|  díl 1. |  díl 2. |  díl 3. |  díl 4. |  díl 5. |  díl 6. |  díl 7. |  díl 8. |  díl 9. |  díl 10. |

Má oddanost je sebevědomá

5. 1.

Když jsem dnes přijela ke svému pánovi, první, co jsem v pokoji zaznamenala, byl připravený obojek, který ležel na červené dece. Trochu jsem znervózněla... ne strachem... ale tou sladkou a zrádnou nejistotou, protože jsem opět nevěděla, co mě čeká. Dnes mě můj pán poprvé svázal. Byl ke mně opět něžný, svázání bylo pohodlné a já si při něm zcela upřímně přišla na své.

Leželi jsme vedle sebe, já ve spodním prádle, neboť to bylo jeho přání. Přiznám se, že poprvé se před ním vysvléci pro mě nebylo jednoduché a když zavelel „kalhoty dolů“, váhala jsem. Díval se na mě bez hnutí, mlčel a čekal, co udělám. Jen v jedné chvíli zvedl obočí... Nakonec jsem jeho pohled nevydržela a uposlechla jeho rozkazu...

Nezapomněl se se mnou chvíli mazlit. Pořád mě překvapuje, jak moc je citlivý a jak moc si dává pozor, abych se něčeho nelekla, i když... domnívám se, že bych už v některých případech snesla větší nátlak libovůle mého pána, vzrušuje mne představa projevů jeho dominance, ale vím, že je můj pán mnohem zkušenější a ví, co činí... Po chvíli ale dostal „chuť na provázky“, jak sám řekl. Dal mi pokyn, abych si klekla. Nejdřív mi za zády svázal ruce, pevně, ale nebylo to nepříjemné... Teprve když jsem se nemohla bránit, stáhl mi podprsenku, jejíž tvar a barvu ocenil (hodila se mi k obojku...) Když mě pak opatrně pokládal na břicho, měla jsem zvláštní pocit... Věřila jsem, že mě neupustí, že mi neublíží a že bude vše v pořádku. V té chvíli jsem se mu znovu oddala. Můj pán mi svázal kotníky a jedinou smyčkou přitáhl ruce a nohy k sobě... Nemohla jsem dělat nic.. Na nic jsem nemyslela. Jen jsem si uvědomovala pánovu ruku, kterou mě začal dráždit... Vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat...

Celé odpoledne bylo milé, trochu líné a hlavně společné. Když jsme si před mým odjezdem povídali, řekl mi můj pán, že bych měla do „Mého příběhu“ napsat i něco o tom, proč jsem taková, jaká jsem a proč tento vztah prožívám tak, jak jej prožívám. Odpověděla jsem, že to sotva dokážu popsat v jednom příspěvku, ale že to nejspíš budu odkrývat postupně. Ale jednu věc si uvědomuji už teď. Nejsem masochistka. Nemám ráda bolest a proto se obvykle snažím chovat tak, abych si nezasloužila trest... (což mi při mé prostořekosti a drzosti, která je mi vlastní, taky nemusí jednou vyjít, ale slíbila jsem si, že v takovém případě budu statečná a nezneužiji toho, že můj pán respektuje mé „ne“). To, co oceňuji na našem vztahu, je oddanost, kterou můžu cítit a projevovat. Jsem ráda poddajná, přestože v reálném životě bych něco takového nesnesla. Ráda se nechávám svým pánem ovládat, ráda za sebe svému pánu předávám zodpovědnost (v rámci hry). Ráda svému pánovi sloužím. Ráda mu dělám dobře. Líbí se mi, když nade mnou projevuje svou moc. Obecně mám velmi ráda muže. Domnívám se, že jsou krásní a že se o kráse mužů jen velmi málo ví. Ráda svému pánovi tento svůj postoj projevuji a ráda o něj pečuji tak, aby byl spokojen i ve chvílích, kdy se zrovna vzájemně sexuálně nevzrušujeme. Upřímně – mám ráda pocit, že mu patřím, že jsem jeho a že jedině stanu-li se jeho favoritkou se vším všudy, splní mi můj pán mé sny... a pro to musím něco udělat...

Brzy se se svým pánem mám opět setkat... Snad budeme mít možnost spolu strávit trochu víc času. Jeho postupné uvolňování a jeho projevy dominance, které se velmi zvolna, ale přece stupňují, mně lákají a probouzí pocity, které jsem, ke své škodě, dosud nepoznala. Jsme na začátku cesty...

Díl I. | Díl II. | Díl III. | Díl IV. | Díl V. | Díl VI. | Díl VII. | Díl IIX. | Díl IX. | Díl X.

|  díl 1. |  díl 2. |  díl 3. |  díl 4. |  díl 5. |  díl 6. |  díl 7. |  díl 8. |  díl 9. |  díl 10. |