Nejdřív ze všeho se ozval ten příšerný zvuk, něco mezi chrochtáním, dávením se a zvracením. Nepatrné množství čiré bílé tekutiny, svým chemickým složením nápadně připomínající lidskou slinu, se zachvělo. Několik následujících okamžiků byl klid. Teprve druhé vlně podtlaku tekutina neodolala a zprvu neochotně se pohnula směrem vzhůru. V dalším okamžiku začala nabírat rychlost, která se každým centimetrem násobila. Co by sněhová koule na sebe nabalovala všechno, co se jí vpletlo do cesty. Výsledkem toho putování byl žlutozelený chrchel, který se zastavil někde mezi hltanem a zbytkem světa. Z křesla se mátožně začala zvedat postava, jejíž hekání a kňučení naprosto neodpovídalo nízkému věku, natištěnému v občance.
Postava ve vytahaném tričku s dlouhým rukávem vrávoravým krokem překonala vzdálenost dvou metrů ke krbu, opřela se hubenýma rukama o římsu, odplivla si a několik minut sledovala, jak se plivanec pomalu vsakuje do vyhořelého dřeva. Pak promluvilo druhé křeslo.
?Do prdele!?
Postava u krbu nereagovala.
?Tohle svinstvo už nikdy v životě nechlastám,? pokračovalo druhé křeslo.
Postavě u krbu se zkřivila tvář. Těžko odhadnout, zda na znamení souhlasu či z důvodu bolesti hlavy.
?Nemáš hulení? Nebo aspoň cigára? Jestli si okamžitě nezapálim, tak chcípnu, vole.?
?Hm.?
?Deš dělat kafe??
?Hm,? odpověděla postava křeslu, ale ani se nepohnula.
?Míro, vole, žiješ?? zeptalo se křeslo válendy. Válenda mlčela a smrděla, jako ostatně všechno v místnosti.
?Kde je Gábina, vole??
?Nevim,? odpověděla postava, což byl od rána zatím její nejdelší slovní projev.
?Míro, probuď se, vole. Jedem domu. Nebo tady chcípnem,? přidalo křeslo na intenzitě a postava u krbu znovu zkřivila tvář. Pak se nejistě odrazila od římsy a zamířila směrem do kuchyně.
Křeslo se natáhlo ke stolu a našmátralo krabičku od cigaret. Byla prázdná. Teprve další pokus byl úspěšný. V krabičce na zemi našlo křeslo dva kousky. Kouř z cigarety se do pachu zkažených žaludků a vypařeného alkoholu taktak vešel.
O hodinu později se válenda otočila na bok a něco zamumlala. Mezitím se vrátil z kuchyně mladík ve vytahaném tričku, postavil na stůl tři kávy, posadil se do volného křesla a dál mlčel.
?Vole, Míro, máš tu kafe,? řekl úspěšný lovec cigaret a zapálil si čtvrtou startku, kterou našel zapadlou pod stolem.
Válenda zaskřípěla a z jejího středu vyrostla zmačkaná polovina těla sotva devatenáctiletého mladíka Míry. Mohutné vaky pod očima zapíchl do hrnku se studenou kávou na stole.
?Nemáte cigára?? zeptal se.
Mladík ve vytahaném tričku hodil po Mírovi krabičku. Lovec startek v křesle naproti na něj nevěřícně zazíral.
?Si děláš prdel, ne?? kroutil hlavou a natáhl se k Mírovi, aby krabičku proclil dřív, než se dostane zpátky k majiteli.
?Kde je Gábina?? zahuhlal Míra s cigaretou mezi rty.
?Asi jela domů.?
?Domů, vole? Jak, vole? Na kole?? Třetí otazník akcentoval Míra mocným říhnutím.
?Autobusem. Seš kretén,? uchechtl se výřečnější z jeho dvou protějšků.
?Asi budu blejt,? reagoval Míra na svou obranu.
?Ale vedle. Nebo to budeš uklízet. Hele, kdo se v noci vychcal do umyvadla? Já to po nikom vynášet nebudu.? Opět chvíle ticha.
?Myslíš, že se naštvala??
?Co já vím, je to tvoje holka.?
?Možná jsme to přehnali.?
?Tejden se jí nevozveš s vona přileze.?
?Hm.?
Míra vytáhl zmuchlaný kapesník a do ticha se vysmrkal.
?Ale jízda to byla, to zas jo.?
?Vždyť se jí to taky líbilo. Jste měli vidět, jak řičela blahem, než dostala roubík, he??
?Pojedem? Zejtra píšem z mechaniky.?
?Hm,? řekl Míra a kopl do sebe studený kafe. ?No jo, jedem,? ujistil ještě společnost, zvedl se a zamířil ke dveřím na záchod. Uklouzl sotva dva kroky před cílem a zaklel.
?Hele, seš si jistej, že to zvládneš??
?Debile,? odpověděl Míra.
?My to když tak vodřídíme.?
?Nemáte řidičák,? ozvalo se ze z otevřených dveří záchoda spolu se zurčením dopadající moče do mísy.
?Odneseme ty flašky, nemusej vidět hned, kolik jsme toho vychlastali,? zavelel lovec startek.
Mladík ve vytahaném tričku se zvedal velmi neochotně.
?Hlavně nesmíme zapomenout zavřít vodu. Naši přijedou až v pátek a kdybych nezavřel vodu, zase by prudili.?
Kromě flašek tak ještě před odchodem vysypali popelník....
Dvě úplně obyčejné ruce ve středních letech listovaly ve žluté složce.
?Takhle se ale nikam nedostaneme. Buď budete mluvit, nebo vám prostě nepomůžu. Takže co??
?Co mám jako říkat? Všechno už jsem řekl policajtům.?
?Policii ano, ale mně ne. Jsem váš právník. Co kdybyste prostě začal od začátku. Řekněte mi něco o Gábině.?
?Já nevím, prostě? je to moje holka.?
?Kde jste se seznámili??
?Na jednom mejdanu. Asi před půlrokem.?
?Od tý doby spolu chodíte??
?Jo? teda ne přesně. Chodit jsme spolu začali asi tři tejdny potom.?
Tenkrát měla to děsně sexy tričko s výstřihem a děsně se chichotala. Byla úžasná. Sexy. Hned jsem věděl, že jí prostě sbalím.
?Měli jste spolu intimní styk??
?Nikdy před tím. Vona? byla panna.?
?No, tak to bude na tenhle zážitek asi dost dlouho vzpomínat,? neodpustil si advokát pichlavou poznámku a způsobil tím, že jeho klient zavrtal oči ještě hlouběji do stolu.
?A vy sám?? přerušil tíživé ticho další otázkou.
?Jo, to jo.?
?Kdy??
?Vím já? V šestnácti asi.?
?A zkoušel jste dřív podobné praktiky??
?Do prdele, proč to chcete vědět??
?Miroslave, upřímně, já to vůbec vědět nechci. Ale musím, protože je to moje práce. Takže se ovládejte a odpovídejte na mé otázky. Jinak se opravdu nikam nedostaneme.?
Co já vím? Byli jsme zhulený, vožralý. Sama to chtěla. Líbilo se jí to. Furt se chechtala a říkala mi, že mě miluje.
?Já nevím, byli jsme zhulený. Nevím, proč jsme to udělali. Dřív jsem to moc nezkoušel. Něco jsem o tom četl, to jo. Ale takhle daleko to nikdy nedošlo.?
?Jak daleko? Miroslave, uvědomujete si, co se stalo? Slečna Jasmínová málem zemřela! Co se dělo, když jste dorazili na chatu??
?Sedli jsme si dolů ke krbu a otevřeli nějaký víno. Honza vytáhl travku a smíchal to s trochou haše. Gábina si dala pár prásků a hned se ke mně vinula. Ještě jsme trochu pili a potom, já už nevím, kdo měl ten nápad, že by nám Gábina měla zatančit striptýz. Smála se a říkala, že bysme jí k tomu mohli donutit jedině násilím. Martin jí s Honzou nejdřív svázali zápěstí, ale ona se furt jenom smála, že na to stejně nemáme??
Mirek hovořil ztěžka. Ruce se mu potily a očima neuhnul z tmavé skvrny na stole ani o milimetr. Ztichl právě ve chvíli, kdy měl vyslovit to podstatné. Advokát ho sledoval klidnýma, hnědýma očima a zdálo se, že je mu ho snad i trochu líto.
?A dál?? pobídl Mirka o něco vlídnějším tónem.
Našli ji pochcanou a posranou v bezvědomí, zněla Mirkovi v hlavě jedna věta pořád dokola.
?Miroslave, vnímáte mě?? připomněl se znovu advokát.
Mirek trhl hlavou a na okamžik se střetl s advokátovým pohledem. Reagoval, jako kdyby mu do očí náhle někdo rozsvítil ostrou lampu.
?Ptám se, co bylo dál.?
?Tak jsme jí? vzali jsme jí nahoru, svlíkli a přivázali k posteli??
?Kdo jí přivázal??
?Já a Honza.?
?Martin se neúčastnil??
?Nevím, stál někde za náma. Nevím, co dělal.?
?A slečna Jasmínová? Nebránila se??
?Nebránila.?
?Jste si tím jistý? Nebránila se po celou dobu??
Já si myslel, že se jí to líbilo. Přece bych poznal, kdyby ne. Vždyť je to moje holka.
?Pak jste s ní všichni tři měli pohlavní styk,? pokračoval advokát.
Říká to tak klidně, jako kdyby mluvil o tom, že přivezli mandarinky, kurva.
?Do prdele, já nevím, jestli všichni tři, já jsem jim to nepískal,? neovládl Mirek další vlnu vzteku a bezmoci.
?Našly se známky spermatu vás i vašich přátel. Zcela jistě jste to byli všichni tři. Víte, že by tohle mohlo být klasifikováno jako hromadné znásilnění??
?My jsme jí neznásilnili!? vyskočil Mirek ze židle a praštil rukama do stolu. Advokátovo obočí se vyšplhalo o kousek výš.
?Nejsem přece debil,? dodal Mirek o něco klidněji a zvedl židli, která se jeho prudkým pohybem převrátila.
?Miroslave, obávám se, že tohle u soudu stačit nebude. Co bylo dál??
?Já nevím.? Mirkův hlas byl náhle tichý a trochu se chvěl? Šli jsme dolů.?
?Proč jste jí neodvázali??
?Já nevím. Nevím proč. Asi jsme jí tam chtěli ještě chvíli nechat, jen tak, ze srandy a pak jsme usnuli.?
Mirkova hlava se kývala ze strany na stranu, jako by chtěla najít záchytný bod. Třásl se a oči se mu nepřirozeně leskly.
?Ze srandy?? Advokátův úřední tón působil jako ledová sprcha. ?Kdyby Martinovi rodiče přijeli jen o den později, slečna Jasmínová by nepřežila. Byla v tý zimě čtyři dny! Našli jí v silném šoku, s podlitinami na rukou a na nohou, se silným zápalem plic, nahou a podchlazenou!?
A posranou a pochcanou, doplnil Mirek v duchu tupě. Jaký to asi bylo, když se probudila? Volala mě? Asi si myslela, že je to sranda. Kdy jí došlo, že tam nikdo není?A jak dlouho to zadržovala, než se počůrala?
?Proč jste se proboha nešli přesvědčit, jestli nezůstala nahoře??
?Kluci říkali, že odjela.?
?A vy jste jim to prostě jen tak věřil? Oni byli nahoře??
?Ne, nebyli. Nikdo z nás tam nebyl.?
?Miroslave, byl jste tam jediný dospělý mezi partou sedmnáctiletých. Byl jste za všechny zodpovědný. Nenapadlo vás, že se jí mohlo něco stát? Jak je možné, že jste se po ní ty čtyři dny vůbec nesháněl??
?Myslel jsem si, že je jenom naštvaná a že se ozve.?
?Proč jste se nešel nahoru podívat??
Odřená dřevěná tonetka moc pohodlí neskýtala. Jednadvacetiletý mladý muž v kožené bundě a džínech balancoval na jejích zadních nohách s rukama v kapsách.
?Víš, co nikdy nepoberu?? zeptal se svého společníka, sedícího naproti a aniž by čekal na odpověď, pokračoval. ?Proč tenkrát přišla k tomu soudu. Vona fakt bulela, protože mě chtěli zavřít. Chápeš to? Měla výčitky! Slíbil jsem jí, že jí napíšu, ale pak jsem nevěděl o čem.?
Jeho společník vyplivl žvýkačku, ale koš minul. Zvedl se.
?Setkáš se s ní??
?Šílíš? Teď? Ne, to ne. K ničemu by to nebylo.?
?Hm.??
Dveře se otevřely.
?Vězeň Miroslav Týnecký,? naplnil místnost dozorcův sytý hlas.
Mirek se zvedl ze židle, aniž by podle vězeňského řádu odpověděl.
?Nástup k propuštění!? pokračoval dozorce stejně uniformovaným tónem.
?Tak zduř!? obrátil se Mirek na svého společníka.
Ten jen mávl rukou. Říkat nebylo co.
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod
Myslím, že podstatný rozdíl je právě (ale nejenom) mezi "hystericky křičet" a "povídat, co se může stát/co jsme zažil/-a já". Na co že to vlastně reaguji? Inu, na více komentářů současně. :-)
Vzhledem k vývoji večerníčků z pohádek s dějem a výborným zpracováním směrem k megaultrakravinám emerického průmyslu jako Teleblbís, které bych uvažoval, že pouští tak v nějakým ústavu pro mentálně postižené, si tímto taky taky moc jist nejsem...:-/
No, já bych jednoduše řekla, že na každého působí různé věci jinak. Já byla vždy vychovávána naprosto vzorně, což ve mně vyvolalo postupně jakýsi vzdor, snahu vzepřít se tomu všemu, co do mě neustále hustili a nemohla jsem tomu nikam utéct. Na druhou stranu u nás na základce probíhaly celé roky programy na prevenci proti drogám - videa, návštěvy, debaty atd atd. Tyto věci mě přesvědčily, že to není dobré - nikdy jsem nekouřila, nikdy jsem neměla chuť zkusit drogy. V čem je rozdíl? No, ve škole jsem měla alespoň trošku pocit, že před tím mohu utéct, bylo to podáváno zábavnou formou a ne od rodičů ale od jaksi lidí ze stejné kupy, jako jsem byla já - od studentů se stejnými zájmy, většinou. Taky mi neříkali - jestli tohle zkusíš, vyhodím Tě z domu, nevalili na mě oči a histericky na mě nekřičeli, jen prostě vyprávěli nějaké příběhy, debatovali - bylo nezměrně prostoru k tomu, abych řekla svůj vlastní pohled na věc, což doma často nebylo a rodiče se stavěli do pozice vševědoucích - řekli a tím to haslo.
A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, že zatímco některým zkušeným lidem tady, kteří už si s BDSM odžili kus života, to připadá jako omýlání jedné věci pořád dokola, každý den sem přicházejí lidé, kteří neví nic. Není to o tom, že by byli naivní, přehnaně horliví, hloupí - ale mnoho věcí si člověk prostě neuvědomí, než je nezkusí. Než zkusíš svou první sklenku alkoholu, nevíš, že se ti bude točit hlava - když Tě na to někdo předem upozorní, máš o tom alespoň nějakou představu a zkusíš tu jednu skleničku - projistotu, ne deset s pocitem, že se Ti nic nestane. A nebo jsi vyloženě hloupý - ale zase proto, že existují i hloupí a hluší lidé přeci nezanevřeme na ty, kteří poslouchat a poučit se chtějí, ne? Noví lidé, co sem chodí, určitě nepročítají zpětně všechyn debaty co tu kdy proběhly, aby se dozvěděli, co je SSC a podobně - zeptají se. A když neví, že něco takového vůbec existuje, jedinou možností je, že si to přečtou v nějaké aktuální debatě nebo článku. Nemyslím, že je to až taková hloupost.
Bytí v jedné neměnné a známé realitě, jednom pohledu na věc, nám může dávat pocit zbytečnosti některých aktů, které se zde odehrávají. Lidé se ale pořád rodí a probouzejí do té naší jediné reality :))
Navíc, když jeden řekne - nedělej to, je to jiné, než když Ti různí lidé různé autority řeknou - nedělej to. Na někoho zapůsobí slovo autoritativního muže, na jiného slovo mladé holky - na každého něco jiného. Proto i stokrát zopakovaná skutečnost různými lidmi nemusí nutně postrádat svůj smysl. Na někoho platí strach, na někoho pochopení - jsme různí, ale všichni, co tu jsme, máme něco společného, jsme z té jedné hromady. Nováček, který se tu objeví, vidí kupu jemu podobných lidí, přátelských lidí, ne někoho, kdo jej chce poučovat a vychovávat, jen rady, nenucené rady přátelé :-).
"Nechlastat a nesouložit!", radil už proslavený poručík Hamáček. ;)
Hezký článek, ale pod vlivem může zmíněná Jasmínka aspirovat vlastní zvratky, může nabourat v autě, počít děcko... Průsery plynoucí ze snížené sebekontroly nejsou doménou BDSM.
Já myslím, že tohle není o "odborný" BDSM osvětě, ale o výchově k normální odpovědnosti. Jenže vykládej zamilovaný sedmnáctiletý holce, že nemá jezdit na chatu se svým klukem a jeho kamarády, hulit s nimi trávu a chlastat...
Tohle zní docela, že se to mohlo stát.. a že by se to mohlo stát znovu...
Takže až zase někdo bude frflat, že pořád dokola poučujeme o důvěře, opatrnosti, zodpovědnosti, SSC.. a až se někdo bude posmívat o "zaškolování" nováčků a neustálému probírání co je BDSM a co je násilí ... a bude se ptát proč - tak také pro tohle. Proto, aby se minimalizovala možnost, že se podobný příběh bude opakovat. Aby se minimalizovala možnost, aby se ten příběh stal..
Ježiši ty už jsi na dcera NTPTýho :-)))
Svéprávný lidi co to mají v hlavě srovnaný není do bdsm třeba zaškolovat u a Ds pak co si tím léčej mindráky to nemá smysl. Tak jako asi každej ví jak se chovat na ulici a stejně jsou přejetý autem, každej řidič si myslí, že řídí skvěle a stejně je hafo bouraček a každej ví, že nemá lézt na koleje a věčně někoho přijíždí vlak.
Obecně vzato, v českých zemích je hodně lidí s "pedagogickým komplexem" a ať děláš co děláš, za chvíli u tebe stojí hlouček voyerů, kteří ti radí co a jak a jak určitě ne. Proč by zrovna sex měl být výjimkou...
Kolego administrátore, zapomínáte že lidi se svéprávní nerodí, poučení že se pro ně nekupuje v lékárnách , a zdravý rozum nelze natankovat do hlavy u benzínky.
Takže i to jak se správně chovat na ulici, se člověk NAUCI, potřebuje k tomu ZKUSENOSTI, PRIKLADY, INFORMACE a VYCHOVU. O spopustě sociálních interakcí nemluvě. Takže si laskavě schovej kecy na koledu, nebo promě zamně se svýma nejoblíbenějšíma hláškama vydej elpíčko
No a přesto se všechny popisované věci PROSTĚ DĚJÍ, i přes to, že ví, jak se chovat na ulici a vědomí, že se nechtějí nechat přejet jsou přejetí, divný ne? I přes vaše poučování o SSC a dalších pitomostech prostě mladá nevyzrálá holka naletí nějakýmu kreténovi a má s ním negativní zážitek, který jí od sexu na čas odradí, ať už bdsm a nebo nebdsm, to je jedno, většinou to ale přežije a oklepe se a sexuje prostě s někým jiným, či je jich více po sobě, než zkrátka najde "toho pravýho". Tím chci říct, že všechno probíhá stejně, ať píšeš nějaký D/s filosofický bláboly, nebo ne
To, co píšeš, není úplně pravda. Dá se s tím souhlasit jen z části. Osobně jsem toho názoru, že v tomto článku není moc důležité, co se stalo. Ano, mohlo tu holku zrovna tak přejet auto a tak dál, je to spíš o nezodpovědnosti a nevyzrálosti všech čtyřech protagonistů, než o bdsm. Ale to varování a neustálé hustění do těch dětí smysl má. Proč se pořád mluví o drogách? Proč se pořád mluví o alkoholu? Kdybych nevěděla, že to má i špatné stránky a kdybych se jich nebála, když jsem byla mladší, proč bych to nezkusila? Takhle jsem se tomu prostě vyhnula a práska jsem si nikdy v životě nedala. Zrovna nedávno jsem slyšela, jak z nějakýho sdružení chodily po školách bývalí feťáci a vyprávěli, co to s nima udělalo. Sice ne všechny, ale některé děti to opravdu ovlivní. Smysl to má, i když tím nezabráníš průšvihu ve všech případech. (Omlouvám se 14ti až 15ti letým dětem, že o nich mluvím jako o dětech...)
Nemyslím si, hustění a filosofické kecy nemá smysl, u mě vždy spíše vyvolávaly vzdor, apatii, ignoraci. Učitelkám ve škole co křičely jak hysterky, jsem se smál do ksichtu. Jediný důležitý je příklad, to co dítě vidí u svých rodičů, popřípadě u někoho, koho "si našly" jako vzor.
Proč se pořád mluví o alkoholu? Kdybych nevěděla, že to má i špatné stránky a kdybych se jich nebála, když jsem byla mladší, proč bych to nezkusila? Takhle jsem se tomu prostě vyhnula a práska jsem si nikdy v životě nedala
Ano jsi dítě štěstěny, ale jsou stovky dalších, kteří přesto fetují a pijí a jejich věk se přes veškeré pedagogické a hrozící žvásty stále změnšuje, na základní škole je plno dětí ze zkušenostmi se stavem opilosti a intoxikace drogou. Když jsem chodil já na základku, tohle jsem nepozoroval a přitom kouření bylo za totality vlastně "moderní". Ale nikomu to vlastně nepřipadlo v každým filmu se kouřilo, pilo, tak to prostě těm výrostkům nepřišlo zajímavé. Kdežto teď stále vztyčený hrozící pedagogický prst a zákazy, dělají z téhož atraktivní a protože doba pokročila staly se přístupnějšími i jiný drogy, než je alkohol a cigarety a jejich účinky nevyzkouší v útlém věku je málo takových, jak jsi byla ty. Takže podle mě to ne jen že nemá smysl, ale naopak je to kontraproduktivní, protože zakázané zkusí "na just" i ti, co by to třeba nezkusili, kdyby to zajímavé nebylo.
Nebo inflace varování a zákazů (a kriminalizace) vytváří přitažlivost pro mladší, "rebelující" věkové skupiny.
Statistická data nasvědčují spíše neúspěchu současné politiky neustálých varování, "hustění" a represe.
Zkusit a záviset je pochopitelně něco úplně jiného.
No.. ono opravdu není moc s čím srovnávat, protože 40 let totality není úplně běžné, srovnatelné prostředí.
Ne, pouhá varování a inflace zákazů pochopitelně nic neřeší. Důležitá je prevence jako celek, kam varování spadá. Ale ta závisí hlavně na informovanosti a to především informovanosti rodiny. Rodiče vychovávají. Ostatní kolektivy (škola atd.) můžou hasit požáry, ale nemůžou suplovat rodinu. Já mám ale trochu možná zkreslený pohled někým, jehož partner pracuje několik let v oboru školství...
No já bych to řekl asi tak, že nám ta demokracie v tomto smyslu přerostla přes hlavu, těch 40 let z nás vytvořilo degény, který někdo držel pod vodou a teď se po dlouhý době můžou nadechnout a všechno dohnat a to platí i v tom bdsm, když tu některý pozoruju :-)
Že rodina je základ a ostatní kolektivy bla bla, s tím, taky nesouhlasím, není vždy rodina jako rodina a dítě dokáže vyrůst i bez ní, aniž by bylo nějak "poškozeno". Ono než rodina typu 15tiu letej si zašukal s 14 a půl letou cikánkou (případ ze školy kam chodí dcera) a mají spolu dítě, tak to tomu dítěti radši přeju ten dětskej domov. Moje rodina například vůbec nefungovala, vychovávali mě prarodiče a všechna čest jim, ale zrovna od nich jsem se toho třeba o sexu moc nedozvěděl. Takže ačkoli jsem nebyl poučen o antikoncepci ani pohlavních chorobách, dostalo se mi poučení odjinud a od života, bez toho, že bych přived nějakou do jinýho stavu a nebo se nakazil nějakou pohlavní chorobou. Třeba o zemi jako Thajsko se ví, že tam má HIV každá druhá šlapka a přesto se tam houfně jezdí na sexuální dovolený a to nejsou děti, že, ale dospělí. Tím svým dětem jen ukazují, jak reagovat na závažné informace :-)
není vždy rodina jako rodina a dítě dokáže vyrůst i bez ní, aniž by bylo nějak "poškozeno" Pomineme-li výjimečné případy (Isaac Newton), není to pravda. Studuj. ;)
Ale jasně, to je případ od případu, přílišnou láskou a odmetání cesty a odhazování překážek dítěti se zase taky lecos může zkazit, že, kolik dětí s "dobrých" rodin ujelo k drogám, kriminalitě a pod....minul je kompaktní rodinný výchovný efekt, nebo jak? :-))
Mám pocit, že prevence je někde úplně jinde, než hrůzostrašně (a často záměrně přehnaně) líčit nežádoucí účinky drog a pronásledovat dealery. Přemýšlel bych nad tím, co vede lidi k užívání drog. Kde se bere ta nechuť pro dosažení zážitků cokoliv udělat sám.
Experimentovat je přirozené, nepřirozené je záviset.
Tak super názor, kde se na ds life vzal nevím, ale musím to podepsat. Mně osobně je směšný člověk, který byl závislý na drogách a teď chodí někomu vykládat jaká je to hrůza, fakt, debilnější "pedagogii" jsem asi nežral :-)
Jasný, mladí lidi rebelují na zákazy, to je jedna skupina, co to zkusí, druhá skupina jsou ti co je láká zakázané, třetí skupina prostě chce být in, takže dělají, to co jim pedagogové zakazují. Nezkusí to jen ti, co mají prostě strach :-)
Pro někoho je vrchol zážitků orgasmus při sexu, který si ještě všelijak umocňují, což je příklad bdsm lidí a někteří tím přece "žijí" :-)) a jiným je i to málo a tak zkouší ještě něco jinýho, třeba to zkombinovat s drogou.
nejdulezitejsi veta je: zkusit a zaviset je pochopitelne neco uplne jineho
Kdokoliv kdo do statisiky vidi predchozi vetu zpochybni...neni totiz s cim srovnavat, nebot je prilis mnoho cinitelu, ktere v pripadu narustu uzivajicich a zavislych je. Jsou drogy, ktere byly a jsou a u tech k zadnym zasadnim vykyvum nedoslo, nebo naopak zajem o ne poklesl, s rostoucim zajemem o novy sortiment na trhu. Narust u novych drog je vyvolan nabidkou(na kazdem rohu) a nikoliv poptavkou. Marihuana hraje jako jedina ve prospech tveho sdeleni, a skutecne u ni dochazi k narustu, at uz je protidrogova politika jakakoliv, protoze je povazovana za slabou a protoze vice lidi se povazuje za stresovane, nez tomu bylo drive. Stejny narust se vsak objevil i v jinych rekreacnich/relaxacnich/protistresovych oblastech, takze opet nelze mluvit o nefunkcni protidrogove politice(narust proste souvisy se zmenou zivotniho stylu a zivotni urovne)
Ale jo, nejsme v zásadě ve sporu. Je málo dat; a ta, která jsou, naznačují neúčinnost současného spíše represivního přístupu.
Zkušenosti z jiných zemí hovoří obdobně; prohibice vede k nárůstu počtu uživatelů, legalizace k poklesu.
Míra stresu je velmi, velmi diskutabilní a sem nepatřící téma; ještě žádná generace v histori se neměla tak dobře, jako naše.
Přesně a k tomu nárustu bych zdůraznil, že při té prohibici se zakazované drogy shánějí všelijak pokoutně a tedy třeba horší kvality, což je pro případné uživatele ještě horší, než kdyby užívali legální a tak to může mít ještě více katastrofální následky. Pro případné rýpaly, třeba já jsem k drogám opravdu netolerantní a nemusím lidi, co je používají. Ale v tomto ohledu bych jim dal, co si přejí.
Tady nevyřeší nic ani povinná školní osvěta. Všude je tolik různých přednášek, píše se moře knih a stejně se svět řítí dál bez ohledu na ně a takových případů spíš bude přibývat než ubývat. Jakmile se do něčeho vloží chlast a spol., tak to stojí za to!
No, upřímně řečeno, bez těch frflalů a brblalů by to nemělo ten správný říz ;-) Někdy mám pocit, že jsme je až příliš zatlačili svojí početní přesilou a svými argumenty do kouta, takže už ani moc nefrflají a je to trochu núďo :-)
Tohle zní docela, že se to mohlo stát.. a že by se to mohlo stát znovu...
Takže až zase někdo bude frflat, že pořád dokola poučujeme o důvěře, opatrnosti, zodpovědnosti, SSC.. a až se někdo bude posmívat o "zaškolování" nováčků a neustálému probírání co je BDSM a co je násilí ... a bude se ptát proč - tak také pro tohle. Proto, aby se minimalizovala možnost, že se podobný příběh bude opakovat. Aby se minimalizovala možnost, aby se ten příběh stal..
Engine pracoval: 0.17760491371155 sekund sec. You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.048227071762085 sekund Vystupni komprese: gzip Size: 115823 bytes
( metalski,
