Má oddanost je sebevědomá
5. 1.
Když jsem dnes přijela ke
svému pánovi, první, co jsem v pokoji
zaznamenala, byl připravený obojek, který ležel
na červené dece. Trochu jsem znervózněla...
ne strachem... ale tou sladkou a zrádnou nejistotou,
protože jsem opět nevěděla, co mě čeká.
Dnes mě můj pán poprvé svázal. Byl ke
mně opět něžný, svázání
bylo pohodlné a já si při něm zcela upřímně
přišla na své.
Leželi jsme vedle sebe, já
ve spodním prádle, neboť to bylo jeho přání.
Přiznám se, že poprvé se před ním
vysvléci pro mě nebylo jednoduché a když
zavelel „kalhoty dolů“, váhala jsem. Díval
se na mě bez hnutí, mlčel a čekal, co udělám.
Jen v jedné chvíli zvedl obočí...
Nakonec jsem jeho pohled nevydržela a uposlechla jeho rozkazu...
Nezapomněl se se mnou chvíli
mazlit. Pořád mě překvapuje, jak moc je citlivý
a jak moc si dává pozor, abych se něčeho
nelekla, i když... domnívám se, že bych
už v některých případech snesla větší
nátlak libovůle mého pána, vzrušuje
mne představa projevů jeho dominance, ale vím, že
je můj pán mnohem zkušenější a
ví, co činí... Po chvíli ale dostal
„chuť na provázky“, jak sám řekl.
Dal mi pokyn, abych si klekla. Nejdřív mi za zády
svázal ruce, pevně, ale nebylo to nepříjemné...
Teprve když jsem se nemohla bránit, stáhl mi
podprsenku, jejíž tvar a barvu ocenil (hodila se mi k
obojku...) Když mě pak opatrně pokládal na
břicho, měla jsem zvláštní pocit...
Věřila jsem, že mě neupustí, že mi
neublíží a že bude vše v pořádku.
V té chvíli jsem se mu znovu oddala. Můj pán
mi svázal kotníky a jedinou smyčkou přitáhl
ruce a nohy k sobě... Nemohla jsem dělat nic.. Na nic
jsem nemyslela. Jen jsem si uvědomovala pánovu ruku,
kterou mě začal dráždit... Vyvrcholení
na sebe nenechalo dlouho čekat...
Celé odpoledne bylo milé,
trochu líné a hlavně společné. Když
jsme si před mým odjezdem povídali, řekl mi
můj pán, že bych měla do „Mého
příběhu“ napsat i něco o tom, proč
jsem taková, jaká jsem a proč tento vztah prožívám
tak, jak jej prožívám. Odpověděla jsem,
že to sotva dokážu popsat v jednom příspěvku,
ale že to nejspíš budu odkrývat postupně.
Ale jednu věc si uvědomuji už teď. Nejsem
masochistka. Nemám ráda bolest a proto se obvykle
snažím chovat tak, abych si nezasloužila trest...
(což mi při mé prostořekosti a drzosti, která
je mi vlastní, taky nemusí jednou vyjít, ale
slíbila jsem si, že v takovém případě
budu statečná a nezneužiji toho, že můj
pán respektuje mé „ne“). To, co oceňuji
na našem vztahu, je oddanost, kterou můžu cítit
a projevovat. Jsem ráda poddajná, přestože v
reálném životě bych něco takového
nesnesla. Ráda se nechávám svým pánem
ovládat, ráda za sebe svému pánu předávám
zodpovědnost (v rámci hry). Ráda svému
pánovi sloužím. Ráda mu dělám
dobře. Líbí se mi, když nade mnou projevuje
svou moc. Obecně mám velmi ráda muže.
Domnívám se, že jsou krásní a že
se o kráse mužů jen velmi málo ví.
Ráda svému pánovi tento svůj postoj
projevuji a ráda o něj pečuji tak, aby byl spokojen
i ve chvílích, kdy se zrovna vzájemně
sexuálně nevzrušujeme. Upřímně –
mám ráda pocit, že mu patřím, že
jsem jeho a že jedině stanu-li se jeho favoritkou se vším
všudy, splní mi můj pán mé sny...
a pro to musím něco udělat...
Brzy se se svým pánem
mám opět setkat... Snad budeme mít možnost
spolu strávit trochu víc času. Jeho postupné
uvolňování a jeho projevy dominance, které
se velmi zvolna, ale přece stupňují, mně lákají
a probouzí pocity, které jsem, ke své škodě,
dosud nepoznala. Jsme na začátku cesty...
Díl I. | Díl II. | Díl III. | Díl IV. | Díl V. | Díl VI. | Díl VII. | Díl IIX. | Díl IX. | Díl X.
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod