mě zkouší znovu, tak už ji ??

Rychle vyběhl z obýváku do prvního patra a rovnou, bez klepání, vrazil do Petřina pokoje. To co tam uviděl mu málem podrazilo nohy. Na posteli se mazlily dvě nahé holky a jedna z nich byla jeho malá sestřenice.
?Co se to tu děje? Co to má znamenat??
?Iiiiii, co tady děláš. Neumíš klepat? Vypadni!? Petra s Martinem promluvili současně. Petra se rychle chopila prostěradla a snažila se zakrýt svoji nahotu. Martin se mezitím podíval na druhou holku a poznal v ní Lucku, jeho ex- ještě z dob střední školy.
?Co TY tady děláš?? Martin ignoroval Petřinu zoufalou snahu dostat ho z pokoje a věnoval se Lucce, která naprosto bez ostychu ukazovala svou nahotu.
?Seznamuju se, coby. Nikdy ses nezmínil, že máš tak rozkošnou sestřenku.?
?Ty!? ukázal na Petru ?se okamžitě obleč. Ty!? prst se stočil k Lucce ?vypadni z mýho domu.? Nezaměnitelným gestem ji vyjádřil, že není v domě vítaná.
?Tohle bude mít dohru!? pohled stočil na Petru, aby bylo jasné, že jsou míněny obě. Potom se otočil na patě skoro přehlídkovým krokem vypochodoval ven a třísknul za sebou dveřmi.
?Pruďas co?? usmála se Lucka na Petru, aby trošku zlehčila situaci, ale ta teď vůbec neměla na podobné srandičky náladu. Chtěla, aby je Martin načapal, to ano, ale chtěla mu tím dát lekci, byla přeci skoro plnoletá tak ať se k ní taky tak chová, ale místo toho se to zvrhlo a vypadlo to na obrovský průšvih. Nic nevyšlo tak jak mělo.

 Lucka se rychle oblékla a když viděla, že je Petra příliš rozrušená na to, aby s ní byla rozumná řeč, tak ji jenom zamávala a rozloučila se: ?Tak ahoj zlatíčko, až si to vyříkáte, tak mi zavolej. Telefon na mě máš.?

Petra jenom nepřítomně zahuhlala souhlasnou odpověď a v myšlenkách se už zabývala rozhovorem s Martinem.

?Ahoj krasavče, máš moc příjemnou sestřenku.? neodolala ještě Lucka, když procházela obývákem a viděla nervózního Martina, jak přechází sem a tam jak tygr v kleci.
?Moc mě nedráždi Lucko.? varoval ji Martin s vážnou tváří ?My dva si ještě promluvíme, jen co skončím s Petrou.?

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek