Zajímavá, Dominou psaná úvaha, sahající mnohým jejím kolegyním a mnohým "takysubíkům" hluboko do svědomí
ABSTRAKT:Jsou ještě lidé, kteri k D/s přistupují jako k velkému daru a požehnáni, nebo uz je vetsina hledajících jen kořistniky, kteří se honí za D/s zážitky za každou cenu, nejlépe na úkor někoho jineho?
Toto zamyšlení vzniklo původne jako odpověď jednomu z adeptů na subíčka, když jsme probírali, jak pracuje uražená mužská ješitnost ve chvili, kdy usoudim, ze subík ucházejici se o sluzbu u Mě je pouze další z předlouhé řady vychcánků a vyrozumim ho, ze o jeho služby rozhodně zájem nemám.
Kromě vcelku běžneho uchýleni se ke slovni agresivitě, snaze urážet atd. si často vyslechnu i to, ze "si na dominu / dominantni jenom hraju".
Obdržela jsem :
?Ono ,když ti někdo řekne ,že si jen na dominantní hraješ,tak na tom něco pravdy bude,protože to hra ve skutečnosti je.Je to taková záklopka naší osobnosti,která se čas od času potřebuje vyčistit od reálného světa.?
Na to konto jsem "vyplodila" následující odpověď.
Podle Mého názoru je buď dominance človeku přirozená, nebo si na ni jen může hrát - a ta druhá moznost je podle Mého názoru zapříciněna léčenim si nějakých komplexů (většinou finančních, to asi nemusím rozvádět podrobněji, ale třeba i inteligenčnich - takova prostoduchá a hloupá ženská si řekne: oni to ti subíci stejně chtějí, abych jim nadávala, a když nic jineho nesvedu, tak proč bych to nedělala, vzhledových - ve smyslu normálně uz asi chlapa neulovim, tak si "aspoň" pořidim subika, emocionálních - nikdo mě nemá rád, tak "aspoň" atd. - opět podobný scénař, ale v bleděmodrém, osobnostnich ? nevěřím si, tak si aspoň pozvednu svoje ego tím, že jiného ponížím...).
Z nastíněného úhlu pohledu si na dominantní nehraju, ale tento způsob chování je pro Mě přirozeností - jsem dost chytrá, mám nadhled, vydělat i zhodnotit penize umim, jsem atraktivní, charismatická, mladá, jsem vyrovnaná, pozitivně smýšlející osobnost.... A tudíž si ráda vychutnábám obdiv mužkého okoli, respekt svých kolegů a podřízených, uznání mých přátel i trochu té závisti pouhých známých. A ta dimenze něčeho navic - míním tím D/s - se tím tak nějak nenápadně a postupem času stále důrazněji prolínala již od ranného dětstvi, přrčemž naplno se projevila zhruba pred třemi, možná uz témeř ctyřmi lety, kdy to zase tak nějak přirozeně "přišlo", že se v Mem životě objevil prvni Můj otrok.
Sice BDSM vnímám jako hru, ale ne ve smyslu budeme si hrát na něco, co nejsme (tedy "hra" pouze za účelem naplnění erotických fantazii), nýbrž ve smyslu "když uz si hrajeme (tedy se všemi proprietkami, náležitostmi, v patřičném prostředi...), tak si to opravdu vychutnáme." D/s ve stylu " až mi uděláš večeři, tak ti pro tvé potěšení budu chvíli dělat otroka, ale až po fotbale, abys ještě stihla umýt nádobi, a jedno pivo z ledničky mi, moje krásná a drahá Paní, prosim prines už teď - stejně tam jdeš, takže tě to nebude obtěžovat" prostě neberu. Stejne tak neberu pitomce, kteří jsou někde citově vázaní, ale budou lhát, že pro ně budu jediná Pani, aby dosáhli toho, že se s nimi sejdu a udělám pro ně lekci. Pokud by přiznali rovnou jak to je, a přesto by pro Mě byli něčím zajímaví, učinila bych si z nich docházkové subíky, ale takhle jsou to jen lidé, kteří jsou nepoctiví sami k sobě, proč bych tedy měla očekávat, že budou poctiví vůči Mně ? Bohužel takovýchto různých podvodníčků je dnes mezi "hledajícimi" spousta.
Hledajícími v uvozovkách píšu proto, že mnohým stačí ke štěstí jen psát si s někým, kdo reaguje (neb maji uz za sebou fázi čtení povídek na webu a prohližení fotek, a pro SVÉ uspokojení potřebují vědět, že na druhé straně drátu je živá osoba, o které se něco dozvídají, od které loudí fotky a kterou účelově obluzuji, ačkoliv vědí, že k osobnímu setkání se svou odvahou ještě dlouho nedostanou, někteří dokonce ani ne k telefonátu). I tyto lidičky vlastně považuji za podvodniky - slibují něco, o čem stejne vědí, že pro ně není realizovatelné, a okrádají tak toho druhého o čas, potažmo o peníze, někdy i reálně o penize, ale především o důvěru a o iluze.
Je spousta ženských protějšků, které jsou na stejné vývojové fázi a dávají to patřičně najevo - viz inzeráty budu tě virtuálně cvičit, budu tě komandovat přes telefon, budeš mi sloužic přes webku - nestojím o osobní setkáni Proč se tito "pisálkové" a onanisti nevěnují právě těmto dámám ? Myslim, ze znám i odpověď - DNES JIZ většinou bohužel tyto "dámy" i za toto vyžadují nějakou protihodnotu třeba dobiti kreditu nebo zaslání obnosu na účet. A takoveho "hledajícího", o jakém jsem psala, jeho "hledáni" nic nestojí - stejně se nudí v práci, tak proč by NEHRÁL poctivě hledajícího? Přece když už se komunikující žena hledající REÁLNOU službu začne dožadovat telefonického kontaktu nebo nedejbože osobní nezávazné schůzky, vždy se můze vypařit a najit si nějakou jinou oběť, jejíž podvádění mu opět na nějakou dobu vystačí a on se opět královsky pobaví.... Bohužel mu nedochází, nebo si nechce připustit, že je to na úcet někoho jineho....
Jako poctivě BDSM pozitivniho člověka považuji takového, který nemíní žit (či se pouze bavit) na něčí účcet, ale chápe, že D/s vztah je záležitostí něčeho navic - je to INTERAKCE, tedy na vztahu se podílejí oba, je to přijetí i odevzdání se, je to ochota žit jinak, než je zavedená norma, je to zodpovědnost jednoho k druhému, připravenost nejen brát, ale i dávat, je to toužení, souznění, naplnění. Je to cesta i cíl, hledání i nacházení. A také vnímání těch "nutných" kontrastů - tedy má Paní doma a má Paní na veřejnosti, má Dominka v "dom provedení" i Její civilní Já - a v nejlepším případě D/s znamená nebrat tyto kontrasty jako omezující či jako nutné kompromisy každodenního života, ale radovat se z nich.
Věřím totiž tomu, že ROZUMNÝ člověk by stejně po čase zjistil, že Panička neustále oděná v kůži či latexu, na jehlových podpatcich či ve vysokých botách na platformě, vždy dokonale nalíčená, upravená, vždy výborně naladěna, stále velící, s obojkem v ruce, nikdy ne unavená nebo potřebná opory, je spíše zlým snem a kýčem, nežli naplnením jeho submisivni touhy....
Jinak ale rámcově chápu, co chceš říci tím : "Protože to hra ve skutečnosti je. Je to taková záklopka naší osobnosti,která se čas od času potřebuje vyčistit od reálného světa." Samozrejmě nelze na obchodní schůzku vyrazit v koženém oblečení, vyzývavém korzetu a s pouty nebo bičíkem v rukou. Ani za kulturou nebo na dobrou večeři, případně na nákup, k lékaři apod. A naopak subíky, kteří očekávají, že přesně takto bude vypadat nejen jejich prvni setkání s vytouženou Dominou, ale i jejich každodenni služba, považuji za zoufalce, kteří by se meli lécit.
Napsla jsem tady toho pravda trochu víc, ale potřebovala jsem si po čase zase trochu i sama pro Sebe zrekapitulovat, proč vlastně podstupuji to nekonečné a prozatím bohužel neúspěšné martyrium hledání někoho, kdo pod pojmem "Hlásim se Vam Pani do služby" nemyslí především "tak jsem tady a dělejte si se mnou, co chcete, hlavně, aby se mně to líbilo a abych se nemusel jakkoliv angažovat" :-)
A co vy? Máte i vy podobne negativni zkusenosti s podobnymi podivnymi pristupy k D/s ? Nebo se vám vaše hledání vydařilo a partnera dle sveho gusta jste uz nalezli? Podělte se připadně o své zkušenosti a zážitky v komentářich ke článku , trocha dusevni ?potfory? se rozhodne hodi?
Správce serveru upozorňuje, že zde uveřejněná díla podléhají ochraně autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. Všechna práva autorů vyhrazena. Neautorizované použití díla bez souhlasu jeho autorů se zakazuje.
Chcete na www.ds-life.cz také publikovat své články ? Přečtěte si návod
přečetl jsem si ji několikrát, ve snaze přijít na to jak vypadá prožívání DS vztahu z dominantní strany. Co má nabízet sumbisiv do vztahu, co nenabizi vanilka. nákolnost, respekt, uctu, obdiv...to všechno jsou (nebo by mely byt) proptiety vanilackeho vztahu. Cim se tedy Ds vztah od tohoto lisi?
Z mého pohledu je submisivita utočištěm. Můžu vypnout, nemusím nést zodpovědnost, nepotřebuju omlouvat své chování, protože se chovám podle svého nejlepšího svědomí a vědomí tak jak mi bylo rečeno. Nemám možnost volby, která život hodně komplikuje.
Je ale možno s tímto přístupem budovat vztah? Je mozno říct: každý máme o řádu v domácnosti svou představu, ale já se te své vzdám a budeme oba budovat podle te tvé? Asi ano, ale pak v drobnostech musi dojit ke konfliktum ve vykladu. Jak se tyto konflikty řeší?Kde je pomyslna hranice, mezi vyrovnanym vztahem a zavislosti? Pokud budu neustale potlacovat rozhodovani jineho cloveka, jak dlouho to bude trvat, nez si odvykne rozhodovat? nez si odvykne zpochybnovat? nez si odvykne premyslet? nez ztrati vlastni identitu, respektive pretransformuje ji k obrazu memu?
ad dominance jako prirozenost:Ve svém clánku daniel a katka jsem rozebiral svuj pohled na dominanci a submisivitu a dosel jsem k zaveru, ze neni človeka, ktery by ve spravnem prostredi (mene schopnych jedincu) nevystoupil dominantne. Priroda nas naučila, že chceme-li něco, tak pro to musíme něco udělat. Ti kteří čekali na pečené holuby vymítila evoluce hladem (v současné dobe už to tolik neplatí, ale to odbíhám od tematu). Proto není-li něco podle mých představ a já cítím, že existuje něco co proti tomu můžu udělat, případně lidi které ke svému záměru můžu použít, tak to udělám a lidi použiji...tzn vystupuji dominantně, sděluji svou vizi a požaduji její naplnění. Je to součástí přirozenosti každého člověka. Stejnou součástí je ale i submisivita. Když přijde silnější jedinec, tak skloním hlavu, jinak po ní dostanu. Když se stádo rozeběhne doprava, tak běžím s nimi i kdyby jen aby mě nezadupali do země...je to instinkt přežití. tedy pokud v mém okolí přijde autorita, a přikáže mi abych něco udělal, můžu být sebevětší dominant a stejně to udělám (každý se musí sklonit před policajtem, finančákem apod. jinak nese následky).
Zaver:autorka se obouva do prirozeneho prani: "tak jsem tady, delejte si se mnou co chcete, hlavne aby se mi to libilo a ja se nemusel nijak angazovat."
Na tomto přání nevidím nic nepochopitelného. Jako člověk submisivní přicházím za někým, kdo se považuje za dominantního. Je třeba poměřit síly, intelekt, názory a hodnotové řebříčky, abych poznal, zda je to člověk hodný respektu, ucty, nákolnosti a obdivu, jak jsem zminil v uvodu a jestli ho bavi stejne uchylarny jako me.(kdyz budu spanker, neznamena to ze musim byt nadrzeny z latexu ap.). Pokud ano, stači aby prezentovala svůj pohled na to jak by nase společné trávení času mělo probíhat já přidám pár svých postřehů nebo připomínek jak to chápu já a bud se protneme nebo nikoliv. pokud se protneme, vztah vzkveta, pokud nikoliv, tak se rozejdeme. slusne, mile, pratelsky, jako s clovekem, ktereho si vazim, ale ktery nema svuj kazdodenni zivot nalinkovany tak aby mi to vyhovovalo nebo aby mi to nevadilo.
Engine pracoval: 0.36862802505493 sekund sec. You are NOT robot. Download restrictions not apply Output processing : 0.011307001113892 sekund Vystupni komprese: VYPNUTO Size: 44667 bytes