Čubka

Na Olomoucku bylo velmi těžké najít práci, obzvláště pro mladou holku a ještě k tomu nedostudovanou.

Po několika neúspěšných pokusech se uchytila jako číšnice v jednom nočním klubu. Tam také potkala Sergeje. Sergej byl podle vlastních slov ?podnikatel?, ale Laura tušila, že se nezřídka pohybuje na hraně, nebo spíše v šedé zóně podnikání. Proč si s ním vůbec začínala? Sergej byl tvrdý, hrubý, surový, podváděl ji, často ji bil a nadával jí, ale přesto všechno byl inteligentní. Ne sice v tom akademickém smyslu, ale pálilo mu to, byl pohotový a průbojný. Byl to lev v džungli, ve které se Laura ocitla. Když byla se Sergejem, nemusela se bát okolí. Sergejova reputace i jeho kontakty držely všechny drobné gaunery i opilé hosty v mezích. Laura se stala ?Sergejovou holkou?. Nebo se možná otrockým životem v Sergejově područí podvědomě trestala, za to, co udělala. Bylo to v době, kdy Lauřino sebevědomí bylo na bodu mrazu. Z premiantky - děvkou.

Jedna její kamarádka z dětství jí říkala, ať se na Sergeje vykašle, že má na víc, že devět kluků z deseti by ji chtělo a každý druhý by s ní šel do vážného vztahu. Laura jí nevěřila jediné slovo. Ve svých očích byla zatraceníhodná, ošklivá, hloupá, neschopná. Sergej často přišel domů a když náhodou nebylo uděláno, co jí předtím nakázal, už létaly facky, svištěl řemen a slzy tekly proudem. Nikdy se nesmiloval. Její prosby, její nářky, její sliby, to vše ho jenom víc a víc rozčilovalo, takže bil silněji a surověji. Kolikrát přicházela do práce s monokly, kolik jí vytrhal vlasů, kolikrát se skoro nemohla hýbat kvůli zbitému zadku a stehnům? nepočítaně.

A ona si to zasloužila.

Nechala odejít otce, nechala umřít matku, nedodělala školu a nebyla schopná ani zvládnout tenis. Její kamarádka jí zpočátku radila, aby od Sergeje utekla, dokonce ji jednou, zbité, nabídla útočiště u sebe doma. Když ji tam ale Sergej našel a vykopnul dveře, tak s ním dobrovolně odešla, ačkoliv věděla, co ji bude doma čekat, a když pak její kamarádka dokonce podala na Sergeje trestní oznámení, tak ho Laura u soudu kryla. Neměla odvahu postavit se životu, neměla odvahu ani podívat se na sebe do zrcadla. Od té doby už jí kamarádka nikdy nezavolala a Laura tak přišla i o poslední spřízněnou duši. Se Sergejem žila dva roky. A za ty dva roky si zažila peklo. Finálním zvratem bylo, když Sergej příliš přitlačil na některého ze svých ?obchodních partnerů? a v následném soudu byl odsouzen na patnáct let za vraždu.

Tehdy Laura poprvé uvěřila na strážné anděly. Když totiž Sergej odešel z jejího života, Laura dostala druhou šanci. Po Sergejově odchodu přišel Evžen, Sergejův pobočník a pravá ruka, aby nastoupil Sergejovo místo nejenom v organizaci, ale i jako Lauřin Pán a Majitel. Tehdy poprvé po dvouleté pauze Laura, ta skutečná Laura, opět procitla a řekla: Ne!

Našla zbytky odvahy, a z Olomouce zmizela do Německa.

Uklízečka

V Německu si našla práci jako pokojská v jednom hotelu. Nebylo to sice nic moc, ale na zaplacení nájmu to stačilo a alespoň zapadla, sžila se s prostředím a zmizela v anonymitě. Další dva roky se protloukala jak to šlo, až jí osud přivál do cesty Michala.

Michal byl český podnikatel, 35 let, svobodný, bez závazků, vcelku pohledný a do Německa jezdil jenom na občasné služební cesty. Důvod, proč vlastně vzbudil její zájem byl, že když uklízela v jeho pokoji, našla v jeho věcech rákosku a vzpomněla si na studentská léta.Přesto však strach, který zažívala v období, kdy žila jako otrokyně u Sergeje, ještě zdaleka nezmizel. Proto se ani nepokusila se zvláštním hostem napoprvé o žádný kontakt. Zjistila si sice, jak se dotyčný jmenuje, ale neodvážila se už udělat další krok a promluvit na něj. Místo toho se mu po celou dobu pobytu vyhýbala.

Odvaha přišla, až když za čtrnáct dní přijel zase a opět se ubytoval v hotelu. Laura nevěděla, jak na to, a tak se jenom představila a snažila se o něm dozvědět něco víc. Zdálo se, že se mu Laura také líbí. Dokonce ji pozval na večeři. Laura si poprvé po dlouhé době připadala zase jako člověk. Opět se někdo zajímal o to, co chce říct, a byl pozorný. Michal byl tentokrát v Německu jenom na dva dny, ale kvůli Lauře si pracovní pobyt o půlden prodloužil. Sice k ničemu nedošlo, ale přesto se Laura cítila velmi, velmi dobře. Opět si popovídala s někým blízkým, jakkoliv kuriózně to může znít, protože Michala vlastně vůbec ani neznala a bavili se jenom o běžných věcech. Už nebyla mimo lidskou společnost. Už nebyla sama.

To byl začátek konce Lauřina pobytu v Německu. I když jak se říká, konec je vlastně jenom novým začátkem a možná toto byl spíše začátek Lauřina života zpátky v Čechách. Jedna Polka, kolegyně pokojská a spolubydlící z ubytovny pro cizince, kde Laura poslední dva roky žila, se rozhodla, že Laura brání jejímu profesnímu růstu nebo že potřebuje na ubytovně volné místo pro kamarádku z Polska. Zkrátka a dobře začala Lauru očerňovat. V práci, na ubytovně, mezi kolegy i nadřízenými. Výsledkem jejího snažení bylo, že Lauru vyhodili z práce. A bez práce a se špatným doporučením, kterého se jí od hotelového managementu dostalo, se jí i velmi těžko sháněla práce jiná. Zakrátko jí došly rezervy a pak už neměla peníze na nájem. Když se dostala na ulici, neměla to daleko na cizineckou policii a zakrátko skončila opět v Praze.

S novými začátky prakticky od ničeho už měla Laura za svůj krátký život bohaté zkušenosti. Podařilo se jí zkontaktovat Petru, její dávnou spolubydlící z kolejí, nyní už vystudovanou lékařku a s její pomocí si našla levný podnájem. Petra jí dokonce navrhla i práci uklízečky u jednoho bohatého finančníka. Tehdy si Laura opět vzpomněla na Michala a odněkud vyhrabala jeho číslo. Cítila se opravdu špatně a bez posledního kousku důstojnosti, jako žebračka, když se ho ptala, jestli by nepotřeboval paní na úklid, ale hlad?hlad naučí člověka přeorganizovat si priority a důstojnost může počkat, dokud se nenaplní žaludek. Příjemným překvapením bylo, když ji Michal pozval k sobě do vily, na testovací pohovor.

  Pokračování následuje.

Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.

Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod  

Zobraz článek