Co si budeme povídat, lidé jsou od
přírody cháska zvídavá:-)... což ostatně o
ufonech platí nejméně stejnou měrou:-).
Slova: dominance, domina, dominant, dominovat zná každý "BDSM-ácký prvňáček:-)", ale... jaký obsah
těmto škatulkám vlastně náleží? A kde je hranice
mezi dominancí a despocií? Hledat
univerzální odpovědi bývá věc
ošemetná a z jistého úhlu pohledu také
zbytečná, neboť dominance, resp. submise jsou
záležitostí partnerskou, co partnerská dvojice, to
spojení dvou originálních bytostí... a tak
takovou odpověď nehledám.
V následujícím povídání se
třemi dominantně založenými muži, vám, milí
čtenáři, nabízím některé možné
varianty odpovědí.Těším se na vaše případné postřehy. Všem třem pánům patří můj velký DÍK za čas
věnovaný "záludným" dotazům. :-)
1.Vyber, prosím, z šesti
následujících slov jedno, které je ve
vztahu k dominanci Tvému srdci nejbližší a pokus se,
prosím, vysvětlit PROČ sis vybral právě toto
slovo.(Mám na mysli dominanci v oblasti sexu a partnerství.)MILOVAT - VÉST - CHRÁNIT - HRÁT SI - ROZHODOVAT - VLÁDNOUT
Metalski: JEDNO slovo je těžké vybrat, neboť by
nedostačovalo vystihnout vše. Takže určitě za 1. milovat, za 2.
chránit a za 3. hrát si (společně). Ty
zbývající jsou typická pro DS paka.
Já nepotřebuji nikomu vládnout a ani vést a
rozhodovat pak společně o společných věcech.
Milkov:Tedy, asi bych vybral HRÁT si, už
proto, že jsem od přírody hravý. Naopak bych úplně
vyhodil slovo VLÁDNOUT, to je věc, která mne
nebaví. To ostatní tam je, ale v menší míře
a ne už tak moc ve vztahu k dominanci. Ale v tom pojetí bdsm,
jaké je mi blízké je dominance především
hra, tedy proces, který se dá ukončit nebo přerušit podle
potřeby. Ony kamarádky taky většinou mají zmijky -
náušnice na hraní. Když je mají navlečené,
jsou subinky, když ne, tak jdeme na večeři jako dobří
kamarádi :-)
Terrier: Je těžké vybrat pouze jedno slovo,
když jedno bez druhého v mém partnerství
není možné. Když někomu vládnu tak to
znamená, že rozhoduji, když rozhoduji tak vedu, když někoho vedu
tak ho musím i chránit a partnerství je pro mně
vztah s milovanou osobou.
2.Dominant kontra despota. Mám pocit, že tyto dva
termíny bývají snadno zaměňovány, a to
nejen tzv. "laickou veřejností", ale i mezi BDSM+ lidmi.
Kde je, dle Tvého názoru, onen bod zlomu, kdy už se
nedá mluvit o: "pohodovém vladaři" ?
Metalski: Tohle je jasné, bod zlomu je tam, kde
končí hra na násilí a začíná
opravdické ponižování, utlačování a
násilí, které je trpěné, kvůli neschopnosti
partnera se mu vzepřít z různých důvodů, kterých
je hodně a jsou na dlouhou debatu. Otázkou je taky, kdy a jestli
vůbec si submisiv dokáže uvědomovat konání,
které vůči němu už je nad hranicí hry a nakolik si to
uvědomuje i ten dominantní a pokud si to uvědomuje a dělá
to záměrně, je to tedy nepochybně DESPOTA.
Milkov: Despocie je krajní forma dominance, mezi
dominanty se vlastně objevuje jenom u Lordů. Ta hranice je asi v
okamžiku, kdy dominující úplně zavrhne ohled na
potřeby submisiva. Pohodový vladař se od despoty liší
tím, že svému subjektu naslouchá. Netvrdím,
že svůj subjekt i poslechne, ale už tím, že mu věnuje pozornost
si k němu udržuje paritní vztah. Nebo ještě jinak, ale hodně
zjednodušeně řečeno, vladař vidí v subjektu osobnost, kdežto
despota jen tvora, nebo v nejhorším případě věc.
Terrier: Každý vztah by měl mít předem
jasně definovaná pravidla a nejzazší hranice. Pak se pro
mě despotou stává ten, který vědomě a soustavně
překračuje ony stanovené hranice a obhajuje je se slovy ?
má dominance? (teď nemám na mysli despotu ala vanilka).
3. Snad se shodneme v tvrzení, že: " Dominantovi
bývá jeho protějškem svěřen určitý díl
zodpovědnosti".
Není mým cílem teď filozofovat nad tím,
kolik kilo:-) a v jakých rovinách, neb tvrdím, že
toto záleží na konkrétním páru.
Ráda bych však věděla, máš-li svůj vnitřní
barometr - a pokud ano, tak JAKÝ - toho, zda se svěřenou
zodpovědností zacházíš férově. Jak
kontroluješ sám sebe, zda se nestáváš oním
případným "ukrutným vladařem" ?
Metalski: Kdo by nebyl zodpovědný, pokud jde o
zdraví a duševní pohodu svého milovaného
partnera? :-) Lidi jsou zodpovědní více či méně a
jako takoví se můžou i sejít ve vztahu. Ale jinak je to
pro mě abstraktní slovíčko, tak jako třeba morálka
a nebo tolerance. V obecném povědomí panuje
vědomí, že to či ono je a není morální a to
či ono se ještě dá a nebo už nedá tolerovat a taky, kde
by se měla vkládat zodpovědnost. Ale praxe je od toho daleko a
každý člověk je individuum. Pro mě samotného je
nejspolehlivějším barometrem neoddávat se nějakým
?D/s vztahům? a zásadně odlišovat hru a tedy sexualitu od
civilního života. V jiném případě je to chůze po
ostří žiletky, kdy každou chvíli někdo padá na
jednu a nebo na druhou stranu břitu. Ukrutným vladařem jsem
klidně moc rád, ovšem ta doba je omezená a zase se
rád vracím do reality.
Milkov: Odpovědnost a interní barometr - já
se subinkám snažím zasahovat do života co možná
nejméně :-) Ta otázka není tak úplně na
mne, ale zkusím ji zodpovědět. Podstatné a
důležité je doopravdy neublížit, ani fyzicky (a teď
mám na mysli havárie a zranění, ne jelita), ani
psychicky. Pro mne je dost důležité, aby se se mnou partnerka
cítila dobře a bezpečně, pokud mám takovouhle zpětnou
vazbu, je barometr na pěkném počasí. No, taky už jsem
starší pán, experimenty typu "zkusím, co pro mne
všechno udělá" už mám nějaký ten rok (ono už je to
tedy v desítkách let) za sebou a dodnes se za ně
upřímně stydím. Takže ta zodpovědnost je spíš ve
snaze zajistit, aby si partnerka nenatloukla čumáček buď
tím, že ji prostě přidržím, když je potřeba nebo před něj
alespoň strčím ruku, když už je to moc rozjeté :-)
Terrier: Asi ti nepopíšu přesně svůj barometr.
Řídím se podle intuice, podle vlastních pravidel a
zásad, které se snažím uplatňovat i sám u
sebe. Podle mě je asi nejdůležitější snažit se vcítit do
role toho druhého. Nejlepším barometrem pak je
úsměv, štěstí ve tváři partnera a jiskřičky v jeho
očích. A jestli se mi to daří? To je pak otázka
spíše pro Elizabeth.
4. Souhlasíš a nebo nesouhlasíš s výrokem,
že: " Dominantem se člověk stává v případě, že mu
to jeho protějšek umožní" ?( stále mluvíme o
dominanci v partnerství). Vysvětli, prosím, proč.
Metalski: Hm, asi souhlasím, kdyby mu to totiž partner
nedovolil, pak by platil bod 2, čili despota :-) I když to slovo ?se
stává? bych nepoužil, ty sklony být
dominantní se mnohdy projevují i jinde, než v
partnerském životě a k jiným lidem, než partnerovi, na
serveru DS life a jemu podobných je plno příkladů :-) Ti
lidi už takoví jsou a proto hledají partnera,
který by tuhle vlastnost uvítal, protože myslím,
že pro mnoho lidí by byla naprosto nepřijatelná a
negativní.
Milkov: Jistě :-) Pokud mne protějšek
neuznává jako dominanta, mám jenom dvě možnosti -
buď to akceptovat, nebo se to pokusit zvrátit. Pokud se mi to povede zvrátit, jsme u první možnosti, pokud ne, mohl
bych zkusit ten odpor zlomit nebo to akceptovat. Vzhledem k tomu, že podobný druh násilí se mi příčí,
raději akceptuji fakt, že dominanci musí protějšek uznat :-) Ale to se pozná brzy, jestli to bude nebo nebude klapat, jak dominující, tak subinka si musí ověřit, že jeden
na druhého mají a jsou ochotni se navzájem ve
svých rolích respektovat.
Terrier: Souhlasím a vysvětlení je v
odpovědi na druhou otázku. Kdyby ne, pak by to byl potom ten
despota.
5. Kdybychom si představili nějaké pomyslné
"Desatero Dominanta" :-) ( no ano, zní to vesele:-) )... CO by,
podle Tvého názoru, bylo největším,
nejhrubším prohřeškem - chceme - li: kopancem, kixem - proti
onomu fiktivnímu "Desateru"? )
(Záměrně neuvádím, jaké body by ono
"Desatero" mělo obsahovat, protože a)si myslím, že to Tvé
by vypadalo třeba trošku jinak, než to mé b) Ti to nechci
ulehčovat ;-)
Metalski: Neznám odpověďna to, co je největší
kiks a co menší. Taky tohle ?hodnotí? vždy protějšek,
tedy v mém případě partnerka. Jako člověk je ona
individuum a má jiná měřítka na to, co jsou
větší a co jen malé kiksy. Ale myslím, že to vůbec
není důležité, co je menší a co větší kiks,
tohle asi každý partner cítí vnitřně. Pokud jeden
z nich začne přemýšlet nad tím, proč a co ho vede
setrvávat ve vztahu se svým partnerem, je něco špatně.
Vymýšlet desatero není třeba, pro mě jsou to
myslím obyčejné zásady pro
přátelství a kamarádství, na které
kladu tím větší důraz, pokud jde o životního
partnera.
Milkov: Ono těch věcí, které se
neodpouštějí je víc - asi nejhorší je
zneužití závislosti a hned pak
nerespektování stopky. A pár jich
doplním, i když do desatera to asi nebude:
nabourávání cizích vztahů, indiskrece,
akčnění pod vlivem, skrývání
zdravotních rizik, zatahovaní dětí a zvířat
do hraní, nakládání se subinkou proti
její vůli (pod tím mám na mysli třeba
půjčování nebo zapojování dalších
lidí bez souhlasu).
Terrier: Pro mně by to bylo asi vytvoření loutky a
nechání ji napospas jejímu dalšímu osudu.
Do úvahy ještě připadá skrytá manipulace a
vydírání, které si kolikrát
protějšek uvědomí až po delší době, kdy je pryč z vlivu
svého vršku.
6. Na závěr trošku odlehčíme...:-)
Všimla jsem si, že mnoho dominantně založených můžů nosí
knír, někteří i bradku.:-)Protože k nim také
patříš, ptám se: Myslíš, že je to náhoda?
:-)
Metalski: To jsi mě zarazila. Ač to možná bude znít neuvěřitelně, s dominancí můj knír a ?bradka?
nemá fakt nic společného. Je to spíš lenost a to,
že holení, (pokud nejde o ženský klín :-)) je pro
mě neoblíbená činnost a dojde na ní, až už mě
přemíra opravdu obtěžuje. Jsem každou chvíli jinak, podle
momentálního rozpoložení, chutě, byl jsem i
nakrátko a oholen. Teď panuje vzor
poustevník....není pro koho se oholit a upravit, takže
zarůstám divoce vlasem a vousem :-)
Milkov:Fousy ... ona to asi nebude náhoda. Za
ty roky mi pár subinek rukama prošlo a mám pocit, že
berou fousy jako atribut dominance. Tohle je možná spíš
otázka pro subinku, ale zkusím z paměti posbírat
nějaké střípky z toho, co mi vykládaly -
začíná to těmi takovými
předpubertálními a pubertálními fantaziemi
o znásilnění zarostlými zvrhlíky
(kolotočáři, piráty, okupační armádou atd.
ad libitum), pak se do toho vkládá literatura s
vousatými přísnými profesory s rákoskou v
případě intelektuálek, či přísnými otci s
vousy a rákoskou, nepřejícími nešťastné
lásce, v případě čtenářek dívčích
románků a končí to tím, že člověk, který
má vousy, asi bude spíš chlap a heterosexuál, než
jiný bezvousý chlapíček s pudlem :-) U nás
starších se k tomu pak přidávají teřich a šediny,
které mladinkým subinkám evokují
náhradního otce a potřebu být milovány a
spravedlivě trestány :-) Hele, neškleb se, chtěla jsi to sama :-)
Terrier: Nemyslím, že by to byl znak dominance.
Nikdy jsem takto o tom nepřemýšlel. Pro mně je to
nejjednodušší, nejrychlejší a nejestetičtější
způsob úpravy porostu na tváři:-)
